„Měli naše jména a blížili se.“ Novináři popsali dramatický útěk před Rusy v Mariupolu
Jediní dva novináři pracující pro zahraniční média podávali v posledních dnech svědectví o utrpení obyvatel obklíčeného Mariupolu a o útocích Ruska na civilní cíle v tomto městě na jihovýchodě Ukrajiny. I proto, že jejich zpravodajství protiřečilo oficiální propagandě Moskvy, se staly z Mstyslava Černova a Jevhena Maloletky terče pro ruské síly. Z Mariupolu se jim s pomocí ukrajinských vojáků podařilo uprchnout na poslední chvíli. Jejich příběh přinesla agentura AP, pro kterou pracují.
„Rusové nás pronásledovali. Měli seznam jmen, včetně našich, a přibližovali se,“ začíná vyprávění Černov, který s Maloletkou obléhání Mariupolu dokumentovali od prvního dne války.
„Dělali jsme reportáž uvnitř nemocnice, když se chodbami začali plížit ozbrojenci. Chirurgové nám dali bílé úbory, které jsme si oblékli jako maskování. Za úsvitu dovnitř náhle vtrhl tucet vojáků. ,Kde jsou ti novináři, do prdele?‘ ptali se. Podíval jsem se na pásky na jejich rukou - modré, ukrajinské - a přemýšlel, jak pravděpodobné je, že to jsou přestrojení Rusové. Vykročil jsem dopředu, abych se identifikoval. ,Přišli jsme vás dostat ven,‘ řekli,“ líčí fotograf a filmař narozený v ukrajinském Charkově.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal dnes na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Dnes bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket,“ napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval, aby na Rusko byly bez otálení uvaleny ty nejtvrdší sankce a aby Ukrajina získala všechny prostředky nutné k tomu, aby se mohla bránit.
Rusko v noci na dnešek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Skupina vyběhla ven a devět, deset minut utíkala ulicemi a vybombardovanými budovami. Když ruské rakety dopadaly příliš blízko, lehli všichni na zem. Nakonec se i s pomocí obrněných vozů dostali do potemnělého suterénu. Až tam jim jeden policista řekl, proč ukrajinští vojáci riskovali své životy, aby je dostali z nemocnice.
„Když vás (Rusové) chytí, natočí vás na kameru a donutí říct, že všechno, co jste tady natočili, je lež,“ vysvětlil jim. „Všechno vaše úsilí a všechno, co jste v Mariupolu udělali, přijde vniveč,“ dodal policista.
Svědkové pekla. Ven se dostali s plačící matkou
A nebylo toho málo. Černov s Maloletkou z města, které před válkou mělo 430.000 obyvatel, do světa posílali informace o životě bez elektřiny, telefonického signálu, vody či dodávek jídla, o zabitých dětech, o útocích na obytné domy i nemocnice. Právě od dvojice novinářů, kteří často komunikovali jen přes satelitní telefon, se velká část světa dozvěděla o ruském útoku na porodnici v Mariupolu, jenž se stal symbolem brutality této války.
Když 15. března v jedné z nemocnic fotili a natáčeli přeživší útoku, který se ruská propaganda snaží bagatelizovat, dorazily na místo ruské tanky. „Byli jsme obklíčeni: Tucty doktorů, stovky pacientů a my,“ vzpomíná Černov. Po setmění dorazili ukrajinští vojáci.
„Nepřipadalo mi to jako záchrana. Přišlo mi, že nás jen vezou z jednoho nebezpečí do druhého. V té době už nikde v Mariupolu nebylo bezpečno… Každou chvíli jste mohli zemřít,“ říká třicátník, jenž se nakonec s kolegou a tříčlennou rodinou dostal do vozu Hyundai směřujícího v humanitárním konvoji pryč z obklíčeného města.
„Lidé byli nervózní. Hádali se, křičeli na sebe. Každou chvíli se objevilo letadlo nebo nálet. Země se třásla. Projeli jsme patnáct ruských kontrolních stanovišť. Na každém z nich se matka sedící vpředu našeho auta divoce modlila, dost hlasitě na to, abychom to slyšeli,“ vypráví Černov, který při průjezdu každou další kontrolou ztrácel naději, že Mariupol válku přežije.
„Z Mariupolu se toho dne dostalo pryč asi 30.000 lidí - tolik, že ruští vojáci neměli čas nahlížet důkladně do aut s okny zakrytými třepotajícími se kousky igelitu,“ líčí. „Když jsme zastavili před šestnáctým kontrolním stanovištěm, slyšeli jsme hlasy. Ukrajinské hlasy. Cítil jsem obrovskou úlevu. Matka, která seděla vepředu, začala plakat. Dostali jsme se pryč,“ říká Černov.
„Byli jsme poslední novináři v Mariupolu. Teď už tam žádní nejsou,“ dodává.
