Zbabělec Putin se na schůzku se Zelenským vykašlal. Trump: Beze mě to nepůjde...
Dlouhé čekání a pak… Nic! Do bývalé turecké metropole se včera sjely vyjednávací týmy Ruska a Ukrajiny, na setkání prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského nedošlo. Přitom americký prezident Donald Trump nevylučuje, že by ještě – v případě aspoň nějakého vývoje – za oběma pány do Turecka dorazil.
„Působí to na mě jako ozdoba,“ reagoval Zelenskyj po příletu do Turecka na složení ruské delegace. Tu vedl Putinův poradce a exministr kultury Vladimir Medinskij (54). Zelenskyj v reakci vyslal do Istanbulu »jen« ministra obrany Rustema Umerova. Sám zůstal v Ankaře, kde jednal se svým protějškem Recepem Erdoganem.
„Nemůžu přece běhat po celém světě a hledat ho (Putina – pozn.red.). Musíme zastavit tuto válku,“ řekl Zelenskyj. Umerov musí podle něj zjistit, zda Rusové vůbec chtějí vést seriózní jednání. „Rusko vysílá na jednání do Istanbulu druhořadou delegaci,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Neúčast Putina zkritizoval i český premiér Petr Fiala (60, ODS), podle kterého jde ze strany kremelského mocipána o zbabělost. „Vytváří dojem vůči veřejnosti, že jsou připraveni jednat, a fakticky to tak není,“ řekl včera ve studiu Blesku. Připomněl také, že to byl Putin, kdo setkání minulou neděli inicioval. „Prezident Zelenskyj byl připraven na osobní jednání v Turecku, zatímco Putin se ukázal jako zbabělec a místo sebe posílá svého ideologického zástupce,“ napsal na síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (39, nestr.).
Americký prezident Donald Trump (78) původně předeslal, že pokud by na místě došlo k nějakému vývoji, do Istanbulu by ještě dnes zaletěl. To by ale Putin musel přijet také. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ pověděl včera. Dosud ale není ani jasné, zda se obě delegace vůbec sešly.
Trump už před Putinovým nápadem na istanbulská jednání pohrozil, že pokud nebude ruská hlava státu svolná k příměří, zavede vůči jeho zemi další sankce. O tom včera jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot (42) a vlivný americký senátor Lindsey Graham (69).
V Turecku měli probírat možné zavedení 500% cla na dovoz ruské ropy. Další sankce pak mají mířit na země, které ruskou ropu dovážejí. Mezi ty Česko nepatří od letošního dubna. Podle Barrota je zavedení tak brutálního celního opatření cestou ke konci války. „Spojené státy a Evropa by se měly připravit na ochromující sankce, které by donutily Rusko ukončit válku na Ukrajině,“ řekl deníku Le Figaro.
Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.
„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.
„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ‚zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“
Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku „zdá se, že pokračují“, poznamenává agentura Reuters.
Setkání Trumpa a Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu. Trump dříve avizoval schůzku do dvou týdnů.
Volodymyr Zelenskyj se setkal s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustemem Umerovem. Oznámil to v příspěvku na síti X. V příspěvku hovoří o několika prioritách. Zaprvé, připravit nové obranné dohody, které posílí ukrajinské bojové letectvo.
„Druhá priorita – tento týden se uskuteční setkání s lídry evropského společenství a naší Koalice ochotných. Každá země a každý lídr by měl jasně chápat, co nás v této konkrétní chvíli může nejefektivněji podpořit. Naše potřeby v oblasti protivzdušné obrany, konkrétní obsah balíčků obranné podpory, rozšíření iniciativy PURL, seznam potřebného vybavení pro obnovu naší energetické infrastruktury po útocích a koordinace při zpřísňování sankcí – to vše musí být jasně definováno a sděleno každému z našich partnerů podle jeho skutečných možností,“ píše.
Zatřetí projednali program nadcházejících zasedání štábu. Také detailně pracují na potřebách ukrajinského obranného průmyslu, aby zajistili jejich co nejúplnější uspokojení. Podíl dodávek zbraní ukrajinské výroby na frontu musí do konce letošního roku dosáhnout alespoň 50 procent. „Toho je třeba dosáhnout,“ dodává.
