Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Ruština zůstává důležitým jazykem a její vymizení ze základních škol v Česku by nebylo šťastným krokem, domnívá se Anastasija Sokolova z brněnské pedagogické fakulty. Ministerstvo školství v úterý představilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP). Jako druhý cizí jazyk už školy nebudou nabízet ruštinu, na výběr k angličtině zůstane němčina, španělština a francouzština.

„Budeme se ještě snažit to změnit. Budeme poukazovat na důležitost ruštiny. Pořád je to strategicky významný jazyk,“ řekla ČTK Sokolova, která působí jako vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Vypuštění ruštiny z RVP odbornici překvapilo, ještě během loňska se s ní mezi druhými jazyky počítalo.

Senátní výbor pro bezpečnost podpořil uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Na rozdíl od sociálního výboru dnes odmítl návrh senátorů z klubu ANO, aby se tato změna nestala součástí novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Obdobně po dvouhodinovém projednávání neodmítl zpřísnění podmínky pro ruské žadatele o české občanství.

Samotnou novelu ani bezpečnostní výbor nedoporučil schválit, když pro byl pouze předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podpořil návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který ve shodě se sociálním výborem doporučil zrušit možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden.

Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy s velkou delegací 9. května na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Ruské agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar. Oslavy Dne vítězství spočívají především ve vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, která bývá vnímána jako ukázka ruské vojenské moci. Rusko už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, považovanou za nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.

„Chceme přijet 9. května, bude to opravdu velká delegace. O tom jsme hovořili s předsedou Státní dumy (Vjačeslavem Volodinem). Premiér také přijede,“ řekl Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Gašpar je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.

Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny.

„Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem.

Podle profilu Obrany Ukrajiny na sociální síti X Německo poskytlo Ukrajině nový balíček pomoci, který obsahuje munici pro Leoparda 1, 20 nábojů MRAP, 14 tisíc nábojů 155mm, 19 tisíc nábojů 122mm a 11 tisíc nábojů 120mm do minometů. Dorazily také úderné drony, průzkumné drony a další bezpilotní letouny a útočné pušky. 

Britská rozvědka tvrdí, že Rusko od začátku války na Ukrajině tvýšilo své úsilí o nátlak a kontrolu nad sdělovacími prostředky. Mnoho médií a novinářů tak třeba v roce 2024 vyfasovalo pokutu za to, že jsou „nežádoucí“. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. 

Britové se v analýze opírají o data mediální organizace Mediazon. Organizace mluví o postižených novinářích, kteří podle tajných služeb mají sloužit jako odstrašující příklad pro další redaktory a nezávislá média. „Ruské snahy o omezení nezávislých masmédií budou s největší pravděpodobností pokračovat po celou dobu konfliktu,“ uzavírají britští zpravodajští důstojníci. 

Rusko je ochotné pomoci Vietnamu s rozvojem jaderné energetiky a poskytnout zemi ropu i zkapalněný zemní plyn (LNG). Obě země to dnes uvedly ve společném prohlášení. Vietnam chce mít svou první jadernou elektrárnu do konce tohoto desetiletí, informuje agentura Reuters.

Rusko v úterý podepsalo s Vietnamem dohodu o spolupráci v jaderné energetice a o několika společných projektech. Cílí na obnovu vietnamského jaderného programu, který byl roky pozastaven. Vietnamský premiér Pham Minh Chinh dnes řekl, že si přeje, aby první jaderná elektrárna v zemi byla postavena do roku 2030. Pro stavbu elektrárny v provincii Ninh Thuan v centrální části země už dříve Hanoj vybrala ruskou státní společnost Rosatom. Vietnam podle úřadů probíral stavbu malých, moderních jaderných reaktorů i s dalšími zeměmi včetně Jižní Koreje a Kanady.

Obyvatelé Kyjeva strávili noc v protileteckých krytech kvůli ruskému raketovému útoku. Mnozí se již běžně schovávali před ostřelováním ve stanicích metra. Snímky a videa z metra sdílí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. 

Nové americké sankce na ruskou ropu by mohly výrazně narušit dodávky této suroviny z Ruska. V pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Prognózu dodávek z Ruska a z Íránu na tento měsíc ale IEA ponechala beze změny.

Plný dopad sankcí vyhlášených minulý týden v pátek je ale podle agentury stále nejasný. Agentura nicméně uvedla, že opatření Washingtonu by mohla vést ke zhoršení rovnováhy na trhu s ropou a pohonnými hmotami.

Ruské ministerstvo obrany podle agentur potvrdilo úder na ukrajinskou energetiku a tvrdilo, že ruská vojska úspěšně zasáhla všechny zamýšlené cíle. Ruské jednotky podle ministerstva také dobyly další vesnici, Ukrajinka, u Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. O dobytí této vsi informovala ukrajinská média na konci prosince.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí takřka tři roky ruské invazi, dnes přicestoval do Polska. Uvedl to podle ukrajinských médií prezidentův mluvčí Serhij Nykyforov. Zelenskyj má ve Varšavě jednat s premiérem Donaldem Tuskem a se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

„Válka, zbraně, sankce, dějiny a oslabení ruské energetiky jako nástroje financování války,“ uvedl o tématech jednání šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Všichni potřebují slabého (ruského prezidenta Vladimira) Putina a silnou Evropu,“ dodal.

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského odpálili Rusové během středečního rána více než 40 raket, včetně balistických. Nejméně 30 jich bylo zničeno, dodala hlava státu podle serveru Unian. „Další masivní ruský úder uprostřed zimy. Cíl pro Rusy zůstává stejný - náš energetický sektor a plynová infrastruktura, která zajišťuje lidem normální život,“ uvádí Zelenskyj. 

V noci navíc měli okupanté na Ukrajinu zaútočit více jak 70 útočnými drony. „Díky našemu systému protivzdušné obrany všechny jednotky udržují náš energetický systém funkční,“ zmínil Zelenskyj. 

K dnešnímu dni Rusko od počátku invaze přišlo o 812 tisíc vojáků. Ztráty vypočítávají ozbrojené složky Ukrajiny. Podle jejich informací také Rusko přišlo o 369 letadel, 331 helikoptér a o téměř 34 tisíc vozidel. Desetitisícové ztráty počítají také u dronů či u raketových systémů. 

Rusko dnes uskutečnilo masivní letecký útok na Ukrajinu, který ji donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informovala agentura AP.

„Nepřítel pokračuje v terorizování Ukrajinců,“ napsal na facebooku ukrajinský ministr pro energetiku Herman Haluščenko a vyzval občany, aby během útoku zůstali v krytech. Společnost Ukrenerho, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, informovala o výpadcích elektřiny v Charkovské, Sumské, Poltavské, Záporožské, Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.

Česká policie vyšetřuje 9 případů porušování sankcí proti Rusku. Týkají se vývozu luxusního zboží a chemických látek, řekla Aktuálně.cz žalobkyně Lenka Bradáčová.

Dobrý den. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Varšavu. Podle agentury Reuters to oznámil úřad polského premiéra Donalda Tuska. Podrobnosti k cestě do polské metropole Reuters neuvedl. Tusk v poslední době opakovaně naléhá na západní představitele, že Ukrajina nyní více než kdykoli dříve potřebuje podporu. Stejné výzvy činí i Zelenskyj, neboť ukrajinská armáda poslední měsíce ustupuje před ruskými silami.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Velení ukrajinské armády od loňského roku hromadně přesouvá z letectva k pozemním silám vojenský personál, aby doplnil bojové brigády, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na leteckého technika Vitalije Horževského a nejmenovaného důstojníka vzdušných sil. Generální štáb mezitím uvedl, že neplánuje přesun nedostatkových specialistů, kteří obsluhují letadla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer řekl, že požádal velitele letectva, aby vše vyjasnil a nesnižoval počet odborníků, které vzdušné síly potřebují.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedla ukrajinská armáda.

Německý ministr obrany dnes v Kyjevě hovořil o pokračujícím jednání v německé vládě ohledně nového balíku pomoci. „Je to otázka prostředků, které (v rozpočtu) nejsou. Je to fiskální problém rozpočtu a my ho potřebujeme vyřešit, snažíme se najít řešení,“ uvedl Pistorius.

Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že německá ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur. Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami ale podle magazínu zablokoval kancléř Olaf Scholz, který se obává, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

Pistorius v neděli v rozhovoru s listem Tagesspiegel odmítl, že by novou pomoc kancléř blokoval. Podle něj je třeba o balíku ještě jednat. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě, aby se nestal přímým účastníkem bojů na Ukrajině.

„Chci zdůraznit, že bez ohledu na to, kdo bude vládnout po 23. únoru, podpora Německa Ukrajině zůstane spolehlivá, silná a rozhodná,“ řekl dnes Pistorius.

Společnost Metinvest dnes kvůli zhoršující se bezpečnosti a nedostatku elektrické energie oznámila přerušení prací v uhelném dole u východoukrajinského města Pokrovsk, ke kterému se blíží ruská invazní vojska. Agentura Reuters informovala o zastavení těžby už v pondělí a upozornila, že se jedná o jediný ukrajinský důl na koksovatelné uhlí, jenž zásobuje ocelářský průmysl země.

Ruská armáda o důležitý logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu přibližuje. Podle analytického projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, jsou ruští vojáci zhruba dva kilometry od jedné ze šachet dolu. 

Německo poskytlo Ukrajině za ruské vojenské agrese přibližně 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci. Podle agentury Ukrinform to dnes při setkání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Jsme velmi vděčni za pomoc Německa Ukrajině. Od začátku plnohodnotné invaze Německo Ukrajině pomáhá. Jeho příspěvek tvoří kolem 16 procent veškeré pomoci, kterou Ukrajina obdržela. To je velmi významné číslo,“ uvedl Zelenskyj, který děkoval Německu i za pomoc při ochraně ukrajinského nebe před ruskými vzdušnými útoky v podobě poskytnutých systémů Patriot nebo Iris-T. „Německo poskytlo jeden z největších příspěvků do budování ukrajinského systému protivzdušné obrany,“ řekl prezident.

„Místopředseda slovenského parlamentu Danko se sešel s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Mluvili o ekonomické spolupráci či válce na Ukrajině,“ píše ruská tisková agentura TASS.

„Jsme první delegací z Unie, se kterou může Ruská federace konečně navázat diplomatické vztahy,“ uvedl na síti X Danko. Podle něj nabízí rozvoj rusko-slovenských vztahů nové obchodní možnosti. „Ministr zahraničí Sergej Lavrov i předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková se shodli na tom, že obchodovat je možné pouze s těmi, kteří jsou ochotni zasednout k jednacímu stolu“, dodal. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na síti X další video z výslechu zajatého severokorejského vojáka. Zajatec mimo jiné uvádí, že před nasazením netušil nic o Rusku nebo Ukrajině a tamním způsobu života. Ukrajinské vojáky prý měli rozlišovat od civilistů pomocí kartiček, které měli lidem nabízet. „Kdo vybral ten s obrázkem domu, měl být považován za civilistu a propuštěn, kdo vybral ten se zbraní, měl být zajat,“ tvrdí na videu Severokorejec. 

„Svět se dozví celou pravdu o tom, jak Rusko zneužívá tyto chlapce, kteří vyrostli v naprostém informačním vakuu, naprosto neznalí Ukrajiny, a kteří jsou Ruskem využíváni pouze k prodloužení a eskalaci této války,“ napsala hlava ukrajinského státu. 

V Saratovské oblasti byl zaveden nouzový režim meziobecní úrovně k likvidaci požáru v Engelsu, kde došlo ke škodám po útoku bezpilotního letounu, uvedl tamní gubernátor Roman Busargin. V ruském městě Engels Ukrajinci podle svých slov zasáhli sklad ropy. Mělo jít o součást útoku na vojenskou infrastrukturu Ruska, který ukrajinský generální štáb označil za největší v historii tohoto konfliktu.   

Ukrajinské ministerstvo obrany na sociální síti X upřesnilo některé cíle dnešního největšího vzdušného úderu na vojenskou infrastrukturu Ruska. 

„Mezi cíli jsou mimo jiné: Sklad ropy v Engelsu v Saratovské oblasti. Brjanský chemický závod ve městě Selco. Tento závod vyrábí munici pro dělostřelectvo, odpalovací systémy vícenásobných raket, letectvo, strojírenská zařízení a komponenty pro řízené střely Kh-59. A ropná rafinerie a závod Kazanorgsintez v Saratově,“ uvedlo. 

„Ničení ruských vojenských zařízení pokračuje. Sláva Ukrajině!“ uzavřel úřad. 

Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpospolita.

Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi.

Koalice má v Senátu potíže s prosazením trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ústavně-právní výbor nepodpořil a pouze o jeden hlas nenavrhl zrušení této změny, kterou by měla přinést novela o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Výbor pro sociální politiku úpravu podle senátorky Daniely Kovářové (nezávislá) odmítl. Senát by měl o novele rozhodovat příští středu, předtím ji ještě projedná bezpečnostní výbor.

Sporné ustanovení je podle kritiků formulováno příliš obecně a je zneužitelné. Navíc s novelou přímo nesouvisí, a je podle nich proto ústavně nepřípustným přílepkem. Proti novému trestnému činu se postavily nejen obě zástupkyně opozice, ale také předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 a místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK).

Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace.

Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.

Soud v Moskvě uložil americké technologické společnosti Google pokutu přes osm miliard rublů (1,92 miliardy korun) za to, že se nepodřídila předchozímu peněžitému trestu. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na vyjádření soudu.

Google, podobně jako jiné západní společnosti, z Ruska odešel poté, co ruská vojska v únoru 2022 v plném rozsahu vpadla na Ukrajinu. Soud uvedl, že Google byl uznán vinným z vyhýbání se výkonu správního trestu, a proto mu byla vyměřena nová pokuta ve výši 8,008.684.193 rublů a 68 kopějek, uvedla tisková služba soudu.

Ukrajinské ozbrojené síly dnes uvedly, že v noci na dnešek uskutečnily svůj dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách v průběhu dne informovaly také ruské zdroje.

Slováci ani po částečném obnovení činnosti některých pracovišť katastru, jehož informační systém před více než týdnem zasáhl kybernetický útok, nevyřídí některé praktické záležitosti. Zástupci geodetů dnes upozornili, že nadále nelze vyhotovovat dokumenty potřebné ke kolaudaci staveb. Lidé na sociálních sítích i opozice tvrdili, že na otevřených úřadech katastru funguje jen podatelna.

Slovenské ministerstvo vnitra i úřad geodezie, kartografie a katastru (ÚGKK) už předem oznámily, že katastrální odbory budou prozatím pracovat jen v omezeném režimu. Zájemci také nemají přístup například k elektronickému systému s údaji z katastru nemovitostí.

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to dnes uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte po schůzce oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Rutte řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry), uvedla agentura AP.

Rutte podle agentury Reuters řekl, že aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“. Je důvod k vážnému znepokojení a ochrana infrastruktury má pro země NATO nejvyšší důležitost, zdůraznil Rutte. Potenciální hrozby vůči této infrastruktuře podle něj budou mít důsledky. Rutte ujistil, že NATO bude spolupracovat s provozovateli podmořské infrastruktury na její lepší ochraně.

Opozice na Slovensku navrhne ve sněmovně vyslovení nedůvěry kabinetu čtyřnásobného premiéra Roberta Fica. Na společné tiskové konferenci lídrů opozičních stran to dnes řekl šéf hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka. Opozice však nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání vlády, která nastoupila do úřadu předloni v říjnu.

„Slovensko se propadá. Jsme chudší než drtivá většina jiných evropských států. Máme horší zdravotnictví, horší vzdělání, horší infrastrukturu. Je to zodpovědnost Roberta Fica,“ uvedl Šimečka, který také kritizoval prosincovou schůzku Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu. Podle opozice Fico selhává při vládnutí a v zahraničí dělá Slovensku ostudu.

Rusko bude čekat konkrétní iniciativy od Spojených států, včetně schůzky na nejvyšší úrovni. Počká si také na stanovisko zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny, až se ujme funkce. Uvedl to dnes podle tiskových agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rovněž řekl, že Rusko je připraveno jednat o bezpečnostních zárukách „pro zemi, která se nyní nazývá Ukrajina, anebo pro část této země“.

Kreml se v pondělí vyjádřil, že otázka bezpečnostních záruk pro obě znepřátelené strany, Rusko a Ukrajinu, by měla být nedílnou součástí jakékoliv možného urovnání konfliktu, připomněla agentura Reuters.

Dvě německé opoziční strany dnes uvedly, že jsou připraveny podpořit nový balík vojenské pomoci Ukrajině, jehož schválení údajně blokuje kancléř Olaf Scholz. Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč). Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami podle magazínu ale zablokoval Scholz, který se bojí, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).

„Už v listopadu jsme avizovali, že jsme připraveni podpořit balík ve výši tří miliard eur na dodatečnou pomoc Ukrajině,“ uvedl předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner v rozhovoru s mediální skupinou Bayern. S financováním by podle něj nebyl problém, nemusela by se kvůli tomu porušit ani ústavně zakotvená dluhová brzda.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes podle médií obvinil Spojené státy, že se kvůli potlačení konkurence snaží přimět Ukrajinu, aby vyřadila z provozu plynovod TurkStream. Tím ještě proudí ruský plyn do Evropy. Na kompresorovou stanici plynovodu v pondělí zaútočily ukrajinské drony.

„Spojené státy nechtějí žádného konkurenta v žádné oblasti, počínaje energetikou, kde bez váhání schvalují teroristické akce ničící základy ekonomické prosperity Evropské unie. Podněcují své ukrajinské klienty, aby po plynovodech Nord Stream vyřadily z provozu i TurkStream,“ prohlásil ruský ministr na tiskové konferenci podle agentury TASS.

Nadnárodní podniky sídlící v členských státech Evropské unie v roce 2023 zaplatily v Rusku na dani z příjmu zhruba tři miliardy dolarů (téměř 74 miliard Kč). Uvádí to studie, kterou tento týden zveřejnila organizace B4Ukraine. Od amerických podniků Rusko podle studie předloni na dani ze zisku obdrželo zhruba 1,2 miliardy dolarů.

„Navzdory rozsáhlým ruským zvěrstvům a více než 150.000 zdokumentovaných válečných zločinů na Ukrajině působí nadále v Rusku příliš mnoho západních podniků, což podporuje jeho válečnou ekonomiku,“ uvedla organizace B4Ukraine. „Je načase, aby odešly,“ dodala.

Slovenský premiér Robert Fico nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu. Ruské státní agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě.

„Premiér Fico včera (v pondělí) zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane,“ řekl Gašpar, který je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.

Ruské útoky proti Ukrajině zabily během uplynulého dne nejméně dva lidi a zranily 19 osob, včetně dětí, informovaly regionální úřady. V Doněcké oblasti byli v důsledku ruských útoků zabiti dva lidé a další dva zraněni, informoval gubernátor Vadym Filaškin na svém kanálu Telegram.

Devět lidí bylo zraněno v důsledku útoků ruské armády na město Cherson a 33 dalších regionálních sídel, informoval gubernátor Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti byli zraněni tři lidé, včetně 14leté dívky, informoval gubernátor Serhij Lysak. Dvě dospělé oběti byly hospitalizovány se středně těžkými zraněními.

Musíme předpokládat, že incidenty v Baltském moři jsou součástí hybridní strategie, která ohrožuje evropské země. Řekl to dnes podle agentury Reuters německý kancléř Olaf Scholz v Helsinkách před jednáním lídrů členských zemí NATO sousedících s Baltským mořem. Pobaltské a skandinávské státy v posledních týdnech zavedly zvýšená bezpečnostní opatření na ochranu podmořských kabelů, z nichž několik bylo poškozeno.

Scholz při příjezdu na helsinskou schůzku vyzval dotyčné země ke koordinaci a rychlému jednání v Baltském moři. Podle agentury Reuters oznámil, že Německo se bude podílet na monitorování Baltského moře.

Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes přicestoval do Kyjeva. S ukrajinskými představiteli bude jednat o další vojenské pomoci a o situaci na bojišti, uvedla agentura DPA. Ukrajina, která se již téměř tři roky brání agresi Ruska, čelila i v noci na dnešek náletům ruských dronů: 58 z 80 dronů protivzdušná obrana sestřelila, dalších 21 se zřítilo, aniž by zasáhly své cíle, oznámilo ukrajinské letectvo na sociální síti.

„Je pro mě důležité touto cestou ukázat, že nadále aktivně podporujeme Ukrajinu,“ řekl Pistorius německé tiskové agentuře v Kyjevě. „Je to signál, že Německo jako největší země NATO v Evropě stojí na straně Ukrajiny. Nikoliv samo, ale s mnoha dalšími spojenci,“ dodal.

Obrazem: První fotbalový turnaj pro válečné veterány s amputovanými končetinami v Kyjevě

Zvolený americký prezident Donald Trump 13. ledna prohlásil, že se hodlá „velice brzy“ setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že ruský vůdce se „chce setkat také“. V rozhovoru pro Newsmax Trump uvedl, že Putin touží po schůzce, protože válka „pro něj také nedopadla dobře“.

„Vím, že se chce setkat, a setkám se s ním velmi rychle,“ řekl zvolený prezident a dodal, že setkání se musí uskutečnit po jeho inauguraci. Trump rovněž poznamenal, že Ukrajina je „decimována“, zatímco umírá mnoho ruských i ukrajinských vojáků.

Finští vyšetřovatelé tvrdí, že posádka ropného tankeru obviněná z poškození elektrických a komunikačních kabelů v Baltském moři se chystala poničit další infrastrukturu. Minulý měsíc finské úřady provedly prohlídku ropného tankeru Eagle S, který je údajně součástí takzvané „stínové flotily“ Moskvy.

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se země v okolí Baltského moře potýkají s četnými narušeními energetických kabelů, telekomunikačních spojení a plynovodů. Členské státy NATO z oblasti Baltského moře se mají 14. ledna sejít v Helsinkách, aby projednaly kolektivní opatření proti těmto hrozbám.

Na předměstí Kazaně po náletu dronů vzplála nádrž s plynem, ale požár hasiči již uhasili a nikdo nebyl zraněn, tvrdí regionální úřady v ruském Tatarstánu podle BBC. Dříve místní list Večernaja Kazaň napsal, že ukrajinský dron zasáhl nikoliv chemický závod Kazaňorgsintez, jak tvrdily četné ruské zdroje, ale pouze sklad zkapalněných plynů, nacházející se vedle chemičky.

V ruském městě Engels, kde se nachází základna ruských strategických jaderných bombardérů, dron poškodil blíže neurčený průmyslový podnik, uvedl bez dalších podrobností gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. Dodal, že výuka ve školách ve městech Engels a Saratov bude probíhat distančně. 

V Saratovu, Kazani, Penze a Uljanovsku byla zavedena omezení letového provozu, uvedl ruský letecký regulátor.

Dobrý den. Ukrajina v noci na dnešek masivně zaútočila na několik ruských regionů kombinací dronů a amerických střel ATACMS, informovala agentura Reuters s odvoláním na ruské telegramové kanály a proruské válečné bloggery. Telegramový kanál Shot napsal, že ruská protivzdušná obrana sestřelila přes 200 ukrajinských dronů a pět raket ATACMS.

Prezident Volodomyr Zelenskyj hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Hovořili mimo jiné o situaci na bojišti a o postupu ukrajinských sil v operaci Kursk. Zelenskyj uvedl, že poděkoval svému protějšku za neochvějnou pomoc jeho země, která přibližuje Evropu k trvalému míru. „Dohodli jsme se také na úzké spolupráci s klíčovými spojenci na dosažení míru a rozvoji účinných bezpečnostních záruk. Jako jednu takovou záruku jsme diskutovali o francouzské iniciativě rozmístit vojenské kontingenty na Ukrajině,“ dodal Zelenskyj na sociální síti X. 

Deset členských zemí EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby zavedla úplný zákaz dovozu plynu a rovněž zkapalněného plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má k dispozici. V rámci sedmadvacítky se nyní debatuje o již šestnáctém balíčku sankcí proti Rusku kvůli jeho útočné válce proti Ukrajině a právě zákaz dovozu ruského LNG by podle informací ČTK mohl být jeho součástí.

V Donětském regionu po komunikacích projíždějí ukrajinští vojáci a snaží se likvidovat nebezpečnou munici. 

Lídři Evropské unie, Británie a generální tajemník NATO Mark Rutte budou na mimořádném setkání jednat o evropské obraně, uvedl předseda Evropské rady António Costa v tiskové zprávě. Schůze se uskuteční 3. února, dva týdny po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta 20. ledna.

„Domnívám se, že hodnotíme hrozby, kterým Evropa čelí, podobně,“ napsal Costa ve zvacím dopise vysokým představitelům. Zmiňuje v něm především ruskou agresi vůči Ukrajině a situaci na Blízkém východě.

Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému. Ukrajinský prezident pak na síti X vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva. Dříve Fico Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.

Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

„Myslím si, že posílení spolupráce mezi Evropskou unií a NATO je v těchto nebezpečných časech nezbytné,“ uvedl Rutte a zmínil zejména destabilizační kampaň, kterou podle něj proti Evropě vede Rusko. „Sabotáže, kybernetické útoky, instrumentalizace migrace. Naše země jsou cílem nepřátelských kroků a nestojí za nimi jen Rusko, na své straně má i Čínu, Severní Koreu a Írán,“ dodal šéf NATO.

ExPro:Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu loni klesl, tok do ČR se snížil o třetinu

Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu do Evropy jižní větví ropovodu Družba vloni klesl o 16 procent na zhruba 11,36 milionu tun. Dostal se tak na nejnižší úroveň nejméně od roku 2014 a pravděpodobně byl nejnižší od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Dodávky ropovodem Družba do České republiky klesly o více než třetinu. Uvedla to dnes poradenská společnost ExPro, která se zabývá ukrajinským energetickým sektorem.

Nové americké sankce na ruský energetický sektor podle analytiků zvýší ceny ropy a možná i zemního plynu na trhu. To se nejspíš dotkne i České republiky. Naopak přerušení dodávek energetických surovin do tuzemska podle odborníků nehrozí. Vyplývá to z komentářů analytiků a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které oslovila ČTK.

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena v závěru minulého týdne uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu.

Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému, který dnes ČTK poskytl úřad slovenské vlády. Dříve Fico Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.

Fico by uvítal jednání se Zelenským v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou, která se již téměř tři roky brání ruské vojenské invazi.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl návrh nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance vydávaly na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Učinil tak na mítinku v Bielefeldu, kterým zahájil své předvolební turné po Německu. Berlín loni poprvé dosáhl ve vojenských výdajích dvouprocentního cíle HDP.

„Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, ve spolkovém rozpočtu není ani 500 miliard,“ řekl Scholz, který vede do voleb sociální demokracii (SPD). „To by pak šlo jen s masivním zvyšováním daní nebo s masivními úsporami u mnoha věcí, které jsou pro nás důležité,“ dodal.

Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu dnes o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.

Siman odcestoval na Ukrajinu v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku se při plnění rozkazů i ve svém volnu zmocnil věcí jak padlých vojáků, tak i civilních obyvatel – například prstenu, dalších šperků, investičních slitků zlata i stříbra či hotovosti. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.

Slovenská parlamentní delegace znovu navštíví Rusko, prohlásil místopředseda Národní rady SR Andrej Danko po jednání v Moskvě s předsedou Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslavem Volodinem. Ten pozval slovenské zákonodárce na květnové oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce a jiné akce. Další místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar podle agentury TASS označil návštěvu slovenských vládních poslanců v ruské metropoli za signál, že je nezbytné Moskvě naslouchat.

„Říkáme opozici, že pokud mají tak dobré vztahy ve Spojených státech tak jako my v Ruské federaci, tak ať klidně navštěvují Spojené státy americké, Afriku i jakékoliv jiné státy. Na našich vztazích (s Ruskem) je možné stavět,“ vzkázal Danko domácím kritikům cest do Ruska, které již téměř tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.

Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) zahájil vyšetřování opakovaných nelegálních přeletů dronů nad vojenskými objekty. S žádostí o pomoc se dnes obrátil na veřejnost a uvedl, že v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině nevylučuje špionáž.

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 148 milionů eur (3,7 miliardy Kč). Informovala o tom dnes Evropská komise. Eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová dnes rovněž dorazí do Kyjeva, kde bude jednat s ukrajinskými vůdci včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. Celkem 140 milionů z nové pomoci je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, osm milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.

„Ruská útočná válka nadále ničí Ukrajinu a naléhavou pomoc v zemi potřebuje přibližně 12,7 milionu lidí,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Důležité podle ní je, aby se pomoc dostala k nejzranitelnějšímu obyvatelstvu Ukrajiny. „Nové finanční prostředky ve výši 148 milionů eur budou nadále podporovat životně důležitou humanitární pomoc na Ukrajině i v Moldavsku a navýší celkovou hodnotu humanitární pomoci dosud přidělené Evropskou komisí na více než 1,1 miliardy eur,“ dodala unijní exekutiva.

Ve Lvově na západě Ukrajiny dnes začal soud s obžalovaným z vraždy ukrajinské političky a jazykovědkyně Iryny Farionové, známé radikálním prosazováním ukrajinštiny v zemi, ve které část obyvatel hovoří rusky. V soudní síni je jak obžalovaný Vjačeslav Zinčenko, tak dcera Farionové Sofija. Ta podle svého právního zástupce požaduje od obžalovaného 15 milionů hřiven (asi 8,7 milionu Kč) jako odškodnění za morální újmu, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

Konkrétní přípravy na případnou schůzku mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem nezačaly, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. Kontakty mezi prezidenty obou zemí by podle něho byly potřebné a užitečné.

Peskov řekl, že různé země nabízejí, že by takovou schůzku mohly uspořádat, „ale zatím je předčasné o tom mluvit, zatím se nic nepřipravuje“. V uplynulých dnech zorganizování takového summitu nabízelo Švýcarsko a Srbsko, píše agentura Interfax.

Soud na Sibiři poslal na devět let do trestanecké kolonie s přísným režimem muže, který finančně podporoval ukrajinskou armádu. Podle rozsudku, o kterém dnes informují ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, se dopustil vlastizrady.

FSB, která vyšetřuje také závažné trestné činy, Sergeje Lošakova žijícího ve městě Surgut označila za „odpůrce vnitřní i zahraniční politiky Ruské federace“. Podle ní si s neznámým člověkem psal prostřednictvím telegramu a posílal peníze ukrajinské armádě. O jakou částku šlo, není jasné.

Po odpykání devíti let v trestanecké kolonii Lošakova čeká ještě jeden rok omezené svobody, rozhodl soud v Chanty-Mansijsku.

Počet kybernetických incidentů v Česku byl loni znovu rekordní. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jich eviduje 268. Meziročně je to o šest víc. Dlouhodobý trend tak zůstává vzestupný. ČTK to řekl ředitel úřadu Lukáš Kintr.

„Nejčastějším typem útoku je ten, který cílí na dostupnost, primárně jde o DDoS útoky. Za většinu z těchto útoků jsou zodpovědné ruskojazyčné hacktivistické skupiny, jejichž DDoS kampaně představují nejviditelnější trend v období po ruské invazi na Ukrajinu,“ uvedl Kintr. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Právě tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022.

Ruská protivzdušná obrana za loňský rok sestřelila 7345 ukrajinských bezpilotních letounů. Uvedla to dnes agentura TASS, a to na základě pravidelných svodek ministerstva obrany. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že o nesestřelených dronech se ruská agentura nezmiňuje. Rusko i Ukrajina na sebe s nasazením těchto bojových prostředků útočily i v noci na dnešek. Podle Moskvy se devět ukrajinských dronů snažilo útočit na součást infrastruktury plynovodu TurkStream. Podle ukrajinského letectva jich Rusko vyslalo 110, z nich 78 sestřelila protivzdušná obrana.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že 31 bezpilotních letounů se ztratilo, což znamená, že ukrajinská armáda použila nástroje elektronického boje, aby je přesměrovala. Úřady po noční vlně útoků hlásí škody ze Sumské oblasti, kde byla poškozena budova dětského léčebného centra. V Záporožské oblasti jsou podle šéfa tamní vojenské správy Ivana Fedorova dva zranění, jeden z nich je ve středně těžkém stavu. Rusové útočili na civilní infrastrukturu, tvrdí Fedorov. Tvrzení stran konfliktu nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Podívejte se aktuální odhad ruských ztrát. Čísla nelze v bojových podmínkách nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Jan. 13, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/UBolOTcoMp

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) January 13, 2025

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Počet zabitých a raněných severokorejských vojáků nasazených do boje proti Ukrajině pravděpodobně přesáhl 3000. Uvedl to dnes podle agentury Reuters jihokorejský zákonodárce s odkazem na informace, které mu sdělila jihokorejská tajná služba NIS. Podle agentury AFP poslanec I Son-kwon novinářům také řekl, že severokorejští vojáci jsou patrně nabádáni, aby raději spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí.

„Poznámky nalezené u mrtvých vojáků naznačují, že severokorejské úřady na ně vyvíjely nátlak, aby spáchali sebevraždu,“ řekl I. Sebevraždu údajně mají spáchat například například tím, že se před hrozícím zajetím vyhodí do vzduchu.

Fico podle Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na svou zemi, sjednocenou Evropu a zdravý rozum. Ukrajinský prezident to napsal na X.

Švédsko vyčlení pro NATO tři vojenské lodě s úkolem chránit v Baltu podmořskou komunikační a energetickou infrastrukturu před sabotážemi, uvedla AP.

Ve městě Engels v Saratovské oblasti už pátým dnem hoří ropný zásobník, který vzplál po ukrajinském dronovém úderu. „Pokračuje proces kontrolovaného spalování paliva,“ informoval na Telegramu gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. Uklidňuje obyvatele, že splodiny nepřekračují bezpečnou úroveň v ovzduší.

Během rána a dopoledne úřady v jihoukrajinské Chersonské oblasti informovaly o útocích ruských dronů nesoucích výbušniny v Antonivce a Chersonu. V Antonivce utrpěla zranění jedna žena, v Chersonu jedna žena a jeden muž.

Po ruském ostřelování Chersonu zůstalo přibližně 23.000 domácností ve městě bez elektrického proudu, informovala místní vojenská správa. Podle šéfa Chersonské oblasti čelilo v posledních 24 hodinách kromě Chersonu ostřelování ruskými jednotkami přibližně 50 obcí v regionu. „Ruská armáda ostřelovala občanskou infrastrukturu a obytné oblasti obcí, zejména poškodila dvě vícepodlažní budovy a osm rodinných domů,“ uvedl Prokudin na Telegramu.

Donald Trump a Vladimir Putin by spolu měli v příštích dnech či týdnech hovořit přinejmenším telefonicky, řekl v ABC News Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Na přípravě kontaktu už se podle něj pracuje. „Z pohledu prezidenta Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl. 

O chystané schůzce s Putinem mluvil na tiskové konferenci tento týden i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Nastupující americký prezident také vyjádřil naději, že příměří na Ukrajině se podaří uzavřít do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce 20. ledna. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po svém návratu do Bílého domu. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.

Šéf dněpropetrovské oblastní rady Mykola Lukašuk varoval obyvatele několika okresů u hranic s Doněckou oblastí, že kvůli ruskému postupu na Udačne jsou v dosahu nepřátelské dělostřelecké palby a řízených leteckých bomb KAB. Vyzval je, aby neignorovali výstrahy protivzdušné obrany a důsledně dodržovali všechna bezpečnostní pravidla. Server RBK Ukrajina píše, že za poslední dva měsíce se zhoršila situace také dále na jih u Velyké Novosilky v Doněcké oblasti, která leží v blízkosti administrativní hranice s Dněpropetrovskou a Záporožskou oblastí.

Maďarsko plánuje rozhovory s regionálními partnery o dopadech vyšších cen ropy v důsledku nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Nové sankce uvalené dosluhující administrativou prezidenta Joea Bidena se vztahují na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu.

Ceny ropy se po zveřejnění zprávy o sankcích dostaly na tříměsíční maximum. „Tento balíček sankcí opět vyvolává vážné problémy pro střední Evropu,“ uvedl Szijjártó ve videu na síti Facebook. Dodal, že nižší dodávky ropy zvýší poptávku po rafinovaných palivech, jako je benzin a nafta, což zvyšuje riziko „velmi vážného“ zvýšení cen v regionu.

Podle ministra bude účelem jednání s regionálními spojenci zmírnit dopady na ceny a ekonomiku. Konkrétní partnery pro rozhovory ale nejmenoval. Maďarsko dováží většinu ropy ropovodem Družba, kterým se ruská ropa přepravuje přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska a také na Slovensko.

Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) odletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.

„Nerozumím tomu postoji Polska, ale beru to jako realitu,“ řekl Danko k rozhodnutí polských úřadů. Podle slovenských médií oklika kvůli tomu vedla přes Česko a Německo.

Podle místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara z Ficova Směru-sociální demokracie, který spolu s Dankem delegaci vede, slovenští poslanci budou v Rusku jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko nebo o válce na Ukrajině. Sejdou se s ruskými zákonodárci a některými ministry. Když Danko v prosinci o plánované cestě do Moskvy informoval, řekl, že pro něj bude „čest navštívit Ruskou federaci“. Poslanci tam mají zůstat do středy.

Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.

„Do dneška nemám žádnou odpověď,“ řekl Vlček. Podle něj Slovensko nyní dodávky plynu do země výrazně dotuje, navíc se musí vyrovnávat s výpadkem ročních příjmů z tranzitu plynu kolem 400 milionů eur (přes deset miliard korun), kvůli čemuž je tamní rozpočet ve velkých problémech.

Česká nabídka podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. Tuzemská plynárenská infrastruktura je přitom podle úřadu připravena zahájit přepravu plynu na východ okamžitě bez nutnosti dalších úprav. Ukrajina na začátku roku ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.

Ruské síly na východě Ukrajiny zablokovaly silniční tah důležitý pro zásobování strategicky důležitého Pokrovsku. Blíží se k Dněpropetrovské oblasti.

Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT). Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.

„Část dronů jsme dodali v říjnu, část v listopadu, ale zatím nemáme informace o tom, že by byly převezeny na Ukrajinu,“ řekl šéf společnosti RSI Europe Tomas Milašauskas. Její zástupci zatím nemohli vyškolit ukrajinské vojáky, kteří budou bezpilotní letouny obsluhovat. Podobná situace je podle LRT také u některých dalších firem. 

Bývalý ministr obrany Laurynas Kasčiunas tvrdí, že zpoždění v dodávkách na Ukrajinu vzniklo kvůli komplikovanému byrokratického procesu. Aby drony došly na místo určení, je podle něho udělat několik kroků, do kterých jsou zapojené agentura pro obranné zdroje, armáda i vláda. Podle exministra jsou tyto kroky logické, ale pokud někde nastane zádrhel, celý proces se „zasekne“. Kvůli tomu jsou rozladění výrobci dronů, kteří připomínají, že když ukrajinští vojáci drony nemají, znamená to pro Ukrajinu větší ztráty.

Neovladatelný tanker Eventin, který plul v Baltském moři severně od Rujány, remorkéry odtáhly k přístavu Sassnitz na východě tohoto německého ostrova. Informovala o tom agentura DPA, podle které je plavidlo zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily. Na kotvišti vzdáleném zhruba pět kilometrů od pevniny loď naložená asi 99.000 tunami ropy zůstane do doby, než se rozhodne, co se s ní stane dál. DPA píše, že zatím není jasné, kdy a kde se 274 metrů dlouhý tanker se 24člennou posádkou bude opravovat. V noci na pátek ho postihl kompletní výpadek systémů, takzvaný blackout. Plavidlo na volném moři zůstalo bez elektřiny a s motory vyřazenými z provozu.

Terčem ruské dělostřelecké palby se v noci na dnešek stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Poničené je sídlo firmy. Drony útočily na okolí Zelenodolsku a Kryvého Rihu, hlášeny jsou škody na blíže neurčené infrastruktuře.

Jihokorejská tajná služba potvrdila informace Kyjeva o tom, že Ukrajinci v ruské Kurské oblasti zajali dva vojáky z KLDR a vyslýchají je.

Dobré ráno. Rusko v noci na dnešek nad ukrajinské území poslalo 94 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo na svém účtu na telegramu. Protivzdušná obrana jich 60 zneškodnila. Nad ukrajinským územím se podle letectva 34 ruských dronů ztratilo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Trosky sestřelených bezpilotních strojů poničily několik budov v Charkovské, Sumské a Poltavské oblasti. Nikomu se nic nestalo.

„Za těchto okolností moje cesta na Ukrajinu nepřipadá v úvahu,“ uvedl dnes slovenský prezident Peter Pellegrini a kritizoval opět zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, ke kterému Ukrajinci od ledna přistoupili.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nové sankce Moskvě „zasadí silný úder“. „Čím méně příjmů z ropy Rusko bude mít, tím dříve se obnoví mír,“ dodal.

Rusko bude navzdory nejnovějším americkým sankcím na ruský energetický sektor pokračovat ve velkých projektech v ropném a plynárenském průmyslu. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň nové sankce odsoudilo jako pokus Spojených států poškodit ruskou ekonomiku, který je hrozbou pro stabilitu globálních energetických trhů, napsala agentura Reuters.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že bude na „nepřátelské“ kroky Washingtonu reagovat při přípravě své strategie pro zahraniční politiku. Nové sankce jsou podle ministerstva „pokusem způsobit alespoň nějaké škody ruské ekonomice, a to i s rizikem destabilizace světových trhů, v době, kdy se blíží konec neslavného úřadování prezidenta Joea Bidena“.

„Navzdory křečím v Bílém domě a machinacím rusofobní lobby na západě ve snaze zatáhnout světový energetický sektor do hybridní války rozpoutané Spojenými státy proti Rusku zůstává naše země klíčovým a spolehlivým hráčem na světovém trhu s pohonnými hmotami,“ uvedlo ministerstvo.

Nové americké sankce zasáhnou firmy Gazpromněfť a Surgutněftěgaz. Jejich terčem je také více než 180 lodí, z nichž velká část patří ke stínové flotile tankerů, které po světě rozvážejí ruskou ropu a tím pomáhají Moskvě obcházet dosavadní západní sankce.

Ruské kanály na síti Telegram podle serveru RBK Ukrajina informují o požáru v ropné rafinerii ve městě Nižněkamsk v ruském Tatarstánu. Kanál Baza uvedl, že v Nižněkamsku byl vyhlášen letecký poplach a že zaměstnanci rafinerie byli evakuováni.

Moskva informovala o tom, že její armáda ovládla obec Ševčenko. Ta se nachází v Doněcké oblasti několik kilometrů na jih od strategického města Pokrovsk, o které ukrajinské a ruské jednotky svádí tvrdé boje už několik měsíců. 

Ukrajina tvrdí, že má první severokorejské zajatce a vyslýchá je. Jde o první severokorejské zajatce v rukou Ukrajinců, kteří přežili, řekl mluvčí ukrajinské tajné služby SBU Artem Dechtarenko. Kyjev tak podle něho získal „nezpochybnitelné důkazy“ o účasti KLDR na válce Ruska proti Ukrajině.

Také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X napsal, že první „severokorejští váleční zajatci jsou v Kyjevě“. Jde podle něho o členy pravidelné severokorejské armády, nikoliv žoldnéře. 

Ukrajinská armáda dnes popřela informace o tom, že Rusko ovládlo už celé město Kurachove v Doněcké oblasti. Mluvčí uskupení Chortycja Viktor Trehubov podle ruskojazyčné služby BBC řekl, že ukrajinské ozbrojené síly drží své pozice v částech města.

„Podle mých informací se v oblasti Kurachove bojuje,“ řekl. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něho drží na pozicích v tepelné elektrárně, která je součástí města. „Proto nyní nemůžeme mluvit o tom, že ruská vojska město ovládla úplně,“ uvedl také mluvčí. Elektrárna se nachází v západní části Kurachove. V jeho okolí je také velké naleziště lithia.

Projekt DeepState, který pracuje s informacemi z volně dostupných zdrojů, informoval o tom, že ruské síly „okupovaly Kurachove“ a postoupily u několika dalších obcí v Doněcké oblasti. BBC připomíná, že ruské ministerstvo obrany o obsazení Kurachove informovalo už 6. ledna. Město leží západně od Doněcku asi 20 kilometrů od míst, kterými procházela frontová linie 24. února 2022.

Ukrajinci v ruské Kurské oblasti zajali dva zraněné vojáky z KLDR a odvezli je do Kyjeva na výslech, informoval ukrajinský prezident Zelenskyj.

Požár ropného skladu v ruském městě Engels, který hoří po útoku dronu od noci na středu, hasiči z 80 procent zlikvidovali, informoval gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.

Podle telegramového kanálu Astra si lidé v okolí podniku stěžují na špatnou kvalitu ovzduší, podle úřadů ovšem znečištěné není. Palivo z ropného skladu odebírá letecká základna Engels-2. Podle agentury Reuters není jasné, zda ve městě stále platí nouzový stav vyhlášený kvůli požáru. Při jeho hašení ve středu zemřeli dva hasiči.

Ruský letecký úřad Rosavijacija dočasně zastavil odlety a přílety na letištích v Kazani, Nižněkamsku a Uljanovsku.

Ministerstvo obrany v Moskvě podle ruskojazyčného servisu BBC informovalo o zneškodnění 85 dronů vyslaných ukrajinskou armádou. Z Tambovské oblasti na jihozápadě Ruska je hlášených několik zraněných. Ruské úřady dočasně zastavily provoz některých letišť.

Podle Moskvy ruská protivzdušná obrana sestřelila 31 dronů nad Černým mořem, dalších 14 nad Azovským mořem nebo po 16 nad Voroněžskou oblastí a Krasnodarským krajem. BBC uvádí, že zkraje noci se na telegramu objevily informace o náletech ukrajinských bezpilotních letounů na Rusy okupovaný Krym, provoz na mostě spojujícím tento poloostrov s ruskou pevninou byl přerušen.

Dobrý den. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 47 ruských dronů, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo. 

Rusko na Ukrajinu zaútočilo celkem 74 drony, z nich 27 se ztratilo z radarů, aniž by dosáhlo cíle. Podle letectva napadené země jsou po noční vlně útoků škody v sedmi oblastech. Poškozeny byly budovy patřící firmám, obytné domy a vozidla.

Terčem ruského útoku se stalo město Prymorske v Záporožské oblasti, kde byl zasažen automobil, uvedla podle serveru RBK Ukrajina vojenská správa tohoto regionu. Na místě zemřela 47letá žena, čtyři další lidé utrpěli zranění.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v sobotu ráno, dobrou noc. 

Druhá skupina Ukrajinců žijících v zahraničí vstoupila do Ukrajinské legie v Polsku a zahájila výcvik pod vedením polských instruktorů. Poprvé se k jednotce přidaly i ženy, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany.

V Kyjevě se dnes konal pohřeb padlého vojáka. Podívejte se na snímky. 

Plné Mahenovo divadlo v Brně dnes sledovalo českou premiéru hry Vlastenci, která ukazuje cestu ruského prezidenta Vladimira Putina k moci. Autorem je britský dramatik Peter Morgan, tvůrce úspěšného seriálu Koruna nebo známé divadelní hry Audience u královny. Morgan v politickém dramatu vykresluje ruskou mentalitu, současně dává nahlédnout do světa ruských oligarchů 90. let.