Ukrajina je jen zkouška? Plánujeme něco mnohem většího, hrozí ruský politolog
Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu.
Politolog Alexej Ferenko, který pracuje jako profesor na Moskevské státní univerzitě a Institutu pro studia mezinárodní bezpečnosti, ve čtvrtek vystoupil v pořadu ruské státní televize Rassija 1. Během rozhovoru naznačil, že Ruská federace do budoucna plánuje mnohem masivnější konflikt než invazi na Ukrajině, která je pouhou „generálkou“.
„Myslím si, že válka na Ukrajině je zkouškou pro potenciálně větší budoucí konflikt,“ řekl Ferenko. „Testujeme svoje zbraně proti zbraním NATO. Na bojišti zjistíme, o kolik jsou naše zbraně silnější než ty jejich.“
„Mohla by to být dobrá a naučná zkušenost pro budoucí konflikty,“ dodal. Na jeho výrok rychle zareagovala moderátorka pořadu Olga Skabajevová: „To je děsivý experiment.“ Na rozhovor upozornil server DailyMail.
Zakázané slovo a další propaganda
Při svém projevu politolog hovořil o invazi jakožto o válce, Státní duma ovšem zakázala používání slova válka v souvislosti s operací na Ukrajině v momentě, kdy v rámci boje proti „západní propagandě“ rozšířila trestní zákoník o nový zákon. Ten stanovuje trest za šíření „lživých“ informací o konfliktu a stejně tak i za užívání termínu válka. Takto se ve státní televizi dosud „přeřeklo“ více proruských funkcionářů, všichni kromě Ferenka se ale okamžitě opravili.
Jeho slova jdou v souladu se snahami Kremlu, který ruským občanům od začátku konfliktu vnucuje zkreslené popisy zahraničního dění. Ačkoli ruská armáda na Ukrajině téměř nepostoupila a nedaří se jí ani při okupaci východní části země, zdejší televize průběžně ujišťuje o jejím úspěchu.
Podle nejnovějších odhadů ukrajinského ministerstva obrany Rusko dosud přišlo o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy. Shrnutí na twitteru sdílel ukrajinský list The Kyiv Independent.
Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu, napsala dnes agentura APA. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
