Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

Ruská obrana zničila 47 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská vojenská rozvědka GRU se snaží vyvolat chaos v Británii a v Evropě, varoval v úterý ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum. Největší teroristickou hrozbu pro Británii podle něho představuje obnovující se al-Káida a Islámský stát, napsala agentura Reuters.
McCallum během každoročního projevu k hrozbám, jimž Británie čelí, řekl, že agenti GRU v souvislosti s britskou podporou Ukrajině „se stále větší lehkovážností provádějí v Británii žhářské útoky, sabotáže a další ještě nebezpečnější akce“. Británie od začátku ruské invaze na Ukrajinu patří k zemím, které nejvíce vojensky pomáhají Kyjevu.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství. Novinky a zprávy o válce na Ukrajině vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc.

Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal dnes server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. Vláda podle serveru škrtá v klíčových federálních projektech ve zdravotnictví druhý rok za sebou, aby měla peníze na vojenské výdaje, které dosahují rekordní výše od dob Sovětského svazu.

Na město Kosťantynivka Rusové podle oblastního šéfa Vadyma Filaškina večer svrhli tři letecké pumy. „Poškozeno bylo 17 vícepodlažních budov, tři vzdělávací instituce, tři plynovody a sedm aut,“ napsal Filaškin na telegramu. Podle ruskojazyčné stanice BBC útok nepřežila sedmasedmdesátiletá žena a šest lidí utrpělo zranění.

Bývalý americký prezident Donald Trump po odchodu z úřadu tajně hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem až sedmkrát, uvedl 8. října list The New York Times (NYT) s odkazem na knihu novináře Boba Woodwarda. Připomíná to The Kyiv Independent.

Obvinění Ruska z použití chemických zbraní jsou nepodložená, sdělilo ruské velvyslanectví v Londýně, jehož vyjádření citovala dnes odpoledne ruská státní tisková agentura TASS.
Nejnovější opatření následují týden poté, co britská vláda uvalila sankce na 16 příslušníků ruské hackerské skupiny Evil Corp, kterou podle Londýna Moskva pověřila prováděním operací proti spojencům v NATO.

Ruské vzdušné údery na Charkov na severovýchodě Ukrajiny zabily dva civilisty a přes tři desítky jich zranily. Vyplývá to z informací, které dnes na telegramu zveřejnil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Rusové podle něj útočili mimo jiné leteckými bombami. Jeden mrtvý a šest zraněných po ruském ostřelování jsou hlášeni z jihoukrajinské Chersonské oblasti.
Podle starosty Charkova Ihora Terechova, jehož předchozí bilance ruských úderů činila 21 zraněných, invazní síly zasáhly podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci. Syněhubov později informoval o dalším ruském útoku na Charkov leteckými pumami, který nepřežila žena a muž, tři další lidé byli zraněni.

Prezident Petr Pavel se v sobotu zúčastní jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein v Německu, oznámil Hrad.

Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval stanovisko, že Ukrajina nemůže Rusko porazit. Ostatní země by se měly snažit donutit obě strany k jednání, řekl ve Štrasburku.

Česká a ukrajinská policie zřejmě budou moci do budoucna snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou Senát zřejmě potvrdí. Doporučily mu to dnes jeho výbory zahraniční a ústavně-právní. Sněmovna smlouvu podpořila v zářijovém úvodním kole projednávání.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Podle vlády je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku po ruské invazi.
Dokument, který letos v létě podepsali ministři vnitra obou zemí, upravuje možnost vysílat konzultanty k příslušným orgánům druhého státu. „Ukrajinský právní řád v současné době neumožňuje vyslat na území cizího státu nebo přijmout na vlastní území pracovníky, kteří by mohli vykonávat omezené policejní pravomoci,“ uvádí vláda.

Británie uvalila sankce na ruské vojáky používající na Ukrajině chemické zbraně a obvinila v té souvislosti Moskvu z „kruté a nehumánní taktiky“. Mezi sankciovanými jsou jednotky radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil včetně jejich náčelníka Igora Kirillova, oznámila dnes podle agentury Reuters britská vláda.
„Spojené království nebude nečinně sedět, zatímco Putin a jeho mafiánský stát neberou žádné ohledy na mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních,“ uvedl v dnešním prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy.

Počet zraněných po dnešním ruském útoku v Charkově podle starosty vzrostl na 21. Mrtvého a šest zraněných hlásí úřady v Chersonské oblasti.
Oleksandr Prokudin, šéf správy Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, dnes uvedl, že ruské síly zaútočily na město Antonivka nedaleko Chersonu. „Zatím je známo šest zraněných místních obyvatel. Jeden člověk bohužel zemřel,“ napsal na telegramu. Podle místní prokuratury zemřel 56letý muž v důsledku ruského dělostřeleckého přepadu.

Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy a její nerespektování pravidel, která vyplývají z mezinárodního práva. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy bloku.
„Odhalili jsme zvyšující se počet velkého množství aktivit namířených proti EU a jejím členským státům, včetně kybernetických útoků, manipulací s informacemi, vměšování, případů žhářství, vandalismu a sabotáží, a to i proti naší kritické infrastruktuře,“ píše se v prohlášení. Dokument zmiňuje i problém takzvané instrumentalizace migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí, což podle něj Moskva rovněž činí.
„Rusko také nadále narušuje satelitní komunikaci, narušuje evropský vzdušný prostor a podniká fyzické útoky vůči jednotlivcům na území EU,“ dodává text s tím, že tyto kroky se snaží v rámci koordinované hybridní kampaně „rozdělit naši společnost, oslabit EU a její členské státy a podkopat naši podporu Ukrajině“. To se ale podle Borrella Moskvě nepodaří, protože podpora Kyjevu ze strany EU zůstane „pevná a neochvějná“.

Ruský vzdušný úder na Charkov na severovýchodní Ukrajině zranil nejméně 11 lidí. Uvedl to dnes starosta města Ihor Terechov.
Podle starosty byl při několika úderech zasažen podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci.
Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že jednomu ze zraněných je 16 let, další tři lidé jsou ve vážném stavu.

Severní Korea pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Informovala o tom dnes agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejského ministra obrany. Podle něj jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.
„Vzhledem k tomu, že Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ řekl ministr obrany Kim Jong-hjon.
Dodal, že nedávná zpráva o úmrtí severokorejských vojáků na Ruskem okupovaném území Ukrajiny poblíž Doněcku je nejspíše pravdivá. Minulý týden ukrajinská média s odvoláním na zdroje ze zpravodajské komunity uvedla, že při ukrajinském raketovém úderu ze 3. října zemřelo šest důstojníků z KLDR a tři další byli zraněni.

Ruské síly dosáhly významného frontového města Toreck. „Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města),“ řekla mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. „Rusové dosáhli východního okraje města,“ dodala s tím, že situace je „nestabilní“.
Ruské ministerstvo obrany věc bezprostředně nekomentovalo. V pondělí sdělilo, že jeho síly způsobily škody na živé síle a technice u několika obcí v oblasti, včetně okolí Torecka.
Ruští vojenští blogeři, včetně skupiny vojenských analytiků spojených s významným telegramovým kanálem Rybar, uvedli, že ruské jednotky postupují směrem do centra města.

Komunikační linky mezi Ruskem a USA či NATO i pro případy krizových situací jsou nadále v provozu. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí v Moskvě. Prohlášení přichází v době nejhorších vztahů mezi Ruskem a NATO od dob studené války a veřejných hrozeb Moskvy jaderným konfliktem, připomněla agentura.
Spojené státy uvažují o tom, že Kyjevu umožní používat západní zbraně proti cílům v hloubi ruského území. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který dohlíží na vztahy s Evropou a NATO, řekl státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Moskva vnímá, že aliance zvyšuje roli jaderných zbraní ve své strategii. Dodal, že i Rusko aktualizuje svou jadernou doktrínu s cílem vyslat signál, „aby naši protivníci neměli iluze o naší připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federace všemi dostupnými prostředky“.
Horká linka mezi Moskvou a Washingtonem byla zřízena v roce 1963 po kubánské raketové krizi. Jejím cílem bylo snížit riziko nedorozumění tím, že vznikla možnost přímé komunikace mezi americkými a ruskými představiteli. Kromě horké linky pro vedoucí představitele existují také horké linky pro otázky jaderných zbraní mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly zřízeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.
Existuje také horká linka mezi Ruskem a NATO, která byla zřízena v roce 2013 a jejímž cílem je omezit nedorozumění v krizových situacích.

Ruské síly necelý týden po pádu Vuhledaru dosáhly Torecka, dalšího významného frontového města na východní Ukrajině, uvedla ukrajinská armáda.

Své drony na Ukrajinu vyslalo také Rusko. Ukrajinské vzdušné síly ráno uvedly, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 18 dronů.
Letectvo v noci na sociálních sítích varovalo před útoky ze vzduchu například v Chersonské a Oděské oblasti na jihu země. Ve druhé z nich podle ranního sdělení letectva ruské síly použily také dvě rakety Iskander-M. Podle šéfa správy oblasti Oleha Kipera začala po útoku dronem hořet část panelového domu ve městě Čornomorsk, nikdo ale nebyl zraněn.

Ruská protivzdušná obrana v noci nad regiony sousedícími s Ukrajinou zlikvidovala 16 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Celkem 14 bezpilotních strojů sestřelila podle prohlášení úřadu ruská armáda nad Belgorodskou oblastí na západě Ruska. Dva další drony pak zlikvidovala nad vodami Černého moře.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.

Válečné lodě Ruska a Číny provedly v severozápadní části Tichého oceánu společné manévry zaměřené na obranu proti ponorkám. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, podle nichž nichž hlídky navazují na zářijové společné cvičení.
Rusko společnými manévry usiluje o pomoc Číny při snaze dosáhnout svého dlouhodobého cíle stát se velmocí v tichomořském regionu. Moskva zároveň podporuje čínské územní nároky v Jihočínském moři i jinde. Peking naproti tomu nekritizuje ruskou invazi na Ukrajinu, která vypukla v únoru 2022. Čína sice Rusku přímo neposkytuje zbraně, ale stala se pro něj klíčovým ekonomickým partnerem jakožto hlavní odběratel ruské ropy a plynu nebo dodavatel elektroniky a dalšího zboží.

Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce, rozpoutané proti Ukrajině.
Na největších ruských portálech zaměřených na hledání práce bylo od 15. srpna do 15. září zveřejněno více než 90.000 pracovních nabídek podniků z obranné sféry, spočítala ruská redakce BBC. Nabízené výdělky u nejvíce nedostatkových profesí dosahovaly trojnásobku i čtyřnásobku průměrných platů v daném regionu. Největší poptávka je po inženýrech, soustružnících a operátorech CNC strojů (počítačem řízených obráběcích strojů), jejich obsluha vyžaduje specifické dovednosti. Na trhu takoví specialisté chybějí. Zbrojovky často hledají lidi schopné pracovat se západním zařízením, například od firem Siemens či Heidenhain.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.

Ukrajinské ministerstvo pro obnovu informovalo, že ruská armáda v černomořském přístavu Pivdennyj v noci na neděli zasáhla loď naloženou skoro 6000 tunami kukuřice určené na vývoz. Nikomu z patnáctičlenné posádky tvořené Syřany a Egypťany se nic nestalo. Loď Paresa plovoucí pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis měla „zcela civilní náklad“, zdůraznilo ministerstvo.
Ukrajinský resort pro obnovu v případě lodi Paresa dodal, že jde celkem o dvacáté civilní plavidlo poškozené při ruských útocích. V září Rusko zasáhlo loď převážející přes Černé moře pšenici do Egypta. O několik dnů později poničilo plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda.

Ruské invazní jednotky dnes zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na telegramu to napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper a dodal, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění.
Podle ukrajinského činitele jde o druhý ruský útok na civilní loď v ukrajinských přístavech v posledních dnech. Moskvu obvinil, že se snaží narušit ukrajinský obilný koridor.
Vicepremiér pro obnovu a regionální rozvoj Oleksij Kuleba dnes obvinil Moskvu, že se snaží narušit fungování ukrajinského námořního potravinového koridoru, a ohrozit tak globální potravinovou bezpečnost.

„Vladimir Putin, který to valí, v soumračné noci zůstává bdělý. Vladimir Putin, který to valí, v hlavě strategie, hraje svou roli,“ deklamují nigerští rappeři ve videoklipu k 72. narozeninám ruského prezidenta. „Kurážná řešení v bouři, pro svůj lid neakceptuje porážku," a tak dále, zní rapová óda.

„Výsledek amerických voleb pro nás nemá žádný význam, protože obě strany dosáhly konsenzu ohledně boje proti Rusku. Bylo by přirozené, kdyby se obyvatel Bílého domu, ať už je to kdokoli, staral o své domácí záležitosti,“ vzkazuje do USA Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí.

„Plánujeme spustit alternativní železniční spojení Kyjev-Bratislava,“ hlásí ukrajinská vláda po rokování svého předsedy Denyse Šmyhala s jeho slovenským protějškem Robertem Ficem.

Ukrajinské tajné službě HUR, spadající pod ministerstvo obrany, se podařilo zneškodnit ruskou loď Alexander Obuchov. Byla součástí Baltské flotily. HUR o tom informovala na síti X.
#працюєГУР
— Defence intelligence of Ukraine (@DI_Ukraine) October 7, 2024
‼️ «Обухов» захлинувся ― черговий російський корабель виведено з ладу
👉 Внаслідок успішної операції ГУР МО України виведено з ладу тральщик балтійського флоту зс рф «алєксандр обухов».
🔗 https://t.co/3j1KMLJBMV pic.twitter.com/hFfkeDK4tA

Ukrajina nemá v plánu prodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, jejíž platnost vyprší na konci letošního roku. Potvrdil to dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal na tiskové konferenci po ukrajinsko-slovenských mezivládních konzultacích. Podle slovenského premiéra Roberta Fica nicméně jednání potvrdila, že Kyjev má i nadále zájem využívat svůj systém pro tranzit plynu a ropy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ukrajinským vojákům udělil státní vyznamenání. „Zlatou hvězdu Hrdiny Ukrajiny obdržel Jurij Žukovec, velitel, jehož vedení vedlo k úspěšným bojovým operacím na různých směrech, zejména v Doněcké, Charkovské a Sumské oblasti,“ uvedl Zelenskyj.
Today, I honored Ukrainian warriors with state awards. The Golden Star of the Hero of Ukraine was presented to Yurii Zhukovets, a commander whose leadership led to successful combat operations in various directions, particularly in the Donetsk, Kharkiv, and Sumy regions.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 7, 2024
Every… pic.twitter.com/uKZM09ls9d

Dnešní útok na ruskou státní a televizní rozhlasovou společnost VGTRK podnikli ukrajinští hackeři k dnešním 72. narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina, napsala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil šestadvacetiletou Ukrajinku Irynu Navalnou k osmi letům vězení, napsal dnes server Mediazona s odvoláním na obhájce. Ukrajinka, která podle obžaloby připravovala teroristický útok v okupovaném Mariupolu na jihozápadě země, před soudem vypověděla, že ji k přiznání donutili mučením. Korunní svědek změnil své svědectví u soudu, ale ten obžalovanou přesto odsoudil, uvedl obhájce, který přislíbil, že se proti verdiktu odvolá. Navalnou na Ukrajině pokládají za válečnou zajatkyni, dodal server. O případu dnes informovala rovněž stanice BBC.

Na Cherson na jihu Ukrajiny dnes ruská armáda zaútočila s nasazením naváděných leteckých pum KAB. Zasáhly centrum města, informoval podle serveru RBK Ukrajina šéf vojenské městské správy Roman Mročko. Mezi 19 zraněnými jsou dvě děti ve věku dvou a čtyř let. Poškozeny byly dvě školy a několik obytných budov.

„Otevřeně říkám, že chladně přistupujeme k otázce členství Ukrajiny v NATO, ale ohledně (vstupu do) EU vás podporujeme na sto procent. Vaše členství bude pro nás důležité a cenné,“ řekl dnes slovenský premiér Robert Fico ukrajinskému premiérovi Denysu Šmyhalovi.
„Budou země v EU, které si budou přát, aby tento proces (vstupu Ukrajiny do EU) nebyl tak rychlý. My takoví nebudeme,“ dodal slovenský premiér a zdůraznil, že mnohé záleží na samých Ukrajincích a na potřebných reformách. „Ale na vaší cestě my žádné překážky klást nebudeme,“ ujistil Fico podle listu Ukrajinska pravda. Deník připomněl předchozí Ficovo vyjádření, že jako šéf slovenské vlády nebude nikdy podporovat vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

Skupina PBS GROUP čelila od nedělní půlnoci hackerskému útoku. Výrobu se podařilo ochránit, zůstala plně funkční. Do skupiny patří také závod ve Velké Bíteši, který vyrábí motory pro drony a bezpilotní letouny. Při zjišťování původce útoku požádala skupina o spolupráci zpravodajské a další specializované organizace. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy společnosti.
„Tento útok vnímáme jako důsledek našeho postavení strategického výrobce motorů pro drony a bezpilotní letouny, které dodáváme mimo jiné i společnostem na Ukrajině. Ukrajina je naším klíčovým partnerem a naše technologie, nasazené v bezpilotních systémech, významně přispívají k její obraně,“ uvedla skupina.

Ruská armáda v ukrajinském černomořském přístavu Pivdennyj v noci na neděli zasáhla loď naloženou skoro 6000 tunami kukuřice určené na vývoz. Dnes o tom informovalo ukrajinské ministerstvo pro obnovu. Nikomu z 15členné posádky tvořené Syřany a Egypťany se nic nestalo.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes uvedl, že se svým slovenským protějškem Robertem Ficem při bilaterální schůzce jednal o rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi, slovenské podpoře pro ukrajinský mírový plán a o cestě země, která se už třetím rokem brání ruské agresi, do Evropské unie. Na západě Ukrajiny se dnes konají v pořadí druhé ukrajinsko-slovenské mezivládní konzultace. Ukrajinský premiér doufá, že osm společných dokumentů se podaří podepsat do konce letošního roku.

Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, Hrodivky ležící asi deset kilometrů od Pokrovska. Ministr obrany Andrej Belousov poblahopřál jednotkám, které se na dobytí obce podílely, uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram.

Soud v Moskvě dnes poslal na šest let a deset měsíců do vězení 72letého amerického občana Stephena Jamese Hubbarda za to, že bojoval jako žoldnéř na straně Ukrajiny. Prokuratura požadovala sedmiletý trest odnětí svobody.
Hubbard, rodák z Michiganu, podle ruských vyšetřovatelů dostával měsíčně 1000 dolarů (přes 23 000 korun) za to, že sloužil v jednotce ukrajinské teritoriální obrany v Izjumu. V tomto městě v Charkovské oblasti od roku 2014 žil. Prokurátor před časem podle agentury RIA Novosti řekl, že Hubbarda začátkem dubna 2022, jen několik týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, zajali ruští vojáci. Podle ruských státních médií se přiznal. Nicméně agentura Reuters píše, že jeho sestra a další člen rodiny Hubbardovo přiznání zpochybnili. Zastával podle nich názory stranící Rusku a vzhledem k jeho věku považují za nepravděpodobné, že by vyrazil do boje. Jeho sestra o něm mluví jako o člověku, který byl spíše pacifista. Nikdy nevlastnil zbraň. V zahraničí pracoval desítky let jako učitel angličtiny.

Obyvatelé města Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym podle kanálu Baza uvedli, že kolem půl páté ráno místního času (03:30 SELČ) se z areálu ozvaly hlasité výbuchy a krátce poté v něm začalo hořet. Vzňaly se cisterny s palivem, píše Baza. Úřady zavřely několik ulic ve Feodosiji a zastavily provoz na železniční trati mezi tímto městem a Vladyslavivkou ležící severně.
Později Baza uvedla, že podle předběžných informací do areálu dopadly dvě rakety. Poškodily pět zásobníků s palivem, dva jsou zničené úplně a tři hoří.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu více než osmi desítkami dronů, raket a střel, z nichž se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 32 dronů a dvě střely Kinžal, uvedlo ukrajinské letectvo. Dodalo, že kromě toho se 37 ruských dronů zřítilo v různých regionech Ukrajiny, nejspíše v důsledku aktivního použití prostředků radioelektronického boje.

Ruská státní televizní a rozhlasová společnost se stala terčem bezprecedentního hackerského útoku, vysílání na webu bylo přerušeno, napsala Gazeta.ru.

Rusko dnes ráno zaútočilo na ukrajinské hlavní město hypersonickými střelami Kinžal, odpálenými z letounů MiG-31K. Všechny rakety byly zničeny. V noci na dnešek protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem 15 ruských dronů, které útočily z různých směrů, napsal dříve na telegramu Popko s tím, že šlo o čtvrtý útok na Kyjev od počátku října.

Trosky ruských raket zasáhly několik míst v Kyjevě, na jednom vypukl požár, který hasiči uhasili. Nejsou hlášeny oběti, uvedl starosta Kličko.

Ukrajinská armáda informovala, že „zasáhla další důležitý objekt ruských útočníků“. Uvedla, že terminál ve Feodosiji je největší na Krymu z hlediska objemu přeloženého paliva, které využívají také ruská invazní vojska. Na útoku se podílely ukrajinské raketové síly ve spolupráci s dalšími složkami ukrajinské armády.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
V zásobníku pohonných hmot ve městě Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym vypukl požár. Uvedly to dnes Moskvou dosazené úřady.
„Požár ropného skladu ve Feodosiji. Ministerstvo pro mimořádné situace situaci vyhodnocuje. Nejsou žádné oběti na životech,“ uvedl poradce šéfa ruské správy poloostrova Oleg Krjučkov s odvoláním na Ruskem dosazeného starostu Feodosije Igora Tkačenka. Krjučkov neuvedl, co požár způsobilo.

Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Přihlásíme se zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Lidské safari?
Ve zpustošeném městě Cherson, kde území kontrolované Ukrajinou a ruskými silami odděluje řeka Dněpr, jsou civilisté běžně terčem útoků ruských bezpilotních letounů kamikadze.
Vyděšení místní obyvatelé označují tuto novou strategii jako „lidské safari“.

Volodymyr Zelenskyj sdílel na sociální síti X zprávu z operace v Kurské oblasti
„Dnes jsou to dva měsíce našich vojenských akcí v oblasti Kursk – zásadní fáze války, která významně přispěla k našemu celkovému úsilí. Ukrajinci ukázali, že umíme zatlačit válku do Ruska. S dostatečnou podporou našich partnerů budeme schopni vyvinout nezbytný tlak na Rusko a zajistit, aby pochopilo, že jim tato válka nic nepřinese. Chci vyjádřit svou vděčnost všem našim vojákům, každé jednotce, která neúnavně pracuje. Naše operace Kursk pomohla zajistit propuštění ukrajinských zajatců. To je velmi důležité. Budeme nadále vyvíjet ještě větší tlak na Rusko, protože pouze silou můžeme přiblížit mír.“

V Kyjevě se dnes konala demonstrace na podporu vojáků azovského pluku, kteří jsou dlouhodobě v ruském zajetí.

V novém rozhovoru pro ukrajinský portál Hromadske poskytuje člen ukrajinských sil pro speciální operace vzácné podrobnosti o tom, jak ukrajinská armáda rekrutuje a cvičí tajné agenty, aby podkopali Moskvou zřízené úřady na okupovaných územích. Podle tohoto vojáka se mise pohybují od kreslení graffiti na podporu Ukrajiny až po atentáty na ruské vojáky.

V bojích na straně Ukrajiny zemřel ruský opoziční aktivista Ildar Dadin. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž zahynul v oblasti ukrajinského Charkova. Kyjev zatím jeho smrt nepotvrdil. Jak přesně zemřel, není jasné.
Dadin se v minulosti opakovaně stavěl proti režimu prezidenta Vladimira Putina, kvůli čemuž se dostal i do vězení, kde byl podle svých slov mučen. Několikrát mu také soudy vyměřily peněžitý trest. V červnu 2017 mu například moskevský soud uložil pokutu 20 tisíc rublů (tehdy asi 8 000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v ruské metropoli, pár měsíců předtím zase pokutu 15 tisíc rublů (přibližně 6 000 Kč) za účast na protestu u budovy ministerstva vnitra.
Na Ukrajinu Dadin podle serveru Ukrajinska pravda odešel začátkem roku 2023, aby vstoupil do její armády a podpořil obranu východoevropské země proti ruské agresi.

Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans navštívil ukrajinské město Charkov. „Zničené byty. Nedostatek elektřiny. Děti chodí do školy v bunkrech. Ukrajina se může bránit pouze tím, že bude Rusko držet ve větší vzdálenosti,“ okomentoval tamní situaci ministr.

Z okupovaného Mariupolu Rusové převezli do své země další várku 8 000 tun obilí. „Celkový objem ukrajinského obilí ukradeného a přepraveného přes přístav Mariupol v letošním roce již přesáhl 180 tisíc tun,“ uvádí Nexta.

V Itálii se dnes koná sjezd vládní strany Liga Mattea Salviniho, kterého se mají v severoitalském městě Pontida zúčastnit i významné evropské osobnosti. Vystoupí na něm šéf strany Liga a vicepremiér Matteo Salvini či maďarský premiér Viktor Orbán.
Italská agentura ANSA píše, že na sjezdu v italské Pontidě bylo cítit hmatatelné očekávání Orbána, zatímco šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová, loňská hvězda sjezdu, poslala videopozdrav.
Na pódiu se objeví i další strany, které se pod vedením Orbána spojily do uskupení Patrioti pro Evropu a distancují se nejen od středopravicové Evropské lidové strany (EPP) v europarlamentu, ale především od konzervativců premiérky Giorgie Meloniové, kvůli rozdílným názorům mimo jiné například na pomoc Ukrajině, píše ANSA.

Ukrajinská armáda demontuje drony Šáhid íránského původu, které používá ruská armáda. Části těchto strojů pak využívá k výrobě vlastních dronů.

Podívejte se, jaké jsou k dnešnímu dni ruské ztráty podle ukrajinské armády.

Rusko v noci podniklo několik vln úderů na ukrajinská města. Ukrajinská armáda sestřelila 56 z nejméně 87 dronů, které Rusko vyslalo na různé regiony země.
V Chersonské oblasti při ruských útocích na region za posledních 24 hodin zemřel jeden civilista a 15 jich bylo zraněno, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin dnes brzy ráno.

Podívejte se na video z ukrajinského dronového útoku na vyšší velitelskou školu kombinovaných zbraní v Moskevské oblasti.
Místní říkají, že slyšeli ‚výbuch‘ a zvuky podobné střelbě. U školy je střelnice a čerpací stanice.

Rusko se v noci zaměřilo svými útoky i na jihoukrajinskou Oděsu, nad městem se ozval výbuch, napsal starosta tohoto černomořského přístavu Hennadij Truchanov. Úder podle něj poškodil civilní infrastrukturu a vyžádal si jednoho zraněného. Muž je v nemocnici ve vážném stavu.
V Chersonské oblasti při ruských útocích na region za posledních 24 hodin zemřel jeden civilista a 15 jich bylo zraněno, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin dnes brzy ráno.

Moskva v noci podnikla několik vln úderů na Kyjev a další města. Ruské letecké útoky na Ukrajinu udržovaly východní polovinu země v leteckém poplachu více než pět hodin, uvedla dnes brzy ráno podle agentury Reuters ukrajinská armáda.
„Nepřítel přes noc opět použil své bezpilotní letouny proti Kyjevu,“ uvedl na telegramu šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Ruské drony podle něj pronikly do hlavního ukrajinského města v několika vlnách a z různých směrů. Podle předběžných informací nejsou hlášeni žádní zranění ani škody, uvedl Popko.
Letecký poplach byl nad metropolí a jejím okolím v noci na neděli vyhlášen třikrát. Všechny bezpilotní letouny se nad Kyjevem podařilo zneškodnit.
Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov (69) ukončil své působení ve Washingtonu a vrací se do vlasti, oznámily ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí a velvyslanectví ve Washingtonu. Jeho nástupce dosud není znám, poznamenal list Kommersant na svém webu.
Ukrajina a Evropská unie v roce 2015 uvalily na Antonova sankce za jeho podporu ruské anexe Krymu, později sankce proti němu zavedla Kanada, Švýcarsko a Norsko, napsal server RBK.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Hlásíme se s pokračováním online přenosu z dění na Ukrajině.
Nad Doněckou oblastí na východě Ukrajiny byl pravděpodobně sestřelen ruský experimentální bezpilotní letoun S-70 Ochotnik, který má – vybaven vlastní výzbrojí – sloužit jako doprovod pilotovaných bojových letounů a rozšiřovat jejich možnosti, uvedl server BBC News s odvoláním na záběry, které se objevily na sociálních sítích.
Na těchto záběrech je vidět, že S-70 letí spolu s dalším letounem, který pojednou proti němu odpálil raketu. V důsledku se Ochotnik zřítil poblíž města Kosťantynivka, přibližně 12 kilometrů od fronty. Experimentální dron tedy už vletěl do prostoru ovládaného ukrajinskými ozbrojenými silami, dodal server.
Ruští prováleční blogeři se domnívají, že dron podstupoval první zkoušky v bojových podmínkách, ale zřejmě se vymknul řízení, a tak ruskému pilotovi nezbylo, než jej sestřelit, aby se zřítil z velké výšky a roztříštil se nárazem o zem.

Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Přihlásíme se zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Zelenskyj zveřejnil další podrobnosti mírového plánu
„V nadcházejících dnech se naše týmy – vládní úředníci a diplomaté – zapojí do politických konzultací, zatímco vojenský personál se zaměří na plnění vojenských aspektů Vítězného plánu. To může rychle posílit pozice Ukrajiny, zejména v předních liniích. Vše, co je uvedeno v plánu, je pro naše partnery zcela dosažitelné. Svět má prostředky na posilování, které umožní postupovat vpřed podle mírového vzorce. Naším cílem, naším posláním, je zajistit Ukrajině bezpečný a trvalý mír. Toho lze dosáhnout pouze na základě mezinárodního práva, bez jakýchkoli kompromisů ohledně suverenity nebo územní celistvosti. Jak je uvedeno v mírovém vzorci. Ukrajina usiluje o skutečný a spravedlivý mír – zaručenou ochranu před válkou. To je možné pouze v silných pozicích a pouze tehdy, když jsou naši lidé i naši partneři skutečně jednotní. Jsem vděčný všem, kteří pomáhají, a těm, kteří jsou připraveni, jako jsme my, učinit nadcházející týden v mnoha ohledech historickým,“ řekl ve videu, které můžete sledovat níže.

Ukrajinští vojáci zkoumají fragmenty ruského vojenského letadla, které bylo sestřeleno na předměstí Kosťantynivky.

Ukrajina zasáhla 3 ruská velitelská stanoviště pomocí systémů Storm Shadows a GMLRS, tvrdí armáda.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo předpokládané ztráty protivníka

Ukrajinci sestřelili další ruský Su-25?
Na internetu kolují fotografie a videa sestřeleného letadla. Žádné oficiální informace zatím nejsou k dispozici.

Ruská prokuratura pro dvaasedmdesátiletého amerického penzistu Stephena Jamese Hubbarda, který čelí obžalobě ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, požaduje sedmiletý trest vězení. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž se verdikt očekává 7. října.
Hubbard, který koncem září před soudem doznal vinu, podle obžaloby na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22.000 korun).

Ukrajina představí svůj takzvaný plán vítězství spojencům za týden na jednání na základně Ramstein v Německu, uvedl dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj poznamenal, že plán nastíní „jasné a konkrétní kroky ke spravedlivému ukončení války“.
Ukrajinský prezident už svůj plán koncem září při návštěvě Spojených států představil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, který má být přítomen i na setkání v Německu. Deník The Wall Street Journal (WSJ) ale s odvoláním na americké a evropské činitele napsal, že z něj americká administrativa není nadšená. Bílý dům podle nich plán považuje především za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi do hloubi ruského území.

Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se podíleli se souhlasem ruského státu na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem, jiní na základních vědeckých studiích.
„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“
Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu.

Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl dnes v televizi Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.
Belousov také upozornil, že ve čtvrtek 3. října se na sociálních sítích objevily informace o další brutální vraždě zajatého ukrajinského vojáka. Prokuratura a kriminalisté tento případ vyšetřují.
Ruské ministerstvo obrany zprávy o vraždění zajatých Ukrajinců ruskými vojáky nekomentovalo, poznamenal server BBC News.
Toto úterý ukrajinské úřady oznámily, že prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili 16 vzdávajících se ukrajinských vojáků.

Kyjevem v noci na dnešek zněly výbuchy
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině v online přenosu.
Až polovina dělostřeleckých granátů, které Rusko používá k útokům na Ukrajinu, pochází ze Severní Koreje, píše list The Times s odkazem na západní zpravodajské služby. Rusko se podle listu The Times stalo závislé na dodávkách ze Severní Koreje poté, co Vladimír Putin na začátku letošního roku navštívil Pchjongjang.
Západní zpravodajské služby odhadují, že mnoho severokorejských raket může být vadných, ale jsou to právě jejich počty, které Rusku umožnily dosáhnout trvalého úspěchu na bojišti, píše web Pravda.ua.

Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách.

Ukrajinský prezident komentuje situaci v příhraničních oblastech země.

Ve Snině na východě Slovenska dnes firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur (asi 798 milionů Kč), sdělil ČTK v tiskové zprávě Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. CSG se tento týden dohodla s ukrajinskou zbrojovkou Ukrajinska bronetechnika na výrobě munice ráže 155 milimetrů, která by měla začít v příštím roce. Ukrajina pokládá nedostatečné dodávky dělostřelecké munice za jeden z klíčových problémů své obrany před ruskou agresí, které čelí třetím rokem.
Dnešního slavnostního otevření nové výrobní linky se zúčastnil i slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Nová linka umožní firmě ZVS holding v následujících letech výrazně zvýšit výrobu těl pro velkorážovou munici. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur. Celkem tak bylo do provozu ZVS ve Snině za poslední období investovaných přes 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), uvedl Čírtek. Očekává se, že do roku 2026 se díky novému závodu ve Snině zvýší roční produkce dělostřelecké munice ráže 155 mm na 360.000 kusů, dodal.

Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho 12 společníků, informovala dnes prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.
Zadrženou regionální činitelku v Chmelnyckém identifikoval server RBK-Ukrajina jako Tetjanu Krupovou z vládní strany Sluha národa, zatímco její syn zastává řídící funkci v oblastní správě penzijního fondu. Při domovní prohlídce u ní a jejího syna našli vyšetřovatelé ekvivalent téměř šesti milionů dolarů (asi 139 milionů Kč) v různých měnách a také ve špercích. Podezřelá se během prohlídky pokusila vyhodit oknem dvě tašky plné peněz, poznamenala agentura AFP s tím, že šlo o ekvivalent 450.000 eur (asi 11,4 milionu korun).

Polsko začne do konce letošního roku stavět první prvky obranných opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Novinářům to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.
Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.
„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.

V Bělorusku odsoudili k trestům sahajícím od 15 až po 25 let vězení 12 obžalovaných za poškození ruského letounu včasné výstrahy a řízení A-50 na letecké základně poblíž Minsku na konci loňského února. Oznámila to dnes ruská a běloruská média. Soud v Minsku podle běloruské generální prokuratury shledal obžalované vinnými z terorismu, extremismu a dalších zločinů.
Ukrajinec Mykola Švec, kterého obžaloba označila za vykonavatele teroristického útoku, byl odsouzen k 25 letům v nepřítomnosti, protože jej Minsk již dříve vyměnil za vysoce postaveného proruského duchovního ukrajinské pravoslavné církve, metropolitu Jonafana. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na počátku července tvrdil, že se tak stalo na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina.
O návratu deseti ukrajinských občanů do vlasti, z toho pěti vězněných v Bělorusku, včetně Švece, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června.

Ruské síly jsou od Pokrovska vzdáleny méně než 7 km, tvrdí úřady.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Enerhodar zemřel bezpečnostní pracovník Záporožské jaderné elektrárny poté, co explodoval jeho vůz. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS s odvoláním na ruský vyšetřovací výbor a píše to také server Ukrajinska pravda, jenž se odvolává na prohlášení ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Ruská okupační správa jaderného zařízení na telegramu obvinila z útoku Kyjev. Rozvědka HUR o případu informuje na svém webu, k zodpovědnosti se ale Ukrajina nepřihlásila.
„V důsledku teroristického útoku spáchaného kyjevským režimem byl zabit zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny,“ píše v prohlášení okupační správa atomového zařízení, která oběť identifikovala jako Andreje Korotkého. Podle ruského vyšetřovacího výboru někdo nastražil pod jeho vůz improvizované výbušné zařízení a to explodovalo, když nastoupil do auta. „Na následky zranění v nemocnici zemřel,“ uvedl vyšetřovací výbor s tím, že případ vyšetřuje jako vraždu a po pachatelích pátrá.

„Ukrajinský dron, který zneškodnila ruská armáda, zasáhl sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti a na místě vypukl požár.“ Dnes o tom informoval Alexandr Gusev, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou. Podle ministerstva obrany v Moskvě armáda v noci na dnešek sestřelila celkem 18 ukrajinských dronů. Kyjev naopak podle agentury Reuters ráno uvedl, že ruské síly v noci použily celkem 19 dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Gusev uvedl, že armáda zničila ukrajinský dron s nasazením elektronických bojových prostředků v okolí městečka Anna východně od Voroněže. Dopadl v areálu skladu pohonných hmot, kde se vzňala prázdná cisterna. Nikomu se podle Guseva zřejmě nic nestalo.

Požár v noci na dnešek vypukl také ve skladu pohonných hmot v Permském kraji na východě evropské části Ruska. Lidé projíždějící autem po nedaleké silnici na sociálních sítích zveřejnili snímky a videa, na kterých je vidět mohutný oheň, z něhož se valí černý dým.
Podle telegramového kanálu Astra ministerstvo pro mimořádné události uvedlo, že hasiči likvidují oheň na ploše 10 000 metrů čtverečních a že ohledně vzniku požáru se uvažuje o dvou verzích. Mohlo jít o následek neopatrné manipulace s ohněm nebo poruchy na elektrickém zařízení.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Moskevský soud dnes odsoudil devětapadesátiletou zdravotní sestru Olgu Menšichovou k osmi letům v trestanecké kolonii kvůli tomu, že podle obžaloby na sociální síti kritizovala válku Ruska proti Ukrajině. Ruské úřady veškerou kritiku války zakázaly a potrestaly pokutami i vězením tisíce lidí, kteří se v očích úřadů dopustili očerňování ozbrojených sil

Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pátek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět vyzval k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. „To, co funguje na obloze nad Blízkým východem a pomáhá bránit Izrael, může fungovat i v naší části Evropy, na Ukrajině, a pomáhat zachraňovat životy,“ míní Zelenskyj.
It is crucial, especially ahead of winter, to strengthen Ukraine’s air defense and make real progress in jointly intercepting Russian missiles and drones. We see that one of the main reasons for the security deficit in Ukraine’s skies—particularly near NATO’s borders and our… pic.twitter.com/JWorlym3Ke
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 3, 2024

Rus, odsouzený za spálení koránu, půjde znovu před soud. Dvacetiletý Nikita Žuravel je nyní obviněn z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant. Obviněnému podle prokuratury hrozí až 20 let za mřížemi. Odsouzen však může být až na doživotí, napsal server Meduza. Žuravelův případ se stal všeobecně známým především poté, co jej po předání do Čečenska ve věznici brutálně zbil patnáctiletý syn místního vládce Ramzana Kadyrova, který byl vzápětí vyznamenán. Vězně se ruské úřady nezastaly, Kreml se odmítl vyjádřit.

Předsedové regionálních vlád ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Braniborsko a šéf durynské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve společném článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyslovili pro větší diplomatické úsilí Německa o ukončení ruské války proti Ukrajině a pro jednání s Moskvou. Zemští premiéři Michael Kretschmer (CDU) a sociální demokrat (SPD) Dietmar Woidke a Mario Voigt, který o úřad zemského premiéra usiluje v Durynsku, budou po zářijových zemských volbách při vytváření nových vlád odkázáni na podporu levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové. Ta přitom patří k hlasitým zastánkyním jednání s Ruskem o míru, což dnes zopakovala i na velké protiválečné demonstraci v Berlíně.

Legie, která měla být tvořena Ukrajinci žijícími v Polsku, nevznikne, nenašlo se dost zájemců, kteří by do ní chtěli vstoupit. Ve středu to podle serveru Business Insider připustil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
To, že ukrajinští dobrovolníci žijící v Polsku budou moci vstoupit do zvláštně utvořené formace, oznámili v červenci polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Počet Ukrajinců, kteří mají zájem o vstup do ukrajinské legie, je příliš malý,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Projekt se proto podle něj „zastavil“.

Na Ukrajinu dorazil další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, s jehož předáním souhlasilo Rumunsko. Příslušné rozhodnutí rumunské úřady definitivně schválily minulý měsíc, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření mluvčího rumunského ministerstva obrany. Již o den dříve Bukurešti poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Děkuji každé zemi, která nám pomáhá s protivzdušnou obranou. Zvláštní poděkování patří Rumunsku za systémy Patriot. Společně můžeme dosáhnout ještě větší efektivity a můžeme skoncovat s ruským terorem tím, že společně sestřelíme drony Šáhed a rakety,“ napsal Zelenskyj na sociální síti poté, co ruské drony opět zaútočily na civilní infrastrukturu Oděské oblasti, především na dunajský přístav Izmajil u hranic s Rumunskem, přes který Ukrajina vyváží obilí.

Několik tisíc lidí se dnes sešlo v centru Berlína na demonstraci, kterou svolala iniciativa vyzývající k ukončení válek na Ukrajině a na Blízkém východě a k jednání o míru. Řečníci, mezi nimiž byli i přední němečtí politici včetně předsedkyně nové levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové, vyzývali k diplomatickému řešení válek a kritizovali údajně proválečnou politiku německé vlády a její dodávky zbraní Ukrajině a Izraeli. Účastníci demonstrace, mezi nimiž převažovali starší lidé, mávali vlajkami s holubicí míru, ale i vlajkami ruskými a palestinskými. Poblíž se sešlo několik stovek lidí s ukrajinskými vlajkami na protidemonstraci.

Tři mrtvé, včetně dítěte, a čtyři raněné, včetně dvou dětí, si v Černihivské oblati vyžádal nálet ruského dronu, který v pohraniční vsi zaútočil na vůz rozvážející plyn do domácností; kamion následně explodoval, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. „Rusové úmyslně zaútočili dronem na auto, přivážející lidem zkapalněný plyn,“ napsal šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus, podle kterého je mezi třemi oběťmi šestiletá dívka a mezi čtyřmi raněnými čtyřletý chlapec a třináctiletá dívka. Jejich stav označil za vážný.

Agentura Reuters a server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje v ukrajinských zpravodajských službách píší, že ukrajinské drony zaútočily na ruské vojenské letiště Borisoglebsk a sklady s leteckými pumami či palivem ve Voroněžské oblasti.
Rusové používají toto letiště k bombardování ukrajinských území naváděnými bombami, píše Ukrajinska pravda. Podle jejího zdroje ukrajinské drony zaútočily také na místa, kde bývají odstaveny letouny Su-35 a Su-34.

Podívejte se na nové snímky z návštěvy nového šéfa NATO Marka Rutteho na Ukrajině, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Zelenským.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.