Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že na něj ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) uvalila sankce. Obvinil zároveň svého nástupce v úřadu prezidenta Volodymyra Zelenského z toho, že za tímto krokem stojí. Napsala to agentura Reuters. Zelenskyj ve svém pravidelném poselství národu bez podrobností uvedl, že RNBO učinila rozhodnutí, které zveřejní dnes.

Porošenko krok Rady národní bezpečnosti a obrany proti své osobě označil za protiústavní a politicky motivovaný. Politik, jenž stojí v čele největšího opozičního bloku v ukrajinském parlamentu, podrobnosti sankcí nezveřejnil, ale tvrdil, že za akcí stojí osobně současná hlava státu, píše Reuters. „Zelenskyj dnes zasadil kolosální ránu naší vnitřní jednotě, která... byla naší hlavní zbraní v boji proti agresorovi,“ uvedl Porošenko s odkazem na válku, kterou proti Ukrajině rozpoutalo před takřka třemi roky Rusko.

 Ministři obrany Severoatlantické aliance budou dnes v sídle NATO v Bruselu jednat o další podpoře Ukrajině a zvýšení obranných výdajů jednotlivých zemí. Schůzce bude předsedat generální tajemník NATO Mark Rutte, poprvé se jednání zúčastní i nový americký ministr obrany Pete Hegseth. Česko bude zastupovat ministryně Jana Černochová.

 Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se pravděpodobně setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura Reuters nebo stanice BBC.

Trump si telefonoval také se Zelenským. "Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní", sdělil Trump s odkazem na mnichovskou bezpečnostní konferenci.

Prezidentská kancelář zveřejnila snímky z jednání Volodymyra Zelenského s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. 

Bessent na společné tiskové konferenci řekl, že dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o vzácných nerostech by mohla po skončení války Ukrajině zaručit bezpečnost jako součást širší mírové dohody, kterou plánuje prezident Trump. Svou návštěvu v Kyjevě označil za důkaz, že Trumpova vláda je odhodlána válku rychle ukončit, a za signál, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi.

Kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny (UDCG), které se zúčastnilo více než 50 zemí včetně Česka, projednala další podporu Ukrajině v podobě vojenského materiálu nebo navyšování kapacit ukrajinského obranného průmyslu. Informovalo o tom české ministerstvo obrany na svém webu.

Na jednání Ramsteinské skupiny, jak se UDCG také nazývá, poprvé dorazil i nový americký ministr obrany Pete Hegseth. Českou republiku zastupovala ministryně Jana Černochová, která spojence vyzvala, aby zvážili poskytnutí peněz na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu, čímž by se zvýšila role Evropy v podpoře této Ruskem napadené země. Důležité je podle ní také posilovat ukrajinský obranný průmysl, aby země mohla sama zásobovat svou armádu.

Hegseth na schůzce potvrdil, že Spojené státy "nikam neodchází", budou se i nadále angažovat v evropské bezpečnosti a budou také dál podporovat Ukrajinu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenkyj označil na sociálních sítích rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za smysluplný. "Nikdo nechce mír víc než Ukrajina. Společně s USA plánujeme naše další kroky k zastavení ruské agrese a zajištění trvalého a spolehlivého míru. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat," napsal mimo jiné Zelenskyj. Také s ním by se měl Trump setkat osobně.

I had a meaningful conversation with @POTUS. We long talked about opportunities to achieve peace, discussed our readiness to work together at the team level, and Ukraine’s technological capabilities—including drones and other advanced industries. I am grateful to President Trump… pic.twitter.com/2SIOTX3jEp

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 12, 2025

Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustí Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. 

Trump označil dohodu o výměně vězňů za skutečně spravedlivou a řekl, že je jiná, než jaké byly v předchozích letech. Odmítl však říct, zda kvůli Fogelově propuštění jednal přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla AP. Dnes americký prezident oznámil, že měl s Putinem dlouhý hovor a že chce s Moskvou úzce spolupracovat.

Americký ministr obrany Pete Hegseth prohlásil, že je nereálné očekávat, že by Ukrajina mohla obnovit své hranice z roku 2014. Rusko v roce 2014 napadlo východní ukrajinský region Donbas a anektovalo Krym.

Během projevu na summitu v Ramsteinu Hegseth uvedl, že USA si rovněž přejí vidět Ukrajinu „suverénní a prosperující“. „Musíme začít tím, že uznáme, že návrat k hranicím Ukrajiny před rokem 2014 je nereálný cíl. Honba za tímto iluzorním cílem pouze prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámila podle Reuters kancelář ukrajinského prezidenta. Lídři spolu mluvili přibližně hodinu nedlouho poté, co Trump oznámil, že telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se dohodl, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví. Trump následně oznámil, že o dialogu s Putinem ihned bude Zelenského informovat.

 „Ano,“ odpověděl mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov na otázku novinářů, zda hovor mezi Zelenským a Trumpem proběhl. „Právě skončil,“ upřesnil poradce Zelenského Dmytro Lytvyn.

Ministr financí USA Scott Bessent se jako první z Trumpovy administrativy v Kyjevě setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jednali o vzácných kovech, píše Reuters.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině, dohodli se na setkání.

Od loňského února do konce roku ČR poskytla Ukrajině napadené Ruskem bezplatně materiál ze státních hmotných rezerv za 6,8 milionu korun bez DPH.

USA výměnou za Američana Fogela propustí Rusa Vinnika obviněného z praní špinavých peněz, informuje Reuters s odvoláním na amerického činitele.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová soudí, že je důležité, co Spojené státy dělají, pokud jde o Ukrajinu, a nikoli neustálá prohlášení, která se objevují. Kallasová to dnes uvedla v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku tak reagovala na dotaz ohledně prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), informovala agentura Reuters.

Hegseth na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu také uvedl, že Evropa bude muset poskytnout „drtivou“ část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj již nebudou tolerovat „nevyvážené vztahy“ v rámci aliance, napsala agentura AFP.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, nástupkyně sovětské KGB. Vysoce postaveného důstojníka osobně zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedla tajná služba v komuniké.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že je potřeba, aby se evropští spojenci více podíleli na pomoci Ukrajině. Rutte to dnes řekl na tiskové konferenci před čtvrteční schůzkou ministrů obrany NATO v Bruselu. Šéf aliance se na jednání poprvé setká s novým americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.

Před ruským vojenským soudem v Rostově na Donu dnes začal proces s osmi obžalovanými z útoku na Krymský most v říjnu 2022. Na lavici obžalovaných jsou občané Ruska, Ukrajiny a Arménie, kterým hrozí doživotí za teroristický útok, uvedla ruská média. Ruští vyšetřovatelé označili za organizátora útoku šéfa ukrajinské tajné služby SBU Vasyla Maljuka.

Velká část Evropanů vidí Spojené státy pod novým prezidentem Donaldem Trumpem spíše jako "partnera z nutnosti" pro Evropskou unii než spojence, který sdílí stejné hodnoty a zájmy. Vyplynulo to z listopadového průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) v 11 zemích EU, Británii, Švýcarsku a na Ukrajině. Ani v jednom ze států přitom za spojence USA neoznačila více než polovina dotázaných, a to ani v zemích Washingtonu tradičně blízkých, jako je Británie nebo Dánsko.

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes představil europoslancům pracovní plán EK na rok 2025. Prioritou bude zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie za pomoci odbourávání byrokracie i pokračující podpora Ukrajiny, kterou před téměř třemi lety vojensky napadlo Rusko.

„Naší prvořadou prioritou zde nadále zůstává stát s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné,“ řekl Šefčovič.

Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustily ruského občana. Podle tiskových agentur to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jméno propuštěného odmítl sdělit, dokud nebude tento člověk na území Ruska. To bude pode mluvčího „v následujících dnech“. Bílý dům výměnu vězňů popsal jako diplomatické tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení války na Ukrajině.

„Oceňujeme, co Putin udělal,“ řekl Trump po Fogelově úterním příletu do vlasti. „Právě teď se cítím jako nejšťastnější muž na Zemi,“ uvedl Fogel.

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.

„To není možné,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. „Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území,“ zdůraznil podle agentury Interfax. „Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány,“ dodal Peskov.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s listem The Guardian. Kyjev by se podle něj vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.

V Severní Koreji se léčily stovky ruských vojáků zraněných na Ukrajině. Státním sdělovacím prostředkům to řekl ruský velvyslanec v Pchjongjangu Alexander Macegora, který tak zpřístupnil nové podrobnosti o podpoře, již KLDR poskytuje ruskému válečnému úsilí, napsal zpravodajský server CNN.

„Jasným příkladem takového bratrského vztahu (mezi Ruskem a Severní Koreou) je (léčba a) rehabilitace stovek zraněných vojáků ... v korejských sanatoriích a nemocnicích,“ řekl Macegora ruskému státnímu listu Rossijskaja gazeta.

Dodal, že KLDR zajistila ruským vojákům bezplatnou péči. „Když jsme našim (severokorejským) přátelům nabídli, že jim alespoň část nákladů nahradíme, upřímně se urazili a požádali nás, abychom to už nikdy nedělali,“ řekl Macegora. Uvedl také, že loni v létě byly v KLDR na prázdninách děti ruských vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině.

Ruský raketový útok na Kyjev si dnes brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Dříve se hovořilo o třech zraněných. 

„Rusko uskutečnilo raketový úder na Kyjev a Kyjevskou oblast,“ napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Takto chce válku ukončit,“ doplnil v narážce na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země na Ukrajinu útočí už tři roky.

Rovněž v Černihivské oblasti na severu země utrpěli zranění dva lidé při náletu ruského dronu na objekt kritické infrastruktury, vzniklý požár se k ránu podařilo uhasit, uvedly tamní úřady.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde dnes útočili Rusové.

Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci na dnešek směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket. Starosta Kličko uvedl, že mezi zraněnými je i devítileté dítě. Požáry podle úřadů zasáhly několik obytných a administrativních budov. Jaké škody způsobily, DPA neuvedla.

Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně tři zraněné. Na několika místech způsobil požáry, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Mluvčí ruské diplomacie podle BBC odmítla slova ukrajinského prezidenta, který řekl, že by v případných jednáních nabídl Moskvě výměnu území.

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev. „Vyměníme jedno území za druhé," řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita," dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.

Zelenskyj dále v rozhovoru řekl, že pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru. „Ozývají se hlasy, které říkají, že Evropa by mohla nabídnout bezpečnostní záruky bez Američanů, a já vždycky říkám ne," řekl ukrajinský prezident během rozhovoru v Kyjevě. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami," dodal.

Ukrajinské drony během noci na dnešek znovu napadly rafinérii v ruském Saratovu. Podle zdrojů agentury Reuters rafinérie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.

„Zásah ropné rafinérie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. „Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády,“ dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Společnost Rosněfť na žádost agentury Reuters o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. „Není to nic vážného,“ uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.

Rusko propustilo z vězení Američana Marka Fogela, kterého ruský soud dříve uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na 14 let.  Dohodu o propuštění podle Bílého domu vyjednal mimo jiné zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff, který dnes navštívil Moskvu. Moskva zatím tuto informaci nepotvrdila, ruská státní agentura TASS cituje v této souvislosti Bílý dům.

„Prezident Trump, Steve Witkoff a prezidentovi poradci vyjednali výměnu, která představuje projev dobré víry ze strany Rusů a znamení, že jdeme správným směrem k ukončení brutální a hrozné války na Ukrajině,“ řekl podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Podle agentury AP už nesdělil, co výměnou poskytli Rusům Američané. Předchozí výměny vězňů obvykle zahrnovaly propuštění Rusů vězněných na Západě.

V Černihivské oblasti dva falešní policisté unesli dva brance z vojenského autobusu. „Dne 9. února kolem 2:00 přijala policie hlášení od armády, že v okrese Černihiv řidič osobního auta Audi odřízl autobus s vojenským personálem na silnici. Z auta vystoupili dva mladíci v civilu, představili se jako policisté a ukázali své ‚identifikace‘. Muži požadovali, aby jim starší člen skupiny vojáků předal dva brance. V případě odmítnutí a pokusu o odpor vyhrožovali oběti střelbou, přičemž jeden z nich se držel za ruku na pouzdru se zbraní,“ informuje ukrajinská policie. „Po vyvedení obou mužů z autobusu je útočníci posadili do auta a odjeli neznámým směrem.“

Za „osvobození“ dvou mobilizovaných dostali falešní policisté dvakrát pět tisíc dolarů (celkem ke čtvrt milionu Kč). Oba útočníky a jednoho uprchlého brance už policie zadržela. „Nejzávažnější sankce článků stanoví trest odnětí svobody až na osm let,“ konstatuje na webu.

Ruský vojenský letoun Su-24MR narušil nad teritoriálními vodami polský vzdušný prostor, v němž setrval 72 sekund. Oznámila to polská armáda na síti X.

Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. 

Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím „poměrných příspěvků“.

Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. „Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady,“ dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkla agentura Reuters.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj – tedy vrátí Rusku část Kurské oblasti, kterou drží ukrajinská armáda. Ale dodal, že neví, kterou část Ruskem okupovaného území bude Ukrajina požadovat na oplátku. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ řekl v rozhovoru pro britský The Guardian.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého (36 666 Kč měsíčně). Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.

„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.

Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12.605 civilistů, dalších nejméně 29.178 lidí utrpělo zranění.

„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.

Rusko se snaží zničit naši zemi, ale snaží se o to marně, uvedl během svého prohlášení v Evropském parlamentu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Ukrajinský politik vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku u příležitosti blížícího se třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, a poděkoval europoslancům i celé EU za podporu, kterou zemi poskytuje.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) se dnes zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Ruské úřady porušily uloženými tresty jejich právo na svobodný projev. Moskvě soud nařídil stěžovatele odškodnit, stojí v rozhodnutí. Mezi stěžovateli byly i nezávislý ruský list Novaja Gazeta či stanice Dožď. Obě média musela v Rusku kvůli zásahům úřadů zastavit činnost.

Prezident Petr Pavel se v pátek a v sobotu zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, oznámil dnes na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Na akci dorazí i například americký viceprezident J.D. Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle šéfa konference Christopha Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou. Do Mnichova naopak vyrazí americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.

Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12.300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.

Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.

Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 124 drony a až 19 raketami, uvedl Kyjev. Poškozena byla zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.

Ukrajinské protivzdušné obraně se během noci podařilo sestřelit ruskou raketu Iskander-M a také 79 ze 126 ruských dronů. Dalších 35 bezpilotních letounů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. O jedné oběti ruského ostřelování v uplynulých 24 hodinách informoval šéf východoukrajinské Doněcké oblasti Vadym Filaškin; civilista byl podle něj zabit u Pokrovska a další tři lidé vyvázli se zraněním. Další zraněné hlásí i jiné ukrajinské oblasti.

Slovensko má právo zvažovat nad metodami, jak zastavit zahraniční dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl slovenský premiér Robert Fico v nahrávce zveřejněné na sociální síti. Fico už dříve opakovaně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že Kyjev po skončení platnosti příslušné smlouvy s ruskou stranou ukončil na začátku ledna přepravu ruského plynu přes ukrajinské území.

Ukrajina po ruských útocích na její plynárenská zařízení začala minulý týden znovu odebírat plyn také prostřednictvím záložního plynovodu ze Slovenska, dodavateli jsou podle Fica zahraniční firmy. Kyjev rovněž zvýšil dovoz suroviny z Polska a Maďarska.

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi.

Polsko kvůli dnešnímu rozsáhlému útoku aktivovalo stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor.

Kvůli rozsáhlému ruskému útoku na ukrajinského energetiku dochází k nouzovému vypínání elektřiny, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka a energetickou společnost Ukrenerho.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc. 

Ruskému bombardování v neděli večer čelily i města Kramatorsk a Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Úřady původně informovaly o šesti raněných, ale tento počet dnes zvýšily: v Kramatorsku přišel o život dvaapadesátiletý muž a 12 lidí utrpělo zranění, dalších pět lidí bylo zraněno v Kosťantynivce, napsala Ukrajinska pravda. Bombardování poškodilo také více než stovku různých budov, včetně desítek obytných a rodinných domů.

Finské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že si předvolalo ruského velvyslance ve Finsku kvůli možnému vletu ruského stroje do finského vzdušného prostoru. Incident se stal v pátek, informuje agentura Reuters.

„Ruské letadlo je podezřelé z toho, že několik minut letělo ve finském vzdušném prostoru,“ uvádí finská diplomacie. Stroj Finové pozorovali nad Finským zálivem západně od města Hanko.

Ruské letectvo dnes svrhlo deset řízených bomb na vesnici Tavrijske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, při bombardování přišel o život devětadvacetiletý muž. Oznámil to šéf oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého bomby také poškodily soukromé domy, hospodářská stavení a automobily.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu dopadá i na charitativní větev katolické církve či norskou síť podporující humanitární operace v desítkách zemí světa, informují dnes zahraniční zpravodajské agentury. Katolická organizace Caritas Internationalis sdělila, že krok bude mít katastrofální následky. Agentura Reuters zjistila, že Trumpovo rozhodnutí již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.

Ruské těžařské společnosti Nornickel, která je předním světovým dodavatelem rafinovaného niklu a palladia, se v loňském roce propadl čistý zisk o 37 procent na 1,8 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard Kč). Za poklesem stály západní sankce a nízké ceny kovů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.

Společnost Nornickel není přímým terčem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu. Tyto sankce nicméně přiměly některé západní odběratele k odklonu od ruských kovů, zkomplikovaly platby a omezily firmě Nornickel přístup k západním zařízením. Nornickel se nyní snaží přesměrovávat svůj prodej na trhy v Asii, napsala agentura Reuters.

Evropská investiční banka podepsala dohodu, v rámci které půjde na ukrajinské investice skoro miliarda eur. Krok učinila ve chvíli, kdy se USA připravují utnout rozvojové projekty v zemi, píše server The Kyiv Independent.

Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.

V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal (WSJ) na svých internetových stránkách na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.

Kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny, které nabízí brněnský spolek Vesna, mohou dál pokračovat díky podpoře dárců. Lidé od konce ledna přispěli na transparentní účet 150.000 korun, řekla dnes ČTK ředitelka spolku Barbora Antonová. Vesna hledala financování na započaté kurzy poté, co americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.

Dodávky zemního plynu na Slovensko ve směru z Maďarska v závěru minulého týdne stouply. Ze Slovenska zase začal opět proudit plyn také na Ukrajinu, která na začátku letošního roku ukončila tranzit ruské suroviny do Evropy po vypršení platnosti příslušné smlouvy. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream.

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.

Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.

Ve Washingtonu se intenzivně diskutuje o tom, že se Trumpova administrativa chystá v nejbližší době představit návrhy, jak by se dala ukončit ruská válka proti Ukrajině. Kellogg však dementoval spekulace, že se Spojené státy chystají návrh na ukončení války představit již tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.

Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.

„Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině,“ řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.

Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider.

Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.

Prokremelští vojenští blogeři minulý týden zveřejnili záběry vojáků s osly a tvrdí, že byli nasazeni jako pomocníci při přepravě. Business Insider nemohl nezávisle ověřit pravost těchto záběrů.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijede do Moskvy na oslavy 80. výročí Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Ty se uskuteční 9. května. Podle ruských médií to dnes ve státní televizi Rossija-24 řekl ruský velvyslanec v Pekingu Igor Morgulov. Čínská strana informaci o cestě prezidenta do Moskvy nekomentovala, píše server Meduza.

Morgulov řekl, že Si přijal pozvání přijet na oslavy konce druhé světové války do Moskvy a zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina do Číny na slavnosti, které chystá k 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války. Ty se uskuteční začátkem září.

Agentura Kjódó píše, že Rusko a Čína v posledních letech prohlubují vzájemné vztahy. Peking se například postavil proti sankcím, které západní země uvalily na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu. Za loňský rok se Si s Putinem osobně setkali třikrát.

Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů.

Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.

V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Letecká základna Schwesing na severu Německa, kde se s protiraketovými systémy Patriot učí zacházet ukrajinští vojáci, se zřejmě stala cílem pokusu o špionáž s nasazením dronů. S odvoláním na interní zprávu německého ministerstva obrany o tom informoval deník Süddeutsche Zeitung. Na tomto letišti mezi 9. a 29. lednem zaznamenali šest incidentů, kdy nad ním byly spatřeny profesionální drony neznámého původu.

Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase brzy od rána.

Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz ohlásil, že v následujících dnech do Evropy zamíří americký ministr zahraničí Marco Rubio, šéf Pentagonu Pete Hegseth i viceprezident J.D. Vance. Waltz zdůraznil, že jakmile válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí, bude se muset dalšího řešení tohoto konfliktu ujmout Evropa. „Co se týče bezpečnostních záruk, půjde přímo o věc Evropanů,“ řekl poradce.

Zahájení sportovních her pro vojenské invalidy Invictus v kanadském Vancouveru: Za ukrajinským týmem se přišel podívat patron her, princ Harry.

Dělostřelci 24. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny na frontové linii u Časiv Jaru.

Pobaltské energetické systémy se po odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí Evropské unie, uvedl lotyšský prezident.

Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D. Místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček, který se s ministryní v debatě setkal, řekl, že ANO bude chtít věc projednat ve Sněmovně. S podezřením již dříve přišel místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).

Server Aktuálně.cz ve čtvrtek 6. února napsal, že elitní vojáci nelegálně vozili drony na Ukrajinu. Drony pocházejí ze sbírky, na jejímž organizování se podílel například herec Ondřej Vetchý. Server uvedl, že trestní řízení týkající se součinnosti armády se spolkem Skupina D se bezprostředně týká speciálních sil. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková serveru sdělila, že se prověřuje „možné neoprávněné nakládání s majetkem ministerstva obrany a možné využívání příslušníků armády nad rámec úkolů ozbrojených sil“. Podle informací Aktuálně.cz šlo třeba o to, že vojenský materiál provázeli na Ukrajinu příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ale neměli pro to povolení Parlamentu.

„Všechna podezření právě šetří orgány činné v trestním řízení a já jsem za to ráda, protože to je jediná možnost, jak dostaneme nějaké rozhřešení nebo rozsudek, jestli došlo k nějakému porušení, nebo ne,“ řekla ministryně. „Ta obvinění samozřejmě vážná jsou,“ dodala ministryně a zdůraznila, že je proto nemůže nechat být. Ministryně již loni informovala, že věc prověřuje inspekce ministerstva obrany. Věc v tuto chvíli podle ní vyšetřuje vojenská policie.

V Kanadě se pořádají hry Invictus - sportovní soutěže válečných invalidů. Dorazil i ukrajinský tým, sestávající se letos z 35 sportovců s handicapem.

Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny vesnici Orichovo-Vasylivka, uvedlo dnes na síti Telegram bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Vesnice se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Bachmutu, který Rusové dobyli předloni. Podle posledního sčítání lidu, které je ale z roku 2001, měla vesnice 227 obyvatel. Ukrajinská strana se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.

Postup ruských sil na východě Ukrajiny je vykoupen ztrátami, které ukrajinský generální štáb za uplynulý den odhadl na 1460 vojáků. 

„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl Donald Trump. „On chce, aby lidé přestali umírat. Všichni ti mrtví. Velmi mladí, obdivuhodní lidé. Jsou jako vaše děti, dva miliony z nich - a pro nic,“ řekl Trump americkému listu New York Post s tím, že s ruským prezidentem telefonoval; nespecifikoval, kdy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.

Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

americký prezident Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Putinem o ukončení války na Ukrajině, řekl to listu New York Post.

Vážení čtenáři, jsme rádi, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme klidnou noc.

Obrazem: Ruští vojáci na Ukrajině. Ruské ministerstvo nespecifikovalo, kde a co dělají.

V Rusku zemřel vojenský velitel Konstantin Nagajko, který se podle Kyjeva v říjnu 2023 podílel na útoku na ukrajinskou ves Hroza. Podle ukrajinských médií o tom informovala vojenská rozvědka (HUR). V Hroze zemřelo 59 lidí, kteří přišli na smuteční shromáždění. Nagajko začátkem ledna utrpěl zranění při výbuchu ve městě Šuja v Ivanovské oblasti.

Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že „zemřel kapitán Konstantin Nagajko ..., válečný zločinec, který se podílel na útocích balistickými raketami proti území Ukrajiny, zejména na vraždě 59 civilních obyvatel v obci Hroza v Charkovské oblasti“. HUR poznamenala, že po lednovém výbuchu ruští chirurgové Nagajkovi nepomohli a že „Ukrajinci se dočkají odplaty za každý válečný zločin, který proti nim byl spáchán“.

Jedna mladá dívka zemřela a deset dalších lidí utrpělo zranění při ostřelování centra města Makijivka v Ruskem obsazené části ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to její šéf Denis Pušilin.

Podle agentury TASS Pušilin řekl, že ukrajinská armáda „si pro úder na centrum Makijivky vybrala vrchol víkendu“. Uvedl, že ve městě dopadly úlomky sestřelené rakety a poničily obytné domy a 15 automobilů. Pušilin přikázal „poskytnout potřebnou pomoc poškozeným a vyměnit rozbitá skla v oknech - v nadcházejících dnech bude mrznout“.

Ruské drony v noci na dnešek útočily na Kyjev a Kyjevskou oblast. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily obytné domy a auta. Jinde také hořela tráva. Podle úřadů se nikomu nic nestalo. V severoukrajinské Sumské oblasti po dronovém útoku shořel rodinný domek.

Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko nad ukrajinské území poslalo 139 dronů. Protivzdušná obrana jich 67 sestřelila, dalších 71 se ztratilo zřejmě v důsledku použití prostředků elektronického boje.

V ruském Rostově na Donu se podle místních telegramových kanálů v noci na dnešek ozvalo nejméně pět výbuchů, píše ruskojazyčný servis BBC. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar později uvedl, že při dronovém útoku bylo poškozeno 14 obytných domů a záchranáři evakuovali 68 lidí. Rozbila se skla v oknech, v jednom z domů je poničené plynové potrubí. BBC uvádí, že lidé se v komentářích na sociálních sítích u oficiálního příspěvku o následcích útoku ptali na to, proč nefungovaly výstražné systémy, a také se zajímali o dostupnost krytů.

Šlo o první rozsáhlý útok na Rostov na Donu od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu, kvůli kterému bylo nutné evakuovat lidi. V září 2023 se v centru města nedaleko sídla správy Jižního vojenského okruhu zřítil dron. Poškozeny byly tehdy okolní budovy a automobily.

Drony útočily rovněž na stanici přečerpávající ropu u vesnice Čertkovo na západě Rostovské oblasti. Zda na ní vznikly nějaké škody, není jasné. Podle úřadů se nikomu nic nestalo.

Ministr zahraničí Jan Lipavský se v USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi, uvedlo MZV.

„Dosáhli jsme cíle, o který jsme tak dlouho usilovali. Nyní je vše jen v našich rukou,“ řekl litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiunas na tiskové konferenci, když dnes trojice baltských států v souladu s plánem ukončila elektrické připojení k Rusku.

Jako první se odpojila Litva, kterou po hodině v 9:00 místního času (8:00 SEČ) následovaly Lotyšsko a Estonsko. 

„Silné zabezpečení má vždy mnoho prvků a na každém z nich záleží. Ukrajina má jedny z největších strategických surovinových rezerv v Evropě a ochrana Ukrajiny znamená také ochranu těchto zdrojů. Zdroje, které mohou posílit buď náš stát a naše partnery - nebo Rusko a jeho spojence,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Uran, titanové a manganové rudy, prvky vzácných zemin, lithium, zemní plyn a desítky dalších zdrojů, které utvářejí geopolitiku,“ vypočítal Zelenskyj a zmínil, že to hlouběji probral s reportéry agentury Reuters.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 
téměř tři a půl desetiletí po vyhlášení nezávislosti na tehdejším Sovětském svazu dnes Estonsko, Lotyšsko a Litva ukončí elektrické připojení k Rusku a Bělorusku. Odpojí se od sítě BRELL, která je dědictvím Sovětského svazu, a 24 hodin budou fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie, čemuž bude ve Vilniusu přihlížet i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, uvedla agentura AP.

„Jedná se o fyzické odpojení od posledního zbývajícího prvku naší závislosti na ruském a běloruském energetickém systému,“ sdělil již dříve AP litevský prezident Gitanas Nausėda.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování ukrajinského zpravodajství, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

„Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.

Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami. „V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.

Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,1 procenta, což bylo více, než se čekalo. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistici současně revidovali směrem vzhůru údaj o růstu za rok 2023 rovněž na 4,1 procenta. Výhled na letošní rok však není tak příznivý, tempo růstu má zpomalit a inflace v zemi zůstane vysoká.

Ruské ministerstvo hospodářství očekávalo, že hrubý domácí produkt za loňský rok vzrostl o 3,9 procenta. Prognóza ruské centrální banky pak počítala se zvýšením HDP o 3,5 procenta až čtyři procenta, upozornila agentura Interfax.

„Je to více, než jsme očekávali,“ řekl podle AFP ruský premiér Michail Mišustin na dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že významný podíl na této expanzi měly vojenské výdaje, které podpořily růst zpracovatelského průmyslu.

Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že v příštím týdnu bude mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Nadále chce podle agentury Reuters hovořit také s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Pokud jde o Pásmo Gazy, jeho plán na americké převzetí této oblasti prý nespěchá.

Se Zelenským chce Trump mluvit mimo jiné o vzácných kovech. V pondělí se prezident USA nechal slyšet, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům právě tyto nerosty.

Ukrajina doufá, že sankce uvalené Donaldem Trumpem na Mezinárodní trestní soud (ICC) nezabrání potrestat předpokládané ruské válečné zločince, píše AFP. ICC dřív vydal zatykač na Vladimira Putina.