Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Slovenský premiér Robert Fico ztratil kontakt s realitou a má paranoidní bludy, řekl dnes šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka k obviněním premiéra o hrozícím převratu v zemi, ze kterého Fico obvinil občanský sektor a opozici. Podle Šimečky výpady premiéra jsou rizikem pro případ, že zemi bude hrozit skutečný bezpečnostní problém. Fico o uplynulém víkendu řekl, že ve věci údajného státního převratu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání.

Nynější vlna občanských manifestací na Slovensku začala v reakci na prosincovou schůzku Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Organizátoři shromáždění naposledy vybídli Fica, aby odstoupil z funkce. Ten to odmítl, když uvedl, že o složení vlády nerozhoduje ulice.

Automatické pušky české výroby, které našli ruští vojáci v obsazených pozicích ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti, se ukázaly jako vadné, prohlásil podle ruské státní agentury TASS jeden z ruských invazních vojáků. Agentura ho označila jako příslušníka jižní skupiny vojsk ruské armády s volacím znakem Kasper. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Agentura žádné podrobnosti k údajně vadným zbraním neposkytla.

TASS nicméně v titulku své zprávy napsal, že „Česko předalo ukrajinským ozbrojeným silám automatické pušky se zasekávajícími se náboji“. Odvolává se přitom na ruské vojáky a jednoho z nich cituje. „Setkali jsme se s českými zbraněmi, vyzkoušeli je, (a zjistili jsme, že) útočné pušky jsou špatné. Zpravidla se u všech, které mají k dispozici, zasekávají náboje,“ cituje státní agentura vojáka s označením Kasper.

Ten žádné další podrobnosti o zmíněných zbraních neuvádí, pouze tvrdí, že ruští vojáci automatické pušky testovali na střelnici. „Myslím, že v zásadě, ukrajinské ozbrojené síly nemají žádnou výhodu ve zbraních, výhoda je na naší straně,“ uvedl ruský voják, který dále ve zprávě agentury TASS popisuje mimo jiné výcvik invazních sil.

Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ukrajinský generální štáb později na facebooku uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v noci zasáhly ropnou rafinerii ve Volgogradu a astrachaňský závod na zpracování plynu.

Oba podniky podle ukrajinské armády produkují množství paliva pro ruskou invazní armádu.

V nemocnici zemřel na následky zranění při dnešním výbuchu v Moskvě Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. O jeho smrti napsal ruský server Kommersant s odvoláním na svůj zdroj v bezpečnostních složkách. Agentura Reuters Sarkisjana označuje za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.

Ruská média ráno informovala o explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, při kterém jeden člověk zemřel a další čtyři – včetně Sarkisjana – byli zraněni.

Rusko je podle dánské premiérky Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. EU musí více spolupracovat v obraně i odstrašení.

Jeden člověk zemřel a čtyři utrpěli zranění při explozi v rezidenčním komplexu na severozápadě Moskvy. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž výbuch způsobilo zatím neznámé zařízení. Jeden ze zraněných je podle agentury Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. Agentura Reuters ho označila za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.

„Sarkisjan byl hospitalizován ve vážném stavu. Zemřel jeho osobní strážce,“ cituje TASS svůj zdroj v ruských operačních službách. Úřady zatím identitu oběti a zraněných oficiálně nesdělily. Podle telegramového kanálu Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním složkám, byl terčem výbuchu právě šestačtyřicetiletý Sarkisjan.

Jeden člověk zemřel a čtyři byli zraněni při explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, píše agentura TASS. Výbuch podle ní způsobilo neznámé zařízení.

Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 70 ukrajinských dronů.

„Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení,“ uvedl na platformě Telegram gubernátor Astrachaňské oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.

„Padající dron zažehl požár. Nejsou žádné oběti,“ dodal Babuškin. Neupřesnil, co hořelo. Podle ruských telegramových kanálů Ukrajina útočila na závod na zpracování plynu poblíž Astrachaně. Podnik patřící plynárenskému gigantu Gazprom byl evakuován, informuje kanál Astra s odvoláním na svědka z místa.

Prezidenti a premiéři členských států EU budou dnes na neformálním summitu EU v bruselském paláci Egmont jednat o posílení evropské obrany. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Noční ukrajinský útok drony způsobil požár v ruské Astrachaňské oblasti a vynutil si zrušení letů z několika letišť. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady.

„Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení,“ uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.

Dobré ráno, online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Na ukrajinských frontových liniích se pohřešují víc než dvě desítky Američanů - hlavně z posledního půlroku. Obecně může být velmi těžké dostávat ostatky padlých vojáků domů, jejich blízkým; v případě Američanů je to těžké dvojnásob. Celý článek čtěte ZDE

Ruský prezident Vladimir Putin podle britského deníku The Sun propustil usvědčeného vraha a MMA zápasníka 51letého Maxima Novoselova, známého pod přezdívkou „šílený Max“, aby sloužil na Ukrajině. Odpykával si ve vězení pětiletý trest za únos, zbití a znásilnění 18leté dívky, nyní bude trénovat ruské vojáky i elitní jednotky. Celý článek čtěte ZDE. 

Rusko podle ukrajinského letectva při sobotním útoku vyslalo proti Ukrajině celkem 165 dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Protivzdušná obrana sestřelila 56 ze 123 ruských dronů, dalších 61 se zřítilo bez způsobení škod. „Značná část“ střel zásluhou obrany nezasáhla své cíle, uvedlo letectvo. Připustilo zároveň, že některé rakety cíle zasáhly. Na obytný dům v Poltavě podle letectva udeřila letecká raketa Ch-22, původně vyvinutá jako protilodní.

Počet obětí sobotního ruského vzdušného útoku na město Poltava v centrální části Ukrajiny se zvýšil na 14, mezi zabitými jsou i dvě děti. Uvedla to dnes na sociální síti Telegram ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS), pod kterou spadají záchranáři. Dalších 17 lidí, včetně čtyř dětí, vyvázlo se zraněním.

Úřady ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou uvedly, že dnešní dronové útoky ukrajinské armády si vyžádaly životy dvou civilistů. Jistý muž zemřel v noci na dnešek v Malinovce asi osm kilometrů východně od ukrajinské hranice. Druhou obětí je žena, která v nemocnici podlehla těžkým zraněním. Belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na síti Telegram informoval, že zraněn byl ještě další civilista poté, co se jeho auto stalo terčem dronového úderu.

Kyjev podle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že ruský útok na východoukrajinský Charkov způsobil rozsáhlý požár v areálu nejmenované soukromé společnosti.

Starosta Charkova Ihor Terechov dnes oznámil, že město v noci na dnešek čelilo ruskému dronovému útoku, který způsobil velký požár. Dopoledne záchranáři oznámili, že se plameny podařilo uhasit a že výši škod prověřují.

Rusko ohlásilo, že za posledních 24 hodin sestřelilo 44 ukrajinských dronů a zničilo salvový raketomet HIMARS. Informovala o tom agentura Reuters. 

Ukrajina evakuuje obyvatele obcí, ke kterým se v Doněcké oblasti přiblížila frontová linie. V centru ve městě Pavlohrad jsou většinou staří lidé, kteří do poslední možné chvíle chtěli zůstat doma.

Premiér Petr Fiala chce s koaličními partnery jednat o navýšení výdajů na obranu na 2,1 nebo 2,2 pct HDP, aby měla rezervu a určitě dosáhla minimálně dvou procent. Pokud by vládl i v dalším volebním období, věří, že výdaje by mohly vzrůst až na 3 procenta HDP. Řekl to v OVM.

Írán o víkendu oznámil, že má dva nové druhy střel. V sobotu ukázal nový druh rakety s plochou dráhou letu, která má dolet 1000 kilometrů a podle Teheránu má schopnosti obelhat protivzdušnou obranu. Dnes pak představil nový druh balistické rakety s doletem až 1700 kilometrů, uvedla agentura AFP. Írán tvrdí, že rozvíjí své obranné schopnosti.

Západní země íránský raketový program kritizují a obávají se, že k jeho rozvoji může přispívat Rusko, které podle západních rozvědek dostává z Íránu bezpilotní prostředky a rakety pro válku na Ukrajině.

Vyloučení napadené země z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení ruské války na Ukrajině by bylo nebezpečné, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie budou v pondělí na neformálním summitu v bruselském paláci Egmont jednat o evropské obraně a posílení unijních obranných schopností v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Půjde přitom o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala. „Věřím, že sdílíme podobné hodnocení hrozeb, kterým Evropa čelí. Ruská agrese proti Ukrajině přivedla zpět na náš kontinent válku vysoké intenzity. Tato agrese porušuje základní principy mezinárodního práva a ohrožuje evropskou bezpečnost, spolu s hybridními a kybernetickými útoky na členské státy a jejich ekonomiky a společnosti," napsal předseda Evropské rady ve zvacím dopise pro unijní vůdce. „Mír v Evropě závisí na tom, zda Ukrajina získá komplexní, spravedlivý a trvalý mír," dodal a zmínil i situaci na Blízkém východě.

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje. „Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali," řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii," uvedl.

„Rusko každý den útočí na Ukrajinu drony, raketami a leteckými bombami. Jen tento týden došlo ke stovkám útoků na naše města a komunity – téměř 50 raket, přibližně 660 dronů a více než 760 řízených leteckých bomb odpálených nepřítelem proti našemu lidu. Rusko se samo od sebe nezastaví. Svět ho musí donutit ukončit tuto brutální a nevyprovokovanou agresi,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k emotivnímu videu na sociálníc sítích. Ukrajina podle něj potřebuje posílení obrany, zejména systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého doletu a tlak sankcí.

Every day, Russia attacks Ukraine with drones, missiles, and aerial bombs. This week alone, there have been hundreds of strikes on our cities and communities – nearly 50 missiles, around 660 attack drones, and more than 760 guided aerial bombs launched by the enemy against our… pic.twitter.com/0tK3H8WAn1

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 2, 2025

Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu. „Existují nevyvratitelné důkazy a výsledky objektivní kontroly, že nálet uskutečnilo ruské taktické letectvo," tvrdí generální štáb na sociální síti. Štáb stejně jako letectvo zveřejnil mapu s vyznačenou dráhou, kterou uletěla řízená letecká bomba, vypuštěná přibližně v 18:00 kyjevského času (17:00 SEČ), než zasáhla třípodlažní budovu bývalého internátu na Leninově ulici. V budově se nacházelo 86 civilistů z řad obyvatel města a také stanoviště ukrajinské policie se čtyřmi policisty.

Rusko podle ukrajinského letectva při sobotním útoku vyslalo proti Ukrajině celkem 165 dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Protivzdušná obrana sestřelila 56 ze 123 ruských dronů, dalších 61 se zřítilo bez způsobení škod. „Značná část" střel zásluhou obrany nezasáhla své cíle, uvedlo letectvo. 

Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami internátní školu sloužící jako útočiště pro civilní osoby. V budově byly desítky lidí, čtyři osoby zemřely a další čtyři jsou ve vážném stavu. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda.

Podle ukrajinské armády byly v budově „pouze civilní osoby - místní obyvatelé včetně žen a dětí" a Rusko si toho bylo vědomo. „Během odklízení sutin bylo zachráněno 84 civilistů, jimž byla poskytnuta lékařská pomoc a jejichž zdravotní stav je uspokojivý. Čtyři lidé jsou ve vážném stavu a čtyři lidé zemřeli," uvedla ukrajinská armáda.

Rusové tvrdí, že za útokem stojí ukrajinská armáda. Podobně v minulosti ruské úřady svalovaly odpovědnost například za sestřelení letu malajsijského civilního letadla s 298 lidmi na palubě v létě 2014 nad východní Ukrajinou na ukrajinská vojska, bojující s Ruskem podporovanými separatisty v tomto regionu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Počet obětí ruského vzdušného útoku na město Poltava v centrální části Ukrajiny se zvýšil na 12, mezi zabitými jsou i dvě děti. Uvedla to dnes ráno na sociální síti ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS), pod kterou spadají záchranáři. Dalších 17 lidí, včetně čtyř dětí, vyvázlo se zraněním.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podpořil i například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, ztotožňuje se s ním i polské předsednictví v Radě Evropské unie. Zatím ale není dojednána jednomyslná podpora. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

"Česko navrhuje vlastní konkrétní návrh omezení pohybu ruských diplomatů, kterých je v Evropě něco mezi 2000 až 3000 včetně obslužného personálu a rodinných příslušníků. Toto vytváří velmi kvalitní síť pro jejich špionážní operace, pro jejich sabotážní operace," uvedl ministr. "Nevidím jediný důvod, proč bychom jim měli vycházet vstříc a nechávat je tady cestovat s schengenskými vízy," dodal.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie s následky ruského útoku v Poltavské oblasti. 

Během doby, kdy byl opoziční lídr Alexej Navalnyj ve vězení, psal často dopisy svým přátelům či známým. Jedním z nich byl i Natan Šaransky, který byl před přibližně 40 lety vězněn ve stejné věznici jako Navalnyj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Polárním vlkovi. Šaransky nyní popsal, co bylo předmětem jejich dopisů a co si prožil ve vězení. „Všechno si musíte připomínat, vědět, proč tam jste, dál říkat ne KGB a nevzdávat se tlaku, který každou chvíli zažíváte," řekl novinářům. Celý článek čtěte ZDE.

Ramzan Kadyrov, vůdce Čečenska a spojenec Vladimira Putina, podle britského deníku The Sun zmizel a nebyl viděn téměř 3 týdny. Spekuluje se, že na vině je vážná nemoc. Zprávy o jeho chatrném zdraví se objevují již od roku 2019. Celý článek čtěte ZDE.

Moldavská plynárenská společnost Moldovagaz dnes dodala tři miliony metrů krychlových zemního plynu do moldavského separatistického regionu Podněstří. Jde o první dodávku od začátku roku, kdy byl zastaven tranzit ruského plynu do Podněstří přes Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení firmy Moldovagaz.

Proruské Podněstří bylo od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska kvůli sporům o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a kvůli rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území.

Bývalý český prezident Miloš Zeman se dnes ve svém domě v Lánech na Kladensku sešel se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem. Shodli se na důležitosti co nejlepších vztahů mezi oběma sousedními státy, které na vládní úrovni v poslední době citelně ochladly kvůli rozdílným názorům obou kabinetů. Zeman na facebooku uvedl, že při dnešním rozhovoru s Blanárem tlumočil podporu slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině. Fico v poslední době kritizoval Českou republiku, že její politici a média podle něj zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Fiala označil obvinění za absurdní, důrazně Ficova slova odmítl i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.

Slovenský premiér Robert Fico v pátek znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. Uvedl rovněž, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která podle něj stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Gruzínská legie je podle Fica pod kontrolou ukrajinské rozvědky. Ta dnes uvedla, že v jejích strukturách žádná jednotka s takovým názvem neexistuje.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajině vzrostl na sedm. Raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.

Rusové dnes udeřili i na Záporoží, i tady se stal terčem útoku civilní dům.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske ležící na řece Severní Doněc v Doněcké oblasti. Ruské síly také podle prohlášení dnes útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v posledních 24 hodinách sestřelily 108 ukrajinských dronů.

Česko na Ukrajině loni podpořilo humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.

Další projekty se zaměřují na energetiku, na budování náhradních zdrojů energií či dodávky kogeneračních jednotek. "Stejně tak třeba vybavení operačních sálů v obci Vynnyky ve Lvovské oblasti. Dohromady za loňský rok to byly projekty v částce 150 milionů korun. Věřím, že to jsou dobře vynaložené peníze," uvedl Lipavský.

Ukrajinské úřady dnes ráno podle agentury AFP vyhlásily letecký poplach po celém území země, která se už skoro tři roky brání ruské ozbrojené agresi. V Poltavské oblasti útoky poškodily energetickou infrastrukturu, v důsledku čehož zůstalo podle úřadů 164 domů bez proudu.

V Poltavské oblasti zemřeli po úderu na obytný dům nejméně dva lidé, zraněných je sedm, informovala agentura Reuters s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra.

Ruské údery v Charkovské a Poltavské oblasti na Ukrajině zabily minimálně tři lidi a dalších 11 utrpělo zranění, informovaly místní úřady.

Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek, a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.

Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česko patří.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez upřesnění podle agentury Reuters naznačil, že lze očekávat něco významného. Trump také řekl, že Washington s Moskvou už vedou vážné rozhovory. Opakovaně už zmiňoval, že by rád jednal o řadě problémů včetně války na Ukrajině. Moskva ale uvádí, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka mohla konat.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při pátečním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi nimi norští diplomaté. „Naštěstí nedošlo k žádným obětem. Je několik zraněných, jsou ošetřováni. Mezi lidmi, kteří byli v epicentru útoku, byli i norští diplomatičtí činitelé,“ napsal na Telegramu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Tisíce lidí dnes v několika slovenských městech opět demonstrovaly proti zahraniční politice vlády premiéra Roberta Fica. V Banské Bystrici, kde organizátoři hovořili asi o 6000 účastnících, demonstranti kritizovali Fica za to, že podle nich zpochybňuje příslušnost Slovenska k Evropské unii a k Severoatlantické alianci.

„Protestem chceme vyjádřit nesouhlas s politikou vlády Roberta Fica, nesouhlas s otáčením zahraničněpolitické orientace směrem na Rusko,“ citoval deník Sme Jozefa Sedilka z iniciativy Ne v našem městě, která akci v Banské Bystrici pořádala. Dodal, že účastníci se nenechají vystrašit smyšlenými státními převraty.

Fico opakovaně obvinil opozici, že chystá převrat a okupaci vládních budov. Na dnešní schůzce s diplomaty prohlásil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve Ficova tvrzení odmítla a označila je za snahu odvést pozornost od vládních problémů.

Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele.

Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.

Starosta Oděsy Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram potvrdil, že při náletu utrpěli zranění dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Šéf oblastní správy Oleh Kiper dodal, že městem v podvečer otřásly dvě silné exploze.

Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.

Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.

Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to dnes na svých telegramových účtech oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany. Předchozí výměnu zajatců oznámili ve čtvrtek. Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že proces výměny podle nedávných dohod z Istanbulu dál pokračuje a přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny.

Zelenskyj uvedl, že většina vojáků, kteří se dnes vrací z ruského zajetí, v něm byli přes dva roky. Jde podle něj o obránce Mariupolu, Doněcké, Luhanské, Záporožské, Chersonské, Charkovské a Černihivské oblasti. Podle telegramového účtu RBK Ukrajina je nejstaršímu vojákovi propuštěnému z ruského zajetí 60 let.

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami regionu na západě Ruska. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil americký list The New York Times (NYT).

„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl agentuře AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Vvýpočty agentury Reuters vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG). Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.

TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Export ruského plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream se v lednu podle výpočtů agentury Reuters zvýšil téměř o 27 procent na 50,6 milionu metrů krychlových denně ze 39,9 milionu před rokem.

Celkový objem dodávek plynu přes TurkStream do Evropy v lednu podle Reuters dosáhl zhruba 1,57 miliardy krychlových metrů. Zvýšil se tak z 1,24 miliardy loni v lednu i z 1,54 miliardy v loňském prosinci.

Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.

„Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu „hvězdných válek“ někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.

Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi, ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.

„Že Ukrajina není ochotna pustit ruský plyn přes své území, aby se dostal do střední Evropy, a tím zvyšuje cenu plynu, (...) je nepřijatelné,“ řekl Viktor Orbán s tím, že jeho vláda tento týden požádala EU o záruky ohledně své energetické bezpečnosti.

Pokud nebudou obnoveny toky plynu, bude Maďarsko vetovat další prodloužení sankcí. „Komise mimo jiné slíbila, že vyřeší, aby Ukrajinci obnovili tranzit ruského plynu. Pokud komise nesplní, na čem jsme se dohodli, budou sankce zrušeny," pohrozil ministerský předseda.

Česko v Kyjevě oficiálně představilo mobilní pracoviště na konzervaci vzácných tisků, knih, archivních dokumentů a dalších fondů. Cílem projektu Archa je ochránit ukrajinské kulturní dědictví před ruskou válečnou agresí.

„Tuto formu pomoci považuji za mimořádně důležitou. Kultura představuje historickou paměť a duši národa a slouží jako určitý pevný bod, k němuž se mohou lidé v těžkých časech vztahovat,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa prostřednictvím videa. Iniciativa je podle něj výsledkem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. „To dokazuje, že když na něčem skutečně záleží, dokážeme spojit síly pro ušlechtilou věc,“ doplnil.

Mobilní jednotka byla podle komuniké oficiálně dokončena v prosinci 2024, kdy dorazila do areálu pracoviště Národní knihovny ČR v pražské Hostivaři. Po nezbytné přípravě, která trvala necelý měsíc, se kontejner naplněný speciálním vybavením vypravil do Kyjeva. Důležitou součástí dalšího působení Archy I. je podle komuniké odborné školení ukrajinských pracovníků knihovny, kterým kolegové z Česka předávají zkušenosti z konzervace knih.

Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö.

„Máme podezření, že loď se podílela na vážném poškození optického kabelu v Baltském moři mezi Lotyšskem a Švédskem,“ uvedla policie v prohlášení.

Loď Silver Dania, vlastněná norským majitelem a plující pod norskou vlajkou, plula z Petrohradu do Murmansku v ruské arktické oblasti, sdělila norská policie.

Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním summitem EU opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Navýšení kapacit obranného průmyslu je podle Fialy klíčové pro bezpečnost země a také příležitost pro další rozvoj české ekonomiky.

Premiéři ocenili, že EIB zřídila novou úvěrovou linku pro malé a střední podniky v oblasti bezpečnosti a obrany, jednotné kontaktní místo a umožní zvýšit objem peněz na financování obrany a bezpečnosti. EIB by podle nich ale měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka, pokud jde o půjčky pro bezpečnostní a obranný průmysl, přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory. Zvýšila objem dostupných úvěrů. A navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.

Slovenský premiér Robert Fico dnes znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. V projevu na schůzce s diplomaty Fico také řekl, že země v této souvislosti vyhostí nebo odepře vstup do země osmi až deseti lidem. Tvrdil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve obvinění premiéra odmítla a tvrdila, že se pouze snaží odvádět pozornost od problémů jeho vlády a od toho, že neřeší palčivé otázky slovenské společnosti.

Opozice chce podle Fica vyhrocovat situaci v zemi a lže, že vláda má v plánu vystoupit z Evropské unie. „Celá slovenská veřejnost je klamána. Odmítám lži, které o členství v EU šíří slovenská opozice. Účelem je vytvořit výbušnou atmosféru,“ tvrdil Fico.

Na Slovensku po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem odstartovala vlna manifestací za proevropské směřování země. Minulý týden po celé zemi demonstrovaly desítky tisíc lidí a organizátoři shromáždění vyzvali Fica k rezignaci. Demonstrace byly klidné.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 102 dronů, z nichž 59 se podařilo sestřelit. Dalších 37 dronů se zřítilo, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že drony způsobily škody v Sumské, Oděské a Čerkaské oblasti. Nálet si vyžádal čtyři raněné, informovaly úřady v Oděské oblasti na jihu země

„Musíme Putina přimět k tomu, aby akceptoval Zelenského pro jednání a jako prezidenta suverénního národa. To musí být jedna z našich podmínek pro jednání,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která dnes předem zveřejnila úryvky z rozhovoru.  

„Putin, jeho ministr zahraničí Lavrov a někteří propagandisté říkají, že s Ukrajinou vyjednávat nechtějí. Mluví raději s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nebo s americkým prezidentem, ale ne s Ukrajinci,“ řekl Lipavský. „Chtějí, abychom uvěřili, že s ukrajinskou vládou nelze jednat. Do této pasti se nesmíme nechat chytit,“ řekl ministr.

Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.

Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.

Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.

Bývalá kongresmanka a možná příští šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová, která dříve tvrdila, že se invazi na Ukrajinu dalo zabránit, kdyby USA respektovali legitimní Ruské obavy dnes při potvrzovacím slyšení v Senátu na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský prezident Vladimir) Putin.“

Nejméně osm mrtvých a 12 zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom ruskojazyčný servis BBC. Záchranné týmy prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech. Mezi raněnými je několik dětí nebo mladistvých.

Kancelář ukrajinské generální prokuratury podle serveru RBK Ukrajina uvedla, že počet obětí vzrostl na osm, když záchranáři z trosek vyprostili těla 74letého muže a 37leté ženy. Osmiletá dcera této ženy utrpěla zranění.

Rumunský prezidentský kandidát a vítěz zrušeného prvního kola Călin Georgescu prohlásil v rozhovoru, že Ukrajina je umělý stát. „Je to vymyšlený stát, tečka,“tvrdil. Vyzval k jejímu rozdělení mezi Rumunsko, Rusko, Polsko a Maďarsko. Jeho země by i podle něj měla nárokovat historické území takzvané severní Bukoviny. 

Švédsko dnes oznámilo svůj největší balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Zásilka bude podle ukrajinského ministerstva obrany obsahovat vojenská vozidla, bezpilotní letouny, prostředky protiletecké obrany i bojové čluny. „Na vzdělávání a výcvik ukrajinských vojáků bude v roce 2025 vyčleněno 58 milionů dolarů. Na opravy a údržbu vybavení darovaného ze Švédska půjde 71 milionů dolarů. Přibližně 250 milionů dolarů bude přiděleno na různé mezinárodní fondy,“ uvedl úřad. 

Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.

Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.

Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.

Nejméně šest mrtvých a deset zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. 

Bilance stoupla poté, co záchranáři objevili v troskách těla dalších dvou obětí. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo šest obětí a upřesnilo, že se jedná o tři starší manželské páry. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice města Sumy.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo slovenského velvyslance kvůli obviněním, že se Kyjev vměšuje do vnitřních věcí Slovenské republiky. Ministerstvo takové obvinění odmítlo a vyzvalo Bratislavu, aby obnovila „konstruktivní dialog“. Minulou středu si slovenské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance, aby vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.

Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou. Slovenský premiér Robert Fico kvůli tomu opakovaně pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za nepřítele a Kyjev obvinil i z nedávných kybernetických útoků na Slovensko.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterním prohlášení napsalo, že Fico se v době klesající podpory ve vlasti a demonstrací uchýlil k hledání nepřátel a našel je na Ukrajině. Doporučilo mu, aby odpovědnost za vlastní selhání nepřesouval na cizí země a představitele a aby se raději podíval do zrcadla. Psalo také o nebezpečí proruské politiky slovenských představitelů.

V klášteře svatého Michala v Kyjevě se lidé rozloučili s polským armádním dobrovolníkem Filipem Antosiakem (†18), zabitým při obraně Ukrajiny před Ruskem. Sloužil v 25. samostatné výsadkové brigádě Ozbrojených sil Ukrajiny. Přijeli i zdrcení rodiče Marcin Antosiak a Angelika Kuzaová.

Slovensko plánuje vyhostit jednoho Ukrajince v souvislosti s informacemi o hrozbě převratu v zemi, ze kterého premiér Robert Fico minulý týden obvinil opozici a nevládní sektor. Vyplývá to z dnešního vyjádření nové šéfky slovenské policie Jany Maškarové.

Ruské banky v loňském roce vykázaly opět rekordní zisk - dosáhl čtyř bilionů rublů (986 miliard Kč). Pomohly jim vysoké úroky a zájem o úvěry, oznámila dnes ruská centrální banka. Finanční sektor se tak nadále vzpamatovává ze sankcí, které na něj uvalily západní státy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Mobilizace do války proti Ukrajině se v Čečensku na ruském severním Kavkazu stala jednou z forem mučení zatčených, kteří jsou podezřelí z homosexuality. Jsou případy, kdy je nutí poskytovat sexuální služby vojákům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Uvedla to ruská internetová televize Dožď s odvoláním na ochránce lidských práv Davida Istějeva, ředitele nevládní krizové skupiny SK SOS, která pomáhá pronásledovaným příslušníkům komunity LGBT+ na severním Kavkaze. Tato tvrzení převzala i další média, celou reportáž odvysílala stanice dnes.

Ruské drony během noci útočily znovu na ukrajinské přístavy na Dunaji, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinské zdroje na telegramu. Výbuchy podle nich hřměly u přístavního města Izmajil, ale zatím nejsou informace o případných škodách. O noc dříve ruské drony napadly přístav Kilija, který leží asi 30 kilometrů od Izmajilu.

Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než 100 milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků na celkových asi 500 případů. ČTK to dnes řekla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud policie uváděla, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun. Loni na jaře měla policie vyčíslenou škodu ve výši 30 milionů korun.

Následky ruského úderu na panelák ve městě Sumy

Rusko zaútočilo během noci za pomoci 81 dronů, z nichž se 37 podařilo sestřelit, dalších 39 se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že drony způsobily škody v Černihivské, Sumské, Oděské a Poltavské oblasti.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů, tři nad Belgorodskou a dva nad Brjanskou oblastí, které sousedí s Ukrajinou, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Terčem ukrajinského útoku v Brjanské oblasti se mohla stát přečerpávací stanice ropovodu Družba, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace a záběry požáru ze sociálních sítí.

Počet obětí útoku na Sumy vzrostl podle místních úřadů na čtyři. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice. Počet zraněných obyvatel domu později upřesnila na devět. Dron podle záchranářů zasáhl desáté podlaží a poničil devět bytů. Z trosek se podařilo zachránit čtyři lidi, včetně jednoho dítěte, a z domu evakuovali 118 obyvatel. Zásah dronu rozbil také desítky oken a poškodil více než 20 aut.

Toto jsou následky ruského útoku na panelový dům ve městě Sumy. Ukrajinská média informují, že počet obětí vzrostl na dvě, zraněných je devět.

Ruský dron zasáhl v noci na 30. ledna obytnou budovu ve městě Sumy na severovýchodě země.

Útočný dron typu Shahed zasáhl vícepatrovou budovu ve městě, uvedl úřadující oblastní guvernér Volodymyr Artiukh. Při zásahu bylo zraněno sedm osob, mezi nimi také 7leté dítě a 18letý… pic.twitter.com/A2ohbCUAL6

— Jiri Jicha (@jirik957) January 30, 2025

Při útoku ruského dronu na výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny zemřel dnes nad ránem jeden člověk, tři další utrpěli zranění. Informoval o tom vedoucí oblastní správy Volodymyr Arťuch na síti Telegram. Záchranné týmy podle něj prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina převzala od Česka pojízdné pracoviště nazvané Archa 1, které pomáhá zemi napadené ruskou armádou zachránit svou písemnou kulturu. Dnes o tom informoval Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ČV ICOM), který společně s českým ministerstvem kultury projekt digitalizace knižního dědictví koordinuje.

Brno věnuje svému partnerskému městu na Ukrajině Charkovu 20 vyřazených trolejbusů. Jsou pojízdné a ve válkou poničeném městě nedaleko ruských hranic ještě mohou posloužit. Západoukrajinskému Užhorodu pak daruje autobus, minibus a zametací vůz, informoval dnes magistrát po jednání radních. Vozy by se na Ukrajinu měly dostat v následujících měsících.

Podívejte se na snímky ukrajinských operátorů dronů v Kyjevské oblasti.

Francie pozvala ministry zahraničí Ukrajiny, některých evropských zemí a Spojených států k jednání o válce na Ukrajině, které by se mělo konat druhý únorový týden. S odvoláním na nejmenované diplomaty to napsala agentura Reuters.

O peníze na své projekty přijde Ženský vzdělávací ústav Brno, který navazuje na historickou tradici spolku Vesna. Pomoc z USA šla na kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny. Podobně je na tom i Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině a které přišlo o půlmilionovou dotaci.

Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.

Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. „Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.

Návrhy na uvalení sankcí se podle Lipavského nejprve projednávaly v Evropské unii, nicméně nezískaly podporu. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina, uvedl šéf diplomacie.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance, kterému vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK.

Slovenská diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila. Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden uvedla, že Rusko je „opravdu kreativní“ při hledání alternativního vybavení pro svou armádu. „Dokonce využívají i prvky, jako jsou konzole pro videohry, protože to jsou zjevně ty, se kterými řídí drony,“ citovala agentura Reuters Kallasovou. Nová omezení by měla mít dopad na prodej konzolí, jako je Xbox od Microsoftu, Switch od firmy Nintendo a PlayStation od Sony.

V šestnáctém balíku sankcí je rovněž 50 nových osob a subjektů, podle informací ČTK je mezi nimi 17 bank, zejména regionálních. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU.

 Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině, přišlo kvůli krokům americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o dotaci půl milionu korun. ČTK to řekla ředitelka centra Petra Srdínková. Ministerstvo zahraničí zmrazilo v minulých dnech zahraniční pomoc pro stávající i nové projekty. Pardubické organizaci budou podle Srdínkové peníze chybět na aktivity centra i mzdy. Americký prezident v den složení přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.

Kalyna v projektu řešila pracovní uplatnění Ukrajinců. „Jde nám o to, aby Ukrajinci byli soběstační a nebyli závislí na státu. Měli jsme projekty na téma podnikání. Ukrajinci se chtějí postavit na vlastní nohy. Trumpovým rozhodnutím je u nás zasažená i výuka českého jazyka," řekla Srdínková.

Ukrajina musí urychleně začít dovážet značné množství plynu, aby pokryla své potřeby. Objem suroviny v ukrajinských zásobnících totiž klesl na téměř kritickou hranici deseti procent. Na sociální síť Facebook to napsal bývalý šéf ukrajinské přepravní soustavy (GTSOU) Serhij Makohon, uvedla dnes agentura Reuters.

Denní produkce plynu nemůže pokrýt veškeré potřeby Ukrajiny v chladném období. V letních měsících země čerpá plyn do zásobníků, aby jej mohla využít v zimě. „Naše zásobníky se postupně, ale jistě blíží k úrovni desetiprocentní naplněnosti," uvedl Makohon. Denně tak podle něj bude možné z nich odčerpat 60 milionů metrů krychlových. Vzhledem k tomu, že plyn v zásobnících je pod tlakem, nižší hladina znamená, že lze denně vytěžit méně.

Za Bašára Asada byla Sýrie důležitou základnou ruské armády. S pádem jeho diktatury ale Rusové přestali být vítaní - teď jim noví vládci Sýrie konečně povolili odvézt si vojenskou techniku ze základny v přístavu Tartús. Kam se uchýlí? Do Sýrie přitom dorazila o základnách jednat ruská delegace. A syrský vůdce Šara po ruské delegaci žádal vydání exprezidenta Bašára Asada, který v prosinci utekl do Ruska, řekl syrský zdroj agentuře Reuters. Celý článek čtěte ZDE

Rusové za uplynulý den přišli o téměř 1700 vojáků, vyplývá z pravidelného hlášení ukrajinského generálního štábu. Do statistik zahrnuje jak zabité, tak zraněné okupanty. Mimo to Rusové utrpěli velké ztráty i v technice - přišli o desítky těžkých bojových vozidel. 

Takhle dnes vypadá město Časiv Jar v Doněcké oblasti. Dříve tu žilo 13 tisíc lidí, dnes jsou z něj ruiny.

This is how Chasiv Yar looks now in the occupied Donetsk region

Before the Russian army came to the town, there were almost 13,000 people living there. pic.twitter.com/rJXU6PkYAe

— NEXTA (@nexta_tv) January 29, 2025

Ženský vzdělávací ústav Brno, který navazuje na historickou tradici spolku Vesna, přišel zastavením pomoci z USA o peníze na započaté kurzy. Hrozí, že některé aktivity bude muset zastavit. Musí tak hledat jiné finanční zdroje. ČTK to dnes řekla ředitelka spolku Barbora Antonová. Kurzy jsou zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny, je v nich 175 lidí. Americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.

Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.

Podle gubernátora pohraniční Belgorodské oblasti zahynuli dnes při útoku ukrajinského dronu dva civilisté, včetně dvouletého dítěte, a další dva utrpěli zranění.

"V důsledku útoku dronu na obytný dům v obci Razumnoje se stalo to nejhorší: zahynulo dvouleté dítě a jeho matka," napsal na sociální síti gubernátor Vjačeslav Gladkov; Razumnoje je považováno za předměstí Belgorodu. V domě podle něj bylo ještě jedno dítě a otec, kteří utrpěli zranění. Podle Gladkovova dřívějšího vyjádření byl zraněn jeden civilista ve městě Grajvoron.