Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase ráno.
Jeden člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Nepřítel zasáhl město Sumy naváděnými leteckými pumami, které zničily a poškodily rodinné domy, hospodářské budovy a civilní vozidla. Podle prvních informací bylo zraněno devět lidí, včetně dvou dětí. Jeden muž na následky zranění zahynul v nemocnici, uvedli záchranáři na sociální síti.
„Dnes ráno byl v důsledku ruského útoku zcela zničen náš sklad v Kyjevě. Vyhořel do základů,“ informuje Nadace Oleny Zelenské. „Nejdůležitější je, že nikdo z lidí nebyl zraněn. Děkujeme jednotkám Státní služby pro mimořádné situace Ukrajiny, které zasahovaly na místě, za rychlost a profesionalitu.“
Nadace první dámy specifikuje, že ve skladu byla uložena humanitární pomoc, kterou nadace nakupovala a přijímala od partnerů za účelem dalšího předání dětem, rodinám a zařízením v různých regionech Ukrajiny. „Mezi zničeným majetkem jsou generátory, domácí spotřebiče, notebooky, tablety, elektronické knihy, zdravotnické vybavení a mnoho dalšího. Veškerá tato pomoc měla konkrétní účel: podpořit vzdělávání dětí, fungování vzdělávacích zařízení a nemocnic a pomoci rodinám v různých regionech Ukrajiny.“
Kubánec, kterého v noci na dnešek obvinilo americké ministerstvo spravedlnosti ze spolupráce s ruskými rozvědkami, v roce 2024 koordinoval žhářské útoky nejméně ve čtyřech zemích EU, včetně Česka. Informovala o tom německá stanice Deutsche Welle (DW), podle které pětatřicetiletý Oemis Romagoza Durruthy nařídil jím zrekrutovanému muži mimo jiné zapálit autobusové depo v České republice.
Časové období by odpovídalo žhářskému útoku v autobusovém depu na pražském Klíčově. Z útoku byl v roce 2025 usvědčen šestadvacetiletý Kolumbijec, který si za terorismus odpykává trest osmi let vězení.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov udělil vyznamenání kapitánovi fregaty, která v pondělí v mezinárodních vodách u pobřeží Dánska vystřelila dvě světlice k dánskému vojenskému vrtulníku a stroj jen těsně minula. Dnes o tom podle serveru The Moscow Times informovalo ruské ministerstvo obrany.
Jméno kapitána zveřejněno nebylo, ale ministr mu udělil medaili Za odvahu. Ocenil jeho „šikovné a rozhodné jednání“. Podle Moskvy fregata Soobrazitělnyj odpálením dvou světlic „zabránila provokaci ze strany dánského vrtulníku“. Helikoptéra poté od ruské lodě odletěla.
Soud v Moskvě nařídil propustit z vazby čtyři řidiče kamionů, z nichž loni na jaře vylétly drony ukrajinské tajné služby k útokům na vojenské letecké základny v Rusku. Píše o tom ruský Kommersant. Generální prokuratura podle něho odmítla schválit obžalobu z terorismu a dalších zvlášť závažných trestných činů, kterou sestavil ruský Vyšetřovací výbor.
Podle vyšetřovatelů řidiči patřili do skupiny, kterou ukrajinská tajná služba SBU naverbovala kvůli páchání teroristických útoků v Rusku. V čele této skupiny údajně stojí manželský pár původem z Ukrajiny a ještě jeden člověk. Ruské úřady po této trojici vyhlásily pátrání.
Část řidičů pracovala pro firmu zaregistrovanou na šéfa skupiny, ostatní si najal.
Nadcházející volby ukáží, že miliony Rusů podporují armádu bojující ve válce proti Ukrajině a také semknutost Ruska, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin dnes v podvečer v televizním projevu k národu. Šéf státu vyzval k co největší účasti v nadcházejícím hlasování. Účast ve volbách bude společným příspěvkem k vítězství Ruska, prohlásil.
V Rusku začne v pátek třídenní hlasování, ve kterém voliči zvolí 450 poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Souběžně se v mnoha regionech uskuteční volby do oblastních sněmů a místní volby. Politický systém v Rusku je přísně kontrolován a všeobecně se očekává, že vládnoucí strana Jednotné Rusko si udrží svou dominanci, poznamenala agentura Reuters.
Půjde o první volby od Putinova rozkazu ke vpádu ruských vojsk do sousední země v únoru 2022, který rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Poprvé se voleb zúčastní voliči na okupovaných ukrajinských územích, o nichž Moskva v rozporu s mezinárodním právem tvrdí, že jsou součástí Ruské federace.
Dron, který v pondělí vyzvedla z Baltského moře polská armáda, byl výbušninou vybavený ruský stroj typu Gerbera 2. Podle agentur PAP a AFP to dnes uvedli polští činitelé. O nálezu bezpilotního letounu informoval v pondělí ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který hovořil o možnosti, že šlo o ruský stroj.
„Obsahoval hlavici s roznětkou. Podařilo se nám oddělit hlavici od samotného dronu a poté byla hlavice z bezpečnostních důvodů okamžitě zneškodněna přímo na pláži,“ řekl nyní prokurátor Bartosz Okoniewski. Předběžná zjištění podle něj ukazují, že se jednalo o vojenský dron Gerbera 2, který vyrábí a používá Rusko.
Zbytky dronu podle AFP prozkoumá polská armáda, aby zjistila, odkud se do Baltského moře dostal a co bylo jeho zamýšleným cílem. Kosiniak-Kamysz v pondělí uvedl, že armáda dron vylovila z moře poblíž obce Rusinowo a předpokladem je, že ho Rusko ztratilo během manévrů v Baltském moři.
Ukrajinská armáda tvrdí, že zabila ruského generála Antona Grunise, který začátkem července prezidentovi Vladimiru Putinovi ohlásil, že ruské invazní síly dobyly Kosťantynivku v Doněcké oblasti. Oznámil to velitel ukrajinských bezpilotních systémů Robert Brovdi, přezdívaný Magyar (Maďar). Informaci podle ruskojazyčných médií potvrdil Apti Alaudinov, zástupce šéfa hlavního vojensko-politického ředitelství ruských ozbrojených sil, který také velí čečenským zvláštním silám.
Maďar v příspěvku na telegramu připomněl, že Putin v červenci o Grunisovi mluvil jako „o člověku s litevským příjmením narozeném v Kazani, který skvěle bojuje“.
„Já jako člověk s maďarskou přezdívkou narozený na Ukrajině hlásím: generál Grunis byl zlikvidován 12. září ve svém nočním úkrytu na území dočasně okupované Doněcké oblasti,“ napsal Brovdi.
Ukrajinská armáda tvrdí, že zabila ruského generála Antona Grunise, který začátkem července prezidentovi Vladimiru Putinovi ohlásil, že ruské invazní síly dobyly Kosťantynivku v Doněcké oblasti. Oznámil to velitel ukrajinských bezpilotních systémů Robert Brovdi, přezdívaný Magyar (Maďar). Informaci podle ruskojazyčných médií potvrdil Apti Alaudinov, zástupce šéfa hlavního vojensko-politického ředitelství ruských ozbrojených sil, který také velí čečenským zvláštním silám.
Maďar v příspěvku na telegramu připomněl, že Putin v červenci o Grunisovi mluvil jako „o člověku s litevským příjmením narozeném v Kazani, který skvěle bojuje“.
„Já jako člověk s maďarskou přezdívkou narozený na Ukrajině hlásím: generál Grunis byl zlikvidován 12. září ve svém nočním úkrytu na území dočasně okupované Doněcké oblasti,“ napsal Brovdi.
Český premiér Andrej Babiš při dnešní návštěvě Bulharska vyzval evropské lídry, aby se snažili ukončit válku na Ukrajině. Jako příklad jim dal prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Evropa by se měla konečně snažit ukončit tu válku,“ uvedl Babiš s tím, že evropští lídři nedělají nic. „Trump si naopak telefonoval s Putinem, hodinu a 15 minut,“ poznamenal.
Válka na Ukrajině byla jedním z témat Babišova dnešního jednání s bulharským premiérem Rumenem Radevem. Oba se shodli na tom, že ozbrojený konflikt je jednou z příčin energetické krize v Evropě a problémů evropského hospodářství.
Bělorusko propustilo 25 politických vězňů, kteří se následně dostali bezpečně do Litvy. Oznámila to dnes na síti X exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která poděkovala americkému zmocněnci Johnovi Coaleovi. Ten v úterý jednal v Minsku s autoritářským vůdcem země Alexandrem Lukašenkem a dnes uvedl, že Spojené státy na oplátku za 25 propuštěných zruší sankce vůči dvěma běloruským společnostem.
O propouštění běloruských politických vězňů informovala dopoledne také lidskoprávní organizace Vjasna. „(V úterý) večer se příbuzní některých vězňů dozvěděli, že si své blízké budou moci následující ráno vyzvednout z trestaneckých kolonií,“ uvedla na platformě Telegram. Na webu tou dobou informovala, že k dnešku eviduje v Bělorusku 911 politických vězňů. Bilanci později aktualizovala na 886 vězněných z politických důvodů.
Mezi dnes propuštěnými jsou novináři, výzkumníci, občanští aktivisté i hudebníci, někteří z nich strávili za mřížemi roky, uvedla následně Vjasna.
Rusko v letošním roce provedlo už 304 útoků na lokomotivy, 120 vagonů pro cestující a 43 vlakových nádraží. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v souvislosti s ruskými útoky na železniční infrastrukturu Ukrajiny v úterý požádal spojence o dodávky lokomotiv jako náhradu za zničené stroje. Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu zničilo Rusko podle něj přes 500 lokomotiv.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo zachycení a likvidaci 71 ukrajinských dronů nad šesti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Úřady v ruské Belgorodské oblasti informovaly o dvou zraněných při ukrajinském nočním dronovém útoku na automobil.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 80 bezpilotními letouny, z nichž 63 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ráno ukrajinské letectvo, které dále bez podrobností informuje o zásazích drony na sedmi místech.
Kyjevská vojenská správa mezitím uvedla, že ruský vzdušný útok na Kyjev způsobil požár ve skladu na západě metropole. O mrtvých ani zraněných tam nyní úřady neinformovaly.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja informovala o dalším ruském útoku na osobní vlak. Soupravu mířící z Kyjeva do Mykolajivu se ale podle ní podařilo včas evakuovat, o zraněných nebo obětech se společnost nezmiňuje. Ruské útoky na ukrajinskou železnici v poslední době zintenzivnily.
Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil dnes ráno na platformě Telegram šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Moskva se k této informaci zatím nevyjádřila.
"Pět lidí zemřelo na místě. Sedm zraněných je v současné době v lékařské péči," uvedl Hanža, jenž později zveřejnil fotografii, která podle něj následky útoku zachycuje. Je na ní vidět poničený a zakrvácený minibus a zřejmě také jedna z obětí, která je na snímku rozmazaná. Nikopolský okres se nachází v blízkosti frontové linie.
Útok ruských dronů na Kyjev v noci na dnešek způsobil požár ve skladu na severozápadě ukrajinské metropole. O mrtvých ani zraněných úřady dosud neinformovaly, napsal web Kyiv Post.
"V důsledku nepřátelského útoku začala hořet skladová budova ve Svjatošynském městském obvodě," oznámila kyjevská vojenská správa. Na místo dorazily záchranné složky, oběti zatím nejsou hlášeny.
K útoku došlo několik hodin poté, co Rusko v úterý opakovaně zaútočilo na Kyjev, přičemž při jednotlivých útocích v různých částech města zahynula jedna osoba a 12 lidí bylo zraněno.
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo pět osob v souvislosti s údajnými ruskými plány zahrnujícími sledování, nábor a nájemné vraždy, vyplývá z obžaloby zveřejněné v úterý. Podle obžaloby pětice pracovala pro ruské zpravodajské služby a měla za úkol provádět útoky a vraždy po celém světě, včetně Spojených států. Všech pět obžalovaných je na útěku. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Ruské velvyslanectví v USA na žádost agentury o komentář dosud neodpovědělo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Evropském parlamentu přednese tradiční projev o stavu Evropské unie. Očekává se, že hlavními tématy budou posílení konkurenceschopnosti Evropské unie a její energetické nezávislosti, ale rovněž i umělá inteligence, boj s klimatickými změnami, ochrana dětí na internetu a také otázky bezpečnosti v souvislosti s hybridními útoky z poslední doby. Text projevu von der Leyenová přísně střeží a dosud ho nikdo předem nezveřejnil.
Šéfka unijní exekutivy by měla hovořit rovněž i o další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko a také o migraci, zejména v souvislosti s krizí ve španělské Ceutě, kam 30. července z Maroka vniklo nelegálně na 80.000 migrantů.
Ukrajina testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Další vývoj prochází testováním. Jedná se o ukrajinský projekt, který zaznamenal úspěch – Šáhed byl zničen,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu, přičemž měl na mysli drony íránské konstrukce vysílaný Ruskem. „Je však třeba ještě doladit některé technické detaily. Potřebujeme ještě trochu času," dodal.
Dobré raáno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.
Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 15. září 2026
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.