Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Nepřátelské jednotky se snaží v Kurské oblasti vytlačit ukrajinské vojáky a postoupit hluboko na území, které kontroluje Ukrajina, uvedl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Rusové podle něj soustředili na tomto úseku fronty desetitisíce vojáků. 

„Nebýt odolnosti našich vojáků, vtrhly by tyto desetitisíce nepřátel z nejlepších ruských úderných jednotek na naše pozice ve směru na Pokrovsk, Kurachove nebo Toreck, což by situaci na frontě výrazně zhoršilo,“ napsal Syrskyj na telegramu ke svému on-line hlášení o setkání s vojáky bojujícími v ruské Kurské oblasti.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu dvě řízené střely a 74 dronů. Protivzdušná obrana sestřelila dvě střely Ch-59/69 a 39 bezpilotních letounů, uvedly ukrajinské vzdušné síly na telegramu.

Dalších 30 bezpilotních prostředků podle ukrajinského letectva zmizelo z radarů a tři opustily ukrajinský prostor, přičemž zamířily do Běloruska a na Rusy okupované území. O zbylých dronech se prohlášení nezmiňuje.

Ruská tajná služba FSB zmařila snahu Ukrajinců unést vrtulník ruského letectva Mi-8MTPR-1 určený pro radioelektronický boj. Dnes o tom informují ruská média. Tvrzení ruské strany nelze ověřit.

Ukrajinská vojenská rozvědka se údajně pokusila naverbovat ruského vojenského pilota, aby s vrtulníkem odletěl do oblasti kontrolované ukrajinskou armádou. Na videu zveřejněném FSB ruský pilot s rozostřeným obličejem vypráví, jak se na něj prostřednictvím platformy Telegram obrátil „jistý Sergej“, který s ním chtěl navázat spolupráci. Jeho úkolem by bylo otrávit před letem ostatní členy posádky. Ukrajinci mu také nabídli, aby svoji rodinu dopravil do Kišiněva. Kdy se to stalo, FSB neuvedla. Dodala, že díky informacím získaným během této operace měla údaje, na základě kterých pak bylo možné podniknout útoky na ukrajinské pozice.

Počet zabitých ve městě Mykolajivu stoupl na pět, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odkazem na ukrajinské záchranáře. Předchozí informace hovořily o čtyřech obětech. V regionální metropoli Mykolajivské oblasti je hlášen zásah obytného jednopatrového domu nebo bytu v posledním patře čtyřpatrové budovy.

V hlavním městě Kyjevě byly podle svědků Reuters brzy ráno slyšet výbuchy, zřejmě ve chvíli, kdy ukrajinská protivzdušná obrana odrážela útok. Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že poplach souvisel s útokem ruských bombardérů.

Nejméně pět mrtvých a 19 zraněných, včetně pěti dětí, si v noci na dnešek vyžádaly ruské vzdušné útoky na jihu Ukrajiny, uvedli šéfové oblastních správ. Útoky podle nich zažehly také několik požárů.

Čtyři lidé zahynuli v Mykolajivské oblasti a jednu oběť si vyžádal útok v Zaporožské oblasti, kde úder zničil rezidenční budovu. Mezi zraněnými v Záporožské oblasti je podle úřadů pět dětí ve věku od čtyř do 17 let. Na sociální síti Telegram to uvedli šéfové oblastních správ.

Ruské úřady se k nejnovějším útokum nevyjádřily. Moskva popírá, že by úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Tisíce mrtvých a zraněných civilistů od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však svědčí o opaku.

Podle údajů ukrajinského letectva v Mykolajivské oblasti a ve většině východní krajiny platil po většinu dnešní noci a nedělního večera poplach kvůli hrozbě ruských dronových útoků.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

K ukončení ruské agrese na Ukrajině je zapotřebí síla i diplomacie. V nedělním večerním videoposelství to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.

„Velmi jasně si uvědomujeme, že diplomacie nemá bez síly žádnou perspektivu,“ řekl Zelenskyj. „Ale bez jasného pochopení diplomatických cílů samotné zbraně nepomohou. Proto musí síla a diplomacie pracovat ruku v ruce,“ dodal s tím, že jen takto bude možné dosáhnout trvalého míru a zabránit dalším válkám, jako je ta, kterou zahájila Moskva proti Ukrajině.

Zelenskyj volá po spravedlivém ukončení války a apeluje na Spojené státy a jejich spojence v NATO, aby vyzbrojili Kyjev a pomohli donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k míru. Ukrajinská hlava státu zároveň uvedla, že je otevřena pouze „čestné diplomacii“.

Pro dnešek již zpravodajství z války na Ukrajině končí. Opět se příhlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Dva ruské bezpilotní letouny dnes narušily moldavský vzdušný prostor a zřítily se hluboko uvnitř moldavského území, čímž ohrozily obyvatele, uvedla s odvoláním na prohlášení moldavského místopředsedy vlády agentura Reuters. Nikdo neutrpěl zranění.

„Důrazně odsuzujeme tyto agresivní vpády a znovu odsuzujeme brutální válku Ruska proti Ukrajině,“ zdůraznil moldavský vicepremiér Mihai Popšoi. Drony, které se používají k matení ukrajinské protivzdušné obrany při útocích, byly nalezeny na severu země v obci Borosenii Noi a na jihu v obci Firladeni, uvedla místní policie po útoku ruských dronů na sousední Ukrajinu.

Zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše list WP s odvoláním na informované zdroje. Podle jednoho z nich Putina vyzval, aby neeskaloval válku.

„Prezident Biden bude mít následujících 70 dní na to, aby přesvědčoval Kongres a novou administrativu, že by USA neměly opouštět Ukrajinu. Opuštění Ukrajiny by vedlo k větší nestabilitě v Evropě,“ řekl Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost USA. Napsalo o tom zpravodajství Nexta.

Britský náčelník generálního štábu Tony Radakin v novém rozhovoru uvedl, že pomalý postup Rusů je vykoupený vysokými ztrátami. V říjnu podle něj bylo na ruské straně „každý jeden den“ asi 1500 mrtvých a zraněných, což označil za nejhorší ztráty od invaze v únoru 2022.

„Rusko brzy utrpí 700 000 zabitých nebo zraněných lidí, obrovská bolest a utrpení, kterým si Rusko musí procházet kvůli ambicím (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Radakin zpravodajské společnosti BBC.

Ruská armáda shromáždila 50 000 vojáků, včetně posil ze Severní Koreje, na protiofenzívu s cílem dobýt zpět území obsazené Ukrajinci v ruské Kurské oblasti, řekli deníku The New York Times (NYT) američtí a ukrajinští činitelé. Podle Američanů dokázali Rusové vytvořit nový kontingent, aniž by stáhli jednotky z východu Ukrajiny, kde dnes ruská armáda ohlásila dobytí další vesnice.

Moskva se snaží obnovit kontrolu nad Kurskou oblastí poté, co tam Ukrajinci v létě vtrhli a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území, zřejmě ve snaze získat páku pro případná vyjednávání s Ruskem. Rusům už se od té doby podařilo část ztraceného území získat zpět.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Jana, moskevská dospívající dívka, se děsí toho, že by se musela vzdát své vášně zvané kvadrobik. To je fyzická aktivita spočívající v tom, že skáče, plazí se či kluše jako nějaké čtyřnohé zvíře, což dříve často natáčela a videa zveřejňovala na TikToku, píše agentura AFP.

V koníčku, těšícím se stoupající oblibě, nevidí ruské úřady, pravoslavné duchovenstvo, ani prorežimní umělci nic nevinného či zábavného. Naopak odhalují v kvadrobiku příznak „satanismu“ a hrozbu přicházející ze Západu, aby zničila „tradiční“ ruské hodnoty.

V souladu s příklonem ruského režimu k ultrakonzervatismu po útoku na Ukrajinu zahájeném v únoru 2022 předložili ruští poslanci návrh zákona, kterým by kvadrobik zakázali podobně, jak už učinili v případě „propagace života bez dětí“, anebo jako nejvyšší soud zakázal „hnutí LGBT“ usilující o ochranu práv sexuálních menšin.

Ruská protivzdušná obrana zničila 70 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Drony podle něj mířily do šesti oblastí - Moskevské, Tulské, Brjanské, Kalužské, Orelské a Kurské. Úřady v Orelské oblasti nezaznamenaly po sestřelení osmi dronů žádné škody ani zranění. V Kalužské oblasti podle tamní správy nálet způsobil požár, podrobnosti o případných obětech úřady ale nezveřejnily, píše ruskojazyčný server BBC.

Počet dronů sestřelených na cestě k ruské metropoli dosáhl 32, uvedl dnes dopoledne starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Letounky podle něj sestřelila obrana na jihovýchodních předměstích hlavního města. 

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu rekordní počet 145 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana jich 62 sestřelila. 

Nejméně jednu osobu v noci na dnešek zranil dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa, které čelí opakovaným úderům. „Poničeny byly rezidenční budovy, obchody, garáže a auta,“ uvedly místní úřady s tím, že na některých místech vypukl požár. V sobotu dronový útok na Oděsu nejméně jednoho člověka zabil.

Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana zničila několik dronů, jejichž cílem byla ruská metropole, píše agentura Reuters. „Podle předběžných informací nejsou hlášené žádné škody ani oběti v místech, kam dopadly trosky,“ uvedl starosta. Moskva čelila opakovaně útokům dronů v posledních měsících. Ruské úřady dnes ráno také hlásily přerušení provozu na letištích Domodědovo a Žukovo, která se nacházejí v okolí Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval ministerstvo vnitra, aby zvýšilo úsilí při potlačování extremismu v zemi. Od zaměstnanců ministerstva vnitra očekává větší aktivitu při potlačování takzvaných extremistických tendencí v Rusku. Informuje o tom agentura Reuters.

Od chvíle, kdy prezident Putin v únoru 2022 rozpoutal válku proti Ukrajině, ruské úřady zahájily kampaň potlačování veškerého nesouhlasu i politické opozice. Prudce vzrostl počet uvěznění za špionáž, vlastizradu, sabotáž, extremismus nebo za prostou kritiku ruské armády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal v lednu slyšet, že válka proti Ukrajině umožnila „očistit“ Rusko od lidí, kteří „necítili sounáležitost s historií a kulturou“ země. A mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku září prohlásil, že „cenzura je oprávněná“ vzhledem k válečnému stavu, ve kterém se země nachází.

Váženi čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc. 

„Tento týden bohužel přinesl Ukrajině brutální ruské útoky na Charkov, Doněck, Sumy, Oděsu a Záporoží. Téměř každý den čelíme náletům dronů i raketovým úderům. Na každé schůzce, při každém jednání s partnery, kteří disponují systémy protivzdušné obrany, se hovor soustředí na zajištění další ochrany Ukrajiny před ruským terorem,“ uvedl dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X a opět požádal o dodávky dalších systému.

This week, unfortunately, has brought Ukraine brutal Russian attacks on Kharkiv, Donetsk, Sumy, Odesa and Zaporizhzhia. Nearly every day we face drone strikes, as well as missile strikes.

In every meeting, every negotiation with partners who have air defense systems, the… pic.twitter.com/UXVBEt1ruZ

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 9, 2024

Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se soustředí na ukončení války na Ukrajině spíše než na pomoc Kyjevu s obnovením dřívějších hranic. Podle BBC to v rozhovoru řekl Bryan Lanza, kterého zpravodajská společnost označuje za vysoce postaveného Trumpova poradce. Také uvedl, že nová vláda bude od Kyjeva chtít „realistickou mírovou vizi“.

„A jestli (ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj přijde ke stolu a řekne, ‚no, mír bude jenom tehdy, když budeme mít Krym', pak nám ukáže, že není seriózní,“ řekl Lanza. „Krym je pryč,“ dodal stratég, který byl součástí Trumpovy kampaně už v roce 2016.

Spojenec Vladimira Putina a bývalá americká filmová hvězda Steven Seagal natočil nový dokument o Ukrajině. Vypadá, že přibral na téměř 150 kilogramů, píše britský deník Daily Star. V novém propagandistickém snímku se zastává Ruska.

Článek čtěte zde

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Aby bylo možné čelit novým typům hrozeb a připravit se na nové druhy konfliktů, je potřeba změnit myšlení nejen armády, ale celé společnosti. Na mezinárodní konferenci Prague Defence Summit v pražském hotelu Marriott to dnes řekl náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Na krizové situace se Česko podle něj musí dlouhodobě a konzistentně připravovat, v čemž zatím neustále selhává. Armáda má podle něj problémy s počtem lidí i se zdroji.

Gubernátor Tulské oblasti v Rusku Dmitrij Miljajev uvedl, že dron v Alexinu roztříštil okna několika domů. Ruské úřady útok na podnik nepotvrdily, píší o něm ale proruské kanály na telegramu. Podle kanálu Baza zaútočilo deset bezpilotních letounů, které ale nezpůsobily „téměř žádné škody“.

Úřady v ruské Kalužské oblasti, o které se ministerstvo obrany ve svém hlášení nezmínilo, oznámily menší škody. Zdroje ukrajinské verze BBC z ukrajinské tajné služby SBU uvedly, že bezpilotní letouny v Tulské oblasti zasáhly chemický podnik ve městě Alexin, které leží mezi Tulou a Kalugou asi 140 kilometrů jižně od Moskvy. Závod podle nich vyrábí „střelný prach a munici pro ruská vojska“.

V Charkově na severovýchodě Ukrajiny ruská naváděná puma zasáhla „jednu z nejrušnějších silnic ve městě“, uvedl starosta Ihor Terechov. Útok podle něj poškodil silniční povrch, troleje a osvětlení, o případných zraněních se nezmínil.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila 28 dronů nad Brjanskou oblastí, 12 nad Kurskou, čtyři nad Novgorodskou a po dvou nad Tulskou a Smolenskou oblastí, uvedlo podle BBC ruské ministerstvo obrany. Po jednom dronu zneškodnili vojáci nad Orelskou a Tverskou oblastí.

Ukrajina v noci na dnešek zaznamenala novou vlnu útoků z Ruska, při kterých v Oděse zahynul nejméně jeden člověk a 13 jich zbylo zraněno.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes přicestoval do Kyjeva, kde podle agentury AFP hodlá ujistit Ukrajinu o pokračující unijní podpoře. 

Borrell je prvním vysoce postaveným evropským činitelem, který Kyjev navštíví od vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. V rámci své návštěvy se setká s vysoce postavenými ukrajinskými činiteli.

„Poselství je jasné: Evropané budou nadále podporovat Ukrajinu,“ uvedl podle AFP z Kyjeva Borrell. „Podporovali jsme Ukrajinu od začátku a zopakuji to samé, co při mé poslední návštěvě: budeme vás podporovat, jak jen budeme moci,“ sdělil šéf unijní diplomacie, podle kterého se na pátečním neformálním summitu lídrů EU v Budapešti většina členských států shodla na pokračující podpoře Kyjeva.

In Kyiv for my 5th visit since Russia’s full-scale invasion and last one as HRVP.

EU support to #Ukraine has been my personal priority during my mandate and will remain on top of the EU‘s agenda. pic.twitter.com/XO5LvWopZY

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) November 9, 2024

Rusko během včerejšího dne zaútočilo na 12 obcí v Sumské oblasti, bylo při tom zraněno osm osob. Informovala o tom místní vojenská správa.

Nejbohatší muž planety Elon Musk, který hrál výraznou roli v předvolební kampani nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, se ve středu účastnil jeho telefonátu s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovaly zpravodajský web Axios a deník The New York Times (NYT).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Evropa musí do obrany investovat více a lépe, aby ubránila své hodnoty a svoji bezpečnost. V projevu při slavnostním zahájení mezinárodní konference Prague Defence Summit v pražském Národním muzeu to dnes večer řekl prezident Petr Pavel. Investovat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle něj nebude dostatečné.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se na konci jeho mandátu rozhodla povolit americkým zbrojovkám provádět údržbu vojenské techniky dodané Pentagonem přímo na Ukrajině, napsala dnes s odvoláním na nejmenované americké činitele agentura Reuters. Krok označila za významnou změnu strategie s cílem pomoci Kyjevu v obraně proti ruské agresi.

Šest let vězení žádá ruská prokuratura pro osmašedesátiletou pediatričku Naděždu Bujanovovou za to, co úřady označují jako šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informoval o tom dnes server Mediazona. Ruská lékařka obvinění odmítá. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině. Vynesení rozsudku je naplánováno na úterý 12. listopadu.

Příčinou doktorčina stíhání se stalo tvrzení Anastasije Akinšinové, vdovy po vojákovi zabitém během invaze. Ta do ordinace lékařky přivedla sedmiletého syna na vyšetření, a když chlapec začal zlobit, vysvětlovala, že se mu stýská po otci. Pediatrička jí údajně řekla, že její muž byl pro pro Ukrajinu „legitimní cíl“ a že Rusko si vše „zavinilo samo“.

Bujanovová popírá, že by něco takového pronesla, jde podle ní o pomluvu. Podle obhájců neexistují důkazy o tom, že by se tento rozhovor uskutečnil. Podle ruské služby BBC pediatrička vyjádřila pochybnosti o příčetnosti Akinšinové, potřebuje podle ní pomoc psychologa nebo psychiatra.

Italský prezident Sergio Mattarella se dnes v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a oba podepsali dohody o obchodu nebo technologiích, informovala agentura AP. Mezi zeměmi jsou nicméně politické rozpory ohledně ruská agrese na Ukrajině, kdy Itálie coby člen NATO zdůrazňuje pomoc Ukrajině, zatímco Čína posiluje spolupráci s Ruskem.

V Bělorusku se sešli ombudsmani Ukrajiny a Ruska, kteří jednali mimo jiné o válečných zajatcích. Vyplývá to z dnešního sdělení samotných činitelů znepřátelených zemí Dmytra Lubince a Taťjany Moskalkovové na sociálních sítích, kde oba doplnili fotografie ze setkání. Naposledy se veřejní ochránci práv Ruska a Ukrajiny sešli loni v Turecku, podotkla agentura AFP.

„Repatriace těl, předání dopisů (zajatců a jejich rodin) a seznamů (válečných zajatců), to jsou hlavní výsledky interakce s ruskou stranou,“ napsal na facebooku ukrajinský ombudsman Lubinec, jenž poznamenal, že setkání na blíže neupřesněném místě běloruského území se odehrálo za účasti Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a za asistence Běloruska.

Severní Korea nasadila na podporu ruské agrese na Ukrajině tisíce svých vojáků a nebezpečně tím rozšířila svou dosavadní vojenskou podporu Moskvy. V prohlášení to dnes uvedly členské státy Severoatlantické aliance společně s několika dalšími zeměmi. Komuniké dodává, že NATO se bude dál snažit bránit Rusku a jeho spojencům v podkopávání „globální stability“.

Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Charlese Michela připravena spolupracovat se Spojenými státy, zejména pokud jde o Ukrajinu či situaci na Blízkém východě, ale také v oblasti obchodu a bezpečnosti. Michel to uvedl po skončení dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Na tiskové konferenci vystoupil společně se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který setkání hostil.

Ukrajina repatriovala těla 563 vojáků, kteří přišli o život ve válce s Ruskem, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na úřady. Ruská strana na oplátku obdržela těla 37 zabitých ruských vojáků, napsala agentura DPA s odvoláním na ruská média.

„Podařilo se repatriovat 320 těl obránců vlasti, kteří byli zabiti u Doněcka, a 89 těl vojáků zabitých u Bachmutu. Také se podařilo repatriovat 154 těl z márnic na území Ruska,“ oznámil koordinační štáb na sociální síti Telegram. Repatriace se podle něj podařila kromě přispění řady ukrajinských orgánů též za pomoci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Těla převeze ukrajinská armáda do státních zařízení, kde se znalci pokusí určit totožnost zemřelých.

Evropská unie dnes o dva roky prodloužila mandát vojenské asistenční mise EU na Ukrajině (EUMAM Ukraine). Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Mise byla prodloužena do 15. listopadu 2026 s rozpočtem 409 milionů eur (10,3 miliardy Kč). Hlavním cílem mise EUMAM Ukraine je posílit vojenskou kapacitu ukrajinských ozbrojených sil. Výcvik ukrajinských vojáků se v minulosti konal i v České republice.

„V souladu s dnešním rozhodnutím bude mise EUMAM Ukraine spolupracovat s NATO, zejména s výcvikovým a bezpečnostním centrem NSATU a bude si s ním vzájemně a transparentně vyměňovat informace,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Nová mise pro Ukrajinu nazvaná NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine) má sídlo na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a zabývá se koordinací pomocí zemi, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi.

Na Kyjevskou oblast Rusko podle šéfa regionální vojenské správy Ruslana Kravčenka útočilo raketami, píše Ukrajinska pravda. Lidé utrpěli zranění, když úlomky sestřelených raket zasáhly auta, ve kterých se zrovna nacházeli. Jeden zraněný je ve vážném stavu. Kromě čtyř vozidel bylo poškozeno šest domů. Hořel travnatý pozemek a areál nefungující čerpací stanice. Hasiči požáry zlikvidovali.

Evropská unie o dva roky prodloužila mandát vojenské asistenční mise na Ukrajině, jejíž cílem je zejména výcvik vojáků. Informovala o tom Rada EU.

Ruský vojenský soud odsoudil na doživotí dva ruské vojáky za vyvraždění devítičlenné rodiny v ukrajinském okupovaném městě Volnovach v Doněcké oblasti, oznámila média.

Evropská unie musí být podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jednotnější a musí posílit vlastní bezpečnost. Borrell to řekl novinářům na okraj dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Hlavními tématy tohoto jednání je posílení konkurenceschopnosti EU, ale i vztahy s USA a situace na Ukrajině či v Gruzii.

Evropští lídři budou dobře spolupracovat s příštím prezidentem Spojených států, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v Budapešti, kde se jen dva dny po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu koná neformální summit Evropské unie. Scholz zdůraznil, že ve světle války na Ukrajině, proti které Rusko bojuje s nezměněnou brutalitou, a konfliktu na Blízkém východě musí Evropa zůstat silná.

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa „odejdou“ z války na Ukrajině a Evropa sama ji financovat nemůže, řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve státním rozhlasu před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Informovala o tom agentura Reuters. Washington poskytuje Ukrajině, která se od předloňského února brání ruské invazi, největší část pomoci ze všech jejích spojenců.

Ukrajinské drony v noci zaútočily na ruské město Saratov, vzdálené stovky kilometrů od frontové linie na Ukrajině. Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin napsal na sociální síti, že trosky sestřeleného dronu dopadly v průmyslové zóně a že nikdo nebyl zraněn. Podle místních médií trosky zasáhly areál rafinérie. Ruské ministerstvo obrany informovalo o celkem 17 sestřelených dronech, z toho šesti nad Saratovskou oblastí.

V Oděse při nočním dronovém útoku zemřel muž, který řídil auto. Osm lidí je zraněných, 91letá seniorka měla akutní reakci na stres, informoval na telegram Oleh Kiper, šéf vojenské správy regionu na březích Černého moře. Poškozeny byly obytné domy nebo plynové potrubí.

Snímky následků ruského útoku na Charkov.

Na Charkov, který je od hranic obou zemí vzdálený jen několik desítek kilometrů, Rusko zaútočilo naváděnými pumami KAB. Terechov v noci na dnešek na svém účtu na telegramu několikrát varoval, že ve městě jsou slyšet výbuchy, a letectvo informovalo, že ruská armáda Charkov bombarduje. Exploze se podle Terechova ozývaly i v centru města, největší škody jsou však na sídlišti Saltivka. V zasaženém panelovém domě je poškozeno několik pater. Čtyři lidi museli záchranáři odvézt do nemocnice a zhruba 30 obyvatel domu se muselo evakuovat. Škody vznikly také na infrastruktuře jinde ve městě. Ráno Rusko na Saltivku zaútočilo znovu.

Pětadvacet lidí utrpělo zranění, když ruská armáda v noci na dnešek bombardovala ukrajinský Charkov, uvedly úřady. Částečně se zřítil panelový dům.

Na Ukrajině padl osmý ruský generál, který se účastnil invaze do země. Generálmajor Pavel Klimenko byl zabit ve středu, okolnosti jeho smrti se objasňují. Napsala to dnes ruská služba BBC, které smrt ruského důstojníka potvrdil jeho příbuzný. Rodiny řady ruských vojáků ho podle stanice viní z toho, že své muže posílal do útoku bez ohledu na jejich ztráty. Server Astra napsal, že Klimenko organizoval mučírnu pro ruské vojáky na území ukrajinské Doněcké oblasti.

Drazí čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství kolem dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.

Budoucí americký prezident Donald Trump s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ještě od voleb nemluvil, rozhovor ale předpokládá.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pogratuloval Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách a řekl, že je připraven s ním hovořit. Podle agentur tak dnes učinil v Soči na konferenci diskusního klubu Valdaj, kde rovněž prohlásil, že se nebrání obnovení kontaktu ani s dalšími světovými lídry.

Trump před volbami opakovaně tvrdil, že pokud se dostane znovu k moci, rychle ukončí válku na Ukrajině. K možnému rozhovoru s Trumpem Putin řekl, že jakýkoli návrh, který by mohl pomoci ukončit konflikt na Ukrajině, si zasluhuje pozornost. Západní představitelé i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňují, že válku může Putin kdykoli ukončit zastavením bojů a stažením ruských vojáků z Ukrajiny.

Severokorejští vojáci bojující na straně Ruska proti Ukrajině, už zaznamenali ztráty, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Příští dvacetiletí může být složitější než poslední dvě desítky let, řekl ruský prezident Putin na diskusním fóru Valdaj. NATO nazval anachronismem.

Vojáci 57. samostatné motorizované pěší brigády pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny hájí Charkovskou oblast. Pod kmeny a maskovací sítí schovávají samohybnou houfnici 2S1 Gvozdika.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že měla skvělý telefonát se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hovořili prý spolu o obraně a dění na Ukrajině, obchodu a energetice. Pogratulovala mu také k vítězství.

„Těším se na posílení vazeb mezi EU a USA a na společnou práci při řešení geopolitických výzev. Jednali jsme o obraně a Ukrajině, obchodu a energetice. Společně můžeme podpořit prosperitu a stabilitu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla von der Leyenová.

Sněmovní bezpečnostní výbor před závěrečným schvalováním vládní novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí doporučil v normě řadu úprav. Podporu nezískal pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o posuzování nároku zdravotně postižených uprchlíků na příspěvek na péči. Novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně, označila Jana Pastuchová (ANO) za paskvil a diskriminaci českých žadatelů o příspěvek.

Renata Zajíčková (ODS) ve výboru uspěla s návrhem umožnit ředitelům a zřizovatelům škol vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Pomůže to podle ní hlavně v Praze a dalších lokalitách s vyšším počtem uprchlíků rozložit ukrajinské žáky do více škol. Nyní v některých třídách tvoří až třetinu dětí.

Po úpravách doporučil výbor návrh novely jako celek schválit.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na čtyři, uvedl ukrajinský činitel. V Doněcké oblasti jsou hlášeny dvě oběti ruského ostřelování.

Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží

Rozpočet EU musí být podle polského kandidáta na eurokomisaře použit na podporu Ukrajiny a posílení obrany EU, musí být rovněž flexibilnější.

Nejméně jednu oběť a 17 zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes ukrajinské úřady. Mezi zraněnými jsou i tři děti, čtyřměsíční holčička a chlapci ve věku jednoho roku a deseti let, napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

Posílení spolupráce ve zbrojním průmyslu nebo společnou výrobu munice dnes projednali ve Varšavě česká ministryně obrany Jana Černochová a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamys. Napsala to agentura PAP. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že politici jednali o zkušenostech s pořízením letounů F-35 či rozvoji spolupráce v rámci Severoatlantické aliance (NATO).

Černochová na tiskové konferenci připomněla českou muniční iniciativu, která získává dělostřeleckou munici pro Ukrajinu bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi. Upozornila, že země NATO i Evropské unie se potýkají s nedostatkem munice, píše PAP. „Až skončí válka na Ukrajině, budeme muset vytvořit zásoby munice, a tedy zřídit závody na její výrobu v našich zemích,“ uvedla podle polské tiskové agentury česká ministryně.

Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP.

„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl prezident země bojující třetím rokem proti ruské agresi a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu. „Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už 20 let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal. „Doufáme, že Amerika bude silnější. Takovou Ameriku potřebuje Evropa. A silná Evropa je to, co Amerika potřebuje. Je to pouto mezi spojenci, kterého si musíme vážit a které se nesmí ztratit,“ nabádal dnes ukrajinský prezident.

Jedno ze dvou ukrajinských letišť, Lvov nebo Boryspil u Kyjeva, obnoví provoz do konce ledna 2025, uvedl na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru vedoucí partner společnosti Marsh McLennan Crispin Ellison.

Ruská armáda dnes celkem pětkrát zasáhla Záporoží pomocí řízených leteckých bomb. Útok zasáhl několik obytných budov a nemocnici. Jeho plné následky se stále vyhodnocují, uvedl guvernér Ivan Fedorov.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by mělo zaplatit Rusko, prohlásil prezident bránící se země.

Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem si ve středu večer telefonovala pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová, uvedla dnes agentura APA. Kromě gratulace k vítězství byl rozhovor příležitostí „potvrdit pevné spojenectví, strategické partnerství a hluboké a historické přátelství, které odjakživa spojují Řím a Washington“, vyplývá z tiskového prohlášení italské vlády. „Během telefonátu vyjádřili Meloniová a zvolený prezident Donald Trump připravenost v těsné součinnosti pracovat na všech důležitých mezinárodních tématech, počínaje válkou na Ukrajině a krizí na Blízkém východě, se společným cílem podporovat stabilitu a bezpečnost, i v rámci vztahů s Evropskou unií,“ stojí v prohlášení.

Rozsáhlé materiální škody hlásí jihoukrajinské město Záporoží v důsledku pěti úderů klouzavými bombami a raketami. Mělo dojít k zásahu civilních budov. Zatím nejsou zprávy o obětech ani zraněných. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenský také v Budapešti upozornil, že je to Rusko, které eskaluje situaci nasazením severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. „Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly,“ poznamenal Zelenskyj v narážce na heslo Donalda Trumpa, který tento týden zvítězil v amerických prezidentských volbách.

„Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters evropským vůdcům na jednání Evropského politického společenství v maďarské Budapešti.

„Evropa by neměla navěky delegovat svou bezpečnost na Američany,“ řekl na zahájení summitu Evropského politického společenství francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj ve společném zájmu, aby Rusko nevyhrálo válku na Ukrajině.

Spojené státy a Čína budou podle Macrona především hájit své zájmy. Francouzský prezident ve středu mluvil se zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem - je podle něj legitimní, že jako Američan bude především hájit zájmy Spojených států. „Evropa musí být připravena hájit zájmy Evropanů,“ řekl Macron.

Podle listu The Wall Street Journal může být cílem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přestat podporovat Ukrajinu. „Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině do své inaugurace. To ho dostalo pod tlak, kdy musí rychle vybrat postup. Odkloní se od postupu Joea Bidena podporovat Ukrajinu, dokud to bude potřeba,“ napsal list. Podle něj se pokusí konflikt zmrazit a nechat na příměří dohlížet Evropany.

„Můžeme provádět výcvik a poskytovat další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl prý jeden z Trumpových poradců. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte chce s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořit o hrozbě, kterou představuje posilování vazeb mezi Ruskem a Severní Koreou. Řekl to dnes podle agentury AFP při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPS) v Budapešti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v maďarské metropoli řekla, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem a že je třeba analyzovat společné zájmy.

„Těším se, až si sedneme s prezidentem Trumpem a uvidíme, jak kolektivně zajistíme, že budeme této hrozbě čelit,“ řekl Rutte po svém příjezdu na summit Evropského politického společenství, kterého se v Budapešti účastní na 40 lídrů včetně českého premiéra Petra Fialy. 

Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.

Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.

„Putin už téměř 1000 dnů vede válku, o níž si myslel, že mu zabere jen pár dní. Neuspěje a já budu dále tlačit na Kreml a podporovat Ukrajince v jejich boji za svobodu,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy

Šéf malajsijské vlády Anwar Ibrahim zmínil v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentské funkce v USA nové příležitosti a společné cíle, protože USA v zemi masivně investují. Ibrahim doufá ve větší angažovanost Spojených států v jihovýchodní Asii a v jejich pomoc při ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a na Ukrajině.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 74 nepřátelských dronů zejména na území Kyjevské a Oděské oblasti. „Nepřítel zaútočil 106 útočnými bezpilotními letouny Šahed a neidentifikovanými drony ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk, Orel a z okupovaného Krymu,“ uvedl generální štáb. 

Místopředseda hnutí ANO předpokládá zvýšený tlak na ukončení války na Ukrajině v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa. „Evropská unie musí být připravená, kdyby válka skončila, například na další migrační vlnu,“ řekl Karel Havlíček. Mezi migranty by tentokrát byli váleční veteráni, což je nutné dobře vyhodnotit zejména z bezpečnostního hlediska, míní.

Havlíček potenciální poválečný příchod dalších lidí z Ukrajiny vnímá jako velkou hrozbu. Účastníci války budou chtít jít za svými rodinami, ale půjde o lidi školené na nejnebezpečnější operace a v nejrůznějším zdravotním i psychickém stavu, kteří budou trpět různými traumaty z bojů, vysvětlil. „Je nutné se připravit a nedopustit, aby se sem dostali ve větší míře, bezpečnostní složky musí být připravené,“ míní.

Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, prohlásil dnes podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.

„Nyní, kdy situace na bojišti není příznivá pro kyjevský režim, má Západ na výběr: pokračovat ve financování (Kyjeva) a ničení ukrajinského obyvatelstva, anebo uznat současnou realitu a začít vyjednávat,“ řekl Šojgu na poradě tajemníků bezpečnostních rad bývalých sovětských republik v Moskvě.

Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Ale ve svých nadějích ohledně příštího prezidenta Spojených států měli jasno, píše v reportáži agentura AP.

„Doufám, že množství zbraní, potřebných pro naše vítězství, se zvýší,“ řekl několik hodin před potvrzením Trumpova vítězství devětatřicetiletý velitel jednotky, vystupující pod přezdívkou Mozart, . „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodřízne od pomoci, protože ji potřebujeme,“ dodal.

Slovinská kandidátka na eurokomisařku Marta Kosová podle všeho nepodporuje urychlení přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou, poznamenal bruselský server Politico. „Nové členské státy přijmeme pouze v případě, že se přihlásí k našim hodnotám, demokracii a k právnímu státu,“ řekla slovinská kandidátka europoslancům. Jak bývalá novinářka a velvyslankyně v Německu a ve Švýcarsku zdůraznila, nikdy „nedá přednost rychlosti před kvalitou“.

Na adresu Kyjeva nicméně uvedla, že „podpora Ukrajiny je pro ni zásadní“. „I když je na Ukrajině válka, země si vede ve vyjednávacím procesu velmi dobře,“ dodala.

Ruská invazní armáda tvrdí, že zcela ovládla obec Kreminna Balka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Ruské jednotky osvobodily vesnici Kreminnaja Balka v Doněcké lidové republice,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany pro agenturu TASS. 

„Protivzdušná obrana metropole sestřelila více než tři desítky bezpilotních strojů,“ napsal náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram k nočnímu útoku na město. „Nepřátelské drony útočily na Kyjev jednotlivě i ve skupinách. Nalétaly ve vlnách, z různých směrů a v různých výškách, jak velmi nízko, tak vysoko. Letecký poplach ve městě trval osm hodin,“ vylíčil Popko. Trosky dronů dopadly v šesti čtvrtích, místy vypukly požáry, které hasiči vzápětí uhasili.

Experti podle agentury Unian varují, že Moskva mezitím pravděpodobně zvyšuje zásoby raket a střel s plochou dráhou letu k dalšímu útoku.

Ruská protivzdušná obrany během noci sestřelila 17 ukrajinských dronů, 16 nad Voroněžskou a jeden nad Belgorodskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Na sociální sítích se objevily zprávy o útoku dronů na rafinérii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale o tom se ministerstvo nezmínilo, upozornil server BBC News.

„Jedinečná nepředvídatelnost Donalda Trumpa je potenciálním klíčem k míru na Ukrajině,“ prohlásil bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen po republikánově drtivém vítězství v amerických volbách. Podle Rasmussena by mohla fungovat i další taktika - apelování na Trumpovo ego.

„Mohli bychom využít kombinace Trumpovy nepředvídatelnosti s jeho touhou být vítězem a vytvořit z toho silný vzorec pro podporu mírového procesu na Ukrajině,“ řekl Rasmussen serveru Politico a dodal, že by podle něj měl Trump říci Putinovi, aby přestal válčit. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se dnes v Budapešti zúčastní summitu Evropského politického společenství. To bylo založeno krátce po ruské invazi a první summit se v roce 2022 konal v Praze. Členy jsou všechny evropské státy vyjma Ruska a Běloruska. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala (ODS). 

Noční dronové útoky na Kyjev a Oděsu si podle zatím dostupných informací od místních úřadu nevyžádaly žádné oběti na životech. Tři lidé byli v hlavním městě Ukrajiny zraněni. Došlo však k rozsáhlým materiálním škodám. Hořet začalo i kyjevské zdravotní středisko. V jiho-ukrajinské Oděse jeden z dronů dopadl do zastavěné oblasti. „Na místě začíná pracovat  tým městského operačního štábu, kde mohou lidé žádat o pomoc při obnově oken a dveří,“ uvedl úřad tamního starosty. 

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Děkujeme za pozornost, to je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc. 

Končící administrativa prezidenta Bidena chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši šesti miliard dolarů. Trump část z ní ale může zastavit.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v době, kdy ukrajinská obrana čelí sílícímu tlaku ruských invazních sil, vyvolalo v ulicích Kyjeva a Charkova obavy. Napsala to dnes agentura AFP a připomněla, že Ukrajina je ve své obraně před ruskou invazí závislá na zahraniční vojenské pomoci - hlavně z Washingtonu. Usiluje také o integraci do Severoatlantické aliance.

„Je to znepokojující,“ řekla agentuře Natalija, která uprchla z jihoukrajinského města Mariupol, jehož se v květnu 2022 po těžkých bojích a obléhání zmocnila ruská armáda. „Něco se změní, už nebude taková podpora jako dříve,“ dodala.

Přístup k obnově Ukrajiny by si zasloužil komplexní, integrovaný a koordinovaný plán, vytvořený ve spolupráci se Severní Amerikou a Evropou. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou to řekl český prezident Petr Pavel. Obě země se na tom podle něj shodují.

Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, míní.