Podivná smrt Putinova ministra dopravy: Těsně po odvolání spáchal sebevraždu?
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejprve nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se kloní k variantě sebevraždy.
„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes našlo v osobním autě v Odincovu (u Moskvy) se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ řekla mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.
U exministrova těla se podle listu Kommersant našla pistole Makarov, kterou obdržel jako ocenění v roce 2023 za zvláštní zásluhy o bezpečnost občanů.
Důvod nečekaného Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že odvolanému ministrovi, který byl dříve gubernátorem Kurské oblasti, hrozilo trestní stíhání. Proti Starovojtovi podle listu Moskovskij komsomolec zřejmě vypovídal jeho nástupce v čele Kurské oblasti Alexej Smirnov, který byl mezitím z funkce gubernátora rovněž odvolán. V dubnu jej zadrželi vyšetřovatelé a obvinili, že se podílel na zpronevěře miliardy rublů (asi 270 milionů Kč), určené na výstavbu opevnění na hranici západoruského regionu s Ukrajinou. Rovněž podle Kommersantu proti Starovojtovi vypovídali obvinění v tomto případu zpronevěry miliardy rublů určené na opevnění, včetně Smirnova.
Ruský prezident Vladimir Putin po odvolání Starovojta jmenoval úřadujícím šéfem resortu dosavadního Starovojtova náměstka Andreje Nikitina. Ten letos v únoru rezignoval na post gubernátora Novgorodské oblasti, pak se stal náměstkem na ministerstvu dopravy.
Starovojt stál v čele ministerstva něco přes rok. Do vlády nastoupil loni v květnu, předtím několik let zastával funkci gubernátora Kurské oblasti na západě země. Několik měsíců po jeho nástupu do čela tohoto regionu přes hranice pronikla ukrajinská armáda a zahájila největší vpád cizích vojsk na území Ruska od druhé světové války. Tehdy se podle The Moscow Times obrátila pozornost i k působení Starovojta v čele regionu.
Než se Starovojt stal gubernátorem Kurské oblasti, řídil šest let federální dopravní agenturu Rosavtodor.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
Agentura Reuters napsala, že v situaci, kdy válka proti Ukrajině pokračuje čtvrtým rokem, zažívá ruský sektor dopravy závažné problémy. V letectví kvůli západním sankcím chybí náhradní díly a ruské dráhy, největší zaměstnavatel v zemi, se potýká s rostoucími náklady kvůli vysokým úrokovým sazbám zavedeným vzhledem k inflaci, k níž přispívá válečný konflikt na Ukrajině, kterou Rusko napadlo v únoru 2022.
