Ukrajina je jen zkouška? Plánujeme něco mnohem většího, hrozí ruský politolog
Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu.
Politolog Alexej Ferenko, který pracuje jako profesor na Moskevské státní univerzitě a Institutu pro studia mezinárodní bezpečnosti, ve čtvrtek vystoupil v pořadu ruské státní televize Rassija 1. Během rozhovoru naznačil, že Ruská federace do budoucna plánuje mnohem masivnější konflikt než invazi na Ukrajině, která je pouhou „generálkou“.
„Myslím si, že válka na Ukrajině je zkouškou pro potenciálně větší budoucí konflikt,“ řekl Ferenko. „Testujeme svoje zbraně proti zbraním NATO. Na bojišti zjistíme, o kolik jsou naše zbraně silnější než ty jejich.“
„Mohla by to být dobrá a naučná zkušenost pro budoucí konflikty,“ dodal. Na jeho výrok rychle zareagovala moderátorka pořadu Olga Skabajevová: „To je děsivý experiment.“ Na rozhovor upozornil server DailyMail.
Zakázané slovo a další propaganda
Při svém projevu politolog hovořil o invazi jakožto o válce, Státní duma ovšem zakázala používání slova válka v souvislosti s operací na Ukrajině v momentě, kdy v rámci boje proti „západní propagandě“ rozšířila trestní zákoník o nový zákon. Ten stanovuje trest za šíření „lživých“ informací o konfliktu a stejně tak i za užívání termínu válka. Takto se ve státní televizi dosud „přeřeklo“ více proruských funkcionářů, všichni kromě Ferenka se ale okamžitě opravili.
Jeho slova jdou v souladu se snahami Kremlu, který ruským občanům od začátku konfliktu vnucuje zkreslené popisy zahraničního dění. Ačkoli ruská armáda na Ukrajině téměř nepostoupila a nedaří se jí ani při okupaci východní části země, zdejší televize průběžně ujišťuje o jejím úspěchu.
Podle nejnovějších odhadů ukrajinského ministerstva obrany Rusko dosud přišlo o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy. Shrnutí na twitteru sdílel ukrajinský list The Kyiv Independent.
Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se tento týden dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy EU.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad Kurskou a Bělgorodskou oblastí bylo sestřeleno 11 dronů.
Podle ruské armády bylo v neděli mezi 13:00 a 18:00 moskevského času zneškodněno sedm dronů nad Kurskou oblastí a čtyři nad Bělgorodskou oblastí.
V obci Borisovka v Belgorodské oblasti byl podle guvernéra regionu Vjačeslava Gladkova v důsledku útoku ukrajinského dronu na komerční objekt zraněn místní obyvatel.
„Muž byl s poraněním způsobeným výbuchem miny a střepinami převezen do Borisovské centrální okresní nemocnice. Po poskytnutí lékařské pomoci záchranná služba převáží postiženého do Belgorodské městské nemocnice č. 2. Detonace poškodila stříšku budovy a auto,“ napsal na Telegramu.
„Informace o dalších následcích se upřesňují. Na místě pracují záchranné složky,“ dodal Gladkov.
