Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Nemecký kancléř Friedrich Merz vzal v potaz, že je s ním ochotný ruský prezident Vladimir Putin mluvit. Německé kancléřství nicméně dodalo, že s Kremlem nejsou v přímém kontaktu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
Pohled na škody po nočním masivním ruském dronovém útoku na Oděsu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se setkal s šéfkou Světového potravinového programu Cindy McCainovou. „Poděkoval jsem jí za trvalou pozornost věnovanou naší zemi a našim lidem. Manžel paní McCainové, senátor John McCain, který již bohužel není mezi námi, také několikrát navštívil Ukrajinu a podporoval Ukrajince. Bylo důležité slyšet, že podpora ze strany Světového potravinového programu OSN bude pokračovat,“ komentoval Zelenskyj.
I met with the @WFPChief, Cindy McCain.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 20, 2025
I thanked her for the continued attention to our country and our people. Mrs. McCain’s husband, Senator John McCain, who sadly is no longer with us, also visited Ukraine multiple times and supported Ukrainians.
It was important to hear… pic.twitter.com/bigdkbrIdi
Ruský soud poslal na 22 let do vězení aktivistku Nadin Gejslerovou, která v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, proti níž Rusko čtvrtým rokem vede válku. Ruskojazyčný servis stanice BBC informuje, že dostala také pokutu ve výši 320 000 rublů (asi 88 000 korun)
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě sestřelila 61 ukrajinských dronů, nejvíce nad Orelskou oblastí. Moskevský starosta Sobjanin informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů mířících na město. „Na místě, kde dopadly trosky (sestřeleného dronu) pracují specialisté záchranných složek,“ napsal bez dalších podrobností na telegramu.
Během noci na dnešek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Terčem útoku ruských dronů se ve čtvrtek večer stalo i další oblastní centrum na severovýchodě země, Sumy, kde vypukl požár obytného domu, který hasiči mezitím uhasili. Nálet se obešel bez obětí a raněných, napsal šéf oblastní správy Oleh Hryhorov na telegramu. Vyzval lidi zůstat v krytech, protože nebezpečí nepominulo a letecký poplach trvá.
Nejméně tři raněné, včetně dvou dívek ve věku 12 a 17 let, si vyžádal během noci útok ruských bezpilotních letounů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Při masivním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny bylo zraněno 13 lidí, včetně tří hasičů, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Dříve šéf oblastní správy Oleh Kiper informoval o dvou zraněných.
Pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X informoval, že dnes ráno navštívil místo v Kyjevě, kde ruská raketa dopadla na obytnou budovu. „Střela proletěla všemi patry až do sklepa. Byl to záměrný teror, stejný, jaký ruská armáda pod Putinovým vedením provádí všude, od Čečenska po Sýrii. Zabíjení a ničení je to, co Rusko spojuje s režimy, jako jsou ty v Íránu a Severní Koreji,“ napsal Zelenskyj.
This morning, I visited the site where a Russian missile struck a residential building in Kyiv. The missile went through every floor, all the way down to the basement. It was deliberate terror, the same thing Russia’s army under Putin has done everywhere, from Chechnya to Syria.… pic.twitter.com/Kx709YIQ7y
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 19, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval velitelem pozemních sil Hennadije Šapovalova, který dříve stál v čele jednotek bojujících proti ruské invazní armádě na jihu země. S odvoláním na prezidentský dekret o tom dnes informovala ukrajinská média. Šapovalov tak nahradí Mychajla Drapatého, jenž se vzdal postu v souvislosti s nedávným ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Podívejte se na záběry z poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě.
Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
Tématy třetího kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu by mohla být výměna válečných zajatců a ruské memorandum k možnostem ukončení čtvrtým rokem trvající války mezi oběma zeměmi. Dnes to podle ruskojazyčného servisu BBC řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podmínky pro ukončení konfliktu předložilo Rusko Ukrajině během druhého kola rozhovorů začátkem měsíce, Kyjev je označil za soubor starých ultimát.
„Jde o pokračování humanitárních výměn, propouštění zajatců, pokračování výměn těl padlých,“ řekl Peskov. „Samozřejmě si budeme muset vyměnit názory na reakci na návrhy memorand,“ dodal.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Mezi Ukrajinou a Ruskem byla provedena další výměna válečných zajatců v rámci Istanbulské dohody, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský vojenský soud dnes poslal na 17 let do vězení herce Viktora Mosijenka za to, že se snažil vyhodit do povětří železniční trať v Belgorodské oblasti. Na akci podle ruských vyšetřovatelů spolupracoval s paramilitární skupinou, kterou na Ukrajině založili ruští občané, informovala agentura Reuters s odvoláním na TASS.
Podle ruské tajné služby FSB chtěl tento muž sabotovat železniční trať podle instrukcí Legie Svoboda Rusku, formace tvořené ruskými občany bojujícími na straně Ukrajiny, kterou Moskva označila za teroristickou organizaci. Následně chtěl utéct na Ukrajinu. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé agresi ruské armády.
Rusko omylem přiznalo ohromující ztráty vojáků na Ukrajině. Vysoce postavený ruský úředník dnes neúmyslně potvrdil ohomující ztráty vojáků, které utrpěly ruské síly během invaze na Ukrajinu. Napsal list The Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj položil květiny k bytovému domu v Kyjevě, kde ruská raketa zabila 23 lidí.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.