Trumpův »idylický« vztah s Putinem se bortí, ale… Je to podle expertů plus pro Ukrajinu?
Trpělivost nejspíš dochází americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Řeči jeho ruského protějška Vladimira Putina totiž označil za sra*ky a oznámil další dodávky zbraní pro Ukrajinu. Spojenci ani experti si ale názorovým obratem šéfa Bílého domu nejsou tak úplně jistí. Proč?
Ukončím válku na Ukrajině do 24 hodin, až zase zasednu v Bílém domě. Předvolební tahák, o kterém Trump zřejmě zjistil, že nebude ani z daleka tak jednoduché ho splnit. I přes mnohá vyjednávání není dnes konflikt blíž ke konci než před půl rokem. Rusko navíc zintenzivnilo útoky, v týdnu poslalo na Ukrajinu rekordní počet dronů (jen ze středy na čtvrtek přes 700), k tomu i balistické střely. A to přesto, že ruský vůdce Trumpa po telefonu znovu ujišťuje o ochotě dosáhnout míru.
„Putin nám servíruje hodně sra*ek. Je pořád moc milý, ale nakonec se ukáže, že je to bezvýznamné,“ řekl novinářům naštvaný Trump. „S Putinem nejsem spokojený, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ dodal v úterý. Ještě donedávna přitom na sílu a rozhodnost vládce Kremlu pěl chválu a vinu za vypuknutí konfliktu svaloval na napadeného, nikoliv na agresora.
Ve stopách Bidena?
Dva týdny zpátky v Kyjevě zavládla panika, když USA zastavily dodávky amerických zbraní. Podle serveru Politico dal stopku ministr obrany Pete Hegseth a učinil to prý bez Trumpova vědomí. Prezident pak oznámil, že dodávky Kyjevu obnoví. „Co děláme, je to, že zbraně, které odesíláme, jdou do NATO a NATO pak tyto zbraně poskytne (Ukrajině). NATO za tyto zbraně platí,“ řekl v noci na včerejšek.
Podle agentury Reuters by navíc Trump mohl použít prezidentský výnos k poslání dalších zbraní. Takovou pravomoc k pomoci Ukrajině používal často jeho předchůdce Joe Biden. Politico nicméně uvádí, že Evropa si není Trumpovou podporou Ukrajiny tak úplně jistá. „Bylo matoucí slyšet Trumpa, jak na summitu NATO velmi sympatizuje s Ukrajinou, a pak slyšet, že Pentagon zastavuje dodávky zbraní,“ řekl anonymně jeden z evropských představitelů. „Je navíc těžké vědět, co se doopravdy v kabinetu děje,“ dodal.
Expert: Velká očekávání?
Jak roste Trumpova nespokojenost s šéfem Kremlu, potenciálně pozitivní dopad na Ukrajinu to bude mít, řekl Blesku bezpečnostní analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Zatím to ale nevypadá, že by ta pomoc měla být podstatně větší, než bývala za prezidenta Bidena. Ani úplně nevidíme velké náznaky, že by Trump skutečně přikročil k nějakému tvrdšímu sankčnímu režimu (proti Moskvě). Část republikánů by ale sankční režim přitvrdila,“ dodal.
Chystá prohlášení
Trump se chystá v pondělí sdělit důležité prohlášení směrem k Rusku. Není však jasné, o co by konkrétně mělo jít. Proti většímu navýšení pomoci Ukrajině ale mluví víc faktorů. V jeho administrativě jsou částečně lidé, kteří jsou nakloněni rozšiřování spolupráce s Ruskem, či takoví, kteří se chtějí primárně soustředit na Čínu a válka na Ukrajině prý jen odčerpává americké zdroje. „Trump navíc dlouhodobě nechce být s válkou spojovaný. Navýšení pomoci by ho ke konfliktu víc připoutalo. On chce přitom být ten, co válku vyřeší,“ popsal expert Smetana.
Vybombarduji Moskvu
„Putinovi jsem řekl: Pokud vpadnete na Ukrajinu, vybombarduji Moskvu do sra*ek. Říkám vám, že nemám na vybranou,“ řekl Trump svým příznivcům podle nahrávky z minulého roku, kterou má k dispozici CNN. Putin mu prý na to řekl, že mu nevěří. „Ale on mi z deseti procent věřil,“ dodal na záznamu Trump. Podobně pak podle CNN měl varovat i svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga v souvislosti s možnou čínskou invazí na Tchaj-wan.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
