Ukrajina je jen zkouška? Plánujeme něco mnohem většího, hrozí ruský politolog
Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu.
Politolog Alexej Ferenko, který pracuje jako profesor na Moskevské státní univerzitě a Institutu pro studia mezinárodní bezpečnosti, ve čtvrtek vystoupil v pořadu ruské státní televize Rassija 1. Během rozhovoru naznačil, že Ruská federace do budoucna plánuje mnohem masivnější konflikt než invazi na Ukrajině, která je pouhou „generálkou“.
„Myslím si, že válka na Ukrajině je zkouškou pro potenciálně větší budoucí konflikt,“ řekl Ferenko. „Testujeme svoje zbraně proti zbraním NATO. Na bojišti zjistíme, o kolik jsou naše zbraně silnější než ty jejich.“
„Mohla by to být dobrá a naučná zkušenost pro budoucí konflikty,“ dodal. Na jeho výrok rychle zareagovala moderátorka pořadu Olga Skabajevová: „To je děsivý experiment.“ Na rozhovor upozornil server DailyMail.
Zakázané slovo a další propaganda
Při svém projevu politolog hovořil o invazi jakožto o válce, Státní duma ovšem zakázala používání slova válka v souvislosti s operací na Ukrajině v momentě, kdy v rámci boje proti „západní propagandě“ rozšířila trestní zákoník o nový zákon. Ten stanovuje trest za šíření „lživých“ informací o konfliktu a stejně tak i za užívání termínu válka. Takto se ve státní televizi dosud „přeřeklo“ více proruských funkcionářů, všichni kromě Ferenka se ale okamžitě opravili.
Jeho slova jdou v souladu se snahami Kremlu, který ruským občanům od začátku konfliktu vnucuje zkreslené popisy zahraničního dění. Ačkoli ruská armáda na Ukrajině téměř nepostoupila a nedaří se jí ani při okupaci východní části země, zdejší televize průběžně ujišťuje o jejím úspěchu.
Podle nejnovějších odhadů ukrajinského ministerstva obrany Rusko dosud přišlo o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy. Shrnutí na twitteru sdílel ukrajinský list The Kyiv Independent.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
