Ukrajina je jen zkouška? Plánujeme něco mnohem většího, hrozí ruský politolog
Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu.
Politolog Alexej Ferenko, který pracuje jako profesor na Moskevské státní univerzitě a Institutu pro studia mezinárodní bezpečnosti, ve čtvrtek vystoupil v pořadu ruské státní televize Rassija 1. Během rozhovoru naznačil, že Ruská federace do budoucna plánuje mnohem masivnější konflikt než invazi na Ukrajině, která je pouhou „generálkou“.
„Myslím si, že válka na Ukrajině je zkouškou pro potenciálně větší budoucí konflikt,“ řekl Ferenko. „Testujeme svoje zbraně proti zbraním NATO. Na bojišti zjistíme, o kolik jsou naše zbraně silnější než ty jejich.“
„Mohla by to být dobrá a naučná zkušenost pro budoucí konflikty,“ dodal. Na jeho výrok rychle zareagovala moderátorka pořadu Olga Skabajevová: „To je děsivý experiment.“ Na rozhovor upozornil server DailyMail.
Zakázané slovo a další propaganda
Při svém projevu politolog hovořil o invazi jakožto o válce, Státní duma ovšem zakázala používání slova válka v souvislosti s operací na Ukrajině v momentě, kdy v rámci boje proti „západní propagandě“ rozšířila trestní zákoník o nový zákon. Ten stanovuje trest za šíření „lživých“ informací o konfliktu a stejně tak i za užívání termínu válka. Takto se ve státní televizi dosud „přeřeklo“ více proruských funkcionářů, všichni kromě Ferenka se ale okamžitě opravili.
Jeho slova jdou v souladu se snahami Kremlu, který ruským občanům od začátku konfliktu vnucuje zkreslené popisy zahraničního dění. Ačkoli ruská armáda na Ukrajině téměř nepostoupila a nedaří se jí ani při okupaci východní části země, zdejší televize průběžně ujišťuje o jejím úspěchu.
Podle nejnovějších odhadů ukrajinského ministerstva obrany Rusko dosud přišlo o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy. Shrnutí na twitteru sdílel ukrajinský list The Kyiv Independent.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
