Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Polsko identifikovalo ruskou skupinu pověřenou ovlivněním polských voleb dezinformacemi a podněcováním nestability. Oznámil to dnes podle agentury Reuters polský vicepremiér a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski.

Varšava se obává, že její role hlavního uzlu pro dodávky na Ukrajinu učinila z Polska terč špionů pracujících pro Rusko a jeho spojence Bělorusko a také pro akty sabotáže. Minsk a Moskva odmítají obvinění, že by stály za dosavadními sabotážemi.

Ruské úřady dnes podle agentury AFP informovaly o požáru v průmyslovém zařízení u vesnice Čaltyr, žádné podrobnosti však neuvedly.

Tisíce Slováků dnes demonstrovaly na podporu proevropského směřování země. Shromáždění do Bratislavy a do další více než desítky měst po celé zemi, ale také do Prahy svolali zejména občanství aktivisté v reakci na prosincovou schůzku slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. 

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena dnes uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu. Informovalo o tom americké ministerstvo financí.

„Rusko tuto válku začalo a Rusko za ni také musí zaplatit,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Tři miliardy eur, které dnes přišly Ukrajině, „podpoří ukrajinskou ekonomiku a umožní, aby byly ukrajinské peníze použity na obranu,“ dodala Kallasová na sociální síti X.

Russia started this war so Russia must pay the price of it.

Today Ukraine will receive €3 billion from our G7 loan which will be repaid with the proceeds from Russian frozen assets.

This will support Ukraine’s economy and free up Ukrainian money for defence.

— Kaja Kallas (@kajakallas) January 10, 2025

Spojené státy uvalí na ruský ropný průmysl jedny z dosud nejtvrdších sankcí, napsal dnes Reuters. Odvolává se přitom na dokument, který zřejmě pochází z amerického ministerstva financí. Sankce zasáhnou 180 plavidel, desítky obchodníků, dvě velké ropné společnosti a vysoké představitele ruského ropného průmyslu. Dokument koloval mezi obchodníky v Evropě a v Asii, Reuters však jeho pravost nemohl bezprostředně ověřit.

Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo.

V Baltském moři severně od německého ostrova Rujána pluje tanker, který teď není možné ovládat. Podle spolkové agentury, která se zabývá nehodami na moři, má loď na palubě 99.000 tun ropy. Agentura DPA uvedla, že je tanker Eventin zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily.

Z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle německých úřadů ropa zatím neuniká, životnímu prostředí tak nebezpečí nehrozí. Také posádka lodi plující pod panamskou vlajkou je v pořádku a její evakuace není nutná. Tanker by měl nyní být odtažen do přístavu. Proč jej není možné ovládat, zatím není jasné.

Ruské úřady odmítly žádost odebrat předáka ruské opozice Alexeje Navalného ze seznamu teroristů a extremistů, i když je Navalnyj už po smrti. S odvoláním na Juliji Navalnou, vdovu po Navalném, to dnes uvedla agentura Reuters.

Navalnyj je předmětem trestního vyšetřování kvůli praní špinavých peněz a financování terorismu, píše se v dopise od ruského úřadu pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring. Dopis datovaný 16. prosince zveřejnila Navalná. Dozorčí orgán nebyl podle dopisu informován o pokroku ani o uzavření případu, Navalnyj tudíž na seznamu teroristů zůstává.

Členové ruské politické elity jsou zklamáni postupem prezidenta Vladimira Putina ve válce na Ukrajině. Doufali, že válka skončí v roce 2024, uvedla agentura Meduza.

S odvoláním na deset představitelů včetně dvou zdrojů blízkých Putinově administrativě a jednoho senátora nezávislé ruské médium uvedlo, že hlavním důvodem napětí je stav ekonomiky země. „Hlavní emocí je zklamání,“ řekl Meduze zdroj z ruské vlády. „Očekávali jsme, že válka skončí, že boje skončí. Je z toho cítit únava,“ dodal.

Obrazem: Ruský dron zasáhl v Kyjevě vysokopodlažní budovu

Kyjev v provádí stovky zátahů proti převáděčům Ukrajinců, kteří se pokoušejí vyhnout odvodům do armády útěkem přes hranice. Napsala o tom agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou policii. Ukrajina již několik měsíců vede rozsáhlou náborovou kampaň s cílem posílení své armády, jež usiluje o zabránění postupu výrazně větší ruské armády na východě Ukrajiny.

Mobilizace podle AFP vyvolala paniku mezi ukrajinskými muži. Tisíce z nich nelegálně překročily hranice do Evropy, často nebezpečnými pašeráckými trasami přes hory nebo řeky. Ukrajinci ve věku 18 až 60 let mají až na výjimky zakázáno Ukrajinu opustit.

Ukrajina dnes obdržela první platbu ve výši tři miliardy eur (75,3 miliardy Kč) z půjčky EU, na které se Brusel shodl s partnery ze zemí skupiny G7.

Ukrajina v reakci na Ficovu kritiku zastavení dodávek uvedla, že problémem je neochota některých ukončit závislost na ruském plynu, píše Reuters.

Na výstavbu solární elektrárny pro dětskou nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny poslali dárci z Česka loni od května do prosince přes 900.000 korun. Společně s penězi od spolupracující ukrajinské organizace Ekoklub je to dostatečná částka pro vybudování elektrárny, která pomůže překonávat výpadky elektřiny v důsledku ruské agrese.

Brněnská nezisková organizace Nesehnutí o výsledcích sbírky Slunce pro Ukrajinu informovala v tiskové zprávě. V minulosti takto spolu s Ekoklubem sehnala peníze na elektrárny pro nemocnice v Sumách a Žytomyru a pro centrum pro válečné veterány ve Lvově.

Ruský prezident Vladimir Putin podle slovenského premiéra Roberta Fica zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před kterými hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Fico současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Naopak, Fico v této souvislosti kritizoval Ukrajinu.

Za kybernetický útok na slovenský katastr nemovitostí z uplynulé neděle by mohli být odpovědní útočníci z Ukrajiny, plyne z vyjádření slovenských ministrů zemědělství Richarda Takáče a vnitra Matúše Šutaje Eštoka po dnešním jednání bezpečnostní rady státu, která se případem zabývala. Katastr, který podle nich čelil největšímu podobnému útoku v historii Slovenska, by činnost mohl začít obnovovat postupně v příštím týdnu.

Dva lidi zabil a další dva zranil úder ukrajinské armády na samoobsluhu v Ruskem ovládaném městě Doněck na východě Ukrajiny, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské úřady. Supermarket v Doněcku nejspíš zasáhly rakety HIMARS, uvedla podle ruské státní agentury TASS záchranná služba. Podle agentury Reuters ruští vyšetřovatelé informovali o dvou mrtvých a dvou zraněných. Informace z míst bojů není obvykle bezprostředně možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč).

Pistorius, který je stejně jako Scholz členem sociální demokracie (SPD), a Baerbocková ze strany Zelených začali na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině pracovat už v závěru loňského roku. V listopadu se v Německu rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), předčasné volby prezident Frank-Walter Steinmeier vypsal na 23. února.

Ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v noci na 10. ledna na několik ruských oblastí a způsobily vážné požáry v Leningradské a Rostovské oblasti, informovaly místní úřady a ruská nezávislá média. Ruské síly protivzdušné obrany údajně během noci zachytily 40 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Podle ministerstva ruské síly zničily 16 dronů nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou a Voroněžskou oblastí, tři nad Brjanskou oblastí, dva nad Kubáňskou oblastí, jeden nad Belgorodskou oblastí a 10 nad Azovským mořem.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko odmítl pozvat misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sledovala nadcházející prezidentské volby v zemi, uvedla OBSE ve svém prohlášení z 9. ledna.

Lukašenko je u moci již 30 let a 26. ledna se bude ucházet o sedmý mandát. Zmanipulování voleb režimem v roce 2020, kdy se v Bělorusku naposledy konalo prezidentské hlasování, vyvolalo masové protesty a následně bylo násilně potlačeno.

Potíže skandálně proslulé ukrajinské 155. mechanizované brigády pramení z toho, že její vojáci musí ve skutečnosti bojovat hned proti dvěma nepřátelům současně: proti Rusům, ale také proti příliš centralizovanému velení jako dědictví sovětské minulosti. Upozornila na to agentura AFP v reportáži od zmíněné jednotky, bojující v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

O ruské válce proti Ukrajině nebo o konfliktech na Blízkém východě jednal během své návštěvy Británie francouzský prezident Emmanuel Macron s britským premiérem Keirem Starmerem. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP, podle níž státníci zmínili potřebu jednoty v nejistých časech.

Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.

„Chce se setkat a připravujeme to,“ řekl Trump ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago s odkazem na Putina. „Řekl to dokonce veřejně a my tu válku musíme ukončit,“ dodal politik. 

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vydala nové doporučení aerolinkám, aby nelétaly ve vzdušném prostoru západní části Ruska kvůli riziku z neúmyslného napadení ruskými systémy protivzdušné obrany. Napsala to agentura Reuters, podle níž jde o doporučení společnostem ze zemí mimo EU schváleným agenturou, neboť pro unijní aerolinky je ruský vzdušný prostor uzavřen.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos k válce na Ukrajině pokračuje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 000 naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 000 loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.

Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.

Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici. Dokážou také ničit i dobře opevněné ukrajinské obranné pozice, píše agentura Reuters.

Šestice poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) poletí do Moskvy v neděli. Kromě místopředsedů sněmovny Andreje Danka a Tibora Gašpara je v delegaci například i šéf zahraničního výboru Národní rady Marián Kéry (Směr). Informoval o tom dnes slovenský server Denník N.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. 

Volodymyr Zelenskyj na schůzce se spojenci a partnery Ukrajiny na základně Ramstein v Německu. Slíbili mu další podporu.

„Fico dosud lhal jen na Slovensku, ode dneška lže i v Bruselu. Jde jim o tlumočení Putinovy propagandy. Chtějí poštvat Evropskou unii vůči Ukrajině,“ reagoval předseda slovenské opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling na dnešní výroky premiéra Roberta Fica v Bruselu.

Podle SaS tranzit plynu přes Ukrajinu skončil proto, aby Rusko přišlo o peníze z prodeje suroviny, které používá na financování vojenské agrese vůči Kyjevu. „Ukrajina je ta země, která se brání agresorovi, Rusku. To je problém celé této situace. My bychom měli připravovat sankce vůči Rusku,“ uvedl Gröhling.

Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách, které současná koalice Olafa Scholza nejspíš prohraje. Řekl to na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein; Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem po nástupu Donalda Trumpa.

„Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.

Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.

Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.

Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů, další balíčky pomoci slíbily podle něj Norsko či Dánsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny. Učinil tak na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein, která je poslední před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského by bylo pošetilé nepokračovat ve spolupráci v ramsteinské skupině. Spojence také vyzval, aby Ukrajině dodali slíbené systémy protivzdušné obrany.

Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než 50 spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského také mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle Zelenského by se měla nyní prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců mimo jiné při výrobě dronů. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal 13 obětí. Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.

Situace v Kupjansku na východě Ukrajiny je extrémně složitá, ruská armáda je dva kilometry od města. Kurachove zřejmě padlo, Kyjev to ale nepotvrdil.

Vladimir Putin podle svého mluvčího Dmitrije Peskova vítá zájem o kontakt ze strany nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, prozatím ale žádná taková žádost nepřišla, je třeba nejprve počkat na inauguraci.

Překážky, plameny, ostnatý drát... Fotograf 65. mechanizované brigády takto zachytil výcvik na polygonu v Záporožské oblasti

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 dronů, 46 z nich obrana sestřelila a zbývajících 24 byly návnady, takže nepředstavovaly hrozbu a do cíle nedoletěly. S odvoláním na velitelství vzdušných sil ukrajinské armády o tom informoval portál RBK-Ukrajina.

Ačkoli protivzdušná obrana zlikvidovala všechny drony, které představovaly hrozbu, i tak hlásí ukrajinské úřady škody. Padající trosky totiž poškodily několik domů.

Drony na Ukrajinu letěly od ruských měst Millerovo, Orel, Kursk, Brjansk a Primorsko-Achtarsk. Obrana pak bezpilotní letouny sestřelila v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Černihivské, Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti.

„Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu a poškození slovenských národních a finančních zájmů byl důvod, proč jsem cestoval do Moskvy. Potřeboval jsem zabezpečit minimálně plyn pro domácí spotřebu Slovenska, což máme zabezpečené. Dokonce bez zvyšování cen plynu,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise. „Rovněž jsem chtěl dostat odpověď od ruského partnera, zda je Ruská federace připravena pokračovat v dodávkách plynu na tranzit přes Ukrajinu a Slovensko dále na západ. Odpověď byla kladná, ruská strana byla vždy spolehlivým dodavatelem energií,“ uvedl ve videu, které ve středu zveřejnil na Facebooku. „V Bruselu si kvůli Zelenskému nebudu dávat servítku před ústa,“ označil spot.

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal 13 mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Dnes ráno o tom podle webu RBK-Ukrajina informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

„Zemřelo 13 lidí. Zdravotní pomoc dostalo 113 lidí včetně 13letého dítěte. Aktuálně je v nemocnici 59, z nichž je deset ve vážném stavu,“ uvedl Fedorov. „To jsou následky včerejšího ruského útoku na Záporoží,“ dodal.

Na americké letecké základně Ramstein na západě Německa se dnes uskuteční další jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. Zúčastní se ho mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Půjde pravděpodobně o poslední setkání v tomto formátu před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské grese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Tady jsou další snímky, které zachycují následky brutálního ruského útoku na Záporoží.

Prezidenti Ukrajiny a Moldavska Volodymyr Zelenskyj a Maia Sanduová se v telefonickém rozhovoru dohodli na společném řešení energetické krize v Moldavsku včetně Podněstří.  Podněstří dlouho spoléhalo na dodávky ruského zemního plynu, ale jeho tok do regionu přes Ukrajinu byl zastaven 1. ledna, protože Ukrajina se rozhodla neobnovit dohodu o tranzitu přes své území.

„Jsme připraveni Moldavsku pomoci, zejména dodávkami uhlí,“ uvedl Zelenskyj po telefonátu s moldavskou prezidentkou ve svém večerním videu. „Je velmi důležité udržet stabilitu, dát všem lidem v Moldavsku podmínky k mírovému životu a práci pro svou zemi, k překonání chudoby a k našemu společnému směřování do Evropské unie,“ dodal ukrajinský prezident. Zdůraznil, že krize je důsledkem ruského „pokusu manipulovat s energetickými zdroji“ s cílem poškodit proevropskou moldavskou vládu.

Prohlášení kanceláře moldavské prezidentky uvádí, že oba státníci se shodli na společných řešeních, která mají zabránit zhoršování humanitární krize, a to i „využíváním alternativních zdrojů energie, jako je uhlí“.

Úřad ukrajinského generálního prokurátora uvedl, že poškozeny při útoku v Záporoží byly výškové bytové domy, průmyslový objekt a další infrastruktura. Trosky zasáhly tramvaj a autobus s cestujícími.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku, který si vyžádal 13 životů, vyzval v příspěvku na platformě X k vyvinutí tlaku na Rusko kvůli jeho teroru. Podle něj Rusové na Záporoží zaútočili leteckými pumami a šlo o úmyslný útok na město. "Není nic krutějšího než shodit letecké pumy na město s vědomím, že budou trpět běžní civilisté," uvedl Zelenskyj ve svém příspěvku, k němuž připojil i video zachycující následky útoku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že si telefonoval s korunním princem a de facto vládcem Saúdské Arábie Mohamedem bin Salmánem. „Diskutovali jsme o možnostech dvoustranné a mnohostranné mezinárodní spolupráce s cílem dosáhnout spravedlivého a trvalého míru,“ shrnul prezident na X. „Představil jsem také iniciativu 'Potraviny z Ukrajiny' a zdůraznil připravenost Ukrajiny dodávat do Sýrie potraviny a zemědělské technologie za finanční podpory partnerských zemí. Vyzval jsem Saúdskou Arábii, aby se k této iniciativě připojila.“

Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin uvedl, že ve městě Engels byl kvůli požáru po úderu ukrajinských dronů vyhlášen stav ohrožení. Požár si podle něj vyžádal životy dvou hasičů. „Likvidace (požáru) si bohužel vyžádala dva mrtvé - hasiče ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedl gubernátor. Busargin dodal, že požár se dále rozšířil.

Litevská vláda zavedla zvýšená bezpečnostní opatření okolo elektrického vedení spojujícího pobaltskou zemi s Polskem. Příští měsíc se Litva chystá odpojit od sítě ze sovětské éry, kterou sdílí s Ruskem a Běloruskem, a kabinet ve Vilniusu dnes oznámil, že eviduje pokusy o narušování tohoto procesu.

Vilnius byl svědkem jasných a zřetelných snah o „narušení tohoto procesu ze strany odpůrců“, uvedl litevský premiér Gintautas Paluckas v dnešním vládním prohlášení. Podle něj je tato záležitost zásadní nejen v oblasti energetiky, ale také z hlediska národní bezpečnosti.

Prohlášení přichází v době, kdy zbývají týdny do odpojení pobaltských států od sovětské energetické sítě BRELL s Ruskem a Běloruskem, aby se jejich vedení prostřednictvím energetického propojení s Polskem synchronizovalo s evropskou sítí. Oddělení se má uskutečnit 8. února.

Vojenská správa Záporožské oblasti zveřejnila snímky z města Záporoží, stižené dalším ruským vzdušným úderem. Zemřelo při něm nejméně 13 lidí.

Prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal v Kyjevě finskou ministryni zahraničí Elinu Valtonenovou.

Počet obětí útoku na ukrajinské Záporoží stoupl na 13, raněných je 18, oznámil šéf oblastní správy Fedorov, který předtím informoval o jednom mrtvém.

Podle OSN bylo na Ukrajině za téměř tři roky války zabito více než 12.300 civilistů.  „Ruské ozbrojené síly zintenzivnily své operace s cílem zabrat další území na východě Ukrajiny, což tvrdě dopadá na civilisty ve frontových oblastech, zejména v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti,“ informovala zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nada Nášifová v prohlášení k vývoji od loňského září. Vyšší počet obětí v posledních měsících OSN vysvětluje používáním dronů, střel dlouhého doletu a klouzavých bomb.

Rakouská lidová strana (ÖVP) přijímá nabídku lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla jednat o společné vládní koalici. Dnes to podle agentury APA prohlásil úřadující šéf lidovců Christian Stocker. Zároveň ale uvedl, že v rozhovorech bude považovat za důležitá témata svobodu tisku, spolupráci v Evropě a nezávislost na Rusku, k němuž jsou Svobodní naopak naklonění. Bývají označováni za pravicové populisty, a pokud vládní koalice vznikne, bude Kickl prvním kancléřem za tuto stranu v dějinách alpské republiky.

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela prokremelského internetového provokatéra (20), který se před spravedlností skrýval mezi mnichy a jeptiškami. „Příslušníci SBU pachatele zadrželi poblíž mužského kláštera Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu v Bukovině, kde se skrýval a plánoval nelegální přechod hranice do EU,“ uvádí služba. 

„Po vypuknutí války v plném rozsahu publikoval na Instagramu příspěvky na podporu okupantů. Ve svých komentářích a publikacích chválil Kadyrova a jemu podřízené militantní skupiny bojující proti Ukrajině. Zároveň provokatér o ukrajinských vojácích šířil dezinformace a vyzýval je, aby před nájezdníky složili zbraně,“ shrnuje SBU obvinění. Zatykač na něj přišel už roku 2022, avšak stihnul upláchnout. 

„Den před vzetím do vazby podezřelý tajně opustil svůj domov a začal se skrývat v místním ženském klášteře. Později se podezřelý přestěhoval do Ternopilské a poté Černovické oblasti. V západních oblastech Ukrajiny se také skrýval v kostelech, kde výměnou za útočiště pracoval jako údržbář. Podle dostupných údajů se pachatel připravoval na útěk z Bukoviny do sousední země EU. K tomu začal aktivně studovat cizí jazyk a chystat trasy pro ilegální překračování hranic,“ dodala SBU s tím, že mu hrozí osm let vězení.

 Téměř 30.000 Ukrajinců získalo od začátku loňského roku status nezvěstných - jde o vojáky i civilisty. Celkem se pohřešuje 59.000 Ukrajinců. S odvoláním na ukrajinského zmocněnce pro otázky pohřešovaných za zvláštních okolností Artura Dobroserdova to dnes napsal server Ukrajinska pravda.

„Jednou měsíčně sestavujeme statistiku nezvěstných podle regionů - na základě registrace místa pohřešované osoby. Podle údajů ke konci prosince 2024 byla na prvním místě Doněcká oblast, dále Dněpropetrovská a Charkovská oblast,“ řekl Dobroserdov s odkazem na regiony na východě Ukrajiny, kde pokračují boje s ruskými invazními vojsky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil s prezidentkou Švýcarska Karin Keller-Sutterovou a poblahopřál jí k nástupu do funkce v roce 2025. „Vyjádřil jsem vděčnost za švýcarskou podporu Ukrajiny, včetně úspěšné organizace mírového summitu. Je důležité, abychom i nadále spolupracovali na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident.

Terčem útoku dronů se stala města Saratov a Engels, kde byl poškozen průmyslový podnik, uvedl gubernátor ruské Saratovské oblasti. Ukrajinský generální štáb později informoval o úderu na ropný sklad v Engelsu.

„Tento ropný sklad zásoboval palivem vojenské letiště Engels-2, kde sídlí nepřátelské strategické letectvo,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku a podotklo, že v oblasti byly zaznamenány výbuchy a požár, ale výsledky bojové operace jsou stále upřesňovány. Zničení tohoto ropného skladu by podle ukrajinských sil znamenalo pro ruské strategické letectvo vážné logistické problémy a snížila by se jeho schopnost útočit na ukrajinská města.

Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin ve svých zprávách o útoku na Saratov a Engels neupřesnil, který průmyslový objekt byl poškozen. Napsal, že v něm vypukl požár. 

V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.

Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.

Podle Habecka ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.

Ukrajinská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její protivzdušná obrana v noci sestřelila 41 z celkového počtu 64 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo. Z toho 22 dronů bylo „falešných“, nepředstavovaly tedy hrozbu a nedosáhly cíle, dodala. Na soukromý dům v Kyjevské oblasti podle místních úřadů dopadly trosky dronu, které poškodily fasádu a okna, nikoho však nezranily.

Kromě Kyjeva byl letecký poplach vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 32 ukrajinských dronů nad sedmi oblastmi Ruské federace a nad Azovským mořem, uvedlo podle agentur ruské ministerstvo obrany. Útoku ruských dronů naopak podle místních úřadů čelil v noci Kyjev a letecký poplach byl vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC. Oběti ani jedna ze stran konfliktu nehlásí.

Terčem „masivního útoku“ ukrajinských dronů se stala zejména ruská Saratovská oblast a město Engels, uvedl gubernátor oblasti Roman Busargin. Požár podle něj poškodil jeden z průmyslových podniků v regionu, neupřesnil však jaký. Na ruských telegramových kanálech se objevily informace, že podle místních obyvatel byl cílem útoku sklad ropy.

„Obyvatelé Engelsu hlásí výbuchy ve městě a sdílejí také fotografie velkého požáru v oblasti ropného skladu. Podle místních bylo slyšet nejméně pět výbuchů. Oficiální informace zatím nejsou k dispozici,“ napsal kanál Baza.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský pilot stíhacího letounu F-16 údajně v prosinci při rozsáhlém ruském útoku během jediného letu zneškodnil šest ruských střel. Velitelství ukrajinského letectva na facebooku uvedlo, že jde o rekord za dobu používání těchto letadel. Dvě střely pilot sestřelil leteckým kanonem. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Rusko 13. prosince podniklo další z velkých útoků na Ukrajinu. Na její území vyslalo téměř 200 dronů a více než 90 raket a střel různých typů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o jeden z největších útoků na energetickou infrastrukturu jeho země.

Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují.

Trump svůj požadavek vznesl na obsáhlé tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA, přes výdaje na obranu či migraci až po duševní zdraví velryb.

Pokud jde o armádu, zopakoval Trump svůj názor, že evropské země dávají na obranu málo, a to podpory Ukrajiny, která se brání od roku 2022 rozsáhlé ruské vojenské agresi. Pro Kyjev jsou totiž klíčovým podporovatelem Spojené státy, přestože je od Evropy podle Trumpa odděluje „věc zvaná oceán“. Republikán připomněl své dřívější apely na státy aliance, aby zvýšily výdaje na obranu, jinak je USA nebudou chránit.

„Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ vyjádřil dnes Trump své přesvědčení. „Všichni si to mohou dovolit,“ podotkl.

Zmocněnec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg odložil cestu do Kyjeva a dalších evropských metropolí na dobu po inauguraci nového šéfa Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na lidi obeznámené s plánováním cesty. Dnes to potvrdil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.

Kellogg, který se ujme role Trumpova zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, cestu do Evropy a schůzku s ukrajinskými představiteli původně plánoval na začátek tohoto měsíce. Jménem příští americké administrativy měl zjišťovat, „jak se věci mají“ ve skoro tři roky trvajícím konfliktu Ruska s Ukrajinou. Kellogg se ale do Kyjeva a dalších hlavních měst v Evropě vydá až po Trumpově inauguraci 20. ledna. Proč cestu odložil, není zatím jasné, píše Reuters.

První letošní schůze Senátu začne 22. ledna. Senátoři na ní mají rozhodnout o odkladu digitalizace služeb státu nebo o pravidlech digitalizace finančního trhu. Schvalovat mají také novely o ochraně ovzduší, o vysokých školách či o prodloužení pobytu ukrajinských uprchlíků v Česku. 

Ukrajinská armáda dnes zasáhla velitelské centrum ruských ozbrojených sil v Kurské oblasti, informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinské jednotky do tohoto regionu překvapivě pronikly loni v srpnu a před několika dny tam podle ukrajinských i ruských médií zahájily novou ofenzivu.

 Švédské námořnictvo vyzvedlo z Baltského moře kotvu ropného tankeru Eagle S a předalo ji finským úřadům, píše agentura AFP. Helsinky tanker podezřívají z toho, že v prosinci poškodil podmořské kabely mezi Finskem a Estonskem a že patří k takzvané stínové flotile Ruska. Finský operátor Elisa v pondělí oznámil, že dva telekomunikační kabely jsou již opraveny. Kabel pro vedení elektrické energie EstLink 2 zatím opraven nebyl.

„Loď HMS Belos kotvu lokalizovala, vyzvedla a předala finským úřadům,“ sdělil agentuře AFP mluvčí švédského námořnictva Jimmie Adamsson. Loď Eagle S, která se v současné době nachází východně od Helsinek, finské úřady zadržely.

Ruský patriarcha Kirill u příležitosti pravoslavných Vánoc požehnal křížům a ikonám pro ruské vojáky, kteří se účastní invaze na Ukrajině. S odvoláním na ruskou pravoslavnou církev to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle státní tiskové agentury TASS v kázání po vánoční bohoslužbě v chrámu Krista Spasitele v Moskvě hovořil Kirill o tom, co nazval kolapsem morálky Západu a silným charakterem obyvatel Ruska. Moskva už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, přičemž Kirill válečné tažení podporuje.

„Nenávidí nás, protože nabízíme jinou, alternativní cestu civilizačního rozvoje,“ pronesl ruský patriarcha. Podle TASS dále prohlásil, že zatímco na Západě je vědecký pokrok spojen „s úplným zhroucením všeho, co souvisí s lidskou morálkou“, Rusko ukazuje příklad toho, jak vědu, technologie, vzdělání a kulturu spojit s vírou. Rusko nelze „fyzicky udusit“, řekl Kirill.

Slovenský premiér Robert Fico a ministryně hospodářství Denisa Saková budou ve čtvrtek jednat v Bruselu s představiteli Evropské komise (EK) o zastavení tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu na Slovensko, informoval úřad slovenské vlády. Fico dříve kritizoval krok Ukrajiny, která na začátku letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území po vypršení platnosti příslušné smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem.

Na dnešek plánovaná schůzka slovenské vládní delegace se zástupci EK a Ukrajiny v Bruselu byla podle pondělního oznámení Bratislavy zrušena kvůli neúčasti ukrajinské strany.

Ukrajinský generální štáb v dnešní svodce o vývoji bojů uvedl, že během uplynulého dne se odehrálo na bojišti 218 střetů, a dále informoval o odrážení ruských útoků.

U Kurachove podle něj ukrajinští vojáci odrazili 26 ruských útoků, včetně u Dačne. Na frontě u Pokrovsku zastavili ukrajinští obránci 41 ruských útoků, tvrdil generální štáb. V Kurské oblasti podle něj Ukrajinci odrazili 94 ruských útoků.

Většina Ukrajinců stále důvěřuje svému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který vede zemi, jež už téměř tři roky čelí ruské invazi. Jejich podpora ale za poslední rok výrazně klesla. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS), o němž dnes informovala agentura AFP.

Průzkum provedl KIIS v první polovině prosince, tedy asi měsíc po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách; zvolený prezident v předvolební kampani sliboval, že se postará o rychlé ukončení rusko-ukrajinské války. Z 2000 lidí žijících na území pod ukrajinskou kontrolou 52 procent odpovědělo, že Zelenskému důvěřuje. Na konci roku 2023 se ale takto vyjádřilo 77 procent.

Server Ukrajinska pravda píše o jedné oběti a třech zraněných po pondělních ruských útocích na obce Siversk a Rivne v Doněcké oblasti na východě země.

Jednalo se podle něj o dva manželské páry. Při ostřelování Siversku zahynul čtyřiašedesátiletý muž, jeho jednašedesátiletá žena utrpěla zranění, cituje web mluvčí prokuratury. Později v obci Rivne podle ní ruský dron zaútočil na civilní vůz, kde cestoval další pár seniorů, jenž vyvázl se zraněními.

Ukrajinské letectvo ohlásilo sestřelení 28 ruských dronů v noci na dnešek. Dalších deset bezpilotních strojů, které označilo za imitace dronů, podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobilo škody, přičemž tři z nich zamířily směrem zpět do Ruska. Ruské ministerstvo obrany ráno na telegramu informovalo o zničení jednoho ukrajinského bezpilotního letounu nad Belgorodskou oblastí.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 útočných dronů typu Šáhed a dalších typů bezpilotních letounů v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Chersonské a Kirovohradské oblasti, napsaly dnes ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. „Nebyly zaznamenány žádné zásahy,“ podotklo letectvo.

Ruští okupanti pokračují ve svých útocích podél celé frontové linie, zejména  zesílili své útoky v Charkovské oblasti.

Podle analytiků DeepState se během posledního dne nepříteli podařilo zmocnit se tří osad v Doněcké oblasti a Charkovské oblasti.

„Nepřítel obsadil Lozovu, Ivanivku, Ševčenka a postoupil také k Toretsku,“ uvádí agentura Unian.

Západ potopil Ukrajinu. V ostrém rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (46) tvrdě kritizoval západní lídry za jejich nezájem dostát svých závazků. Zároveň naznačil ochotu jednat s Vladimirem Putinem (72), ale až po nástupu Donalda Trumpa (78). Podle analytika Milana Mikuleckého šlo však v podání Zelenského o promyšlený tah. Celý článek čtěte ZDE.

Vážení čtenáři, děkujeme za zájem o online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes, u příležitosti pravoslavných Vánoc, zašel do kostela sv. Jiří v Moskvě na sváteční mši.

Desítky z přibližně 2000 ukrajinských vojáků, kteří podstupovali výcvik ve Francii, tam dezertovaly. Činitel francouzské armády potvrdil takové informace některých médií publikované v minulých týdnech. Zmíněný zdroj dodal, že francouzské úřady nemají pravomoc ukrajinské zběhy zadržet. Francouzské ministerstvo obrany požádalo Kyjev o vysvětlení záležitosti.

Francie se loni v rámci vojenské podpory země bránící se již téměř tři roky ruské agresi podílela na výcviku členů 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské. Ukrajinská média však nedávno popsala hromadné dezerce z této brigády. Například podle renomovaného ukrajinského novináře Jurije Butusova, jenž působí jako šéfredaktor portálu Censor.net, dezertovalo na 1700 vojáků brigády dříve, než se dostalo do boje. Padesátka mužů uprchla ještě při výcviku ve Francii, uvedl.

„Bylo tu jisté množství zběhnutí, ale je to okrajový počet vzhledem k množství vycvičených,“ sdělil dnes nejmenovaný francouzský činitel agentuře AFP. Šlo podle něho o desítky lidí, přičemž brigáda jich měla 4500.

Epifanie/teofanie neboli „slavné zjevení se Božího Syna v těle“ je hlavním svátkem ortodoxních Vánoc. Pravoslavní křesťané na východě ho slaví rituální otužileckou koupelí coby připomínkou křtu Ježíše v řece Jordán. Na Ukrajině se tak do doslova ledových vod dnes nořili civilisté i vojáci.

Při bojích v ruské Kurské oblasti zahynulo okolo 15.000 ruských vojáků, řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině se podařilo vytvořit nárazníkovou zónu, dodal. 

„Důležité je, že okupanti nemohou v současnosti nasměrovat všechny tyto síly do jiných regionů, zvláště do Doněcké, Sumské, Charkovské a Záporožské oblasti,“ prohlásil Zelenskyj po schůzce s nejvyšším velením ukrajinské armády. Nezávislá média odhadují, že Rusko v Kurské oblasti nasadilo přes 50.000 vojáků, více než 10.000 jich od listopadu poslala Severní Korea. Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Severokorejců zemřelo už na 3000.

Místopředseda Sněmovny a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček potvrdil velvyslanci Vasylu Zvaryčovi, že Ukrajina může dál počítat s podporou hnutí ANO. Na dnešním setkání mluvili i o obchodní spolupráci, nejen při obnově země. Havlíček, o němž se spekuluje jako o možném premiérovi po podzimních sněmovních volbách, to napsal na síti X. Podle velvyslance Česko a Ukrajina sdílejí mnoho společných zájmů. Na síti X v souvislosti s jednáním zmínil, že vzájemný obchod roste, loni dosáhl téměř tří miliard dolarů (72,8 miliardy korun).

Při útoku ruského dronu na linkový autobus v ukrajinské Chersonské oblasti zemřel jeden člověk a devět dalších utrpělo zranění. Uvedl to dnes v podvečer šéf místní správy Oleksandr Prokudin, který na svém telegramovém kanálu zveřejnil video zasaženého autobusu.

Ukrajinská média informují i o dalších útocích v této oblasti na jihu země, při nichž byli zraněni nejméně tři lidé. Dnešní útok se podle Prokudina odehrál na západním předměstí Chersonu. Jeho podrobnosti úřady vyšetřují.

Schůzka zástupců slovenské vlády, Ukrajiny a Evropské komise ohledně zastavení tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu na Slovensko v úterý v Bruselu nebude. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády. EK se podle něj rozhodla naplánované jednání zrušit, protože se nezúčastní zástupci ukrajinské strany. Komise hledá náhradní termín schůzky.

Při útoku ruského dronu na linkový autobus v ukrajinské Chersonské oblasti zemřel jeden člověk a devět utrpělo zranění, uvedl šéf místní správy.

„Velmi dobře ví, co dělá. V podstatě se vymezil vůči politikům, kteří se vždycky vymezovali vůči Trumpovi. Vnímám to spíš jeho přípravu na nového nájemníka Bílého domu,“ komentoval bezpečnostní analytik Milan Mikulecký pro Blesk Zelenského kritiku budapešťského memoranda, které mělo garantovat Ukrajině územní celistvost. 

Nejvíce piva do Ruska loni dodávali a nejvíce na něm vydělávali Němci a Češi, jen Dánové vývoz přerušili. Export z Česka se dokonce meziročně zvýšil. Roste také vývoz čínského piva do Ruska. S odkazem na státní statistiky o tom na svém webu informuje ruská agentura RIA Novosti.

Hlavním dodavatelem piva do Ruska zůstává Německo, a to navzdory tři roky trvající invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Přestože německé pivovary loni snížily vývoz o 24 procent ve srovnání s předchozím rokem, Německo v období od ledna do října přesto dodalo ruským odběratelům 105 300 tun piva. Druhé místo v dodávkách zaujímá Česká republika. Vývoz českého piva do Ruska v loňském roce stoupl o 27 procent na 33 100 tun.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí východoukrajinského města Kurachove, které se nachází v Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, zatímco Kyjev tuto informaci nepotvrdil. Ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské vojenské uskupení Chortycja ráno napsal, že ruské invazní jednotky v Kurachove útočí.

Administrativa končícího amerického prezidenta Joea Bidena se chystá oznámit balík sankcí s cílem oslabit příjmy Ruska z exportu ropy. Napsala to dnes s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters. Opatření podle ní cílí proti ropným společnostem či takzvané stínové flotile tankerů, kterou Rusové používají k obcházení dosavadních sankcí proti jejich ropnému sektoru.

Biden v poslední době stupňuje kroky na podporu Ukrajiny ve snaze dostat ji po letech obrany proti ruské agresi do co nejlepší situace při návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Trumpovy plány ohledně podpory bránící se Ukrajiny jsou velmi nejasné, bývalý a zároveň příští prezident opakovaně dává najevo výhrady vůči dosavadní míře pomoci Kyjevu a slibuje ukončit válku do 24 hodin od inaugurace konané 20. ledna.

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo v Kurské oblasti zraněno nebo zabito přes 1000 severokorejských vojáků, napsala agentura Reuters.

Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Do deseti let plánuje například ztrojnásobit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu uplatňují západní státy. Napsala to dnes agentura Bloomberg.

Problémem zřejmě nebude ani vývoz plynu potrubím, protože Rusko bude schopno vývoz nasměrovat k jiným zájemcům, jako je Čína. „Budeme nadále zvyšovat podíl na světových trzích s LNG,“ řekl Putin 19. prosince na své výroční tiskové konferenci. Rusko bude podle něj schopno tento cíl splnit, i když sankce mají za cíl růst vývozu LNG z Ruska zastavit. Putin také vyjádřil přesvědčení, že ruský plynárenský gigant Gazprom si s ukončením tranzitu plynu přes Ukrajinu poradí.

Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP.

Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nejméně vydaly Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).

Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) působící v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupuje Rusko, v neděli upozornili na to, že intenzita bojů v okolí podniku v posledních hodinách zesílila. MAAE o tom informovala na svých internetových stránkách. Moskva dnes uvedla, že v neděli odrazila ukrajinský dronový útok na elektrárnu. Ta je největším zařízením svého druhu v Evropě.

MAAE uvedla, že její zástupci v neděli u Záporožské jaderné elektrárny dvakrát slyšeli hlasité výbuchy a mají zprávy o dronovém útoku na její výcvikové středisko. Nebyli schopni potvrdit, zda tyto incidenty měly nějaké následky. U elektrárny podle nich také zněla střelba z automatických zbraní.

Ukrajinské bezpečnostní orgány odvrátily teroristický útok, který ruské tajné služby údajně plánovaly v Kyjevské oblasti a jehož cílem měli být ukrajinští vojáci. Podle ukrajinských médií o tom dnes informovala ukrajinská tajná služba (SBU), která v souvislosti s případem zadržela čtyři lidi.

Ruští agenti podle SBU chystali výbuch ve vchodu do budovy, kde sídlí jeden z útvarů ukrajinské armády. Výbušné zařízení měl na místo přinést neplnoletý spolupracovník ruských tajných služeb oblečený do uniformy ukrajinské armády. Rusové prý sledovali pohyb mladíka a výbušné zařízení chtěli odpálit na dálku v okamžiku, kdy vejde do budovy. „Byl přesvědčený, že batoh exploduje, až z objektu odejde, a nevěděl o tom, že má při akci sám zemřít,“ tvrdí SBU. Zároveň obviňuje ruské tajné služby, že se snažily vyvolat na Ukrajině dojem, že armádou zmítají vnitřní konflikty.

Agentura Reuters dnes upozornila, že ruští váleční blogeři informují o pokračování ruského odrážení ukrajinské ofenzivy v ruské Kurské oblasti. Ukrajinská armáda překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti loni v srpnu a Rusům se ji zatím nepodařilo zcela vytlačit ani s pomocí tisíců severokorejských vojáků.

V neděli ruská i ukrajinská média informovala o nové ofenzivě ukrajinských jednotek v Kurské oblasti. Podle ruských vojenských blogerů, což jsou váleční korespondenti nebo experti, kteří sice podporují ruskou invazi, ale často kritizují její nedostatky, boje pokračují už druhým dnem, píše Reuters.

Volodymyr Zelenskyj využil tříhodinového rozhovoru s Lexem Fridmanem, který byl v neděli večer zveřejněn na portálu YouTube, k zopakování výzvy, aby se Ukrajina stala členem NATO. Zdůraznil také, že příměří bez bezpečnostních záruk pro Kyjev by Rusku jen poskytlo čas ke znovuvyzbrojení pro nový útok.

Tyto garance podle něho musí být spolehlivé, a ne jako budapešťské memorandum z roku 1994. To podepsaly Rusko, Británie a Spojené státy s Ukrajinou, která se slíbila vzdát svých jaderných zbraní výměnou za některá bezpečnostní ujištění. Zelenskyj podotkl, že velmoci nesvolaly konzultace, když Rusko v roce 2014 obsadilo ukrajinský Krym a části Donbasu. „Tuto zemi, tyto lidi (Ukrajince), tyto bezpečnostní záruky měli všichni u p*dele,“ řekl ukrajinský prezident v podcastu.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné operační svodce na facebooku uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili 27 útoků v kurachovském směru. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu napsala, že v posledních dnech se nejintenzivnější boje odehrávaly v průmyslové zóně u tepelné elektrárny a továrny na výrobu potrubí na západním okraji Kurachove. Donedávna tato místa kontrolovaly ukrajinské jednotky, podotkla BBC.

Ukrajina neobdržela ani polovinu ze 177 miliard dolarů, které USA od začátku invaze vyčlenily pro Kyjev, prohlásil Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s Lexem Fridmanem.

Ukrajinský prezident naznačil, že tento vývoj může souviset s korupcí nebo lobbingem na straně amerických společností. „Pokud jsme měli vyčleněno 177 miliard dolarů a pokud dostaneme polovinu, tak kde je ta druhá polovina? Pokud najdete druhou polovinu, najdete korupci,“ uvedl Zelenskyj během tříhodinového rozhovoru.