Definitivní mír v Gaze? Trump se musí poučit ze svého selhání s Putinem

Donald Trump to nazval „potenciálně jedním z nejvýznamnějších dnů v historii civilizace“. I na prezidenta známého svými přehnanými výroky to je absurdně vysoké očekávání od jeho nového 20bodového mírového plánu pro Gazu. Ale tato administrativa často považuje svá prohlášení za průlomové události, které změní svět. Zná pouze jeden způsob, jak dosáhnout míru – vyjádřit extrémní optimismus, který má dovést znepřátelené strany k dohodě.

Humanitární situace v Gaze je však tak strašná, že je zapotřebí chytat se jakékoli naděje na ukončení lidského utrpení.

Trumpův nový plán se jeví jako dosud nejkonkrétnější, nejpropracovanější a nejširší snaha jeho administrativy o ukončení války v Pásmu Gazy. Pokud by se plně realizoval, nabízí Palestincům v pásmu naději na budoucnost. Mohl by vytvořit prostor pro proces zprostředkování konfliktu Izraele a Palestinců.

Je rozhodně realističtější než Trumpova předchozí divoká vize „Riviéry Blízkého východu“ vznikající z trosek izraelského útoku. „USA převezmou Pásmo Gazy a my s ním také něco uděláme,“ řekl Trump v únoru při návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. „Budeme ho vlastnit a budeme odpovědní za odstranění všech nebezpečných nevybuchlých bomb a dalších zbraní v této oblasti. Vyrovnáme terén, zbavíme se zničených budov, vytvoříme ekonomický rozvoj, který poskytne neomezený počet pracovních míst a bydlení pro obyvatele této oblasti,“ avizoval vizi, kterou CNN označila za „kolonialismus 21. století“.

"Donald Trump called it 'potentially one of the great days ever in civilization,'" writes Stephen Collinson. "Even for a president known for hyperbole, this was setting expectations absurdly high for his new 20-point peace plan for Gaza." | Analysis https://cnn.it/4nVQyfh

[image or embed]

— CNN (@cnn.com) September 30, 2025 at 11:35 AM

Nynější plán Bílého domu uznává, že takový krutý konflikt nelze ukončit povrchními kompromisy, jaké Trump uzavíral jako realitní magnát, nýbrž je zapotřebí postupný proces, který pravděpodobně potrvá mnoho měsíců. Plán nese jasné stopy nedávných Trumpových setkání s předními arabskými a muslimskými lídry – pokroku Trump dosáhl v tom, že přiměl Netanjahua, aby se k plánu veřejně přihlásil. Představil ho právě při další schůzce s ním 29. září.

Nedostatkem mírových plánů Blízký východ nikdy netrpěl. Většina z nich, sponzorovaných Evropou, Amerikou, Saúdskou Arábií či jinými arabskými zeměmi, se však nikdy nedostala ani zdaleka k realizaci, vždy zasáhla mučivá historie regionu a politický oportunismus na obou stranách.

Hamás přistoupil na návrat zbývajících rukojmí, respektive ostatků těch, co únos nepřežili. A stejně jako izraelská armáda víceméně dodržoval příměří. Na intenzivním bojišti v Gaze by však kdykoli mohlo dojít k incidentům, které by ta či ona strana mohla využít jako záminku k odmítnutí Trumpova mírového návrhu.

Poučí se z Ukrajiny?

Důležitá lekce či varování se dá vzít v Trumpově dalším velkém mírovém úsilí – snaze zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Stejně jako jeho iniciativa kolem Gazy zahrnuje bombastická prohlášení o blížícím se průlomu a hrdé pózování fotografům, avšak selhala, krveprolití se jen zhoršuje.

Trump zjevně miluje grandiózní momenty a nemá trpělivost na nudnou diplomatickou práci. Oba případy však také odhalují, že Bílý dům často špatně interpretuje emocionální, historické a politické síly, které pohánějí protagonisty konfliktu a snižují jejich ochotu ke kompromisu.

Osud Trumpovy nové blízkovýchodní iniciativy proto může záviset na těchto otázkách:

1. Je prezident připraven věnovat veškerou svou pozornost, energii a sedm dní v týdnu řešení tohoto nejobtížnějšího globálního konfliktu?
2. Uplatní značný vliv Spojených států i osobní tlak na silného vůdce? Dosud se zdráhal tlačit jak na Netanjahua, tak na Vladimira Putina.
3. A může administrativa, která nikam nedošla se svým přístupem shora, vytvořit komplexní diplomatický proces stranou pozornosti, který bude místo pózování fotografům budovat důvěru mezi stranami a přinášet klíčová malá vítězství?

Izrael stále více útočí, na USA není spoleh. Rýsuje se „islámské NATO“?

Možná prezident přesvědčil izraelského premiéra (jakkoli Netanjahu už v minulosti dokázal přehrát předchozí americké prezidenty), Hamás však má s úsilím Trumpa a Američanů větší problém. „Nedovedli prokázat, že jsou upřímným a neutrálním zprostředkovatelem,“ komentoval pro CNN Gází Hamad z politbyra Hamásu. „Nasadili si brýle Izraele, zaujali izraelskou pozici.“

Díky souhlasu v RB OSN (13 hlasů pro, jen Čína a Rusko se zdržely) teď Trumpův plán dostává oficiální potvrzení mezinárodního společenství. „Přestože rezoluce byla schválena, zůstává mnoho otázek ohledně jejího provádění, přičemž návrh se jeví jako vágní, pokud jde o načasování a podrobnosti,“ dodává však CNN.