Zbabělec Putin se na schůzku se Zelenským vykašlal. Trump: Beze mě to nepůjde...
Dlouhé čekání a pak… Nic! Do bývalé turecké metropole se včera sjely vyjednávací týmy Ruska a Ukrajiny, na setkání prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského nedošlo. Přitom americký prezident Donald Trump nevylučuje, že by ještě – v případě aspoň nějakého vývoje – za oběma pány do Turecka dorazil.
„Působí to na mě jako ozdoba,“ reagoval Zelenskyj po příletu do Turecka na složení ruské delegace. Tu vedl Putinův poradce a exministr kultury Vladimir Medinskij (54). Zelenskyj v reakci vyslal do Istanbulu »jen« ministra obrany Rustema Umerova. Sám zůstal v Ankaře, kde jednal se svým protějškem Recepem Erdoganem.
„Nemůžu přece běhat po celém světě a hledat ho (Putina – pozn.red.). Musíme zastavit tuto válku,“ řekl Zelenskyj. Umerov musí podle něj zjistit, zda Rusové vůbec chtějí vést seriózní jednání. „Rusko vysílá na jednání do Istanbulu druhořadou delegaci,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Neúčast Putina zkritizoval i český premiér Petr Fiala (60, ODS), podle kterého jde ze strany kremelského mocipána o zbabělost. „Vytváří dojem vůči veřejnosti, že jsou připraveni jednat, a fakticky to tak není,“ řekl včera ve studiu Blesku. Připomněl také, že to byl Putin, kdo setkání minulou neděli inicioval. „Prezident Zelenskyj byl připraven na osobní jednání v Turecku, zatímco Putin se ukázal jako zbabělec a místo sebe posílá svého ideologického zástupce,“ napsal na síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (39, nestr.).
Americký prezident Donald Trump (78) původně předeslal, že pokud by na místě došlo k nějakému vývoji, do Istanbulu by ještě dnes zaletěl. To by ale Putin musel přijet také. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ pověděl včera. Dosud ale není ani jasné, zda se obě delegace vůbec sešly.
Trump už před Putinovým nápadem na istanbulská jednání pohrozil, že pokud nebude ruská hlava státu svolná k příměří, zavede vůči jeho zemi další sankce. O tom včera jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot (42) a vlivný americký senátor Lindsey Graham (69).
V Turecku měli probírat možné zavedení 500% cla na dovoz ruské ropy. Další sankce pak mají mířit na země, které ruskou ropu dovážejí. Mezi ty Česko nepatří od letošního dubna. Podle Barrota je zavedení tak brutálního celního opatření cestou ke konci války. „Spojené státy a Evropa by se měly připravit na ochromující sankce, které by donutily Rusko ukončit válku na Ukrajině,“ řekl deníku Le Figaro.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.
