Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S.K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.
Žádná vnější síla nebude nikdy schopna omezit ruské vojenské výdaje a přítomnost jednotek takzvané koalice ochotných na Ukrajině nepřipadá v úvahu. V reakci na výroky evropských představitelů z tohoto týdne to dnes podle ruské státní tiskové agentury TASS prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit, že nemá v úmyslu napadnout Evropu.
Europoslanci vyzvali Evropskou unii, aby převzala větší díl zodpovědnosti za bezpečnost Evropy a co nejaktivněji podpořila mír na Ukrajině. Ukrajina by podle nich měla získat bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o NATO. Příslušnou rezoluci dnes schválil Evropský parlament.
Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku 18 a 19 let. Dnes to v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie podle agentury AP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Prezident rovněž zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území Francie včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou. AP poznamenala, že Francie chce posílit své ozbrojené síly vzhledem k hrozbám ve světě, včetně ruských mocenských ambicí.
„Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta,“ řekl Macron.
Krajský soud v Brně dnes po odvolání potvrdil podmíněný trest Lubomíru Boušemu, který na sociální síti zveřejnil několik desítek příspěvků, ve kterých vychvaloval činy ruského prezidenta Vladimira Putina a podporoval ruskou agresi na Ukrajině. Podle obžaloby tím vyjadřoval podporu ozbrojenému útoku Ruska na Ukrajinu a veřejně schvaloval zločin proti míru, čímž se provinil popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidy. Rozhodnutí je pravomocné. Muž k veřejnému zasedání nedorazil, konalo se bez něj, vinu odmítá.
V Sumské oblasti při nočním úderu dronů zahynul třiapadesátiletý muž, uvedla podle stanice BBC místní policie. Ve středu večer Rusové shodili z dronů bombu na auto ve městě Cherson a zabili šestatřicetiletou ženu a šestileté dítě, napsala Ukrajinska pravda. Z dalších míst ruských úderů ukrajinské úřady hlásí raněné.
Doživotní tresty vězení dnes udělil ruský soud osmi mužům za jejich podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Agentury Reuters a AFP připomínají, že 19 kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil osobně ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.
Před rozmístěním zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné bezpečnostní mise musí být nejprve mezi Moskvou a Kyjevem příměří. Dnes to podle agentury Reuters prohlásilo turecké ministerstvo obrany, které tak reagovalo na úterní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten řekl, že v den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci.
„Nejprve musí být mezi Ruskem a Ukrajinou zajištěno příměří. Poté musí vzniknout rámec mise s jasným mandátem a musí být stanoveno, v jakém rozsahu každá země přispěje,“ uvedlo turecké ministerstvo obrany.
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo Polsku, že musí uzavřít svůj konzulát v Irkutsku. Učinilo tak v odvetě za krok Varšavy, která před několika dny odvolala svůj souhlas s provozem ruského konzulátu v Gdaňsku. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski o uzavření ruského diplomatického úřadu rozhodl v reakci na nedávnou sabotáž na polské železnici, ze které Varšava viní Moskvu. Ta svou účast na diverzi popřela.
„Zredukování ruské konzulární přítomnosti v Polsku jeho vedením pod absurdní záminkou je otevřeně nepřátelským a neopodstatněným krokem. V reakci na něj bude uzavřen poslední zbývající polský konzulát v Ruské federaci,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení, které zveřejnila na svém webu.
V bojích na Ukrajině zahynul sedmadvacetiletý Čech, informovala na facebooku škola v Uherském Hradišti, kde mladík dříve studoval. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake dnes ČTK bez dalších podrobností řekl, že úřad o případu ví a komunikuje s rodinou. Ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště Ivo Savara dnes ČTK řekl, že mladík na škole studoval do třetího ročníku, poté z ní odešel. Matka kontaktovala třídní učitelku s informací, že zemřel. Podle dostupných informací ČTK jde o pátého českého občana, který padl v bojích na území Ruskem napadené země.
„Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva. Ve válce na ukrajinské frontě u Izjumu zahynul náš bývalý student kamenosochařského oboru, Jirka Kotrla. Bylo mu 27 let. Čest jeho památce,“ uvedla škola.
Mezinárodní federace IJF uvolnila podmínky pro ruské judisty, na turnajích budou mít národní vlajku i hymnu. Začne to platit okamžitě. Federace na svém webu oznámila, že poprvé se nová pravidla uplatní už na grandslamu v Abú Zabí, který se uskuteční od pátku do neděle.
Sportovci z Ruska mají problém s účastí na mezinárodních soutěžích od roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Ačkoliv válka pokračuje, v judu se mohli jako neutrální vrátit na mezinárodní scénu na jaře 2023. Počínaje grandslamem v Abú Zabí už budou plnohodnotnou reprezentací, na tento turnaj ve Spojených arabských emirátech je z Ruska přihlášeno dvanáct mužů a sedm žen. Z českých judistů budou v Abú Zabí startovat Petr Mladý, Jan Svoboda, Adam Kopecký a Martin Bezděk.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajině 142 bezpilotními letouny, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana 92 strojů zlikvidovala. Na platformě Telegram to uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany taktéž na Telegramu oznámilo sestřelení 118 ukrajinských dronů.
Zásahy ruskými bezpilotními letouny hlásí 18 míst a na třech místech dopadly trosky dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo s tím, že v ukrajinském vzdušném prostoru se nadále nachází několik nepřátelských strojů.
Ruská protivzdušná obrana oznámila likvidaci ukrajinských dronů mimo jiné nad Belgorodskou, Kurskou a Samarskou oblastí.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny stále zuří, ale v proruských kruzích na sociálních sítích už zvítězila Moskva: virální videa generovaná umělou inteligencí (AI) zobrazují ukrajinskou armádu na ústupu, a to včetně podvržených záběrů zobrazujících plačící vojáky, píše agentura AFP.
Rusko se snaží dobýt logistické centrum v Doněcké oblasti už déle než rok. Podle map bojiště zveřejněných Institutem pro studium války (ISW) v posledních týdnech zintenzivnilo útoky a přiblížilo se k předměstí Pokrovsku v pohybu připomínajícím kleště.
Ačkoli bitva pokračuje, série virálních příspěvků na sociálních sítích vypráví jiný příběh: v listopadu se na nich šířily desítky videí generovaných umělou inteligencí, na nichž ukrajinští vojáci odevzdávají zbraně nebo pláčou na cestě na frontu. Zaznamenaly miliony zhlédnutí.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Moldavsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli úternímu narušení vzdušného prostoru země bezpilotními letouny. Při té příležitosti mu ukázalo údajný sestřelený ruský dron, který ho čekal před vchodem na moldavské ministerstvo zahraničí. Informuje o tom agentura AFP. V úterý narušilo moldavský vzdušný prostor dohromady šest dronů.
Podle AFP byl velvyslanec Oleg Ozerov nemile překvapen, když odcházel z moldavského ministerstva a před vchodem ho čekal dron s písmenem Z, jímž je značena ruská vojenská technika určená k útokům na Ukrajině. Ta se plnohodnotné ruské agresi brání od února roku 2022.
Ceny ropy dnes na světových trzích rostou poté, co v úterý klesly na nejnižší hodnoty za poslední měsíc. Výrazný pokles byl důsledkem nadějí na možné ukončení ruské války na Ukrajině.
Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument, o jehož existenci agentura poprvé informovala už v říjnu, se stal klíčovým podkladem pro pozdější 28bodový "americký mírový plán".
Ruský vojenský soud uložil 24letý trest za spolupráci s Kyjevem muži, který podle něj konstruoval drony a vypouštěl je v Moskevské oblasti. Informovala o tom dnes ruská tajná služba FSB, podle níž je rozsudek pravomocný.
Odsouzený „ruský občan A. E. Verjanov“, narozený roku 1970, chtěl podle sdělení svou činností odhalovat slabiny ruské protivzdušné obrany. V roce 2023 podle obvinění z vlastní iniciativy navázal spolupráci se zakázanou teroristickou organizací a zástupcem ukrajinské tajné služby SBU. Tento muž z Rostova na Donu na jihu Ruska dostal za úkol vyhodit do povětří letadlo „vysoce postaveného“ představitele ruského státu, tvrdí FSB. Proto byl dotyčný obviněn z vlastizrady a účasti v teroristické organizaci. Tvrzení ruské bezpečnostní služby nelze nezávisle ověřit.
Podle republikánského kongresmana Dana Bacona je zřejmé, že Witkoff zcela straní Rusům, a měl by být zbaven funkce. „Nelze mu svěřit vedení těchto vyjednávání. Udělal by Ruskem placený agent méně než on? Měl by být propuštěn,“ napsal Bacon.
Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
Proces, v němž je francouzský politolog Laurent Vinatier v Rusku obviněn ze špionáže, začne pravděpodobně 28. února, informovala dnes agentura AFP s odkazem na právníka rodiny Vinatierových. Devětačtyřicetiletý Francouz je v Rusku vězněn od června 2024 a v říjnu téhož roku tam byl už odsouzen ke třem letům vězení. Za špionáž mu má hrozit až 20 let vězení.
Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině. Informaci získali novináři z projektu Linie, kteří ji zveřejnili ve spolupráci s webem Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničí ČTK potvrdilo, že se případem zabývá. Zajatého jednadvacetiletého Hoanga Trana, který má české i vietnamské občanství, čeká podle ruských zdrojů soud v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Hrozí mu trest od sedmi do 15 let vězení.
Novináře na situaci Trana upozornila jeho blízká známá, které se počátkem srpna přestal ozývat. Poté narazila na internetovém serveru Reddit a Youtube na videa, kde ho poznala. Tran na nich měl popálený obličej a obvázané zápěstí, o které měl přijít poté, co ruské síly prolomily jejich pozici.
„V minulosti se Rusové snažili co nejvíce zviditelnit své kruté zacházení vůči ukrajinským vojákům, včetně zveřejňování poprav a dalších forem válečných zločinů a nelidského chování,“ řekl ČTK analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že Rusko využívá tímto způsobem informační prostor s cílem demoralizovat a popohnat k dezerci vojáky na ukrajinské straně.
V rozpravě v Evropském parlamentu dnes k dění kolem Ukrajiny a mírovému plánu USA vystoupili také čeští zástupci v europarlamentu. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové z frakce Zelených je dobře, že Evropa byla při jednáních s USA schopná představit vlastní vize i reálné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Americký 28bodový plán označila za „nákupní seznam“ ruského prezidenta Vladimira Putina a vyzvala, aby Evropa pokračovala ve vojenské podpoře Ukrajiny.
Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu naopak vyjádřila přesvědčení, že Evropa svým přístupem, kdy podle ní dlouho odmítala byť uvažovat o míru, „zaspala“ a v důsledku toho musí nyní přihlížet, jak druzí rozhodují o evropské bezpečnosti. „Jestli má Evropa znovu něco znamenat, musí přestat odmítat pragmatismus a začít ho používat,“ uvedla. Připustila, že Evropa potřebuje stabilní Ukrajinu, dosavadní pomoc Ruskem napadené zemi ale podle ní postrádala jasný realistický plán. Kritizovala také korupci a netransparentnost při rozdělování pomoci na Ukrajině.
„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.