Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes večer po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě uvedl, že bylo dosaženo obrovského pokroku ohledně plánu na ukončení války na Ukrajině, píše agentura Reuters. Poznamenal ale zároveň, že práce bude pokračovat a stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože to s ním bude muset souhlasit.
„Čína by mohla sehrát určitou roli,“ komentoval německý kancléř Friedrich Merz, a „vyvinout větší tlak na Rusko, aby ukončilo“ válku na Ukrajině. Merz se tak vyjádřil po „velmi dlouhém“ rozhovoru s čínským premiérem Li Čchiangem pro Deutsche Welle. Je připraven to probrat s prezidentem Si Ťin-pchingem při své cestě do Číny příští rok.
Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací pokračuje. Jejich hlavy Marco Rubio a Andrij Jermak předstoupili před novináře, aby je krátce informovali o vývoji. Šéf americké diplomacie ale uvedl, že v tuto chvíli nebude odpovídat na otázky, protože se vrátí za zhruba jednu až dvě hodiny. „Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu,“ řekl Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
„První kolo jednání s americkou delegací v Ženevě právě skončilo. Chci potvrdit, že jsme měli velmi produktivní první kolo jednání s váženou americkou delegací. Dosáhli jsme velmi dobrého pokroku a směřujeme k spravedlivému a trvalému míru,“ tweetuje Andrij Jermak, šéf kanceláře a pravá ruka prezidenta Zelenského. „Upřímně děkujeme našim velkým přátelům – Spojeným státům, osobně prezidentovi a jeho týmu – za jejich odhodlání přinést mír. Velmi brzy dnes proběhne druhé setkání, kde budeme pokračovat v práci na společných návrzích za účasti našich evropských partnerů. Konečná rozhodnutí budou přijata našimi prezidenty,“ dodal Jermak z Ženevy.
Jednání USA a Ukrajiny v Ženevě podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře i amerického ministra zahraničí přineslo posun, píše Reuters.
„Mluvil jsem s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Naše týmy v Ženevě spolupracují s partnery a je velmi důležité, aby bylo dosaženo praktického výsledku a aby to přiblížilo Ukrajinu a celou Evropu k trvalému míru a bezpečnosti,“ tweetuje zatím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Koordinujeme pozice a je důležité, že dialog probíhá, diplomacie je aktivní, doufáme, že partneři vyslyší naše argumenty. Vedení Spojených států je důležité, jsme vděční za vše, co Amerika a prezident Trump dělají pro bezpečnost, a zachováváme maximální konstruktivitu,“ reagoval na stížnost Donalda Trumpa, že Ukrajina neprojevila vděčnost za jeho snahy.
Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.
Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“.
V Ženevě začalo po ostatních schůzkách už i jednání ukrajinské a americké delegace o americkém plánu na ukončení války, píše Reuters s odkazem na informovaný zdroj. Americkou delegaci vedou ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec prezidenta Trumpa Steve Witkoff. V čele ukrajinského týmu jsou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov na Telegramu krátce poté, co Trump zveřejnil svůj příspěvek o nevděčnosti, vyjádřil vděk Spojeným státům za spolupráci i přesvědčení, že dnešní jednání v Ženevě přinesou posun. „Oceňujeme, že naši američtí partneři s námi úzce spolupracují, aby pochopili naše obavy a dosáhli tohoto kritického bodu, a očekáváme, že dnes dosáhneme dalšího pokroku,“ poznamenal.
Americký prezident Donald Trump obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě pak ve stejném příspěvku na síti Truth Social vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.
Znovu pak také tvrdil, že pokud by byl hlavou státu v minulém volební období on, Vladimir Putin by nikdy na Ukrajinu nezaútočil. S Joem Bidenem v úřadu si ale prý Putin řekl, že teď má šanci. Ruské síly původně počítaly jen s několikadenní vojenskou operací, Ukrajina se s rozsáhlou zbrojní a další pomocí USA a západních zemí agresi stále brání.
Trump také velkými písmemy napsal, že v této válce všichni prohrávají, zvláště „miliony lidí, které tak zbytečně zemřely“. Dosavadní odhady západních zemí přitom hovoří o tom, že si válka vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Závěrem příspěvku pak Trump zkritizoval Ukrajinu i Evropu. Poznamenal ale také, že Spojené státy nadále prodávají obrovské množství zbraní Severoatlantické alianci, které jsou určeny pro Ukrajinu.
„Členové naší delegace již podali stručné zprávy o výsledcích svých prvních setkání a jednání,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj k mírovému jednání se zástupci evropských zemí a USA v Ženevě. „Pokračuje práce na tom, aby všechny prvky byly skutečně účinné při dosahování hlavního cíle, který náš lid očekává: konečně ukončit krveprolití a válku,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Řekl to dnes v Johannesburgu na summitu zemí G20. Cílem dnešních jednání v Ženevě, kde jsou zástupci Ukrajiny, USA i evropských zemí, je podle Merze vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z amerického plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Ruskem.
Ukrajinská delegace zahájila setkáním se zástupci zemí Evropy v Ženevě jednání o americkém návrhu na ukončení války na Ukrajině, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Nyní podle něj bude následovat schůzka se zástupci Spojených států.
Jednání s ukrajinskou delegací se podle Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. „Jsme velmi konstruktivní,“ sdělil k ukrajinskému postoji Jermak, který také na síti X psal o trvalém a spravedlivém míru pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase uvedl, že ukrajinský, americký a evropské týmy jsou v Ženevě navzájem v úzkém kontaktu. Zároveň vyjádřil naději, že „bude výsledek“.
Hranice Ukrajiny není možné měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k 28bodovém plánu na mír od Spojených států.
V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) se na okraj summitu Evropské unie a Africké unie zúčastní jednání, kde budou lídři evropských zemí mluvit o pozici k řešení ruské agrese na Ukrajině. Americký mírový plán pro Ukrajinu považuje Fiala za východisko k dalším jednáním. Novinářům před odletem na summit do Angoly řekl, že s dlouhodobým řešením musí plně souhlasit Ukrajina.
Zvláštní jednání evropských lídrů se podle Fialy uskuteční v dějišti summitu v pondělí. „Je dobře, že pokračujeme v koordinaci evropského postoje, ale nemůžeme jen koordinovat, musíme být akceschopní. Jsem rád, že je na stole nějaký plán, který chápu jako východisko k dalším jednáním. V zájmu všech je, aby boje na Ukrajině skončily, aby Rusko přestalo se svou vojenskou agresí,“ řekl.
Kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz jednali na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice o americkém plánu na ukončení války: „Líbí se nám první bod - Ukrajina jako suverénní stát, to je dobrý začátek,“ řekl dnes Carney novinářům diplomaticky.
Oba lídři zopakovali podporu Ukrajině, která čelí ozbrojené ruské agresi, a zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat její základní zájmy a poskytnout jí bezpečnostní záruky. Zavázali se spolupracovat se spojenci na dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
Provoz letiště v nizozemském Eindhovenu byl v sobotu večer na přibližně dvě hodiny uzavřen, protože v jeho okolí byly spatřeny drony. Na síti X to sdělil nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Letecký provoz byl obnoven ve 23:00.
V pátek nizozemská armáda použila podle agentury Reuters nespecifikované zbraně proti dronům spatřeným nad leteckou základnou ve Volkelu, která se nachází asi 40 kilometrů severovýchodně od Eindhovenu.
Dobré ráno.
Poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie se dnes v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu. Za USA se schůzky podle agentur zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ministr armády (podřízený ministru obrany) Daniel Driscoll.
V ukrajinské delegaci budou podle agentury AFP mimo jiné šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a šéf bezpečnostní rady Rustem Umerov.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
