Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Česko v posledních měsících posílá na Ukrajinu desítky tisíc kusů velkorážové munice, za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Za tři roky od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska.

ČR podle mluvčího v loňském roce pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky asi 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. „A to včetně asi 500.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, na kterou se zaměřuje nejen muniční iniciativa, ale také další mechanismy financování,“ uvedl Šíma.

Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.

Ukrajinská obrana v noci na dnešek zničila 82 z celkem 162 bezpilotních vzdušných prostředků, které proti bránící se zemi vyslaly ruské síly. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na sdělení vzdušných sil.

Drony typu Šáhed, ale i jiných druhů byly zničeny v Charkovské, Kyjevské, Černihivské a dalších deseti oblastech, plyne z vyjádření ukrajinských vzdušných sil. Škody byly zaznamenány v okolí ukrajinské metropole, v charkovském regionu, a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.

Generální štáb ukrajinské armády také ráno oznámil, že obránci v okolí města Pokrovsk nově zastavili tři desítky ruských útoků, celkem za posledních 24 hodin zaznamenala ukrajinská strana okolo 90 bojových střetů. 

Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK ke zhodnocení tří let od začátku konfliktu. 

"Ukazuje se, že Rusko má v úmyslu upevnit své zisky a rozšířit kontrolu nad východní Ukrajinou. Výsledek plánovaných jednání o poválečném uspořádání bude bezpochyby diktován tím, jak se věci vyvinou především v oblasti Donbasu," uvedl odborník.

Součástí nátlakové akce Spojených států na Ukrajinu je údajně také hrozba vypnutí Starlinku, technologie Elona Muska, kterou válkou zmítaná Ukrajina používá pro přístup k internetu. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři nezávislé zdroje. Trumpovi vyjednavači usilují, aby Ukrajina přistoupila k podpisu dohody o postoupení práv na nerostné suroviny, které se nacházejí na území Ukrajiny. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění v ruské válce na Ukrajině a geopolitický vývoj, který v posledních týdnech nabral na obrátkách, sledovat online. 

Donald Trump popřel informaci, kterou přinesl francouzský týdeník Le Point s odkazem na nejmenované zdroje, že se v Moskvě po boku Vladimíra Putina 9. května zúčastní oslav konce 2. světové války.  

"Pokud 9. května 2025 bude platit nová americko-ruská dohoda a nic neohrozí Trumpovo pozvání (do Moskvy), kalich hořkosti až do dna vypijí Evropané, kteří budou na svých obrazovkách sledovat přehlídku ruských vojáků, jež bude zdravit americký prezident," napsal mimo jiné ve svém textu Le Point.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost. Zprávy týkající se války na Ukrajině zde najdete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Americký prezident Donald Tusk bude 9. května v Moskvě na oslavách konce druhé světové války v Evropě. Uvedl to dnes na svém webu francouzský týdeník Le Point s odvoláním na nejmenované zdroje.

Zprávu převzal ruský deník Kommersant, který připomněl, že ruský vůdce Vladimir Putin a Trump spolu minulý týden telefonicky hodinu a půl hovořili. Trump uvedl, že se domluvili okamžitě začít jednat o Ukrajině, a Putin pozval Trumpa do Moskvy

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se na sociální síti X vyjádřil i ke společnému telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Poděkoval jsem mu za příspěvek Německa k ochraně tisíců životů a za jeho vedení při posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Od začátku rozsáhlé ruské invaze dosáhla celková pomoc Německa Ukrajině 43,6 miliardy eur. Ukrajinský lid si tak silnou podporu bude vždy pamatovat,“ uvedla hlava státu. 

Zelenskyj Scholze informoval i o průběhu schůzky s americkým zmocněncem Kelloggem, který v tomto týdnu navštívil Ukrajinu, aby s jí jednal o možné dohodně o míru. 

Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT). Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Výsledky průzkumu z první poloviny února dnes na webu zveřejnila ČT.

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.

„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.

„Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo,“ řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s radiem Fox News. „Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách,“ dodal.

„Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně... Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Trump v rozhovoru označil za „zbytečnou a také nebezpečnou cestu“ a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Německo bude Ukrajinu podporovat, jak dlouho bude potřeba. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Politici se shodli, že o míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi, se nesmí jednat bez Ukrajiny a bez Evropy.

„Spolkový kancléř ujistil, že Německo bude Ukrajinu v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery podporovat dál a tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru,“ stojí v prohlášení. Scholz a Zelenskyj se podle něj shodli, že u budoucích jednání o míru na Ukrajině musí být i ukrajinští zástupci a „o otázkách bezpečnosti Evropy se musí jednat společně s Evropany“.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na státní návštěvu. Ramaphosa o tom bez upřesnění termínu informoval na sociální síti X. Stalo se tak krátce poté, co se tento týden setkali v Rijádu zástupci Spojených států a Ruska a bez účasti ukrajinské strany jednali mimo jiné o válce na Ukrajině, která již tři roky čelí ruské invazi.

Polský prezident Andrzej Duda se v sobotu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, uvedla dnes polská agentura PAP s odvoláním na diplomatické zdroje. Setkání se podle agentury uskuteční buď v Bílém domě či na okraj konzervativní konference CPAC. Trump se má příští týden v Bílém domě setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

Duda dnes na sociální síti X také uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem.

„Není jiný jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států. Z tohoto důvodu jsem prezidentu Zelenskému navrhl, aby zůstal oddán klidné a konstruktivní spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ napsal Duda. „Věřím, že dobrá vůle a poctivost tvoří základ vyjednávací strategie USA. Nepochybuji o tom, že prezidenta Trumpa vede hluboký smysl pro odpovědnost za globální stabilitu a mír,“ dodal polský prezident.

Americký prezident dnes v rozhovoru s Fox News uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že Zelenskyj velmi ztěžuje uzavírání dohod.

Ukrajinská pravda s odvoláním na policejní sdělení informovala, že ruský dron zasáhl policejní vůz v Kupjansku v Charkovské oblasti. Tři policisté utrpěli zranění a jsou nyní v péči lékařů. Naopak gubernátor ruské Kurské oblasti Alexandr Chinštejn napsal na telegramu, že ve vsi Gluškovo přišel o život místní obyvatel vinou útoku ukrajinského dronu na civilní vůz.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro válku na Ukrajině Keith Kellogg dnes na síti X označil svá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za „rozsáhlá a pozitivní“ a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského „talentovaným bezpečnostním týmem“. Kellogg také označil ukrajinského prezidenta za „bojovného a odvážného vůdce země, která je ve válce“ s Ruskem.

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X.

„Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a spravedlivém boji. Boji nejen za ukrajinskou, ale také naši svobodnou a bezpečnou budoucnost,“ napsal český prezident.

Polský soud dnes uznal Ukrajince vinným z plánování sabotáže ve prospěch Ruska a udělil mu trest osm let vězení. Muž obvinění odmítá. Informovala o tom agentura Reuters.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko dnes obvinil Spojené státy, že se snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu. Informovala o tom agentura AFP. Lukašenko dále uvedl, že případné diplomatické urovnání války na Ukrajině by pro Bělorusko mělo smíšené dopady. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov mezitím oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy hovořit s hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem.

„Připadá mi, že se snaží postavit Rusy proti Číňanům. Rusové to nesmí dovolit,“ uvedl Lukašenko v prohlášení.

Maďarská obchodní společnost bude na základě žádosti ruského ministra energetiky dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které je pod kontrolou ruských separatistů. Dnes to uvedl maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Desetitisíce obyvatel území podél moldavských hranic s Ukrajinou se ocitly v energetické krizi, když 1. ledna skončila platnost tranzitní smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu přes Ukrajinu, protože Kyjev odmítl smlouvu prodloužit.

Ruské agentury dnes s odvoláním na Kreml informovaly, že Moskva s Washingtonem zatím nepokročily ve výběru místa, kde se Putina a Trump setkají. Obě země už dříve zmiňovaly Saúdskou Arábii, kde už v úterý jednali Rubio a Lavrov.

Evropská komise navrhla nová opatření, jak zlepšit bezpečnost podmořských kabelů, které se v uplynulých měsících staly terčem mnoha incidentů. Informovala o tom dnes při návštěvě Helsinek místopředsedkyně Evropské komise (EK) Henna Virkkunenová. Cílem akčního plánu je posílit dohled nad podmořskými kabely, odhalovat incidenty dříve, než se stanou, a při jejich poškození je rychleji opravit. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by rovněž situaci v postižených oblastech měly monitorovat drony pod vodou i ve vzduchu.

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v České republice uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze. Na dnešní tiskové konferenci akce představili vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, zástupci organizací a pořadatelů.

Mezi organizátory akcí patří ministerstvo zahraničí, Dárek pro Putina, festival United Islands of Prague, Evropský kongres Ukrajinců i neziskové organizace jako Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek nebo Díky, že můžem.

„Česká republika a především čeští občané navzdory veškerým okolnostem v médiích, navzdory únavě, která tady samozřejmě je, pořád vytrvávají v pro mě velmi překvapující a stále velmi silné podpoře Ukrajiny, Ukrajinců v jejich obraně proti ruské agresi,“ podotkl Kopečný.

Během nedělního shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí vystoupí také prezident Petr Pavel a ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj. Po skončení akce bude následovat pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k soše Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech.

„V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele,“ řekl Merz rádiu rbb. „Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal,“ dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku.

Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, které je připraveno dosáhnout vyjednáním. Dnes to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.

„Speciální vojenská operace pokračuje, cíle budou splněny,“ řekl Kreml.

Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.

Švédské úřady vyšetřují další možné poškození podmořského kabelu v Baltském moři, kde se za poslední dva roky Švédsko i další země potýkaly s několika takovými incidenty. Oznámila to podle agentury Reuters švédská pobřežní stráž. Podrobnosti o typu kabelu nebo o tom, kdy mohl být poškozen, nebyly ihned k dispozici.

Pobřežní stráž uvedla, že vyslala plavidlo na místo incidentu u ostrova Gotland, který leží mezi jižním pobřežím Švédska a Pobaltím. „Dostali jsme informace o podezření z narušení kabelu a prokuratura se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování,“ cituje Reuters prohlášení mluvčího.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 160 dronů a dvě střely Iskander. Oznámilo to ukrajinské letectvo, podle kterého údery způsobily zřejmě jen materiální škody, napsal server Ukrajinska pravda. Zranění hlášeni nejsou.

Nejméně 87 dronů obrana sestřelila nad městy Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Cherson, Žytomyr nebo Kirovohrad a také nad metropolí Kyjevem. Část útoků Rusko vedlo bezpilotními stroji Šáhed, které Moskvě dodává Írán. Letectvo ale zaznamenalo i dvě balistické střely Iskander, které Rusové vypálili na Oděsu z anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.

„Útoky nepřítele způsobily škody v Oděse, Kyjevě, Poltavě a Charkovské oblasti,“ uvedlo letectvo. To rovněž dodalo, že dalších 70 ruských dronů do cíle nedoletělo, případně zmizelo z radarů.

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.

„Otevírá se okno pro mír,“ prohlásil k invazi na Ukrajinu čínský ministr zahraničí Wang I na schůzce s kolegy ve formátu G20. Na jejím okraji jednal i s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, píše CNN. „Čína podporuje veškerá úsilí zasvěcená míru, včetně nedávného konsensu dosaženého mezi USA a Ruskem,“ dodal.

Ukrajina se kvůli pokračující válce dosud nedočkala prezidentských voleb, které měly proběhnout v roce 2024. Spekulace o možných kandidátech však sílí, zejména poté, co bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil, že by se země měla vydat k volbám. Mezi favority případného klání patří bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který podle průzkumů vede nad současným prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dalšími potenciálními kandidáty jsou exprezident Petro Porošenko, politička Júlia Tymošenková či starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Celý článek čtěte ZDE

Americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož taková situace zatím nenastala a na schůzku dosud nenazrál čas.

Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. Napsal to web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši pozornost, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí a bude pokračovat zase od rána. Dobrou noc.

Investigativní dokument britského deníku Financial Times (FT) přinesl nové důkazy, že ruské zabíjení ukrajinských válečných zajatců nejsou ojedinělé excesy, ale systematická politika. Novináři také podle FT odhalili identitu ruského vojáka, který se podle videa účastnil hromadného zabíjení ukrajinských vojáků, kteří se předtím vzdali. Jednotka, která je spojována s několika válečnými zločiny, obdržela vyznamenání od hlavy ruského státu Vladimira Putina.

Investigativní tým FT zmapoval více než 30 případů zabíjení ukrajinských zajatců. Případy zachycené drony a mobilními telefony ukazují, že se odehrávají po celé frontové linii. To podle FT vyvolává otázky ohledně řetězce velení a role Kremlu v těchto válečných zločinech. Podle prokurátorů a lidskoprávních organizací jako Human Rights Watch jde o systematickou praxi, nikoliv o excesy jednotlivých vojáků.

Mezinárodní humanitární právo, a zejména třetí Ženevská úmluva, hovoří o ochraně válečných zajatců a jejich poprava je válečným zločinem. Ukrajinské úřady od začátku invaze zahájily přes 125 000 řízení týkajících se válečných zločinů. Počet případů poprav zajatců se v roce 2024 výrazně zvýšil. Ukrajinští prokurátoři zahájili vyšetřování 43 incidentů zahrnujících 133 podezřelých úmrtí.

Nejméně čtyři lidé dnes zemřeli při ostřelování Kosťantynivky v Doněcké oblasti, informoval šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie. Mrtví jsou však hlášeni také z jiných regionů Ukrajiny. V Rusy okupované části Chersonské oblasti podle tamních úřadů na různých místech zemřeli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění.

Ruská armáda podnikla na Kosťantynivku čtyři vzdušné útoky a útočila na ni s nasazením dělostřelectva. Filaškin podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že poškozených je sedm soukromých domů a čtyři větší obytné domy, dále například plynovod a na třech místech elektrické vedení. „V poslední době jsou Rusové mimořádně aktivní v útocích na Kosťantynivku. Pobývat tam i jinde v regionu je nebezpečné,“ upozornil Filaškin a připomněl, že „evakuace zachraňuje životy“.

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Na společné tiskové konferenci oba politici nevystoupili, na žádost americké strany byla zrušena. Kelloggova návštěva v Kyjevě se koná v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.

Zelenskyj jednání s Kelloggem na svém účtu na sociální síti X označil za „dobré a podrobné“. „Projednali jsme situaci na bojišti a způsob návratu všech našich zajatců, jakož i účinné bezpečnostní záruky,“ cituje Zelenského server RBK Ukrajina. Podle ukrajinského prezidenta je Ukrajina připravena na silnou dohodu s Trumpem týkající se investic a bezpečnosti. Nabízí nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer.  Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako ty „naše“. Trumpovi hodlá prý říct, že tváří v tvář Putinovi není možné ukázat slabost. Slabost vůči Putinovi by nezajistila důvěryhodnost vůči Číně.

Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině. Jednání o míru se podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. 

„Nepošleme vojáky na Ukrajinu zítra,“ uvedl Macron, když dnes na sociálních sítích odpovídal na otázky občanů. Podle něj ale nelze vyloučit účast francouzských vojáků po dojednání míru v rámci spojenecké mise, která by byla součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

„Dvě procenta nestačí, bude třeba více než tři procenta. Musíme se dohodnout na harmonogramu, jak to dosáhnout,“ řekl dnes v Bratislavě generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky podle něj stačit nebude, nové hrozby si budou vyžadovat vyšší investice do obrany.

Polský premiér Donald Tusk vyzval k posílení bezpečnosti na hranici EU s Ruskem, placení pomoci Kyjevu ze zmrazených ruských aktiv a změně pravidel pro financování obrany.

Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.

Účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na pondělním virtuálním summitu G7 podle FT rovněž zatím nebyla dohodnuta.

Minulý týden se Trump nechal slyšet, že bylo chybou vyloučit Rusko ze skupiny vyspělých ekonomik. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) v Paříži uspořádala protest proti věznění ukrajinských novinářů v Rusku. Na náměstí Republiky v Paříži rozložili dvě desítky rakví. „Jedna ukrajinská žurnalistka zemřela v Rusku ve vězení, 19 jich tam je nadále zavřených,“ říká transparent. „Je potřeba čekat na jejich smrt, než se začne jednat?“

Americký ministr financí Scott Bessent řekl, že v rozhovorech o Ukrajině by se mohlo řešit i zmírnění sankcí proti Rusku. Washington je podle ministra připraven sankce snížit nebo zvýšit podle ochoty Ruska jednat.

Bessent také uvedl, že ho ukrajinský prezident Zelenskyj před Mnichovskou bezpečnostní konferencí ujistil, že Ukrajina podepíše dohodu o předání práv na těžbu nerostných surovin v hodnotě 500 miliard dolarů, ale zatím ji nepodepsala.

Se zmocněncem amerického prezidenta Keithem Kelloggem jednal v Kyjevě už i prezident Volodymyr Zelenskyj. Fotoreportérům zapózovali, avšak společná tisková konference po jednání byla na žádost USA zrušena, uvedla kancelář Zelenského.

Mluvčí ukrajinské hlavy státu dodal, že vyjádření, se kterým měli Zelenskyj a Kellogg předstoupit před média, bylo zrušeno po jejich jednání.

Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Řekl to dnes podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Vyjádření přišlo po kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož prohlášení v posledních dnech kopírují ruskou propagandu.

„Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Podle Reuters při tom odkazoval na debaty ohledně nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski má ještě dnes odletět do USA na konzultace se svým americkým protějškem Markem Rubiem, uvedl dnes na svém webu list Rzeczpospolita s odvoláním na neoficiální informace z kruhů blízkých polské diplomacie. Podle těchto informací jde o iniciativu americké strany. Oficiálně ale zpráva nebyla potvrzena. Polsko je jedním z nejodhodlanějších spojenců Ukrajiny.

„Chceme přesvědčit Američany, že jejich a naše zájmy mohou být nakonec shodné. Ale to je optimistická verze,“ řekly listu jeho zdroje.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes uvedl, že jednal se zmocněncem amerického prezidenta Keithem Kelloggem o cestě k úplnému, spravedlivému a trvalému míru. Ukrajina se téměř tři roky brání agresi Ruska.

„Potvrdil jsem ochotu Ukrajiny dosáhnout míru prostřednictvím síly a naši vizi nezbytných kroků. Také jsem zopakoval, že bezpečnost Ukrajiny a transatlantické oblasti je nedělitelná,“ napsal Sybiha na síti X po jednání s americkým generálem.

Autobusové nádraží ve Lvově na Ukrajině zdobí nová nástěnná malba od brněnského streetartového umělce Tima. Tvoří ji jednoslovný nápis v ukrajinštině, který lze přeložit jako skutek nebo čin, vyvedený černou barvou na bílém pozadí. Poselství malby je takové, že každý, i ten nejmenší čin, může změnit okolní svět, informoval na svém webu lvovský Institut pro kulturní strategii.

Autobusové nádraží ve Lvově na Ukrajině zdobí nová nástěnná malba od brněnského streetartového umělce Tima. Tvoří ji jednoslovný nápis v ukrajinštině, který lze přeložit jako skutek nebo čin, vyvedený černou barvou na bílém pozadí. Poselství malby je takové, že každý, i ten nejmenší čin, může změnit okolní svět, informoval na svém webu lvovský Institut pro kulturní strategii.

Evropa by v krátkodobém horizontu efektivní pomoc Ukrajině bez podpory USA nezvládla. Na obranu nevykládá dostatek peněz, řekl dnes ČTK Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. Změna v politickém směřování Spojených států a důsledky těchto změn na zahraničněpolitickou linii USA v tuto chvíli podle Petráše nemají žádný zásadní dopad na průběh a vedení války. Zda bude mít případný mírový plán nové americké administrativy vliv na ukončení války a způsob, jak se bude poválečná situace řešit, ukáže až budoucnost.

U zvyšování kapacit armády nejdou úvahy směrem k obnovení základní vojenské služby, budou se hledat přístupnější formy pracující s dobrovolností. V debatě na zasedání sněmu Rady vysokých škol to dnes řekl prezident Petr Pavel. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v neděli v České televizi řekl, že i po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější a kapacity armády je tak potřeba dál zvyšovat.

Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média.

„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna - někdy protichůdná - oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí „škaredé“ dohody s Ruskem, ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post. Opatrně Trumpovi oponují někteří zákonodárci Republikánské strany, popisuje deník The Washington Post (WP).

Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a prohlásil, že jeho země neměla „nikdy začínat“ válku.

„On to nezačal a neměl žádnou šanci to ukončit, ledaže by se vzdal krvelačným útočníkům,“ reagovala redakční rada New York Post. Americký prezident by podle ní neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“, ať je to součástí vyjednávací taktiky či nikoli. „Haló: Ukrajina je obětí téhle války, nehledě na to, že je naším spojencem,“ dodává list.

Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.

Evropští politici začínají chápat, jak hluboce se jejich svět změnil. Nyní se musí vypořádat se Spojenými státy, které jsou přinejlepším skeptické a přinejhorším nepřátelské vůči starému světu, který Evropa zastupuje, poznamenalo Politico. Veškeré přetrvávající pochybnosti o míře Trumpovy ochoty dělat si v Evropě nepřátele, utnul americký prezident v úterý večer, když obvinil Ukrajinu, že „začala“ válku s Ruskem. Toto vyjádření podle serveru šokovalo i ty nejvěrnější americké přátele v regionu.

Rusko v noci na dnešek podniklo na Ukrajině za pomoci dronů a střel rozsáhlý útok na plynárenskou infrastrukturu a poškodilo těžební zařízení. Cílem útoků je přerušit těžbu plynu a připravit Ukrajince o teplo, napsal na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že jakmile to bezpečnostní situace dovolila, specialisté začali s opravami. Ujistil také, že úřady podnikají kroky ke stabilizaci dodávek.

Ruská vojska dobyla zpět více než 800 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti, tedy téměř dvě třetiny území, které v tomto regionu na západě Ruska ovládly ukrajinské síly po svém útoku z loňského srpna. Uvedl to první zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergej Rudskoj v rozhovoru armádnímu listu Krasnaja zvezda. Z interview dnes citovaly ruské i západní tiskové agentury.

„Více než 800 kilometrů čtverečních bylo osvobozeno, což představuje 64 procent území původně ovládnutého nepřítelem (1268 kilometrů čtverečních),“ řekl generálplukovník Rudskoj.

Terčem ruského náletu se v noci stal i Cherson, kde si výbuch bomby v centru města vyžádal šest zraněných, včetně dvou dětí, uvedla generální prokuratura.

Pod troskami ještě mohou být další lidé, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na oblastní a městskou správu. Ruský nálet zničil v jednom obytném domě 15 bytů, od prvního po 10. podlaží. V dalších 80 domech výbuch rozbil okna. O zraněných dětech portál napsal, že hospitalizována byla dvojčata, chlapec a dívka ve věku 14 let. Kromě nich v nemocnici skončil i zraněný sedmačtyřicetiletý muž.

Jižní Korea nabízí azyl severokorejským vojákům zajatým na Ukrajině, mají nárok na jihokorejské občanství, oznámilo ministerstvo zahraničí v Soulu. Ministerstvo prohlášení učinilo v návaznosti na rozhovor s vojákem z KLDR zajatým na Ukrajině zveřejněný v médiích. Voják v něm uvedl, že zvažuje žádost o azyl v Jižní Koreji. Informují o tom agentury Jonhap a AFP.

Britský premiér Keir Starmer v telefonátu vyjádřil podporu Volodymyru Zelenskému jako demokraticky zvolenému lídrovi Ukrajiny, informovala v prohlášení Downing Street. Americký prezident Donald Trump předtím Zelenského označil za diktátora.

Starmer také vyjádřil přesvědčení, že je naprosto rozumné pozastavit volby během války, stejně jako to během druhé světové války učinila Británie.

"Premiér znovu vyjádřil svou podporu úsilí vedenému USA o dosažení trvalého míru na Ukrajině, který by odradil Rusko od jakékoli budoucí agrese," stojí také v prohlášení, podle něhož Starmer zdůraznil potřebu, aby všichni spolupracovali.

Oděsa čelila masivnímu útoku už v noci na středu. V noci na dnešek Rusko útok zopakovalo, když na město vyslalo drony. V nemocnici se středně vážnými zraněními skončila 55letá žena. Úřady rovněž uvedly, že po útoku vypukl požár jistého stravovacího zařízení a budovy skladiště. Poškozeny byly také jedna administrativní budova, myčka aut a silnice.

Jihoukrajinské přístavní město Oděsa se opět stalo terčem ruských vzdušných úderů. Úřady hlásí jednu zraněnou ženu a 90.000 domácností bez proudu.

Americký prezident v Miami také zmínil svůj pokus získat od Ukrajiny vzácné nerosty a obvinil vládu Zelenského z „porušení dohody“. List Financial Times v sobotu s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně 50 procent vzácných nerostů na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.

Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky, a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Kdyby chtěl, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl přijet na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení války na Ukrajině, které se konaly v úterý v Rijádu, prohlásil americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v Miami. Staronová americká hlava státu tak na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií pokračovala v kritice svého ukrajinského protějšku.

Trump přitom Zelenského opět označil za „průměrně úspěšného komika“ a „diktátora“, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Trump ukrajinského vůdce označil za diktátora už ve středu na sociální síti Truth Social.

„Mladí lidé z Ruska a Ukrajiny jsou ti, kteří jsou decimováni,“ prohlásil Trump s tím, že doufá v brzké uzavření příměří mezi válčícími zeměmi. Podle amerického prezidenta mírová jednání postupují „velmi dobře“.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Pro uzavření míru je podle prezidenta Petra Pavla důležité, aby byla Ukrajina dostatečně vyzbrojená a v budoucnu se mohla stát členem NATO, což Rusko odmítá. „Kdybych měl mluvit za sebe, můj názor na věc je v první řadě to, aby Ukrajina měla schopnou, dobře vyzbrojenou armádu. To jsme schopni, myslím si, že i pouze s evropskými státy, zajistit v relativně krátké době, s výhledem na (budoucí ukrajinské) členství v NATO,“ řekl prezident serveru Deník N.

Nasazení mezinárodních jednotek na případné mírové misi na území Ukrajiny, které navrhují některé evropské země, je podle Pavla méně pravděpodobné. S mírovou misí by totiž muselo souhlasit i Rusko. „Pokud by ty jednotky měly mít opravdu odstrašující efekt, musely by mít mandát bojový, což je pro Rusko nepřijatelné,“ dodal Pavel.

Nejméně dva mrtvé a osm zraněných hlásí úřady po ruských útocích na ukrajinská města. Podle ruského gubernátora zabil ukrajinský dron obyvatele ruské vsi.

Devětapadesátiletý muž přišel o život a šedesátiletá žena utrpěla zranění při ruském ostřelování Kupjanska na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ostřelování poškodilo nejméně deset soukromých domů, dodal.

O nejméně jednom mrtvém a sedmi raněných po ruském bombardování města Kosťantynivka na východě země informoval šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Upozornil, že pod troskami se může nalézat ještě jeden člověk. Rusové shodili na město čtyři řízené letecké bomby, které poničily desítky domů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington, a to kvůli jednáním zaměřeným na ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze to dnes uvedla agentura Reuters. Macron po dnešním jednání s dalšími evropskými lídry uvedl, že mír na Ukrajině by měl zohlednit bezpečnostní zájmy evropských zemí.

„Angažujeme se na všech stranách. Dalším krokem bude, že navrhneme technické týmy, které začnou jednat o podrobnostech,“ odpověděl Waltz v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News na dotaz, jaké jsou šance na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. V sobotu uplynou od invaze ruských vojsk na Ukrajinu tři roky.

Trumpův viceprezident J.D. Vance dnes bulvárnímu listu Daily Mail řekl, že se Zelenskému veřejné „pomlouvání“ Trumpa nevyplatí. „Představa, že Zelenskyj změní prezidentův názor tím, že ho bude pomlouvat v médiích... každý, kdo zná prezidenta (Trumpa), vám řekne, že je to hrozný způsob, jak komunikovat s touto administrativou,“ uvedl americký viceprezident.

Zelenskyj dnes večer v pravidelném videoposelství uvedl, že počítá s ukrajinskou odvahou, evropskou jednotou a americkým pragmatismem.

S Trumpovým útokem na Volodymyra Zelenského nesouhlasí ani premiér Petr Fiala (ODS). „Tak s tím se samozřejmě nedá souhlasit. Tady Donald Trump pravdu nemá,“ řekl v ČT. „Ale nenechme se vyprovokovat jednotlivými výroky na sítích,“ dodal. Cílem všech západních států by podle Fialy měl být trvalý, udržitelný a spravedlivý mír na Ukrajině.

Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) výsledky dnešního pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, řekl Fiala po schůzce České televizi (ČT). Francouzský prezident Emmanuel Macron už jednu podobnou schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Na dnešek svolal další jednání, na které tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské státy či Kanadu. Fiala se do jednání zapojil přes videohovor.

„Závěr té schůzky je, že se všichni shodujeme na tom, že v této nové situaci je potřeba, aby Evropa byla silnější. Abychom dávali více peněz do vlastní obrany, abychom navýšili rozpočty jak na úrovni národních států, tak na evropské úrovni, pokud jde o naši bezpečnost a obranu,“ řekl český premiér. „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně, a pak nás bude svět brát vážně. Evropa to dlouho zanedbávala, ale teď je čas to změnit,“ doplnil.

Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Reagoval tak na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ukrajinskou hlavu státu označil za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci.

„Jakou hodnotu by měly volby konané v zemi, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci? Jak zorganizovat volby s pětinou území obsazenou okupačními vojsky a pod každodenním ostřelováním celé země? Nazvat prezidenta takové země diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu,“ uvedl Pavel.

Za špatné a nebezpečné označil dnes německý kancléř Olaf Scholz upírání demokratické legitimity ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému ze strany americké hlavy státu Donalda Trumpa. V reakci pro server magazínu Der Spiegel také zdůraznil, že válku zahájilo Rusko.

Japonský jen a další měny považované za bezpečné dnes na devizových trzích posilují, uvedla agentura Reuters. Na trhu se vystupňovala nervozita v souvislosti s posledním kolem celních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa a kontroverzními rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Trump také dnes a v úterý verbálně zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a naznačil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské agresi, válku zavinila.

Za zcela absurdní označila Baerbocková slova Trumpa o tom, že Zelenskyj je diktátor. Ukrajinci a jejich vláda každý den bojují za demokracii, řekla.

Vladimir Putin dnes před novináři prohlásil, že ruská vojska v Kurské oblasti na západě země, kam před půl rokem vpadly ukrajinské jednotky, „útočí po celé linii fronty“ a ruští vojáci z brigády námořní pěchoty během noci „překročili rusko-ukrajinskou hranici a vstoupili na území nepřítele“ v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny. Ale Putinova tvrzení nepotvrdili ani ukrajinští pohraničníci, ani uskupení ukrajinských sil bojujících v Kurské oblasti, poznamenal server BBC News. „Pokus ruské jednotky postoupit k ukrajinské hranici byl neúspěšný,“ prohlásil mluvčí ukrajinského generálního štábu, dodal portál.

Německý antimonopolní úřad dnes vyzval k přísnější regulaci cenových kotací na trhu s ropou. Tvorba cen totiž podle výsledků vyšetřování vychází z omezených údajů, a proto je náchylná k manipulaci, napsal úřad v tiskové zprávě.

Cenové kotace jsou obvykle spojeny s velkoobchodními nákupními smlouvami a mohou nepřímo ovlivňovat maloobchodní ceny. Poskytují je cenové agentury na základě nahlášených transakcí, připomněla agentura Reuters.

Po náletu ukrajinských dronů na počátku týdne zastavila provoz klíčová přečerpávací stanice Kropotkinskaja v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, která je součástí ropovodu Kaspického konsorcia (CPC). V ropovodu následně klesl objem přepravy ropy z Kazachstánu do ruského přístavu Novorossijsk ležícího u Černého moře.

Putin dnes tvrdil, že útok na CPC působí jako koordinovaná akce Ukrajiny s jejími evropskými spojenci. „Vypadá to jako koordinované kroky,“ řekl novinářům. „Evropané si jdou svou cestou a neberou ohled na to, co se děje,“ tvrdil. Ruský vůdce také poukázal na souvislost mezi útokem na ropovod a prodloužením sankcí EU, které zakazují dodávat do Ruska západní zařízení pro těžbu ropy a plynu.

Za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci, označil dnes americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země.

Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi a Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat konec války. Jeho postoj si pochvaluje Kreml. Americká a ruská delegace se v úterý sešla v Rijádu k rozhovorům o možnostech ukončení války a ruský vůdce Vladimir Putin jejich průběh vysoce ocenil.

Americko-ruská jednání o Ukrajině mohou být užitečná, uvedla dnes v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zopakovala ale, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Evropa. Píší to dnes tiskové agentury.

„Skutečnost, že se Američané setkávají s Ruskem i proto, aby jejich velvyslanectví v Moskvě opět plně fungovalo, by mohla být užitečná pro budoucí rozhovory,“ uvedla šéfka německé diplomacie s tím, že je třeba zachovat „chladnou hlavu“ a přistupovat k USA sebevědomě.

„Fiktivní mír, který by Rusku poskytl pouze prostor pro nové válečné tažení, by nepomohl nikomu: ani Ukrajině, ani Evropě, ani USA,“ varovala ale Baerbocková. Dlouhodobého míru je podle ní možné dosáhnout jen v Evropě a s Evropou. Bez ní by bylo Rusko ve výhodě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle tiskových agentur vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po několika letech, včetně toho, že americká delegace jednala bez předpojatosti a bez předsudků. Uvedl však, že není s to říci, kdy se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Za prioritu označil vyřešení války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před téměř třemi lety na Putinův rozkaz. Ruští a američtí vyjednávači podle ruského prezidenta potřebují připravit vzájemně přijatelná řešení.

Prezident Petr Pavel v úterý přijal na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS). Jednali o vývoji války na Ukrajině, platech ústavních činitelů, bezpečnosti a armádě. Odbor komunikace prezidentské kanceláře o tom dnes na webu informoval s denním odstupem.

„Tématem byla aktuální témata v souvislosti s jednáními o vývoji konfliktu na Ukrajině, platy ústavních činitelů a témata bezpečnosti a armády,“ uvedl Hrad.

Mezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu za tři roky invaze granty sumou přesahujíci 2,6 milionu eur (65,3 mil. Kč). „Osobní rozhovory se zástupci obcí, nevládních organizací a univerzit a svědectví o jejich odolnosti tváří v tvář každodenním výzvám nás motivují k tomu, abychom vytrvali v naší podpoře a hledali nové cesty solidarity,“ uvedla Linda Kapustová Helbichová, výkonná ředitelka fondu. 

Fond podporuje Ukrajinu již více než dvacet let a během tohoto období poskytl ukrajinským subjektům finanční prostředky ve výši více než 8,9 milionu eur (224 mil. Kč), což z Ukrajiny činí největšího příjemce podpory z Mezinárodního visegrádského fondu mimo region V4. Mezinárodní visegrádský fond je dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4) - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho cílem je podporovat užší spolupráci a porozumění mezi občany v regionu V4 a také mezi regionem V4 a dalšími oblastmi, jako jsou země Východního partnerství a západního Balkánu. 

Ukrajinci jsou pro Čechy přijatelnějšími sousedy než Rusové, vyplývá z výsledků lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Před ruským vpádem na Ukrajinu před třemi lety tomu bylo naopak. Z cizinců mají Češi nejpozitivnější vztah ke Slovákům. Naopak nejméně akceptovatelní coby sousedé jsou pro ně lidé z Blízkého východu a Afriky, ale i Romové.

Francie v rozpočtu na rok 2026 zohlední nový geopolitický kontext, zejména pokud jde o výdaje na obranu, uvedla dnes mluvčí francouzské vlády. Informuje o tom agentura Reuters. Mluvčí kabinetu Sophie Primasová novinářům řekla, že rozpočet bude sice zaměřen na řešení deficitu, ale také na zvýšení výdajů na obranu. Zopakovala rovněž, že Francie chce v aktuálním konfliktu na Ukrajině docílit stabilního míru a ne „zpackaného příměří“.

Podívejte se na aktuální snímky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na tiskové konferenci v Kyjevě.

Prezident Zelenskyj podle AFP uvedl, že chce od západních partnerů Kyjeva bezpečnostní záruky, které by umožnily ukončit válku s Ruskem ještě letos.

Radnice Hradce Králové ukončí veřejnou sbírku na pomoc a obnovu partnerského města Černihiv na Ukrajině. Sbírku, v níž se sešlo téměř 800.000 korun, město založilo v březnu 2022 krátce po napadení Ukrajiny Ruskem. Podle zákona o veřejných sbírkách může sbírka trvat nejdéle tři roky, takže letos v březnu skončí. Novinářům to dnes řekli představitelé města.

Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.

Ukrajinský prezident dnes také prohlásil, že americký požadavek na 500 miliard dolarů v nerostných surovinách není seriózní konverzací a on nemůže prodat Ukrajinu. Ukrajinská armáda je podle něj dostatečně odolná.

Podmínky, které vláda navrhuje u zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny, by splnila velmi malá skupina lidí. Na dotaz ČTK to dnes řekla ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová. Většina uprchlíků podle ní nedosáhne na navrhovaný roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110.000 korun.

Slovensko od března omezí poskytování příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří v zemi našli útočiště po ruské vojenské invazi do sousední země před třemi lety. Vláda premiéra Roberta Fica v této záležitosti dnes sladila vlastní nařízení s novelou zákona o azylu z loňského listopadu, která zkracuje dobu poskytování dotací na ubytování ukrajinských vysídlenců.

Je předčasné předjímat, zda by se čeští vojáci mohli zapojit do mírové mise na Ukrajině po ukončení války. Před dnešním jednáním vlády to řekli ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Upozornili, že žádná dohoda o míru zatím nevznikla, vyjádřili i pochyby o tom, zda o takovou dohodu ruský prezident Vladimir Putin stojí. Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes odpoledne zúčastní videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě.

„Já myslím, že v této fázi tato otázka vůbec není na stole,“ uvedl Válek k možnému nasazení českých vojáků do mírové mise po skončení konfliktu. Také podle Hladíka je debata nyní předčasná, přestože Severoatlantická aliance podle něj bude muset hrát zásadní roli při zajištění bezpečnosti po skončení války. Hladík také zdůraznil, že o případném vyslání vojáků do zahraničí by nerozhodovala vláda, ale Sněmovna.

Ruský státní investiční fond očekává, že se v letošním druhém čtvrtletí do Ruska vrátí řada amerických firem. Jeho šéf to uvedl po úterní rusko-americké schůzce v Rijádu, kde se poprvé od začátku širší ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 sešli vysoce postavení činitelé obou zemí. Informuje o tom agentura Reuters.

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.

Humanitární organizace se na Ukrajině podílí na obnově vodovodních a topných sítí, opravách desítek tisíc domů či stavbě školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze, pomáhají běžencům v tranzitních centrech a podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.

Americký prezident Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, píší některá americká média po tiskové konferenci, při které šéf Bílého domu vyostřil svou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.

„Co se týče pana Trumpa, Rusko není zodpovědné za válku, která devastuje sousední zemi,“ komentuje slova amerického prezidenta deník The New York Times. „Místo toho naznačuje, že za ruskou invazi může Ukrajina. Poslouchat Trumpovy úterní výměny s reportéry o konfliktu znamenalo slyšet verzi reality, která by byla pro někoho na Ukrajině naprosto cizí,“ pokračuje list.

Trump při svém vystoupení na Floridě odmítl kritiku toho, že Kyjev neměl zástupce na úterních americko-ruských jednáních v Saúdské Arábii. „Dnes jsem slyšel 'No, hele, nebyli jsme pozvaní'. Jako, byli jste tam tři roky. Měli jste to ukončit... Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil.

Schůzka prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se může odehrát do konce února, ale také nemusí. Novinářům to dnes podle ruské státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Úterní jednání mezi ruskými a americkými činiteli v saúdském Rijádu označil za důležitý krok k budoucímu urovnání války na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva před téměř třemi roky.

„Byl učiněn velmi, velmi důležitý krok k vytvoření podmínek k dosažení mírového urovnání,“ uvedl dnes Peskov. Rusko i Spojené státy podle něj projevily „náležitou politickou vůli“. „Nálada je věcná,“ poznamenal. Peskov podle listu Kommersant hovořil o prvním kroku také s ohledem na obnovení rusko-amerických vztahů.

Do Kyjeva přicestoval zmocněnec amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice Suspilne zveřejnila záběry, na nichž je Američan vidět na kyjevském vlakovém nádraží. Podle agentury AFP bude Kellogg jednat mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zástupci členských států EU se dnes shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí v rámci jednání unijnch ministrů zahraničí.