Pavel pro BBC o válce na Ukrajině: Vítězství Rusů? To vypadá jinak! A co Putin doopravdy chce?
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
„Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá,“ uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.
Pokud by válka, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před více než třemi lety, pokračovala současným způsobem, trvala by podle Pavla roky. „Tento stav je pro všechny nepřijatelný,“ dodal český prezident a připomněl snahu některých západních spojenců podpořit Kyjev v jeho obraně a přimět Rusko pochopit, že na bojišti nelze zvítězit a řešení je třeba nalézt u jednacího stolu.
Pavel se zároveň domnívá, že pokud Moskva uvidí jakýkoliv pokrok nebo úspěch na bojišti, nebude se cítit nucena vyjednávat. „Oni (Rusové) věří, že vojenskou akcí mohou dosáhnout více než vyjednáváním,“ podotkl český prezident.
Západ nemůže poskytnout lidskou sílu
Ukrajina podle něj projevuje velké odhodlání a odvahu, přičemž Západ se jí snaží pomoci zbraněmi, finančně i materiálně, ale nemůže jí poskytnout lidskou sílu. „To je omezení, kterému čelí Ukrajina, na rozdíl od Ruska. Na jedné straně je v Rusku mnohem více lidí, kteří stále chtějí bojovat, a zároveň si tam necení lidského života,“ řekl Pavel. „Na Ukrajině je to jinak. Ukrajina je odhodlaná bojovat, ale s omezeným počtem obyvatel nemůže mobilizovat tolik sil,“ dodal.
Napadená země by podle českého prezidenta mohla uspět pouze s pomocí pokročilejších technologií a inovací. „A tím se také zabývají. S naší pomocí Ukrajinci neustále zvyšují produkci zbraní v zemi. Téměř každý den vymýšlejí nové taktiky. Vyvíjejí nové vybavení. Ale to dozajista nestačí k rychlé porážce Ruska,“ dodal Pavel.
Prezident hovořil o ruské letní ofenzívě
Redaktorka BBC se českého prezidenta ptala také na názor ohledně spekulací, že současná ruská letní ofenzíva by mohla být poslední velkou ofenzívou této války, po které Rusko konečně zahájí plnohodnotná jednání.
„Osobně tomu nevěřím, obecně nevěřím ruským argumentům. Když říkají, že jejich cílem není úplná porážka Ukrajiny, stojí za to si poslechnout vyjádření prezidenta Putina nebo (ministra zahraničí Sergeje) Lavrova, abychom pochopili, o co jim jde,“ řekl Pavel a dodal, že pokud Moskva žádá, aby se Kyjev podřídil všem jejím požadavkům, pak to není kompromis. „Je to prostě úplná porážka Ukrajiny, plná kontrola nad jejím územím, vnucení svých podmínek a podřízení Ukrajiny vůli Moskvy,“ dodal Pavel.
V rozhovoru s BBC se dále vyjádřil i k dalším tématům, jako je mimo jiné společný ekonomický tlak Evropy a Spojených států na Rusko, kterému by podle mínění českého prezidenta ruská ekonomika nebyla schopna dlouhodobě odolávat a dříve či později by Moskvě nezbylo, než usednout k jednacímu stolu a souhlasit s tím, co dosud fakticky odmítala.
Ukrajina se brání ruské invazi od 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá území dobyli zpět. Rusko však okupuje asi pětinu ukrajinského území, boje pokračují a invazní jednotky v poslední době podle dostupných informací na několika místech za cenu vysokých ztrát pomalu, ale setrvale postupují. Americký prezident Donald Trump v předvolební kampani prohlašoval, že po návratu do Bílého domu konflikt ukončí do 24 hodin. Od lednového nástupu do úřadu se mu to ale nepodařilo. Ukrajina přistoupila na návrh bezpodmínečného příměří, Rusko nikoliv.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
