Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila během noci ruský bombardér Su-34, který klouzavými bombami útočil na oblastní město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, tvrdí ukrajinské letectvo. O osudu posádky se nezmínilo.
Podle specializovaného portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky během války Ruska proti Ukrajině, přišlo ruské letectvo dosud o 32 zničených a pět poškozených Su-34 a jeden modernizovaný Su-34M, který pravděpodobně omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard dnes řekl, že dánská vláda pořídí nové prostředky na „detekci a neutralizaci dronů“. Vláda podle něj také navrhne zákon, který umožní majitelům infrastruktury drony sestřelovat. „Cílem tohoto typu hybridního útoku je zasévat strach, rozdělovat nás a zastrašovat,“ dodal ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukázal, jak se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
I met with President of France @EmmanuelMacron.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 24, 2025
We discussed strengthening Ukraine’s air defense, the escalation by Russia against European countries, and the cases of detected drones in Poland, Romania, and Denmark, as well as fighter jets in Estonia. A swift response and… pic.twitter.com/yViEiPGlTG
Prezident Petr Pavel v projevu na Harvardské univerzitě zmínil pomoc více než 400 000 ukrajinským uprchlíkům, podporu Ukrajině na jejím území a také protiruské sankce. „Byli jsme také mezi prvními, kdo po invazi v únoru 2022 poskytli Ukrajině pomoc. Česko téměř okamžitě vyprázdnilo své vojenské sklady, aby dodalo naléhavě potřebné vybavení, včetně těžké výzbroje,“ uvedl.
Ukrajina a Sýrie formálně obnovily diplomatické vztahy, oznámil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se na okraj Valného shromáždění OSN setkal se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou. Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Damaškem v červnu 2022 poté, co vláda tehdejšího syrského vůdce Bašára Asada uznala nezávislost dvou proruských útvarů na východě Ukrajiny.
V rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů velkorážové munice, uvedl v noci na dnešek SELČ český prezident Petr Pavel během přednášky na Harvardově univerzitě ve Spojených státech. Začátkem září český premiér Petr Fiala řekl, že letos Ukrajina díky této iniciativě dostala 1,1 milionu kusů velkorážové munice.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků, kteří cvičí s amputovanými končetinami.
Český prezident Petr Pavel se v úterý v New Yorku zúčastnil jednání Rady bezpečnosti OSN, jehož tématem byla Ukrajina. Během dnešního setkání s novináři mluvil o tom, co nazval až těžko uvěřitelnou arogancí ruského zástupce v RB OSN.
Ruský diplomat podle něj přímo před lidmi, kteří jsou obeznámení se situací, „dokázal překrucovat, lhát a dávat v podstatě všem najevo, že je Rusku úplně jedno, co si ostatní myslí“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Ruská ekonomika letos vykáže růst pouze o jedno procento, růst zpomalí z loňského tempa 4,3 procenta. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Zhoršilo tak svou dubnovou prognózu, podle které odhadovalo růst hrubého domácího produktu (HDP) na 2,5 procenta. Uvedla to agentura Reuters.
Ministerstvo hospodářství zhoršilo i výhled na příští rok. Podle nové prognózy by se měl ruský HDP zvýšit o 1,3 procenta, zatímco v dubnu ministerstvo růst odhadovalo na 2,4 procenta.
„Mír založený na platném mezinárodním právu, včetně územní celistvosti a práva na sebeurčení, je v zájmu nejen evropských zemí, ale celého mezinárodního společenství,“ prohlásil prezident ČR Petr Pavel v newyorském sídle OSN. „Jakákoli budoucí mírová dohoda musí světu vyslat jasný signál, že agresor nesmí být odměněn a že hranice nelze měnit silou,“ dodal.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině podle prezidenta hrozí rozpad mezinárodního vládnutí založeného na vzájemném respektu, rovném partnerství a pravidlech, k nimž se země světa zavázaly. „To, co se dnes děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou. Pokud Rusko v této nespravedlivé válce zvítězí, bude to znamenat vítězství hrubé síly. Přehlížet dnes Ukrajinu znamená dát volnou ruku příštím agresorům po celém světě,“ varoval Pavel.
V této souvislosti také upozornil, že přijetí práva silnějšího by znamenalo konec multilateralismu. „Čekala by nás budoucnost, ve které by byla historie záměrně přepisována, lži by byly vydávány za fakta a pravda by pomalu mizela z řeči i paměti – což je pravý opak toho, za co většina našich národů v minulém století bojovala,“ uvedl Pavel.
Testy zatím nepotvrdily, že by jadranský ropovod Adria dokázal dlouhodobě dostatečně pokrývat potřeby Maďarska a Slovenska. Maďarská energetická společnost MOL ropovod od září testuje společně s chorvatským provozovatelem JANAF. Budapešť a Bratislava jsou nyní závislé na ruské ropě dodávané ropovodem Družba.
Společnost MOL uvedla, že společné testy potrvají několik měsíců. Jejich cílem je posoudit, kolik ropy je schopno jadranské potrubí stabilně přepravovat. Testy z minulého týdne se potýkaly s některými technickými problémy: „Ropovod nebyl při testech v minulém týdnu schopen fungovat s dostatečnou kapacitou déle než jednu až dvě hodiny,“ konstatuje MOL.
V době, kdy Rusko, tedy jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, vede „nemilosrdnou válku“ proti Ukrajině, neplní Rada bezpečnosti ve vztahu k této agresi své poslání, prohlásil při projevu ve Valném shromáždění český prezident Petr Pavel.
Proto se podle něj Česko zasazuje o komplexní reformu Rady bezpečnosti, aby se stala „efektivnější, inkluzivnější, transparentnější, demokratičtější a odpovědnější“ a zároveň posílila hlas nedostatečně zastoupených regionů. Připomněl, že se Česko uchází o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro období 2032 až 2033. Pokud ho získá, bude chtít především hájit mezinárodní řád založený na pravidlech. „Největším úspěchem OSN není dokonalost, ale její vytrvalost,“ uznal ovšem prezident.
Účast diplomatů při projevu Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění vypadá nevalně. Každý členský stát má šest míst, málokterý využil víc než jedno a některé delegace v daný moment chyběly úplně, ukazují fotografie.
Zelenskyj v OSN obvinil Putina, že chce válku rozšířit i mimo Ukrajinu. „Říkali jsme vám dříve, Ukrajina je jen první, a teď už ruské drony létají po Evropě a ruské operace se šíří po (dalších) zemích. A Putin chce v této válce pokračovat tím, že ji rozšíří. Nikdo se teď nemůže cítit v bezpečí,“ prohlásil Zelenskyj. Svět proto podle něj musí použít všechny páky, které má, aby donutil Rusko přestat.
Jenom zbraně a silní partneři rozhodují o tom, kdo přežije, nikoliv mezinárodní právo, prohlásil Volodymyr Zelenskyj před Valným shromážděním OSN.
Původem ruské vrtulníky Mi-171Š by v české armádě mohly podle ředitele státního podniku LOM Praha Jiřího Protivy létat až do roku 2035. Firma je schopná stroje opravovat a modernizovat i bez dodávek dílů z Ruska.
Trojici vrtulníků Mi-171Š vyslala ČR do Polska k posílení obranu východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Armáda má 15 těchto vrtulníků. V posledních letech pořídila americké vrtulníky Viper a Venom. Armáda vrtulníky původem z Ruska postupně vyřazuje. Obměna je ale postupná, ještě roky se tak bude použití vrtulníků překrývat. Provoz 15 původem ruských vrtulníků Mi-171Š v české armádě by podle Protivy měl být udržitelný až do roku 2035.
„I bez ruské podpory jsme schopni ty vrtulníky i ve spolupráci s resortem obrany udržovat ve vzduchu. Některé náhradní díly umíme vyrobit tady v České republice, některé sehnat v Evropské unii, využíváme i takzvaného prodlužování životnosti. Do vrtulníků ale už montujeme západní technologii, umíme z nich udělat stroj kompatibilní pro operace NATO,“ uvedl Protiva.
„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.