Děti války: Ukrajinské matky rodí ve sklepech a krytech za zvuku ruského ostřelování
Ukrajinské nemocnice a porodnice jsou pod neustálým ostřelováním ruskými granáty a raketami. Některé z nich již byly zcela zničeny. Jak přichází na svět děti za takových podmínek, píše server Deutsche Welle.
Světlana Lukašová začala rodit během zákazu vycházení v Kyjevě na konci února. Protože jí hrozily komplikace, byla i přes letecký poplach převezena do porodnice. „Nemůžete rodit na gauči, pokud očekáváte komplikovaný porod,“ říká Světlana. „Když jsme přijeli do nemocnice, houkaly sirény a odvedli nás do sklepa.“
Jinak ale ruská válka proti Ukrajině s raketovými a bombovými útoky na města nutí mnoho žen rodit v nemocničních sklepech. Na pokojích se rodit nedá a porod na porodním sále může být v této situaci pod palbou životu nebezpečný.
Zničené kliniky
Z mnoha nemocnic na Ukrajině zbyly jen trosky. Například útok z 2. března úplně rozbombardoval porodnici ve městě Žytomyr. V následujících dnech byly ostřelovány a ničeny také nemocnice v Mariupolu u Azovského moře a ve Vasylivce v Záporožské oblasti. Tři civilisté při útoku zemřeli.
„Zdravotnický personál ani pacienti však zraněni nebyli. Během ostřelování se dokonce narodilo dítě! Život jde dál a křik nově narozených Ukrajinců porazí zuřivé nálety teroristů,“ řekl nedávno ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško.
Tři mrtvé včetně malého dítěte si pak vyžádal středeční útok na porodnici a dětskou nemocnici v Mariupolu, píše BBC. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že trosky uvěznili několik lidí, a útok označil za válečný zločin. Zraněno bylo 17 lidí, včetně personálu a pacientů, uvedli místní úředníci.
Anna Hopková, bývalá poslankyně ukrajinského parlamentu, apeluje: „Svět musí vědět, že ukrajinské ženy rodí pod palbou a my vedeme kampaň za jejich evakuaci.“ Její kamarádka musela také rodit v protiatomovém krytu. Hopková vyzývá Červený kříž a další organizace, aby přijely na Ukrajinu. K tomu by však muselo ustat ostřelování ukrajinských měst. „Potřebujeme bezletovou zónu nad Ukrajinou,“ žádá politička.
Maria Šostaková z Kyjeva začala rodit první den ruského útoku na Ukrajinu, 24. února. Nejprve byla spolu s dalšími ženami přemístěna do sklepa, který podle ní nebyl vybaven pro těhotné ženy a sloužil jako technická místnost.
„Později nás požádali, abychom šli do jiného sklepa, kde už byla elektřina. Ale byla tam zima. Řekli, že tam mohou zůstat těhotné ženy, které už začaly rodit. Koneckonců je velmi vyčerpávající neustále se stěhovat ze sklepa do sklepa. Takže jsme většinou seděli na židlích a čekali. Hodně mě bolela záda,“ popisuje pro Deutsche Welle. Pak byl pro nastávající maminky tento sklep dovybaven matracemi, dekami a polštáři.
Maria však mohla porodit nahoře v nemocniční budově. „Kdyby se spustil letecký poplach, musela bych pravděpodobně rodit ve sklepě. Přestože lékaři několikrát přišli a řekli, že už probíhá evakuace a že budu muset jít také do sklepa. Ale už mi bylo špatně, a tak jsem si řekla, že zůstanu na vlastní zodpovědnost,“ říká. Její dítě se nakonec narodilo císařským řezem. Maria měla ještě štěstí, protože další ženy museli už operovat v bunkru.
V Chersonu, který je pod kontrolou ruských okupantů, není situace o nic lepší. I během ostřelování se děti rodily ve sklepích, říká Jurij Herman, porodník a gynekolog z místní nemocnice. „Jsou to chladné místnosti, vhodné jen na přečkání náletů. Nyní jsou v nich těhotné ženy a matky s novorozenci, včetně těch předčasně narozených. Za takových podmínek nelze hovořit o bezpečné porodní péči. A pokud potřebujete někoho operovat, musíte opustit suterén a riskovat, že ženy v 21. století zemřou při porodu,“ říká.
Suterén nemocnice nebyl na tuto situaci připraven. Podle Hermana si nikdo v Chersonu nemyslel, že dojde k válce. Podle jeho slov se ve sklepě nemocnice narodily během války čtyři děti.
Gynekolog si také stěžuje, že ženy se nemohly nějakou dobu do nemocnice vůbec dostat. Vzhledem k tomu, že Rusové zablokovali cestu sanitkám, byly další ženy nuceny rodit doma a dostávat pokyny po telefonu – včetně toho, jak přestřihnout pupeční šňůru. Nyní už sanitky mohou městem opět projíždět.
Podle Hermana však stále existují problémy pro těhotné ženy z okrajových částí města. Do oblastní nemocnice v Chersonu nemohou přijet, protože je město izolované. „Na venkově nejsou tak dobrá porodnická oddělení. Mnoho žen, které k nám chtěly přijet porodit své dítě, tak nyní učinit nemohou. Zatím k nám přicházely všechny ženy, které očekávaly při porodu komplikace,“ zdůrazňuje.
V Černihivě válku čekali
Ještě složitější je situace v Černihivě, kde pokračují ruské raketové útoky. 2. března zasáhla okresní nemocnici střela, která budovu vážně poškodila. Černihivská porodnice je stále nedotčená, nastávající matky a lékaři se však musí před útoky neustále ukrývat ve sklepě.
„Máme velký protiletecký kryt, který jsme ještě před vypuknutím války stihli připravit. Funguje v něm ventilace, je zde samostatný generátor elektřiny, toalety, a dokonce i operační sál. K dispozici jsou také zásoby potravin a léků. Ruský útok jsme totiž očekávali," říká hlavní lékař Vasyl Husak.
Podle něj se na jeho klinice od začátku války narodilo již více než 40 dětí, z toho dvakrát trojčata, což je velmi vzácné. „Naposledy jsme měli trojčata před třemi lety. A nyní dokonce dvakrát. Všechny děti jsou zdravé. Jedna rodina měla tři dívky a druhá dvě dívky a chlapce,“ řekl. Je přesvědčen, že je to dobré znamení, a doufá, že válka brzy skončí. „Narodilo se pět děvčat a jeden chlapec. Říká se, že dívky se rodí pro mír ve světě,“ uzavírá pro Deutsche Welle lékař.