Středa 28. února 2024
Svátek slaví Lumír, zítra Horymír
Oblačno 12°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Postup ukrajinských vojsk drhne. Přinese zamrznutí konfliktu jednání o míru? Experti mají jasno

Autor: jmr, swp - 
29. listopadu 2023
05:00

Ukrajinská dlouho očekávaná protiofenziva se s příchodem další zimy zastavila a pozornost světa se přemístila ke konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. V této situaci se začínají ozývat hlasy zvažující, zda by měl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj uzavřít mírovou dohodu s Vladimirem Putinem. Vyjádření odborníků k této otázce přináší deník Daily Mail.

Ukrajinští vojáci během protiofenzivy nedokázali významně postoupit v bojích proti ruským silám opevněným v okupovaném území a počty obětí na obou stranách nadále stoupají. Již nyní by měly ztráty obou stran sahat do statisíců. Prospekt rozhodujícího vítězství ukrajinských vojsk se vzdaluje do nedohledna a pravděpodobnost dalšího krvavého léta zůstává strašidelně vysoká.

Když se k tomu přidá fakt, že pozornost zbytku světa je teď upnutá ke Střednímu východu, není divu, že se opět začíná mluvit o možnosti mírové dohody mezi prezidenty Zelenským a Putinem. K této otázce se nyní vyjádřili váleční experti. Podle nich nemůže Zelenskyj s Ruskem uzavřít mír, i když se nachází v patové situaci. Alespoň ne v dohledné době.

Charlie Herbert, generálmajor britské armády ve výslužbě, který sloužil v Afghánistánu tvrdí, že uzavření míru by pouze zmrazilo Putinovy „vražedné aspirace,“ ale nezastavilo by je definitivně. Ačkoliv má za to, že válečný konflikt nakonec ukončí politická dohoda, rozhodně odmítá, že je možné, že by Zelenský žádal o mír v tuto chvíli.

Podobně se vyjádřila i generální ředitelka Henry Jackson Society Aliona Hlivcová. Podle té by uzavření míru před tím, než si Ukrajina vydobude zpět významnou část okupovaného území, otevřelo cestu obnovené agresi za dalších deset let, kdy už by Putin Ukrajinu úspěšně zničil.

„Toto je pro Ukrajinu existenční válka. Pokud se teď dohodneme, jako jsme se dohodli v roce 2015, Putin se za deset let vrátí a kompletně eliminuje ukrajinský národ,“ uvedla Hlivcová, bývalá ukrajinská poslankyně, jejíž bratr bojuje na frontě.

Ben Hodges, bývalý velitel amerických sil v Evropě, souhlasí, že nyní mír uzavřít nelze a navíc vyslovuje svou důvěru v prezidenta Zelenského. Ten podle něj „ví, že se Rusku nedá v jakémkoliv vyjednávání věřit a že Kreml se snaží konflikt protahovat v naději, že Spojené státy a ostatní západní státy budou na Ukrajinu vyvíjet tlak k podepsání mírové dohody.“

Kevin Ryan, brigádní generál americké armády ve výslužbě vysvětluje, že podpis mírové dohody by ohrozil nejen Ukrajinu, ale také země na východním okraji NATO, tedy Estonsko, Litvu a Polsko. „Ukrajina je prvním bojištěm Putinovy války se západem,“ uvedl Ryan. Zároveň lamentoval, že USA a Velké Británii tento fakt ještě nedošel.

„Západ se ještě zcela neprobudil do reality, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekl „Země jako Polsko a pobaltské republiky věří Putinovým slovům a činům a myslí si, že jsou ve válce. Ale USA a Británie a většina NATO? Myslím, že věří, že je to jen válka mezi Ruskem a Ukrajinou, které můžeme pomáhat z postraní."

Ryan tedy trvá na tom, že by Ukrajina neměla podepisovat žádnou mírovou dohodu, dokud nedobude zpět ztracené teritorium včetně Krymu a s tím by měly západní země znatelněji pomoci.

Důležitost znovuzískání Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014 nahraným referendem, zdůrazňuje také Hodges. „Zelenskyj ví, že musí mít Krym,“ uvedl. „Pokud bude Rusko dál okupovat Krym, tak nikdy nebudou v bezpečí. Zelenskyj nebude schopný znovu vybudovat Ukrajinu, když bude Rusko mít možnost z Krymu blokovat jejich přístavy.“

Herbert pak přivádí pozornost k povinnosti Zelenského ukončit konflikt dohodou, která bude přijatelná pro jeho lid. „Obětovali neskutečně moc.,“ řekl. „Víc, než kdy budeme vědět nebo dokážeme pochopit. Válka bez konce ale není možná jak pro Ukrajinu, tak pro její západní spojence.“

Ti očekávali mnohem rychlejší postup protiofenzivy, když na Ukrajinu posílali tanky a rakety. Ukrajinská vojska se ale od jejího začátku posunula o pouhých šestnáct kilometrů. Ukrajina navíc během prvních dvou týdnů operace přišla o 20% svého arzenálu.

Podle Herberta je to jasná ukázka, že ani jedna strana nemá v tuto chvíli rozhodující převahu. „Ukrajinci nejsou schopní rychle překonat bezohlednou a obětní taktiku ruského ‚mlýnku na maso,‘ ať už jsou jejich odvaha a odhodlání jakkoliv vysoké.“ Dále teď operace komplikují sníh a teploty pod bodem mrazu. Ty navíc budou nadále klesat.

Zelenskyj také tento týden přiznal, že se ukrajinští vojáci na některých místech východní fronty potýkají s obtížnými obrannými operacemi. Rusové na podzim spustili ofenzivy ve snaze postoupit ke zdevastované Avdijivce na východě a k Lymanu a Kupjansku na severovýchodě.

Přesto mají Ukrajinci i důvod slavit. Povedlo se jim totiž zajistit několik předmostí na levém břehu Dněpru v chersonské oblasti, a mohou tak z něj začít vytlačovat ruská vojska.

Plukovník americké armády ve výslužbě a veterán z Iráku Gian Gentile, který momentálně působí jako zástupce ředitele v Arroyo Centre, navíc přináší zprávy o nízké morálce ruských vojáků. Podle něj toho musí západ využít a navýšit dodávky zbraní Ukrajině, která by tak byla schopna válku definitivně vyhrát. „Ačkoliv Rusové zformovali odolné defenzivní linie s využitím min, překážek a zákopů, jejich morálka je stále všeobecně poměrně nízká a postrádají operační rezervu, která by mohla odpovědět v případě ukrajinského proražení,“ uvedl.

Změna stavu na frontě během zimních měsíců ovšem zůstává nepravděpodobná a ani jedna strana v tomto bodě vážně nezvažuje vyjednávání. To znamená, že vojáky nejspíš čeká další krvavé léto, během kterého se obě strany budou zoufale snažit najít nějakou technologickou, taktickou nebo logistickou výhodu. Herbert tuto situaci přirovnává k západní frontě první světové války.

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím délku a výsledek konfliktu je tedy podle expertů západní podpora. Ta je momentálně v nebezpečí, kvůli politickým sporům ve Washingtonu, kde se navíc pozornost přenesla k nové válce. Rozpory ohledně Ukrajiny se rozmohly také v Evropské unii, která nyní tvrdí, že nemůže poskytnout všechnu slíbenou munici. A i EU se nyní primárně zaměřuje na humanitární katastrofu v Gaze.

Philip Ingram, plukovník britské armády ve výslužbě a expert zpravodajské služby řekl: „Pokud podpora Ukrajiny pomine dřív, než Ukrajina porazí Rusko, pak byly promrhány miliardy dolarů ve vojenské pomoci. Jakákoliv západní vláda, včetně té americké, která se rozhodne promrhat všechny ty peníze, spáchá politickou sebevraždu.“

Hlivcová zatím říká, že Ukrajina potřebuje víc zbraní, munice, systémů s dlouhým doletem a stíhaček čtvrté generace. Právě nedostatečné dodávky zbraní pokládá za důvod relativního selhání ukrajinské protiofenzivy. Na otázku, jak dlouho podle ní může válka ještě trvat, odpověděla: „Můj bratr na frontě říká, že jsou naši připravení bojovat ještě aspoň desetiletí.“

Podle Hodgese by nejvýznamnějším tahem, který může západ učinit, bylo „veřejné vyhlášení, že je v našem strategickém zájmu, aby Ukrajina porazila Rusko a vrátila hranice do stavu z roku 1991, následované posláním dalších zbraní.“ Oficiální přijetí takového cíle by podle něj vedlo k mnohem efektivnějším rozhodnutím na podporu Ukrajiny.

Doručení precizních systémů s dlouhým doletem, jako je taktický raketový systém MGM-140 s dosahem 300 kilometrů, a ze země odpálených bomb s malým diametrem by podle Hodgese udělalo ruské udržení Krymu nemožným. „Ukrajinci již tento koncept prokázali s pouhými třemi raketami Storm Shadow, které jim poskytla Británie a které využili v Sevastopolu,“ řekl. „Představte si, kdyby měli třeba jen 100 takových raket.“  

Hodges si tedy myslí, že to nakonec bude americká vláda, která rozhodne, jak tento konflikt skončí. „Současná politika ‚Jsme s vámi dokud to bude třeba‘ říká, že nejsme odhodlaní Ukrajině pomoci vyhrát, ale že jí poskytneme jen tu nejnutnější pomoc, která ji udrží v nerozhodném boji,“ uvedl. „Toto je špatná politika a obrovská promeškaná příležitost pomoci Ukrajině uštědřit Rusku porážku a na generace změnit bezpečnostní situaci v Evropě.“

Válka Rusko vs. Ukrajina
23:06
27. 2. 2024

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost našemu zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.

22:30
27. 2. 2024

Ukrajinský prezident Volomymyr Zelenskyj na síti X ukázal fotky z jeho setkání se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. „Oceňujeme princovu touhu pomoci obnovit skutečný mír a jsme vděční za jeho rady a podporum,“ napsal prezident. 

21:44
27. 2. 2024

Ukrajinská tajná služba SBU viní ze zodpovědnosti za zničení letadla Antonov An-225 známého jako Mrija během bitvy o Hostomel na začátku ruské invaze do země bývalého generálního ředitele ukrajinského podniku Antonov Serhije Byčkova a dalšího člena vedení. Podle SBU nevpustili na území letiště před ruskou invazí národní gardu, aby strategicky důležité místo mohla připravit na obranu. Oba muži jsou ve vazbě a hrozí jim až 15 let vězení, napsal dnes server Ukrajinska pravda.

Dvojice čelí obvinění z maření činnosti ukrajinských ozbrojených sil a dalších vojenských útvarů, uvedla SBU na telegramovém účtu, kde oznámila dokončení vyšetřování zničení někdejšího největšího nákladního letounu světa. U obviněných funkcionářů neuvádí jména, nicméně podle Ukrajinské pravdy jde o Byčkova a šéfa oddělení letecké bezpečnosti podniku Oleksandra Netosova.

Trosky letadla Antonov An-225 na letišti v Hostomelu. Zničený Antonov AN - 225 na Hostomelském letišti.

Gentile si neodvažuje tipovat, jak dlouho může válka pokračovat, když Západ nepošle další zbraně. „Zdá se, že Putin nemá žádný problém ještě nějakou dobu posílat mladé muže do mlýnku jen s minimálním výcvikem,“ řekl.

Ryan zatím říká, že protahování konfliktu představuje pro Ukrajinu problém z důvodů nedostatečných stavů. Bez ochrany, kterou by Ukrajině poskytlo členství v NATO, podle něj ruské špatně vycvičené a špatně vybavené jednotky schopnější ukrajinské vojsko prostě utahají. „Pokud se situace na bojišti nezmění, nadejde čas, kdy bude Ukrajina nucena přijmout aspoň příměří,“ varoval.

Právě proto apeluje na potřebu přijetí země do NATO, pokud chce Západ dosáhnout svého cíle, za který si vytyčil svobodnou a suverénní Ukrajinu. „Potřebujeme Ukrajinu uvnitř NATO a EU jako val před zlomyslnými činy Putinem a jeho nohsledy kontrolovaného Ruska,“ řekl.  „Ukrajinská svoboda a suverenita nebudou vybojovány u jednacího stolu. Ukrajina a Západ si je musí prosadit a ochránit je vojenskou silou.“ Závěrem varoval, že pokud Západ nedokáže prosadit své cíle proti současnému Rusku, určitě se mu to nepovede proti Rusku, které Putin buduje.

Video  Vystrčil a Pekarová v Kyjevě: Zachytilo je video Zelenského.  - reprofoto X Volodymyr Zelenskyj
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa