Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Ukrajina nesníží věk pro odvod do armády navzdory výzvám Spojených států. Z USA v minulých dnech zaznělo, že Kyjev by měl zvážit, zda do do boje proti ruskému agresorovi nezačne povolávat už osmnáctileté Ukrajince. V současné době se ukrajinská mobilizace týká mužů starších pětadvaceti let.

„Naše pozice je maximálně transparentní: nebudeme snižovat věk pro mobilizaci,“ řekl vysoce postavený ukrajinský představitel agentuře AFP, která připomněla, že mobilizace je na Ukrajině bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi, citlivé téma. Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Země však později začala podle agentury Reuters čelit nedostatku vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou ruskou invazní armádou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu podepsal nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace a má usnadnit povolávání mužů do zbraně. Snížil také povolávací věk z 27 na 25 let. Zároveň ale zdůraznil, že nemá v plánu dále věk pro odvod do armády snižovat. Ukrajinští představitelé chtějí chránit nejmladší muže, aby zabránili další demografické decimaci, poznamenává Reuters. Někteří vojáci ale válčí po celou dobu ruské agrese a nemají před sebou vidinu demobilizace. A ačkoliv skutečné počty zabitých a zraněných vojáků nejsou známy, odhady hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách.

Julija Navalná, vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném, vyzvala jeho příznivce, aby mu navrhli náhrobek symbolizující jeho politický boj proti režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalná, kterou ruské úřady chtějí zadržet, žije v zahraničí.

„Ať to není jen pomník, ale symbol. Pro někoho symbol naděje. Pro někoho symbol síly a boje. Pro někoho symbol toho, co jsme společně prožili. Symbol toho, jakou cenu má svoboda,“ řekla Navalná ve výzvě na videoportálu YouTube. „Tento památník je způsobem, jak říci, že jsme na Alexeje a jeho myšlenky nezapomněli. Nikdy nezapomeneme,“ dodala.

Úlohou nového zvláštního představitele předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, kterým se stal český diplomat Petr Mareš, bude koordinovat projekty, které na území Ruskem napadené země probíhají. Jde například o projekt dohledávání unesených ukrajinských dětí či odminování ukrajinského území. Mareš to dnes řekl českým novinářům na Maltě, kde se účastnil ministerského zasedání OBSE. 

„Nejsem představitelem OBSE pro Ukrajinu, ale představitelem předsednictví OBSE pro Ukrajinu. Zastupuji ty státy, které mají na krizi na Ukrajině podobný názor jako Česko,“ upřesnil Mareš hned na úvod. „Celou OBSE nemohu zastupovat, neboť jistě jste poslouchali pana Lavrova a chápete, že to by nešlo,“ dodal český diplomat.

Polské předsednictví v EU, které začne od ledna, bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Dnes to ve Varšavě podle agentur prohlásil polský premiér Donald Tusk po schůzce s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a lídry politických frakcí v europarlamentu.

Podle šéfa polské vlády bude Varšava sedmadvacítce předsedat v náročném období. Připomněl v této souvislosti krize na Ukrajině, na Blízkém východě nebo současné dramatické dění v Gruzii a Jižní Koreji.

Trest doživotního vězení navrhl pro ruského nacionalistu Jana Petrovského finský prokurátor v první den soudního jednání v Helsinkách. Rus, který dnes vinu odmítl, stojí před soudem kvůli možným válečným zločinům na východě Ukrajiny v roce 2014, uvedla agentura Reuters.

Soud s Petrovským je „vzácným pokusem“ prokurátorů mimo Ukrajinu hledat spravedlnost pro oběti válečných zločinů v konfliktu, který fakticky začal dávno před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, píše Reuters. Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, je obviněn, že spolu z muži ze své polovojenské jednotky zabil na východě Ukrajiny 22 ukrajinských vojáků a další zranil.

Rusko nařídilo uzavřít polský generální konzulát v Petrohradě. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšavu krok Moskvy nepřekvapil, neboť ho po uzavření ruského konzulátu v Poznani očekávala.

„Ruské rozhodnutí přijímáme s důstojnou lhostejností, protože jsme ho očekávali,“ řekl Sikorski novinářům na Maltě, kde se účastní jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Evropská komise (EK) v reakci na sporné rumunské prezidentské volby posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Informovala o tom dnes exekutiva Evropské unie, která vyzvala čínského provozovatele platformy, aby uchoval data související s možnými riziky pro volby a společenskou debatu v unijních zemích.

První kolo rumunských prezidentských voleb vyhrál překvapivě proruský kritik EU a NATO Calin Georgescu, kterého podporovaly desetitisíce účtů na TikToku. Bruselský web Politico dnes upozornil, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích zavedlo Pobaltí. V Gruzii neustávají protesty proti rozhodnutí vládnoucí strany přerušit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií, demonstrace v Tbilisi se v noci na dnešek ale odehrála oproti předchozím dnům relativně pokojně a gruzínské úřady oznámily, že zahájily vyšetřování stížností na policejní brutalitu, uvedla média. Proti policejnímu násilí při rozhánění protestů se dříve ohradila EU.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil během svého projevu na jednání OBSE šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za válečného zločince. Šéf ruské diplomacie poté během své řeči hovořil o nacistickém režimu v Kyjevě. Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se účastní i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten ale během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál.

„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. „Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě," dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, lžou".

V české sbírce na nákup dronů pro nasazení v boji na Ukrajině lidé k dnešnímu dni vybrali více než 203 milionů korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci spolku Skupina D, který veřejnou sbírku Drony Nemesis pořádá. Spolek také představil nový projekt, který má za cíl vybrat peníze na pořízení 100 tun plastické trhaviny a dalšího ženijního a pyrotechnického materiálu.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov před týdnem telefonoval se svým americkým protějškem Charlesem Brownem, který je předsedou sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), který rozhovor označil za velmi neobvyklý, neboť Gerasimov naposledy se svým americkým kolegou, tehdy Markem Milleym, telefonicky jednal v říjnu 2022. Podle deníku Gerasimov řekl Brownovi, že odpálení balistické rakety Orešnik (Líska) na Ukrajinu bylo plánováno již týdny před rozhodnutím USA umožnit Ukrajině údery střelami ATACMS na cíle v ruském zázemí.

Principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jsou podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a proti celé evropské bezpečnosti. Lipavský to řekl českým novinářům před začátkem dnešního zasedání OBSE na Maltě. Schůze se účastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ale i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. EU zastupuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ uvedl Lipavský. „Tyto principy jsou dneska podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti,“ dodal. Jak doplnil, v projevu Česka na dnešním jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.

Ruské jednotky postoupily na devíti místech na frontě ve východoukrajinském Donbasu, jehož úplné dobytí se jeví cílem ruské ofenzívy, především dobyly ves Blahodatne u Bachmutu. Ukrajinským silám se však podařilo vytlačit okupanty ze vsi Novyj Komar, uvedli podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Může jít o důležitý taktický úspěch, protože Novyj Komar leží na silnici z ukrajinského týlu do obce Velyka Novosilka, představující klíčový bod v ukrajinské obraně na styku východní a jižní fronty, poznamenal server BBC News.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 44 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo.

Vzdušné síly státu bránícího se ruské agresi uvedly, že protivzdušná obrana sestřelila 30 bezpilotních letounů. Dalších 12 podle Kyjeva zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje. Jeden dron mířil směrem k Bělorusku, doplnilo letectvo. O zraněných nebo škodách nejsou informace.

Dobré ráno, milí čtenáři. I dnes vás budeme informovat o nejnovějším dění. 

Zatímco se ukrajinská armáda snaží najít dostatek vojáků, zejména pěchoty, aby se ubránila mnohem většímu ruskému vojsku, některé jednotky dávají druhou šanci uprchlíkům z fronty, píše agentura Reuters.

Podle údajů prokuratury bylo od roku 2022 zahájeno téměř 95.000 trestních řízení proti vojákům kvůli "svévolnému opuštění" jednotky bez povolení nadřízeného a pro závažnější trestný čin dezerce z bojiště.

Počet případů každým rokem války strmě roste: téměř dvě třetiny z celkového počtu pocházejí z letošního roku. 

Ani jedna z válčících stran vlastní ztráty zpravidla nezveřejňuje. Ruská služba BBC nedávno na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů uvedla, že na bojišti padlo přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Skutečné číslo podle ní bude nejspíš výrazně vyšší.

Magazín The Economist před časem odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 000 až 100 000; počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 000 až 140 000. Deník The Wall Street Journal v září odhadl ukrajinské ztráty na 80 000 padlých. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 000, napsal americký deník.

Náměstkyně ruského ministra obrany Anna Civiljovová oznámila během jednání, že se na úřady obrátilo 48 000 příbuzných ruských vojáků a poskytlo své vzorky DNA pro účely pátrání po nezvěstných. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Média Civiljovovou označují jako příbuznou ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Odebíráme DNA od příbuzných... Přijímá je od nich ministerstvo vnitra... a do své databáze zahrnuje všechny příbuzné, kteří nás kontaktovali. Už jsem řekla, 48.000,“ uvedla na nedávném zasedání parlamentního výboru pro práci, sociální politiku a otázky veteránů Civiljovová, jak vyplývá z videa, které z jednání zveřejnil telegramový kanál Astra.

Šéf obranného výboru dolní komory parlamentu Andrej Kartapolov následně přítomné požádal, aby toto číslo nikde nezveřejňovali. „Je to tajná informace, poměrně citlivá,“ uvedl Kartapolov a zmínil, že údaj zahrnuje počty nezvěstných v boji. Civiljovová poznamenala, že nesdělila statistiku nezvěstných vojáků, ale počet žádostí, které úřady dostaly. „Řada z nich se najde,“ řekla. Záběry z jednání byly podle Astry streamovány na oficiálních stránkách Státní dumy, ale záznam vysílání se na webu nedochoval. 

Kvůli přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova loni do Skopje nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už třetím rokem. Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. A právě na Maltu se nyní Lavrov chystá. 

Do Valletty ukrajinská delegace pod vedením současného ministra Sybihy zamíří. „Šéf ministerstva zahraničí vystoupí na plenárním zasedání ministrů OBSE a povede řadu dvoustranných jednání se svými protějšky z partnerských zemí Ukrajiny,“ uvedla na svém webu ukrajinská diplomacie. K očekávané přítomnosti Lavrova se nevyjádřila.

Ruská státní agentura TASS později napsala, že Malta před odletem ruské delegace z Moskvy zrušila vízum Mariji Zacharovové, maltské předsednictví OBSE jako důvod uvedlo „okolnosti, které nemohlo ovlivnit“. Mluvčí poté na telegramu označila Západ za „hydru“. „Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ napsala Zacharovová, která dále mimo jiné uvedla, že má z rozhodnutí radost. „Budu moct jít na koncert do Kremelského paláce, kde vystupuje dětský soubor Domisolka,“ napsala.

Ruské vystřelení signální střely na německý vrtulník česká vláda nijak neřešila. „Neprobírali jsme to na vládě, nemám k tomu v tuto chvíli další informace a nerad komentuji něco, o čem nemám kvalitní informace,“ reagoval na tiskovce ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS), který vedle toho komentoval i přerušení dodávek ruské ropy přes ropovod Družba. 

„My říkáme, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a že se příští rok zbavíme závislosti na ruské ropě a ti, co to zpochybňují různým způsobem, buďto nechápou, o co jde, nebo to nechtějí chápat, nebo záměrně klamou veřejnost. Tady vidíte, co se děje, když jsme jenom částečně závislí na ruské ropě,“ vzkázal Fiala.

Norský soud dnes zamítl podmínečné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. 

Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. Soud projednával Breivikovu druhou žádost o podmínečné propuštění mezi 19. a 21. listopadem v tělocvičně vězení Ringerike, která byla provizorně přestavěna na jednací sál.

Breivik při příchodu na pozdrav zdvihl pravici a podle norské agentury NTB prohlásil, že už 13 let není člověkem. Pětačtyřicetiletý pravicový extremista také řekl, že nadále slouží své „frakci“. Nad jeho pravým uchem bylo na jinak vyholené hlavě patrné písmeno „Z“, zřejmě na podporu ruské války na Ukrajině.

Ukrajinská tajná služba (SBU) zatkla šestnáctiletou dívku, kterou viní z pomoci Rusku při přípravě leteckého úderu na Černihivskou oblast na severu Ukrajiny. Dívka čelí obvinění z vlastizrady. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Kyjev zahájil tisíce vyšetřování Ukrajinců podezřelých z kolaborace s ruskými silami, avšak k zatýkání nezletilých dochází zřídka. 

Podle SBU dalo Rusko dívce za úkol sdílet polohu systémů protivzdušné obrany v oblasti, která sousedí s Běloruskem, spojencem Moskvy. Dívka průzkum prováděla při jízdách taxíkem a citlivé informace předávala prostřednictvím zašifrovaných aplikací na zasílání zpráv, uvedla tajná služba. Dívka byla zadržena, když fotografovala obranný objekt.

„SBU zkonfiskovalo mobilní telefon s důkazy o špionáži a podvratné činnosti ve prospěch Ruska,“ dodala tajná služba s tím, že dívka byla obviněna z vlastizrady a je ve vazbě.

Maďarsko požádalo Spojené státy, aby ruské společnosti Gazprombank poskytly výjimku ze sankcí u plateb za dodávky zemního plynu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó, varoval, že tyto sankce by mohly mít negativní dopad na některé spojence USA.

Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc, a to v rámci opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.

Za Česko se zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě zúčastní Jan Lipavský, ruského protějška Sergeje Lavrova však míní ignorovat. V úterý Lipavský novinářům řekl, že od vystoupení Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. „Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen,“ dodal Lipavský. Šéf české diplomacie opustil sál kvůli Lavrovovi už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. Ruský diplomat tehdy obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a EU označil za „agresivní geopolitický projekt“.

„Na Maltě se budou řešit zásadní otázky týkající se chodu organizace a dopady ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedla dříve česká diplomacie na svém webu.

Ukrajinu čekají těžká rozhodnutí o další mobilizaci, jsou ale nezbytná, je přesvědčen americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Je to klíčové, protože i přes peníze a munici je potřeba, aby byli na frontových liniích lidé, kteří budou čelit ruské agresi,“ poznamenal Blinken dnes po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.

Agentura AP koncem listopadu informovala o tom, že administrativa prezidenta Joea Bidena vyzývá Ukrajinu, aby rychle zvětšila velikost svého vojska tím, že změní zákony a umožní do armády povolávat už od 18 let. Nyní je to možné od 25 let. Podle Washingtonu by takový krok Kyjevu umožnil lépe čelit agresi Ruska, které má na bojišti výrazně více vojáků.

Vedle vyjádření k počtu vojáků dnes Blinken také zdůraznil závazek Spojených států zajistit, aby všichni mobilizovaní Ukrajinci dostali výcvik a vybavení, které potřebují.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu přijede do EU. „Ve dnech 5. a 6. prosince se šéf ruského ministerstva zahraničí a ruská delegace zúčastní zasedání rady ministrů zahraničí OBSE, které se bude konat ve městě Valletta na Maltě,“ uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruská výprava tam podle ní hodlá diskutovat na téma současné situace v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a o způsobech, jak organizaci dostat z krize.

Maltské velvyslanectví v Rusku už dříve podle listu Vedomosti uvedlo, že rozhodnutí uspořádat zasedání rady ministrů zahraničí OBSE se týká všech členských zemí organizace, tedy i Ruska.

Kněz z Novosibirska obhajoval obrovské bohatství církevních hierarchů, včetně údajné jachty patriarchy Kirilla, a kritizoval ty, kteří ho odsuzují.

„Nevidím nic špatného na tom, když se můj svatý patriarcha párkrát do měsíce za hezkých dnů projede na jachtě a užívá si čerstvého vzduchu. Náš prezident má také drahý italský nábytek, krásné sály a paláce, ale jasně chápeme, že to nepatří jednotlivci, ale stavu,“ řekl Alexander Sachněnsko, rektor jednoho z kostelů v Novosibirsku, podle překladu kanálu Nechta (Nexta). „Je to také moje jachta a jachta metropolity Nikodéma a otce Vasilije z vesnice,“ argumentuje přeneseně.

Cena plynu pro evropský trh se pohybuje v blízkosti maxima od loňského prosince, megawatthodina (MWh) se prodává téměř za 48 eur (1207 Kč). S chladným počasím také rychleji ubývá plynu v zásobnících, Česká republika je má plné z méně než 80 procent, průměr za Evropskou unii je nad 84 procenty.

Krátce před polednem se cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu pohybovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku blízko 47,40 eura za MWh a proti předchozímu dni vykazovala pokles o 2,3 procenta. Nad 45 eury byla cena suroviny k dodání v následujících měsících až do července, ceny pro druhé pololetí byly nižší pouze nepatrně. 

Evropa až do začátku války na Ukrajině z února 2022 odebírala plyn zejména z Ruska a částečně z Norska. Po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu ale začala energetické suroviny z Ruska odmítat a nahrazovat dovozem odjinud, zejména zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Podle analytiků se ale v USA zvyšují náklady na výstavbu terminálů, takže projekty v USA budou méně konkurenceschopné.

Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde dnes končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se předtím krátce a bez dalších podrobností zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které se v Baltském moři stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce.

Německý kancléř Olaf Scholz zopakoval, že nehodlá dodat Ukrajině střely Taurus ani dovolit útoky na ruské území, označil to za rozumnou strategii.

Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.  

„Ruská nelegální válka proti Ukrajině ohrožuje nás všechny. Musíme stát při sobě, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil nový šéf Severoatlantické aliance, který v říjnu ve funkci nahradil Jense Stoltenberga.

Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. „Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí,“ prohlásil šéf NATO. Diskuze o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací ČTK by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.

Před kulturním centrem Ruský dům ve Středoafrické republice (SAR) postavili sochu bývalému šéfovi ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi, který zahynul při letecké havárii v roce 2023. Slavnostního odhalení se účastnila řada středoafrických úředníků a důstojníků, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu ozbrojených sil.

Bronzová socha vypodobňuje Prigožina s vysílačkou a neprůstřelnou vestou, ve které má zastrčené tři zásobníky. Vedle něho stojí jeho pravá ruka a spoluzakladatel Wagnerovy skupiny Dmitrij Utkin, jenž zahynul spolu s Prigožinem při pádu soukromého letadla Embraer Legacy.

Po smrti Prigožina, který zemřel přesně dva měsíce poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti Moskvě, přešla většina vojenských kontingentů Wagnerovy skupiny působící v Africe k polovojenské organizaci Africa Corps, jež převzala aktivity wagnerovců a podléhá údajně přímo Kremlu. Neplatí to však pro SAR, kde si Wagnerova skupina udržuje silné postavení už od roku 2018, kdy do země přišli její žoldnéři na žádost tamějšího prezidenta Faustina-Archange Touadéry. Na oplátku získala pro své pobočky povolení na těžbu zlata a diamantů, jež se v jedné z nejchudších zemí světa vyskytují ve velkém množství.

Ministr průmyslu a obchodu Vlček dnes navrhne vládě půjčku ropy ze státních rezerv rafinérské firmě Orlen Unipetrol. Jde o reakci na zastavení dodávek ropovodem Družba.

Rusko dnes vyjádřilo podporu režimu syrského vůdce Bašára Asada, který v posledních dnech čelí tlaku islamistických povstalců.. Za eskalací v Sýrii je „ukrajinská stopa“, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Úspěšný postup rebelů by podle ní nebyl možný bez podpory a podněcování zvenčí.

Islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a další ozbrojené skupiny, především Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA), zahájily ofenzivu proti vládním jednotkám minulou středu, rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Halab a Idlib a nyní postupují na jih.

„Důrazně odsuzujeme tuto ofenzívu, v jejímž čele jdou teroristé, označení za teroristy Radou bezpečnosti OSN. Upozorňujeme, že mezi zahraničními bojovníky, včetně těch, kteří pocházejí z postsovětského prostoru, je jednoznačně takzvaná ukrajinská stopa,“ řekla Zacharovová podle agentury TASS.

Do Česka přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. ČTK to sdělil mluvčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Podle státního provozovatele ropovodů společnosti Mero není zásobování Česka ropou nijak ohroženo, pokračují dodávky západní cestou a pro případ nutnosti jsou připraveny zásoby ze státních rezerv. Situaci kolem Družby Mero prověřuje, uvedla mluvčí Barbora Putzová.

„Starosta ukrajinského města Dniprorudne v Záporožské oblasti zemřel v ruském zajetí,“ hlásí kanál Nechta (Nexta). „Jevgenij Matvejev byl v zajetí 2 roky a 8 měsíců. Při poslední výměně bylo jeho tělo předáno Ukrajině."

„Letos došlo v Evropě k 500 podezřelým incidentům. Až 100 z nich lze připsat ruským hybridním útokům, špionáži, vlivovým operacím,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. „Musíme do Moskvy vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ řekl novinářům v Bruselu před jednáním se svými kolegy ze Severoatlantické aliance. Tématem jejich dnešní diskuze budou právě hybridní hrozby ze strany Ruska.

Mezi spojenci panuje podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho jasná shoda, že prioritou musí být pomoc Ukrajině s ochranou infrastruktury.

Za poslední den ztratil protivník 1670 lidí, 7 tanků, 31 obrněných vozidel, 29 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

poslanci dnes budou schvalovat změny zákona zvaného lex Ukrajina o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. V listopadu poslanci závěrečné kolo projednání této novely nedokončili. 

Výzkumníci Humanitární výzkumné laboratoře při americké Yaleově univerzitě zjistili identitu více než 300 ukrajinských dětí deportovaných do Ruska a zařazených do adopčních programů. Do této procedury byla finančně a logisticky zapojená kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle serveru britského deníku The Daily Telegraph by to mohlo vést k dalším obviněním šéfa Kremlu z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO. Pozvánka do aliance je podle něj nutná pro přežití jeho země. Šéf NATO Mark Rutte se k tomuto tématu dnes přímo nevyjádřil, uvedl pouze, že „spojenci se shodují, že Ukrajina je na nezvratné cestě do NATO a přibližování k alianci se děje krok po kroku“. „Musíme se soustředit na to, co je potřeba dnes, a to je vojenská pomoc Ukrajině. Je důležité, aby Ukrajina vstoupila do mírových jednání z pozice síly, na to je potřeba se zaměřit,“ dodal šéf NATO.

Během polského předsednictví v EU možná sedmadvacítku čeká přelom ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl polský premiér Donald Tusk, jehož země bude EU předsedat na půl roku od ledna.

Poslední slova ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného před vynesením rozsudku o uvěznění nebo projev Olgy Misikové, která v roce 2021 dostala trest dva roky domácího vězení za posprejování budovy ruské generální prokuratury, si mohou lidé přečíst v nové knize s názvem (Ne)poslední slova. Jedná se o první český překlad 29 textů z díla Neposlední slova nakladatelství Freedom Letters, které se věnuje textům zakázaných ruských autorů. Kniha byla dnes oficiálně pokřtěna v Praze v samizdatové knihovně Jiřího Gruntoráda Libri Prohibiti.

Ukrajinská vláda rozhodla o přejmenování dosavadního Ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území na Ministerstvo národní jednoty Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská média jako RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda, podle nichž parlament schválil do čela resortu šéfa ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksije Černyšova, jenž bude zároveň vicepremiérem. Z dostupných informací vyplývá, že úřad se má soustředit na posílení vztahů s Ukrajinci v zahraničí.

Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň. Dnes to v prohlášení v doprovodu ukrajinského ministra zahraničí Andriji Sybihy prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Sybiha zdůraznil, že místo telefonování ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi či návštěv Moskvy je čas činit historická rozhodnutí.

Členství v NATO je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského tou nejsilnější zárukou pro Ukrajinu. Do té doby ji musí spojenci podporovat všemi dalšími způsoby, řekl Lipavský novinářům během jednání ministrů zahraničí členských států NATO v Bruselu. Na jeho úvod se uskutečnilo zasedání šéfů diplomacií společně s jordánským králem Abdalláhem II. Večer ministry čeká ještě pracovní večeře za účasti ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy a nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Schůzka pak bude pokračovat ve středu.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že němečtí vojáci by mohli být součástí mezinárodní mírové mise, která by na Ukrajině v případě příměří dohlížela na klid zbraní.

Ukrajina otestovala nové typy raket domácí výroby a zrychluje produkci vlastních střel. Na platformě telegram to dnes bez dalších podrobností uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Web RBK-Ukrajina v souvislosti s vyjádřením hlavy státu připomněl, že v létě prezident informoval o úspěšném použití ukrajinské zbraně nazvané Paljanycja. Zelenskyj v srpnu hovořil i o testu první ukrajinské balistické střely.

Ukrajinská bezpilotní jednotka „Peaky Blinders“ obdržela autentické klobouky od Stevena Knighta, tvůrce úspěšné britské televizní show.

Ruská armáda podnikla cvičení ve východním Středomoří, během kterého podle ministerstva obrany v Moskvě trénovala součinnost námořnictva a letectva. Agentura AFP napsala, že Rusko tyto manévry podniklo v situaci, kdy syrský režim, který je spojencem Moskvy, čelí ofenzivě ze strany islamistických povstalců.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na cvičení se podílely fregaty vyzbrojené nadzvukovými protilodními střelami Cirkon (Zirkon) a ponorka, která odpálila rovněž hypersonickou střelu Kalibr. Z raketového systému na pobřeží vojáci odpálili protilodní střelu Oniks (Onyx).

Severoatlantická aliance je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena silnější než kdy dřív. NATO by se nyní mělo ujistit, že Ukrajina, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, má vše, co potřebuje, dodal odcházející šéf americké diplomacie.

V sídle NATO v Bruselu začíná dnes odpoledne dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí NATO. Česko zastupuje ministr Jan Lipavský.

„Situace na bojišti je velmi obtížná. Musíme udělat všechno pro to, abychom na Ukrajinu poslali více vojenské pomoci,“ uvedl šéf NATO Mark Rutte během krátkého společného prohlášení s Blinkenem. Spojeným státům Rutte poděkoval za dosavadní pomoc Kyjevu. „Potřebujeme vás až do 20. ledna každý den,“ dodal směrem ke Blinkenovi.

Ministr zahaničí Jan Lipavský přijal velvyslankyni Gruzie, která rezignovala na svou funkci. „Tento krok vnímám jako akt skutečné osobní odvahy,“ řekl český ministr zahraničí. 

Lídři zemí NATO už v létě potvrdili závazek poskytnout Ukrajině letos vojenskou pomoc za 40 miliard eur (asi bilion Kč). Zároveň se členské státy shodly, že NATO od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z aliance v čele s vysoce postaveným generálem a s velitelstvím na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu.

„Musíme pokračovat v naší vytrvalé podpoře,“ prohlásil dnes Rutte a uvítal nedávno oznámení o zvýšení vojenské pomoci Kyjevu z USA, Německa, Švédska, Estonska, Litvy a Norska. Díky novému velitelství, které bude koordinovat pomoc a výcvik pro Ukrajinu, bude podpora ze strany NATO „stabilnější a více udržitelná“, dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude na jednání ministrů Severoatlantické aliance (NATO) prosazovat pokračování podpory Ukrajiny. Za nutné považuje zásadně přehodnotit vztah aliance k Rusku. Řekl to dnes novinářům před odletem do Bruselu. Po dnešním a středečním jednání NATO odletí na Maltu na zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Šéfové diplomacií budou v Bruselu jednat s jordánským králem Abdalláhem II. „Probereme stabilizační roli Jordánska na Blízkém východě. Také mám radost, že v Ammánu bude brzy otevřena styčná kancelář NATO jako součást italského zastupitelského úřadu,“ uvedl Lipavský.

Ruská vojska dobyla dvě další vsi, Romanivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a Novodarivku v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, uvedlo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské armádě se naopak podařilo zničit ruské předmostí na pravém břehu řeky Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země, tvrdí ukrajinský generální štáb. 

Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Právě dnes odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.

„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům. „Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Ukrajinu podle něj čeká velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc.

Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nad devíti oblastmi země 22 z 28 dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu. Další dron se zřítil a dva odlétly do Běloruska a na okupovaná území, uvedlo na sociální síti ukrajinské letectvo. Ve své svodce se však nezmiňuje o Ternopilu a Rivnenské oblasti na západě země, kde ruské drony podle místních úřadů zasáhly objekty energetické infrastruktury, upozornil server BBC News.

„Část Ternopilu se ocitla bez elektřiny, energetici a záchranáři odstraňují následky útoku,“ napsal starosta města Serhij Nadal. Zároveň vyzval obyvatele, aby si pořídili zásoby vody a dobili si mobilní telefony.

 Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v pátek podepíše bezpečnostní dohodu, informovala ruská státní agentura RIA Novosti. Půjde podle ní o přelomový pakt, který odráží současnou geopolitickou situaci.

„Věnujeme se tématům státní, veřejné a ekonomické bezpečnosti, hovoříme o zajištění stability rozvoje našich ekonomik,“ citovala agentura náměstka běloruského ministra zahraničí Igora Nazaruka. Dohoda je podle něj přelomová a „koncipována s ohledem na změněné vnější podmínky, kdy svět přechází k polycentrickému uspořádání“.

Dokument, o němž ruská média další podrobnosti neuvedla, bude podepsán v Minsku u příležitosti 25. výročí Svazu Ruska a Běloruska.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo ztráty, které v bojích utrpěli ruští okupanti, a to od 24. února 2022 do 3. prosince 2024.  

USA chystají velký balík pomoci Ukrajině v hodnotě 725 milionů dolarů a na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken.

„Spojené státy a více než 50 zemí společně zajistí, aby Ukrajina měla dostatek prostředků, které potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl Blinken v prohlášení. Ministr obrany Lloyd Austin na síti X uvedl, že si o potřebách ukrajinské armády telefonoval se svým protějškem Rustemem Umerovem.

V bruselském sídle NATO dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Hlavním tématem schůzky bude pomoc Ukrajině, která se již téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Probírat se ale bude i další velké množství témat, jednání se osobně zúčastní jordánský král Abdalláh II. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský. Schůzce bude šéfovat nový generální tajemník NATO Mark Rutte.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Slovensko vyhostilo do Maďarska a na Ukrajinu dvě osoby, které podezírá z přípravy potenciálního útoku na kritickou infrastrukturu na východě země. Na facebooku to včera večer uvedl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Dvojice podle něj mimo jiné sledovala objekty energetické infrastruktury pomocí dronů a byla součástí toho, co nazval záškodnickou buňkou. Ministr hovořil v souvislosti s tímto případem také o podezřelém občanovi Slovenska, o jeho osudu se nezmínil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Vláda Spojených států dnes oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Deník The Washington Post dnes napsal, že vláda končícího prezidenta Joea Bidena se snaží na poslední chvíli poslat Kyjevu zbraně za miliardy dolarů. Reaguje tak na postup Rusů na bojišti a na výsledek listopadových amerických voleb, což by vzhledem ke znovuzvolení exprezidenta Donalda Trumpa mohlo znamenat zásadní změnu postoje Washingtonu k ruské agresi.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu vypálilo nejméně 60 balistických raket dodaných Severní Koreou, sdělil dnes mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Jejich přesnost není v zásadě příliš vysoká. Je zřejmé, že výrobní technologie je zastaralá,“ uvedl mluvčí rozvědky HUR Andrij Čerňak. Navzdory tomu však podle něj představují pro Ukrajinu vážné nebezpečí.

Rumunský Ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny.

Dnešní soudní rozhodnutí odstraňuje nejistotu panující od chvíle, kdy Ústavní soud 28. listopadu nařídil přepočítat hlasy odevzdané v prvním kole, ve kterém 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu.

Přinášíme snímek ruského vojáka, který byl pořízen na neznámém místě. Zveřejnil ho podle ČTK tiskový servis ruského ministerstva obrany. Ve voze má vézt protitankovou střelu. 

Polský Rzeszów budou od začátku prosince chránit norské stíhačky F-35 americké výroby a protiletadlový systém NASAMS. Ohlásilo to dnes norské ministerstvo obrany, podle kterého mise potrvá do jara. Rzeszów je klíčovým logistickým uzlem pro přepravu pomoci na Ukrajinu a pro evakuaci zraněných z této země.

Slovenský premiér Robert Fico zkritizoval novou šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou a nového předsedu Evropské rady Antónia Costu za postoje vyjádřené při cestě na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že to v telefonátu sdělil předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové.

„Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie,“ řekl Fico novinářům bez bližších podrobností.

Kallasová a Costa o uplynulém víkendu a jen krátce po nástupu do svých současných funkcí v EU přijeli do Kyjeva v zájmu EU vyjádřit podporu Ukrajině, jež se od února roku 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Moskvě na úvod jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že maďarská vláda musí zvýšit úsilí o dosažení míru, protože jako nikdy dříve stoupá riziko eskalace války na Ukrajině. V Moskvě jednal také s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem a šéfy velkých ruských energetických společností o řešení problému, který pro země střední a východní Evropy představují americké sankce uvalené na Gazprombank. Přes tuto banku se totiž uskutečňovaly platby za ruský zemní plyn.

„Dobrou zprávou je, že ruští partneři nás ujistili, že jsou plně odhodláni a mají zájem zachovat spolupráci a kontinuitu dodávek,“ napsal maďarský ministr na facebooku. Dodal, že další podrobnosti budou brzy následovat.

Maďarsko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje ve stycích s ruským vedením navzdory vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, která se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi. Na rozdíl od jiných západních zemí Budapešť ani neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc.

„Začátkem prosince se měla uskutečnit návštěva Vjačeslava Volodina (šéfa ruské Dumy) do Indie. Nyní byla přeložena na neurčito,“ píše ukrajinský influencer a bývalý poradce ministerstva vnitra Anton Heraščenko. „Ruské telegramové kanály sdílejí velmi realistický důvod tohoto zrušení – použití Orešniku na Ukrajině a eskalace jaderných hrozeb. Indie vždy zdůrazňovala, že považuje za nepřijatelné nejen použití taktických jaderných zbraní, ale dokonce i rozhovory či hrozby na toto téma.“

Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády, prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje. „Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.

Stubb poukázal na to, že Ukrajina se brání ruské invazi mimo jiné používáním min. Podle informací tisku z konce listopadu americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině, což má posílit obranu této země. Spojené státy ani Rusko se k Ottawské úmluvě, kterou podepsalo na 160 zemí, nikdy nepřidaly.

O nášlapných minách se vede ve Finsku veřejná debata. V uplynulých měsících vznikla v zemi petice za zavedení těchto zbraní do výzbroje finské armády, dokument na konci listopadu měl 50.000 signatářů. K diskusi vyzval i náčelník finské armády Janne Jaakkola. Podle něj je ale konečné rozhodnutí na politicích. Podle serveru Yle odstoupení od Ottawské úmluvy v současnosti odmítají jen dvě opoziční strany - Levicová aliance a Zelení.

„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na začátek své předem veřejně neohlášené návštěvy Kyjeva. „Ukrajina se může na Německo spolehnout.“ 

Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.

Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci. „Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.

Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.

„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.

Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.

Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 000 trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů než v letech 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.

Koncem října u Vuhledaru v Doněcké oblasti stovky příslušníků pěchoty ze 123. brigády odešly ze svých pozic. Tito vojáci se vrátili domů do Mykolajivu a někteří z nich tam uspořádali ojedinělý protest, během kterého požadovali více zbraní a výcviku. „Přijeli jsme do Vuhledaru jen s automatickými puškami. Tvrdili, že by tam mělo být 150 tanků, ale bylo jich tam 20... a nic, co by nás krylo,“ citují FT nejmenovaného důstojníka ze 123. brigády. Někteří z dezertérů se vrátili na frontu, další se ukrývají, jiní jsou podle ukrajinských úřadů ve vazbě.

Muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit Ukrajinu, ale někteří využili toho, že byli do zahraničí posláni na vojenský výcvik a utekli. Okolo 12 takových případů se každý měsíc stane v Polsku, uvedl nejmenovaný polský bezpečnostní činitel. FT podotýká, že ministerstvo obrany ve Varšavě sdělilo, že s otázkami ohledně ukrajinských dezertérů je třeba se obracet na ukrajinské úřady.

Do stovky největších světových zbrojovek se poprvé, a to na 89. příčku, dostala česká společnost Czechoslovak Group (CSG), uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Podle něj 100 největších zbrojních firem loni zvýšilo prodej meziročně o 4,2 procenta na 632 miliard dolarů (15,2 bilionu Kč). 

Příjmy z prodeje zbraní a vojenských služeb CSG se podle SIPRI meziročně zvýšily o 25 procent zhruba na 1,2 miliardy dolarů. v loňském žebříčku byla na 107. místě. Podle SIPRI se firmě podařilo diverzifikovat zeměpisné zdroje svých příjmů, jelikož zvýšila podíl zbraní prodaných do států Evropské unie. Podle zpráv z tisku firma pracovala na kontraktech na dodávky zbraní pro Ukrajinu, jejichž objednavatelem byly jiné evropské země.

„V roce 2023 nastal výrazný nárůst příjmů z prodeje zbraní, který pravděpodobně pokračoval i v roce 2024,“ uvedl jeden z autorů studie Lorenzo Scarazzato. Nejvíce rostly příjmy dvou velkých ruských výrobců zbraní, které se meziročně zvýšily o 40 procent na 25,5 miliardy dolarů. Autoři studie však poukazují na to, že ruské údaje nejsou zcela věrohodné.

Ropa dnes proudí ropovodem Družba do Německa podle plánu, uvedl podle agentury Reuters ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Polský provozovatel ropovodů PERN v neděli informoval o závadě na severní větvi Družby, ze které začala unikat ropa. Tato část ropovodu zásobuje rafinerii v Německu.

Příčina úniku nebyla bezprostředně známa a prošetří ji interní komise, uvedla společnost. Ta přestala pumpovat ropu do poškozeného potrubí, přeprava ale pokračovala na druhé lince, která podle provozovatele PERN plně pokrývá potřeby zákazníků. Na místo úniku v neděli podle sdělení společnosti přijeli hasiči i technici operátora.

Ukrajinská protivzdušná obrana v okolí Kyjeva sestřelila asi 20 ruských dronů, uvedl podle ruskojazyčného servisu BBC šéf vojenské správy metropole Serhij Popko. „Dronů nebylo málo a útočily jako dříve – ve vlnách a z různých směrů,“ popsal. Dodal, že v hlavním městě se útok obešel bez zraněných i materiálních škod.

Německý kancléř Olaf Scholz po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva. Oznámil další balík vojenské pomoci za 650 milionů eur, píše agentura DPA.

Noční útoky ohlásilo také Rusko, podle kterého systémy protivzdušné obrany zničily nad několika ruskými regiony 15 ukrajinských dronů.

Dobré ráno, ruský dronový útok na západoukrajinský Ternopil si vyžádal nejméně jednu oběť a způsobil požár. Rusko z noci hlásí 15 zničených ukrajinských dronů.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

Moskva odvolala náčelníka svého vojenského kontingentu v Sýrii generála Sergeje Kisela. Uvádí to ruské neoficiální vojenské blogy či ukrajinská rozvědka HUR. Rusko bojuje v Sýrii po boku armády prezidenta Bašára Asada, které se zatím nedaří zastavit ofenzivu protivládních a islamistických sil. Ruské úřady informaci nekomentovaly, píše agentura Reuters.

O odvolání Kisela informoval už v sobotu kanál na sociální síti Telegram Rybar, který má blízko k ruskému ministerstvu obrany. Podle kanálu se Sýrie stala v posledních letech odkladištěm generálů, kteří se neosvědčili ve válce na Ukrajině. 

„Každá úspěšně dokončená mise je výsledkem přísného výcviku, vždy co nejblíže bojovým podmínkám,“ uvádí na profilu na sociální síti X Obrana Ukrajiny. Na videu ukazuje výcvik 73. námořního střediska sil speciálních operací. 

Ruská a syrská letadla dnes opět útočila na povstalce ve městech Idlib a Halab (Aleppo) na severu Sýrie. Intenzivní bombardování severních oblastí země pokračuje druhým dnem s cílem zatlačit islamistické povstalce, kteří ovládli druhé největší město Halab a provincii Idlib a hlásí postup směrem na jih. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Skupina po pěti dnech bojů eviduje přes 400 mrtvých.

Rusko v listopadu ztratilo téměř 46 000 vojáků a vojenské vybavení v hodnotě přes 3 miliardy dolarů, říká ministerstvo obrany. Ruská armáda také ztratila 2030 vojáků za jeden den, což je nejvyšší míra ruských ztrát za den od 24. února 2022

„Článek 5 se během války nemůže vztahovat na celé území Ukrajiny,“ řekl prezident Volodomyr Zelenskyj na potenciální pozvání do NATO. Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO, princip kolektivní obrany aliance podle článku 5 se nemusí vztahovat na ukrajinská území, která čelí aktivnímu boji, řekla ukrajinská hlava státu. 

Předseda Evropské rady António Costa na tiskové konferenci v Kyjevě uvedl podle ukrajinského tisku, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

Aktuální snímky z frontové linie v Doněcké oblasti.

USA, Německo a Maďarsko zůstávají skeptickými ohledně možnosti pozvat Ukrajinu, aby se v budoucnu stala členem Severoatlantické aliance (NATO). Prezident Volodymyr Zelenskyj to podle zpravodaje UNIAN řekl na společné tiskové konferenci s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Kyjevě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k dnešní návštěvě nových představitelů EU v Kyjevě. „Diskutovali jsme o naší vizi evropských a globálních záležitostí - současných výzvách a vyhlídkách. Tento symbolický začátek práce nového vedení odráží klíčové priority nás všech v Evropě. Základem je mír a my budeme i nadále dělat vše pro to, abychom co nejdříve ukončili válku, kterou Rusko rozpoutalo nejen proti Ukrajině, ale i proti sjednocené Evropě, a abychom posílili Evropu - jak instituce EU, tak politiky, které podporují každý evropský národ,“ napsal Zelenskyj na síti X. 

I am pleased to welcome @antoniolscosta, President of the European Council, to Ukraine today on the very first day of the new leadership in the European institutions.

We discussed our vision for European and global affairs — current challenges and prospects.

This symbolic start… pic.twitter.com/rsXo49FFje

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 1, 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že je stále čas na to, aby Spojení státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla vstoupit do NATO. Pozvánka do aliance je podle něho nutná pro přežití jeho země.

Zelenskyj na tiskové v konferenci s nejvyššími představiteli EU podle agentury Reuters řekl, že pozvánka do NATO by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

V Kyjevě se konal pohřeb zakladatele fotbalového klubu a vojáka Pavlo Vedybida.

Rusko tento týden nedopatřením shodilo 250kilogramovou leteckou bombu FAB na vesnici v Belgorodské oblasti. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál Astra, který ruské úřady před časem označily za „zahraničního agenta“. Bomba neexplodovala, své domovy však muselo dočasně opustit asi 100 lidí.

Российская авиабомба упала во дворе частного дома в селе Весёлая Лопань Белгородского района.

По данным «Пепла», ФАБ упал во двор дома №3 на улице Кооперативная. При падении бомба повредила забор и зарылась в землю.

Район вокруг дома оцеплен, по предварительным данным, никто… pic.twitter.com/cP1rUTJp7i

— IgorGirkin (@GirkinGirkin) November 29, 2024

Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana zneškodnila 29 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 20 nad Brjanskou oblastí, sedm nad Kalužskou oblastí a po jednom nad Smolenskou a Kurskou oblastí. Gubernátor Brjanské oblasti Bogomaz informoval, že ukrajinské drony zaútočily ve Starodubském okrese sousedícím s Ukrajinou a o život při tom přišlo dítě. Telegramový kanál Baza zveřejnil video, na kterém je vidět požár zřejmě v obytné zástavbě.

Ruský prezident Vladmir Putin podepsal státní rozpočet na příští rok. V době, kdy se Moskva snaží vyhrát válku na Ukrajině, počítá s rekordními výdaji na obranu. Vláda na ni v roce 2025 vydá 13,5 bilionu rublů (2,99 bilionu Kč), což je zhruba 32,5 procenta. Letos šlo na obranu 28,3 procenta rozpočtových výdajů. S odkazem na vládní dokument o tom informuje tisková agentura TASS. Členové obou komor ruského parlamentu, Státní dumy a Rady federace, už rozpočtový plán schválili v uplynulých deseti dnech.

Ukrajinské letectvo dnes ráno uvedlo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana sestřelila 32 ruských dronů, 45 z nich se ztratilo z radarů. Upozornilo, že jeden dron se stále nachází nad ukrajinským územím. Drony mířily hlavně do severních a centrálních částí země.

Policie v Severní Makedonii zatkla muže, který je podezřelý, že chtěl vstoupit do ruské armády a zapojit se od bojů proti Ukrajině. V sobotu o tom informovalo ministerstvo vnitra této členské země NATO, napsala agentura AP.

Muž označovaný jako J. K. byl zatčen v pátek večer a soudce ho poslal na 30 dnů do vazby. Byl obviněn z „účasti v cizí armádě, policii nebo polovojenské formaci“. Za to hrozí až tři roky vězení. Podle AP je to v Severní Makedonii první případ, kdy někdo čelí takovému obvinění.