Válka na Ukrajině pohledem čísel: Jak si stojí armády a kolik lidí ze země uprchlo?
Válka na Ukrajině začala 24. února 2022. Rusko původně doufalo v rychlou operaci, díky které během několika dní svrhne vládu prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se ovšem od počátku houževnatě brání, a válka se tak mění ve vleklý konflikt.
Aktuální válečná mapa
V počátečních fázích války se Rusko snažilo rychle docílit obklíčení Kyjeva. Díky tuhému odporu obránců a vlastních chyb ovšem ruská armáda operaci nezvládla. V další fázi konfliktu se ruské jednotky stáhly a přeskupily k útoku na východ a jih Ukrajiny, kde v současnosti probíhají nejtěžší boje.
Ztráty ruské armády
Zjistit přesné ztráty obou stran je v současnosti takřka nemožné. Rusko ani Ukrajina informace o svých ztrátách nezveřejňuje. Ukrajinci ovšem pravidelně zveřejňují odhady ztrát, které způsobili Rusům.
Experti ovšem varují, že i ztráty ukrajinské armády mohou být vysoké, i když ne tolik, jako na ruské straně. O tom hovořil v pořadu Blesk Epicentrum i reportér Vojtěch Boháč, šéfredaktor serveru Voxpot.
Migrace Ukrajinců
Data ovšem nechybí o migrační vlně, kterou válka na Ukrajině vyvolala. Boje vyhnaly z domovů miliony lidí. Miliony Ukrajinců hodnotí Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva jako vnitřně vysídlené. Další miliony lidí, především žen, dětí a seniorů, zemi opustily. Míří především do Polska, uprchlíky ovšem přijímají všechny země v Evropě.
Více než 300 tisíc urpchlíků z Ukrajiny skončilo i v Česku. Deník Blesk pro ukrajinské uprchlíky v Česku spustil speciální web ProUkrainu, který vzniká díky práci novinářek, které samy před ruskou agresí utekly.
NATO v Evropě
Kromě uprchlické vlny ovšem konflikt na Ukrajině přinesl do Evropy i další změny, konkrétně v bezpečnostní politice. Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO. Obě země přitom mají dlouhou tradici vojenské neutrality. Jde přitom i o další ruský neúspěch. Kreml totiž dlouhodobě usiluje o to, aby se NATO nerozšiřovalo o země blízko jeho hranicím.
Armády světa v číslech
Díky ztrátám na Ukrajině přišla ruská armáda o respekt. Počínání kremelských jednotek vyvolává spíše údiv a rozpaky z jejich opakovaných selhání. Rusko nedokáže využít svou početní a technickou převahu a postupuje jen pomalu, pokud vůbec.
Střetává se totiž s armádou, která se od prvního střetnutí během anexe Krymu a okupace částí Luhaské a Doněcké oblasti, ke kterým došlo v roce 2014, výrazně proměnila. Ukrajina totiž od té doby masivně investovala do své armády.
Mapa jaderného arzenálu
Poslední část ruské armády, která respekt neztrácí, jsou tak jeho jaderné síly. Ten je největší na světě a Kreml si je toho dobře vědom. Takřka celou dobu konfliktu jej tak světu pravidelně připomíná.
