Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný. Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.

Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí "zlým silám", což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.

Francouzské ministerstvo obrany vyzvalo k projednání rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině. Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu řekl, že je nutné projednat rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině, aby bylo možné zachovat záruky příměří po mírové dohodě.

„Představte si příměří nebo mírovou smlouvu. Uvědomíte si, že otázka rozmístění nejaderných odstrašujících sil na Ukrajině, aby bylo možné odrazit novou hrozbu z Ruska, je zjevně otázkou, kterou je již třeba řešit,“ řekl na kanálu LCI. Bylo to v reakci na „vítězný plán“ Volodymyra Zelenského, který navrhoval rozmístění cizích nejaderných odstrašujících sil na ukrajinském území. První bod Zelenského plánu – pozvání země do NATO – podporovala už dříve i Francie, proti tomu se ale postavily USA a Německo.

Jeden z útoků na Rusko způsobil trápení vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska. To uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, podle serveru Meduza, který dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu.

Summit zemí BRICS dnes začíná v Rusku a někteří členové oznámili, že v Moskvě budou chybět. Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit, bude ho zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal na svém webu list Kommersant. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva také zrušil cestu na summit do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. BRICS je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Polsko by rádo vidělo celý mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o kterém mluvil v posledních dnech. Ten by měl mít pět bodů, nicméně Polsko si stěžuje, že není mezi zeměmi, které mají doposud přístup k celému textu.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Ukrajinské drony také zasáhly chemičku v Tambovské oblasti a průmyslový podnik ve Voroněžské oblasti, informovaly místní úřady podle agentury TASS. Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 18 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Nejméně tři lidé, včetně jednoho dítěte, přišli o život v důsledku náletu ruských dronů na město Sumy na severovýchodu Ukrajiny, ohlásila oblastní vojenská správa na sociální síti. Uvedla rovněž, že během noci ukrajinská protivzdušná obrana nad regionech sestřelila 25 nepřátelských dronů typu Šáhed.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská média dříve hlásila, že nepřátelský nálet si vyžádal neupřesněný počet obětí mezi civilisty. Záchranáři hledají lidi pod troskami zasažených obytných domů.

Evropští poslanci budou dnes na plenární schůzi ve Štrasburku hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 35 miliard eur (884 miliard korun). Evropská komise půjčku připravila v rámci dohody skupiny zemí G7, které chtějí Kyjevu poskytnout až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) krytých výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Europoslanci budou také debatovat o situaci v Libanonu či o návrhu unijního rozpočtu na příští rok.

Evropská komise připravila návrh na takzvanou makrofinanční asistenci Ukrajině, která spočívá v poskytnutí půjčky ve výši až 35 miliard eur. Peníze bude moci Kyjev použít na své nejnaléhavější potřeby, například na rekonstrukci či nákup zbraní a vojenského materiálu. Komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat již letos či nejpozději v příštím roce.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Oba závody, ve městě Jefremov a v obci Lužkovskij, jsou od sebe vzdáleny asi 150 kilometrů, napsal server BBC News.

Nálet se podle gubernátora obešel bez obětí a raněných. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil na sociální síti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.

„Noční teroristický útok“ přerušil zásobování elektřinou, poškodil speciální energetická zařízení a přerušil výrobní řetězce, uvedlo vedení firmy. „Všichni se ze všech sil podílejí na odstranění následků výbuchů a požárů,“ uvedlo a zdůraznilo, že hlavním úkolem je co nejrychleji obnovit výrobu. Ale to nezávisí jen na továrně, problémem prý bude pořízení náhradních dílů k poškozeném technologickému zařízení a k energetické infrastruktuře, připustil generální ředitel Oleg Dancev.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Tři lidé přišli o život a 16 dalších utrpělo zranění, když ruská armáda dnes ráno zaútočila na Záporoží, uvedl Ivan Fedorov, šéf vojenské správy Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny; původně informoval o dvou obětech, později však informoval, že v nemocnici podlehla zraněním 44letá žena. Už dříve uvedl, že poškozených je více než 30 domů. Záporoží leží nedaleko frontové linie a terčem ruských útoků je v poslední době často.

Nejméně tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ruském ostřelování měst Myrnohrad a Kurachove v Doněcké oblasti na východě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého se Rusko snaží celý region vymazat z povrchu zemského.

Leopard 2A4 střílí na konvoj ruských obrněných vozidel, který se snažil zaútočit na pozice ve směru na město Kurachovo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský pilot Dmitrij Golenkov, kterého ukrajinské úřady spojují s útoky na civilní cíle, zemřel po sérii zranění hlavy, a to zřejmě kladivem. Dnes o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka HUR; avšak k odpovědnosti se nepřihlásila.

Ukrajinské tajné služby už dříve uvedly, že Golenkov se v červnu 2022 zapojil do raketového útoku na nákupní středisko Amstor v ukrajinském Kremenčuku, při kterém zahynulo 22 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Odpovědnost mu Ukrajina připisuje také za útok na obytný dům ve východoukrajinském Dnipru, který si vyžádal 46 obětí včetně šesti dětí.

Golenkovovo tělo leželo v jabloňovém sadu v Suponěvu v Brjanské oblasti, uvedla rozvědka. Na síti Telegram HUR zveřejnila i fotografie, které označila za pilotovu mrtvolu. Golenkov podle ukrajinských úřadů sloužil jako náčelník štábu perutě letecké skupiny 52. pluku bombardovacího letectva. Ten má základnu na vojenském letišti Šajkovka, kde jsou rozmístěny i nadzvukové strategické bombardéry Tu-22M3, které Rusko k úderům na Ukrajině používá.

Bombardované Záporoží: Záchranáři odklízejí trosky po ruském nočním útoku klouzavými bombami.

Snímek Válečný zpravodaj režijní dvojice Benjamin Tuček a David Čálek vyhrál cenu pro nejlepší dokument na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě. Dokument ukazující prostřednictvím reportéra Martina Dorazína běžný život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války na Ukrajině se tento týden představí na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. V tuzemských kinech bude uveden od 31. října. 

„Vůbec jsme nečekali, že na A-festivalu, který je ve stejné kategorii prestiže jako festivaly Karlovy Vary, Berlinale či Benátky, bychom mohli doufat ve víc než jen účast. To, že jsme zvítězili a dostali hlavní cenu za dokumentární film, nás doslova rozsekalo,“ řekl Čálek.

„Je to pro nás skvělá zpráva, že téma rezonuje u zahraničního publika, které nezná reportéra Martina Dorazína, a vnímá mluvené slovo jen přes anglické titulky. A právě zvuková stopa hraje u tohoto filmu první housle. O to více doufáme, že si náš film najde své diváky i v Čechách a na Slovensku,“ doplnil.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 400 milionů dolarů (9,3 miliardy korun). Dnes to během návštěvy Kyjeva oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin, píší agentury Reuters a Unian. Washington poskytne Ukrajině munici, obrněná vozidla a protitankové zbraně.

Austin řekl, že Spojené státy budou pokračovat v pomoci Kyjevu podle dvoustranné bezpečnostní dohody, kterou prezidenti Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj podepsali letos v březnu.

Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 59 ze 116 ruských dronů. O dalších 45 ztratila přehled a pravděpodobně se zřítily na ukrajinském území.

Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky Maii Sanduové a proevropské orientace země, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Po sečtení téměř všech výsledků se 50,17 procenta lidí vyslovilo pro evropskou orientaci Moldavska.

„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl Peskov. Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička dnes časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.

Německo dnes v přístavním městě Rostock slavnostně otevřelo nové námořní taktické velitelství Severoatlantické aliance. Německo má ze zemí NATO největší flotilu v Baltském moři a podle ministra obrany Borise Pistoriuse přebírá zřízením velitelství v regionu větší roli.

Nové velitelství má za úkol plánovat námořní operace a cvičení, vést námořní síly přidělené Severoatlantickou aliancí a posílit obranyschopnost aliance v oblasti Baltského moře. Od letošního vstupu Švédska do NATO je Baltské moře obklopené téměř výhradně členy aliance. Jedinou nečlenskou zemí s přístupem k němu je Rusko.

Německo na začátku října převzalo vedoucí roli v takzvané Commander Task Force Baltic (CTF Baltic), která koordinuje alianční aktivity v Baltském moři. V čele CTF Baltic stojí německý admirál, jeho zástupcem je Polák a šéfem štábu Švéd, uvedlo německé ministerstvo obrany. Kromě Německa se na operacích skupiny podílí také vojáci z jedenácti dalších aliančních zemí: Dánska, Švédska, Finska, Francie, Británie, Itálie, Nizozemska, Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

„Vyslání jednotek Severní Koreje, aby bojovaly na Ukrajině, by znamenalo zásadní eskalaci,“ uvedl dnes na síti X generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský s kazachstánským protějškem Muratem Nurtleuem hovořil kromě hospodářských projektů také o protiruských sankcích a obraně mezinárodního řádu.

Šéf české diplomacie vyrazil do regionu v neděli, kromě Kazachstánu v úterý navštíví také Uzbekistán. Jednat bude o vzájemné spolupráci v energetice, obranném průmyslu, letecké dopravě, v Taškentu vystoupí také s přednáškou.

Kazachstán je podle ministerstva zahraničí důležitým dodavatelem ropy do Česka a významným světovým producentem uranu. Lipavský bude kromě svého protějšku jednat i s prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem.

V noci na dnešek ruská armáda na Kyjev zaútočila až deseti drony, uvádí Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana všechny zneškodnila, úlomky sestřeleného bezpilotního letounu ale zasáhly střechu přízemního domku a na místě vznikl požár. Jeden muž utrpěl lehké zranění.

V neděli večer ruská armáda shodila několik bomb na Charkov. Podle policie zranění utrpělo 12 lidí a úřady ve druhém největším ukrajinském městě podle ruskojazyčného servisu BBC uvedly, že dva domy jsou zcela zničené a dalších deset je poškozených.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zrušil cestu do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Osmasedmdesátiletý prezident měl v neděli odcestovat na summit BRICS, což je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Na návštěvu Kyjeva dnes na předem neohlášenou návštěvu přijel americký ministr obrany Lloyd Austin. Chce krátce před prezidentskými volbami ve Spojených státech vyjádřit Ukrajině podporu, píše agentura Reuters. Kyjev a další místa na Ukrajině se v noci na dnešek znovu staly terčem ruských útoků.

Pentagon chief Lloyd Austin has arrived in Kyiv on an unannounced visit. He will meet Volodymyr Zelenskyy and Defense Minister Rustem Umierov to discuss Ukraine's arms needs. pic.twitter.com/TPWU3CMRdc

— NEXTA (@nexta_tv) October 21, 2024

Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 3. listopadu. Informují o tom světové agentury.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu.

Zpravodajský web Neta přinesl exkluzivní video z přípravy a následného masivního útoku Ukrajiny v Rusku. Šlo o údery na závod v Dzeržinsku a také na vojenské letiště v Lipecké oblasti. 

❗️EXCLUSIVE:

Ukraine has launched a massive attack on Russia

See more in our video. pic.twitter.com/CqFCXHlfSj

— NEXTA (@nexta_tv) October 20, 2024

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

Rostovská oblast: Malé členky a členové Všeruského vojensko-vlasteneckého společenského hnutí Junarmija se setkali s účastníky „speciální vojenské operace" na Ukrajině a prohlédli si model zničeného Bachmutu, ukazuje kanál Nechta (Nexta).

Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta to řekl v rozhovoru, který týdeník Respekt zveřejní v pondělí. Respekt v souvislosti s hlasy, podle kterých je materiál pro Ukrajince předražený či poruchový, jmenuje bývalého senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti). Podle Podoljaka je česká iniciativa účinná a je žádoucí, aby se rozšiřovala.

„Jedná se o fiktivní informace, které nahrávají Rusům,“ cituje Respekt Podoljaka, který tvrzení o horší kvalitě munice označil za „výmysl“. „V každé munici se najde malé procento vadných kusů. To je naprosto normální situace a v české iniciativě žádné významné procento vadných nábojů není,“ prohlásil.

Podoljak zdůraznil, že česká iniciativa funguje a je velmi účinná. „Díky této iniciativě se nám od léta 2024 podařilo výrazně zvýšit kapacity ukrajinské střelby. Po určitou dobu jsme měli deficit, který byl docela citelný. Dnes tento deficit vypadá zcela jinak. To znamená, že střely máme a jsou efektivně využívány,“ řekl.

Srbský prezident Aleksandar Vučić si dnes po dvou a půl letech poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem. Svému ruskému protějšku děkoval za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím v souvislosti s napadením Ukrajiny. Bělehrad sice v minulosti kritizoval porušení ukrajinské územní celistvosti, nicmémě Vučić dnes zdůraznil, že Srbsko nemění svůj postoj a nehodlá sankce vůči Rusku uplatňovat.

„Vedli jsme dlouhý, dobrý, otevřený a smysluplný rozhovor,“ uvedl srbský prezident ve videu na instagramu, podle něj si volali u příležitosti 80. výročí osvobození Bělehradu od nacistického Německa, k němuž došlo 20. října 1944.

Vučić nedávno od Putina obdržel pozvání na summit skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani. Podle agentury AFP se očekává rozhodnutí, zda se Vučić nakonec zúčastní. Podle původního vyjádření měl mít v tomto termínu jiné povinnosti.

„Včera večer byla zasažena infrastruktura vojenského letiště Lipeck-2 v Lipecké oblasti Ruské federace. Cílem útoku byly zejména sklady munice, sklady pohonných hmot a maziv a letadla. Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31 leteckých sil nepřítele,“ potvrzuje ukrajinský generální štáb dřívější zprávy ze sociálních sítí. „Rovněž ukrajinské obranné síly zaútočily na federální státní podnik Sverdlovský závod v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti Ruska. Závod vyrábí chemické látky pro dělostřeleckou munici a vysoce výbušné letecké pumy. Podle dostupných informací byly na území závodu skladovány také řízené letecké pumy.“

V okolí obou zařízení byly zaznamenány četné výbuchy a byla pozorována aktivní nepřátelská protivzdušná obrana. Výsledky úderu se upřesňují, dodal štáb na Facebooku. Úkol byl proveden silami a prostředky Bezpečnostní služby Ukrajiny, Obranné rozvědky Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil.

Bývalý starosta ruského Vladivostoku Igor Puškarjov, který si odpykává patnáctiletý trest za korupci,  narukuje do války s Ukrajinou. S odvoláním na svůj zdroj z okolí exstarosty to napsal server Kommersant. Puškarjov je druhým odsouzeným exstarostou Vladivostoku, jenž se upsal armádě. Předtím šel do války jeho nástupce Oleg Gumeňuk, podokl web Meduza.

„Ano, můj klient skutečně podepsal smlouvu s ministerstvem obrany,“ řekl Kommersantu Puškarjovův právník Ruslan Omelčenko. Detaily nesdělil a úřady se k těmto informacím nevyjádřily. Podle zdroje Kommersantu se však Puškarjov zapojí do takzvané speciální vojenské operace, jak ruský režim nazývá svou agresi na Ukrajině.

„Video z ukrajinského útoku na ruské letiště Lipeck-2 zveřejněno online,“ tweetuje kanál Nechta (Nexta). „Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31.“

Mírovou cenu německých knihkupců dnes na závěr Frankfurtského knižního veletrhu dostala americko-polská novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová, která se dlouhodobě zabývá moderními dějinami východní Evropy. Nová držitelka mírové ceny vyzvala k dodávkám zbraní Ukrajině a k pomoci této zemi napadené v roce 2022 Ruskem.

„Abychom Rusku zabránili v šíření autokratického politického systému, musíme Ukrajině pomoci zvítězit,“ řekla Applebaumová. „Pokud máme možnost ukončit tento hrozný kult násilí v Rusku vojenským vítězstvím, stejně jako vojenské vítězství ukončilo kult násilí v Německu, pak bychom ji měli využít,“ dodala autorka knih a esejí, v nichž už dávno varovala před agresivní protizápadní politikou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle Applebaumové „každý, kdo volá po pacifismu a chce postoupit Rusku nejen území, ale i lidi, principy a ideály, se z historie 20. století vůbec nepoučil“. Skutečným poučením z německých dějin podle ní není, že by Němci už nikdy neměli jít do války, nýbrž že mají „zvláštní odpovědnost postavit se za svobodu“.

Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou ruských úderů v různých ukrajinských regionech a ráno ve své bilanci oznámilo sestřelení 31 nepřátelských dronů nad 12 ukrajinskými oblastmi. Celkem podle něj Rusové vyslali 49 bezpilotních letounů a dvě balistické střely Iskander-M. Třináct ruských dronů podle Kyjeva zmizelo z radarů, co se s nimi stalo, se upřesňuje. Dva drony letěly směrem na Bělorusko, dodaly ukrajinské vzdušné síly, které se nezmiňují o osudu raket a zbylých dronů.

V ruském Dzeržinsku se v noci ozvaly výbuchy v podniku, kde se vyrábějí výbušniny. „Bezpilotní letouny ukrajinské armády se pokusily zaútočit na město Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti. Místní obyvatelé hlásí silné exploze a kouř v oblasti Sverdlovova závodu,“ napsal portál Shot. Kanál Astra zveřejnil záběry, které podle něj zachycují útoky, a poznamenal, že v podniku se vyrábějí výbušniny.

Podle agentury Reuters je závod v Dzeržinsku jedním z největších ruských podniků na výrobu výbušnin, které používají ruské invazní síly ve svém vojenském tažení na Ukrajině, a podléhá sankcím Evropské unie i Spojených států. Na západní sankce uvalené loni na Sverdlovův závod upozorňuje také stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou. Volební místnosti se uzavřou ve 20:00 SELČ.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Policie obvinila prokremelského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130.000 voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta, napsal Reuters. Šor pochybení odmítl. Policie dále tento týden uvedla, že odhalila program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku v inscenování občanských nepokojů.

Při ruském útoku na ukrajinský Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti v noci na dnešek utrpělo zranění 13 lidí, uvedly ukrajinské úřady na Telegramu. Rusko hlásí sestřelení 110 ukrajinských dronů na řadě míst země včetně hlavního města Moskvy.

Předseda rady obrany Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusko provedlo na město dva útoky balistickými střelami. Ze 13 zraněných musel jeden člověk podstoupit operaci. Co bylo cílem útoku, Vilkul nesdělil.

Ruské vzdušné útoky v noci na dnešek oznámil také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Uvedl, že v metropoli pracovala protivzdušná obrana. Náčelník kyjevské vojenské správy metropole Serhij Popko napsal, že sestřeleno bylo přibližně deset bojových dronů směřujících na hlavní město.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství o Ukrajině pokračuje zase od rána.

Si Ťin-pching naléhá na čínskou armádu, aby zintenzívnila válečné přípravy.  Během návštěvy brigády řekl, že armáda by měla „komplexně posílit válečné přípravy a zajistit, aby jednotky měly spolehlivé bojové schopnosti“.

„V Kurské oblasti Rusové stále častěji ostřelují vlastní obce. Dělostřelecké a letecké údery bez jakéhokoli slitování s civilisty,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Typická ruská taktika spálené země, kterou nyní používají na své vlastní vesnice a města. Rusko nebere ohled na lidské životy - doma i v zahraničí.“

Ruský resort obrany oznámil dobytí východoukrajinské obce Zorjane, čímž se podle agentury AFP invazní síly přiblížily ke Kurachove, které leží několik kilometrů západněji. Rusové se podle této agentury tlačí na Kurachove, pokračují v ofenzivních operacích směrem na Pokrovsk a zesílili útoky v Záporožské oblasti. 

Ruské útoky na různých místech Ukrajiny si v posledních 24 hodinách podle médií vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. V pátek večer ruské bombardování Kupjansku v Charkovské oblasti zabilo 65letou ženu. Při ostřelování Bilozerky v Chersonské oblasti potom dnes po poledni podle serveru Ukrajinska pravda zemřel 33letý muž. Ukrajinska pravda také s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské oblasti a druhého v centrální Čerkaské oblasti.

Ministři obrany G7 ve společném prohlášení vyjádřili neochvějnou podporu Ukrajině na její cestě k euroatlantické integraci včetně členství v NATO.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 16 ukrajinských dronů nad Brjanskou, Rostovskou a Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neuvádí, kolik dronů ukrajinská armáda podle jejích informací celkem na zemi vyslala. V Brjanské oblasti bezpilotní letouny zaútočily na závod, jehož produkty používá vojenský průmysl, napsal web Meduza.

USA jsou podle listu FT připravené půjčit Ukrajině 20 miliard dolarů (464 mld. Kč) v rámci plánu skupiny G7 na půjčky Kyjevu kryté výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Rumunsko dnes vyslalo do vzduchu už podruhé tento týden bojové letouny, protože jeho vzdušný prostor narušil neidentifikovaný objekt. Malý stroj byl detekován kolem půl třetí v noci nad Černým mořem a pohyboval se směrem k Rumunsku, uvedlo ministerstvo obrany země, která je členem Evropské unie i NATO. K objektu se vydaly čtyři letouny, ale nic nenašly a objekt zmizel z radarů, dodala AP. Podobný incident se stal také ve čtvrtek. Rumunsko sousedí s Ukrajinu a o narušení svého vzdušného prostoru v době ruských útoků na Ukrajinu informovalo i dříve. Na rumunském území se také našly úlomky dronů.

Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení 42 ruských dronů a čtyř řízených střel z 98 bezpilotních letounů a šesti střel typu Ch-59/69, které podle něj Rusové na zemi vyslali v noci na dnešek. Dalších 46 dronů podle Ukrajinců zmizelo z radarů a několik nepřátelských strojů zůstává v ukrajinském vzdušném prostoru. 

Podle serveru Ukrajinska pravda protivzdušná obrana likvidovala ruské vzdušné zbraně i během dopoledne. Informace o tom, proč 46 dronů zmizelo z radarů, zatím nejsou k dispozici. Je možné, že byly sestřeleny, nebo se zřítily, podotkl server.

Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady píše, že ruské noční útoky si vyžádaly životy jednoho člověka v severoukrajinské Sumské a druhého v centrální Čerkaské oblasti.

Paříž je otevřena myšlence okamžitého pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance, ale pokračují jednání na toto téma mezi spojenci. V Kyjevě to dnes podle agentury Reuters řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jenž jednal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Okamžité pozvání Ukrajiny do NATO je prvním bodem takzvaného plánu vítězství, který tento týden představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Někteří klíčoví spojenci Kyjeva přitom nechtějí Ukrajinu do NATO pozvat dříve, než skončí válka proti ruským invazním silám. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že nemůže říct, že podporuje celý pětibodový plán Ukrajiny na její vítězství. Které otázky považuje za obtížné nespecifikoval. Proces vstupu Ukrajiny do NATO je podle něj nezvratný.

Barrot na tiskové konferenci dále uvedl, že pokud se potvrdí, že Severní Korea posílá vojáky, aby podpořili v bojích na Ukrajině Rusko, bude to znamenat velkou eskalaci konfliktu. Zároveň to podle francouzského ministra bude známka toho, že má Moskva ve svém vojenském tažení obtíže. Sybiha se vyjádřil podobně, možné zapojení severokorejských vojáků do ruské invaze označil za „obrovské“ riziko eskalace.

Úřad ukrajinského prezidenta zveřejnil fotky Ukrajinců osvobozených z Ruska. Moskva a Kyjev si vyměnily po 95 válečných zajatcích.

„Rusko tvrdí, že na Petrohrad zaútočily drony. Média informovala o výpadcích elektřiny v části města,“ hlásí kanál Nechta (Nexta). „Byly rovněž zveřejněny záběry výbuchů v jedné vesnici v Leningradské oblasti.“

„Ukrajinská rozvědka hlásí likvidaci ruského důstojníka v Luhansku,“ informuje kanál Nechta (Nexta). „V autě, které explodovalo v okupovaném Luhansku, se nacházel Dmitrij Pervucha, náčelník štábu pro obsluhu vojsk a zabezpečení vojenské služby jedné z jednotek ruských ozbrojených sil. Zlikvidovaný Rus byl zpravodajským důstojníkem s hodností majora, uvedla obranná rozvědka.“

Moskva vítá slova německého kancléře Olafa Scholze o tom, že je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o řešení situace na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého je ruský vůdce otevřen dialogu. Scholz před několika dny ve Spolkovém sněmu vyjádřil ochotu mluvit s Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině. Zároveň zdůraznil, že nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi.

„Slyšíme slova, která zaznívají z Berlína – Scholzova slova o připravenosti vést dialog. Jsou to důležitá slova, protože donedávna Německo patřilo mezi ostatní země kolektivního Západu, které zcela vylučovaly jakékoliv kontakty s Putinem. Říkali jsme, že to je neperspektivní pozice,“ uvedl Peskov. Scholzovu připravenost k jednání s Putinem označil za něco, co „lze přivítat“. Zároveň dodal, že Moskva nedostala konkrétní návrhy na jednání ze západních zemí.

Ruský prezident je podle svého mluvčího dialogu otevřen. „Putin nejednou řekl a potvrdil, že byl a zůstává otevřen komunikaci, hovoru,“ uvedl mluvčí Kremlu. Dialog o Ukrajině podle něj nebude jednoduchý. „Ale každá válka končí u jednacího stolu, končí mírem,“ poznamenal.

Ruský raketový útok v pátek večer zasáhl obytnou budovu v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa a způsobil požár. Město to oznámilo na svém oficiálním telegramovém kanálu. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti. Na východě Ukrajiny, kde se ruské síly pokouší proniknout ke strategicky významnému městu Pokrovsk, mezitím místní vojenský správce vyzval obyvatele k evakuaci.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství o Ukrajině pokračuje zase od rána.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, 95 Rusů za 95 Ukrajinců, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se ještě nevyjádřila.

Na Ukrajinu se vrátilo 501 těl zabitých vojáků. Jde pravděpodobně o největší výměnu od doby, kdy Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Většina vojáků zemřela v bojích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zejména u města Avdijivka, kterou Rusové dobyli letos v únoru, uvedla agentura AP s odvoláním na ukrajinské úřady. Do Ruska se podle médií vrátilo 89 těl zabitých vojáků.

Úřady společně s forenzními techniky budou nyní identifikovat těla a následně je předají jejich rodinám.

Předchozí výměna těl zabitých vojáků se uskutečnila na počátku srpna. V jejím rámci Ukrajina předala 38 těl a Rusko 250, dodal ruský list Kommersant.

Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 procenta.

„Navzdory válečným problémům se ukrajinská ekonomika nadále zotavuje,“ uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „V září vykázalo největší růst zemědělství díky brzké sklizni pozdních plodin. Nárůst jsme zaznamenali také v dopravě a stavebnictví.“ Svyrydenková dodala, že podnikatelská nálada v maloobchodě, průmyslové výrobě a stavebnictví se nadále zlepšuje, především díky lepší situaci v energetickém sektoru.

Díky mírnému počasí a vysokému dovozu elektřiny se Ukrajině zatím daří uspokojovat poptávku domácností a podniků po energii, a to i přes březnové bombardování energetické infrastruktury Ruskem, které vyřadilo polovinu energetických kapacit země. To způsobilo pravidelné výpadky proudu, napsala agentura Reuters.

Ruští vojáci v obci Ňu-Jork na východě Ukrajiny zastřelili zajatého ukrajinského vojáka, který dříve nejspíše utrpěl zranění a ležel bezbranný na zemi. Incident, který se stal ještě na počátku září, ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin, oznámila dnes kancelář generálního prokurátora Andrije Kostina.

„Vražda válečného zajatce je hrubým porušením ženevské úmluvy (o zacházení s válečnými zajatci) a představuje těžký zločin,“ napsala na sociální síti.

Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl na počátku tohoto měsíce Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.

Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“

Ministerstvo vnitra popřelo, že by stát neplánoval dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu ve Vrběticích. Situací se nyní zabývá a spolu s dalšími ministerstvy a Zlínským krajem hledá nejvhodnější řešení, sdělil mluvčí ministerstva Miroslav Jašurek. O tom, že stát dokončení průzkumu neplánuje, informoval ve čtvrtek Český rozhlas (ČRo).

Rozhlas uvedl, že obce by si měly průzkum zadat a zaplatit samy. „Není to tak, žádné takové rozhodnutí o hloubkovém pyrotechnickém průzkumu nepadlo. Situací se nyní zabýváme a společně s dalšími rezorty a krajem budeme hledat nejvhodnější řešení,“ uvedl Jašurek.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považují za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl dnes šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informuje o tom agentura Reuters.

Maďarským státem vlastněná společnost MOL varuje před rizikem výkyvů dodávek pohonných hmot v Česku v souvislosti s koncem výjimky, kterou má Česko na dovoz výrobků z ruské ropy. Společnost dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedla, že není jisté, že se v době po skončení výjimky podaří zajistit dostatečné dodávky produktů z neruské ropy do Česka. Platnost výjimky končí 5. prosince.

Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však na dotaz ČTK uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství pro zachování kontinuity produkce a v případě potřeby je připravená přesměrovat exportní produkci na český trh.

Podle údajů zveřejněných Kyjevem byl pro ruské síly co do ztrát 17. říjen 2024 druhým nejhorším dnem od začátku invaze na Ukrajinu. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil informoval o 1 530 obětech na ruské straně. Nejkrvavějším dnem byl pro Moskvu 13. květen stejného roku, kdy invazní armáda přišla údajně o 1 740 příslušníků.

Na Ukrajině v září zahynulo kvůli válce s Ruskem přinejmenším 208 civilistů, dalších 1220 jich bylo zraněno, což je nejvyšší počet civilních obětí za měsíc v letošním roce. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), podle níž pokračoval trend v nárůstu zabitých nebo zraněných civilistů z posledních měsíců. Celkem válka, kterou rozpoutalo v únoru 2022 Rusko, připravila o život nejméně 11.973 civilistů.

Zhruba 25 procent ukrajinských uprchlíků chce natrvalo zůstat v evropských zemích, do nichž utekli před válkou. Ukázal to průzkum mezi ukrajinskými běženci, o němž dnes informuje německý ekonomický institut Ifo.

Kolem 35 procent ukrajinských běženců se chce do své vlasti vrátit, jakmile tam znovu bude bezpečno. Jen asi čtyři procenta jich počítají s brzkým návratem bez ohledu na bezpečnostní situaci. Kolem 25 procent dotázaných zatím není rozhodnuto, jestli půjde zpět do země, kterou před více než dvěma a půl lety napadlo Rusko.

Podle norského ministerstva zahraničních věcí Norsko v rámci svého širšího plánu pomoci zvýšilo celkovou podporu pro ukrajinský energetický sektor na 3 miliardy NOK.

Podpora Ukrajiny není podle nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho charitou, je to investice do naší vlastní bezpečnosti. Rutte to dnes řekl na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, kterému jako nový šéf NATO poprvé předsedal. Všichni v NATO podle něj vědí, že se Ukrajina stane členem aliance. Kdy by se tak mohlo stát, ale nezmínil.

Šéf NATO se vyjádřil i k informacím, že na Ukrajině po boku Ruska bojují severokorejští vojáci. Severoatlantická aliance podle něj v tuto chvíli přítomnost armády KLDR v oblasti nemůže potvrdit. V souvislosti s tímto tématem je ale NATO v blízkém kontaktu s představiteli Jižní Koreje a dění detailně sleduje. Zástupce Jižní Koreje byl ve čtvrtek i na jednání v sídle NATO spolu s dalšími partnery aliance z Indo-Pacifiku, což je s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský prezident Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl.

Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.

Severní Korea vyšle do války na Ukrajině 12.000 vojáků na pomoc ruské armádě

1500 už jich do Ruska odjelo, tvrdí podle médií jihokorejská rozvědka. Podle agentury Reuters přesun příslušníků severokorejských speciálních sil začal 8. října. Podle agentury AFP už KLDR vyslala lodí do ruského Vladivostoku první kontingent o síle 1500 vojáků. Jednotky obdržely ruské uniformy, ruské zbraně a falešné ruské průkazy totožnosti, napsal Reuters s odvoláním na NIS. Jižní Korea údajně při identifikaci severokorejského vojáka nasazeného pro pomoc Rusku použila technologie umělé inteligence pro rozpoznávání obličeje.

Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.

„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.

Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla

Fiala připomněl, že vláda čelila energetické či migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, bojovala s inflací a zdědila vysoké deficity rozpočtu. „Nikdo jiný v moderní historii ČR se nepotýkal s takovým koktejlem problémů a výzev,“ uvedl. Dodal, že když se na poslední roky ohlédne, může s klidem prohlásit, že vláda uspěla. Fakticky se zbavila závislosti na Rusku, energetika se mění před očima, migrační vlnu z Ukrajiny se podařilo převrátit ve prospěch ČR, zmínil.

Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem dnes zahájil americký prezident Joe Biden program své návštěvy Německa. Odpoledne se v Berlíně setká také s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jejich jednání by měla být další podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, ale zřejmě i vývoj na Blízkém východě po zabití šéfa palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začítku invaze již o více než 675 000 vojáků.

Dva ruští občané čelí obvinění za šíření letáků skupiny Wagner Group v Krakově. Okresní soud v Krakově zahájil proces se dvěma ruskými občany, Andrejem G. a Alexejem T., kteří byli údajně najati skupinou Wagner Group, aby v polském Krakově roznášeli letáky vyzývající ke vstupu do této organizace.

Čelí obviněním souvisejícím s napomáháním zahraniční rozvědce a zapojením do mezinárodní ozbrojené skupiny, která má v úmyslu páchat teroristické činy.

Dva drony podle ukrajinského letectva odletěly nad území Běloruska a kolem 07:45 SELČ bylo deset ruských bezpilotních letounů stále v ukrajinském vzdušném prostoru.

"Ruské síly podnikly jeden z nejmasivnějších dronových útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu Ukrajiny," uvedla dnes ráno podle ruskojazyčného servisu BBC městská vojenská správa v Kyjevě. Všechny bezpilotní letouny mířící na hlavní město protivzdušná obrana podle ní zneškodnila.

Podobně rozsáhlý dronový útok jako v noci na dnešek Ukrajina zažila i v noci na čtvrtek.

Rusko v noci na dnešek vyslalo nad ukrajinské území 135 dronů, z toho 80 jich zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo ukrajinské letectvo.

Velitelství ruských strategických jaderných sil provádí v Tverské oblasti na západě země inspekci, její součástí jsou i manévry a rozmístění odpalovacích zařízení mezikontinentálních střel Jars. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Posádky mobilních raketových systémů budou mimo jiné nacvičovat rozptylování jednotek, změny polních pozic a bojové zabezpečení, uvedla ruské ministerstvo obrany. 

Dobré ráno, po čtvrtečním příletu dnes americký prezident Joe Biden zahájí oficiální část své návštěvy Německa. Dopoledne se setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, odpoledne má na programu jednání s kancléřem Olafem Scholzem. Spolu s ním se zúčastní také rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jednání by měla být Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

„V Bruselu jsem navštívil ukrajinské bojovníky, kteří se léčií v jedné z vojenských nemocnic. Byli zraněni při obraně Ukrajiny v Doněcké oblasti. S chlapci jsem hovořil a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem našim bojovníkům vděčný za to, že brání Ukrajinu. Jsme na naše hrdiny hrdí.“

Stát neplánuje dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Obce by si ho měly zadat a zaplatit samy, uvedl dnes Český rozhlas (ČRo). Starostové dotčených obcí s tím ale nesouhlasí, podle nich je to jednoznačně záležitost státu. Na chybějící hloubkový průzkum za hranicemi areálu přitom dlouhodobě poukazují. Představitelé vlád ho při návštěvě Vrbětic vždy slibovali. Letos v dubnu o něm hovořil také prezident Petr Pavel.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považuje za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Ukrajina bude členem NATO, není o tom pochyb, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník aliance Mark Rutte. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

„Ukrajina bude v NATO... než se to stane, postaráme se o to, aby měla všechno, co potřebuje k vítězství,“ řekl Rutte, podle něhož aliance s Ukrajinou spolupracuje na tom, aby jí byla stále blíže. Zelenskyj zase poznamenal, že je potřeba udělat všechno pro to, aby se jeho země součástí aliance stala.

Ficovi jsem dnes řekl hodně věcí, uvedl Zelenskyj. Bratislava by měla Ukrajině pomáhat, jinak pocítí, co jí může Putin způsobit, míní prezident.

Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.

Přitvrzení podmínek pro odchod z Ruska se týká firem ze zemí, které Rusko označuje za nikoliv přátelské, tedy ze Západu. Stovky západních firem opustily podnikání v Rusku poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině.

„Z 15 na 25 procent (se zvětšuje jednorázová platba), plus pět procent za jeden rok a dalších pět procent za další, a tak to celkem dělá 35 procent. A sleva se zvětšuje z 50 na 60 procent,“ řekl ministr agentuře Interfax.

„Jde o výzvu opravdu masivních rozměrů,“ řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci ve švýcarském Lausanne. „Vyzývám civilizovaný svět, aby zvýšil podporu Ukrajiny v odstraňování min,“ uvedl. Ukrajina si podle něho vytyčila za cíl vyčistit své území od min do roku 2033, ale potřebuje pomoci zejména s výcvikem 10 000 hledačů min a sestavováním přístrojů, které terén dokážou vyčistit stokrát rychleji než lidé.

Švýcarsko pořádá konferenci, které se účastní zástupci 50 zemí a jedná se na ní o podpoře odminování Ukrajiny. To podle studie Světové banky vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun). Odstranění min je považováno za kriticky důležité pro zvýšení ukrajinské zemědělské produkce a pro návrat milionů Ukrajinců, kteří z vlasti odešli v důsledku ruské invaze.

Podle mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině miny připravily o život 399 civilistů, dalších 915 zranily. Zástupce Rozvojového programu OSN na Ukrajině Jaco Cilliers řekl agentuře Reuters, že v této zemi viděl bomby ukryté uvnitř plyšových medvídků nebo krabiček se sladkostmi.

Evropská rada vyzvala k rychlému posílení vojenské podpory Ukrajině, vyplývá ze závěrů summitu. Důležité je rovněž navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.

Český premiér Petr Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.

„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 000 kusů munice.

Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu s prezidentem Ukrajiny Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl.

„Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě podporují Ukrajinu, a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér.

Dolní komora ruského parlamentu dnes schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou.

Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.

Premiér Fiala označil debatu s ukrajinským prezidentem Zelenským ze dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něho ještě daleká.

Pražský městský soud zamítl správní žalobu proti české vládě, kterou podal ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí kvůli svému zapsání na vnitrostátní sankční seznam. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Dnešní rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Británie přidala dalších 18 ruských ropných tankerů a další čtyři plavidla na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) na svůj sankční seznam. Britská vláda to oznámila v dnešním prohlášení. Podle Londýna je to dosud největší série sankcí proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské energetické produkty. Spojené království rovněž uvalilo sankce na ruskou plynárenskou společnost RusGazDobyča.

„Musíme bojovat proti škodlivým ruským aktivitám na každém kroku, ať už jde o nezákonné taktiky k posílení Putinova válečného fondu, využívání kybernetických útoků či barbarství na bojištích na Ukrajině,“ řekl ministr zahraničí David Lammy.

Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident v Bruselu.

Ukrajinské jižní obranné síly lokalizovaly a zasáhly výcvikové středisko ruských vojsk, uvedla armáda 15. října na sociálních sítích a zveřejnila záběry z útoku. „V době útoku se v oblasti nacházelo asi 20 vojáků,“ doplnila armáda na Facebooku. V prohlášení nebylo upřesněno přesné místo, použité zbraně ani výsledné ztráty.

Rusko je během hromadných raketových útoků nuceno využívat své válečné lodě k rozptýlení ukrajinské protivzdušné obrany. Plavidla prý nejsou příliš účinná při samotném provádění úderů, uvedl 17. října mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.

Rusko vypálilo rakety proti Ukrajině z válečných lodí umístěných v Černém a Azovském moři. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo útoky proti přístavní infrastruktuře a civilním plavidlům v jižní Oděské oblasti. Útoky podniká z okupovaného Krymu.