Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Diplomatická služba EU dnes v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.
Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.
Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.
„Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram.
Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje unii i NATO, uvedl dnes komisař pro obranu Andrius Kubilius. Se zástupci několika států Evropské unie dnes diskutoval o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky.
„Zeď proti dronům je součástí většího projektu, který nyní nazýváme Eastern Flank Watch,“ uvedl Kubilius na společné tiskové konferenci s finským ministrem obrany Antti Häkkänenem. Zástupci zemí v první linii se podle něj shodli na vybudování protidronové obrany, potřeba jsou zejména pokročilé systémy detekce dronů, ale i další technologie. Na podrobnějších technických plánech budou nyní členské státy EU pracovat společně s národními odborníky.
Neporušená část plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře, by mohla být okamžitě zprovozněna. S odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova to dnes uvedla agentura Reuters. Plynovodem v minulosti proudil ruský plyn do Německa.
„Zbývající část tam je, mohla by být spuštěna hned teď,“ řekl Peskov. Nord Stream se skládá ze dvou dvojitých potrubí, Nord Streamu 1 a Nord Streamu 2. Po explozi z roku 2022 ale zůstalo neporušené jen jedno ze čtyř potrubí. Německý kancléř Friedrich Merz letos v květnu ujistil, že udělá vše pro to, aby Nord Stream 2 provoz neobnovil. To znamená, že Rusko přichází o příjmy z prodeje plynu, které mu pomáhají financovat válku proti Ukrajině.
Írán podepsal s ruskou státní jadernou společností Rosatom smlouvu o výstavbě čtyř jaderných elektráren v Íránu za 25 miliard USD (521,5 miliardy Kč). Uvedla to dnes íránská tisková agentura IRNA. Rosatom už dříve uvedl, že ve středu podepsal předběžnou dohodu o výstavbě malých jaderných elektráren. Jejích přesný počet ale neuvedl. Rosatom tuto dohodu označil za strategický projekt.
IRNA uvedla, že nové elektrárny budou mít moderní jaderné reaktory třetí generace. Budou stát na ploše 500 hektarů v jihovýchodní provincii Hormozgán a měly by vyrobit až 5000 megawattů elektřiny. Předběžná smlouva byla podepsána v Moskvě, uvedla agentura Reuters.
Ruské armádě se při její jarní a letní ofenzivě nepodařilo dosáhnout vytyčených cílů. Dnes to podle agentury Reuters řekl hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj a dodal, že Rusové na bojišti ve srovnání s Ukrajinci používají dvojnásobek dělostřelecké munice.
„Dá se říct, že ruskou jarní a letní ofenzivu se podařilo účinně narušit,“ uvedl dnes Syrskyj před novináři. Ruské armádě se podle něho nepodařilo vytvořit nárazníkovou zónu na ukrajinské straně hranice v Sumské a Charkovské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo, že jeho jednotky obsadily Junakivku, která leží v Sumské oblasti na velkém silničním tahu vedoucím k ruské hranici. Toto tvrzení do značné míry potvrzuje mapa projektu DeepState, který dlouhodobě sleduje vývoj na frontě. Napjatá je v poslední době i situace v Kupjansku v Charkovské oblasti.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projevil zájem o výstavbu další jaderné elektrárny, která by zásobovala elektřinou východoukrajinské regiony okupované Ruskem. Uvedla to běloruská státní agentura Belta, z jejíž zprávy citovaly agentury Reuters a TASS.
„(Ruská státní jaderná korporace) Rosatom už vypracovala možnosti dalšího rozšíření naší jaderné energetiky. Nechci veřejně hovořit o penězích. Máme možnosti, o kterých vás budu informovat,“ uvedl Lukašenko. „Pokud padne rozhodnutí, hned začneme stavět nový jaderný blok či novou elektrárnu, pokud to bude zapotřebí na západě Ruska a v osvobozených regionech,“ dodal.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných si za uplynulý den a noc vyžádaly ruské útoky na Chersonskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Později dodal, že dnes ráno byla při ruském ostřelování Chersonu zraněna 48letá žena. Cherson také čelil ruským bombám, které poškodily kancelářskou budovu a devět soukromých domů. Moskva pak informuje o desítkách ukrajinských dronů, které ruská obrana sestřelila.
Obrazem: Cvičení ukrajinské armády v Doněcké oblasti
Ruská letecká bomba v noci na dnešek zasáhla ukrajinskou obec Steckivka ležící severně od města Sumy, informují tamní úřady. Rusko k útokům proti sousední zemi podle ukrajinského letectva použilo i 154 dronů. Z Krasnodarského kraje na jihu Ruska byl hlášen požár rafinerie, kam dopadly trosky dronu.
Šéf vojenské správy Sumské oblasti na severu Ukrajiny Serhij Kryvošejenko podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že časně ráno místního času obytnou část Steckivky zasáhla zřejmě letecká bomba KAB a že kvůli tomu mohou být problémy s dodávkami elektřiny a plynu. Starosta obce Jurij Lysenko pak upřesnil, že zcela zničené jsou dva domy a dalších deset je poškozených. Nikomu se zřejmě nic nestalo.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruští celníci na hranici s Čínou na Dálném východě zajistili skoro 2700 dronů. Pokud soud nařídí jejich konfiskaci, plánují je poslat vojákům bojujícím v rámci invazních vojsk na Ukrajině. S odvoláním na Federální celní službu o tom informoval telegramový kanál Astra.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Blackout v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně trvá již třetí den po úderu na elektrickou síť.
„Tato situace vytváří kritické podmínky, které ohrožují bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i dalších evropských zemí,“ uvedla společnost Energoatom.
Německý kancléř Friedrich Merz prosazuje, aby EU uvolnila 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv. Peníze by podle něj měly pomoct Ukrajině financovat její válečné úsilí.
Americký prezident Donald Trump požádal svého tureckého kokegu Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. Před jejich dnešní schůzkou v Bílém domě také uvedl, že spolu budou jednat o obchodu a dodávkách amerických zbraní, například stíhaček F-16 nebo F-35, informovala agentura Reuters. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.
Polsko se stává největším odběratelem dronů z Tchaj-wanu. Směřuje do něj 60 procent tchajwanských bezpilotních letadel, což je více než do Spojených států. Varšava kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu rychle posiluje armádu a zároveň se snaží omezit závislost na součástkách z Číny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo práce. Podle jeho dat příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že teď v ČR pracuje 169.000 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by si lidé v Kremlu hledat kryt, vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Moskvy v rozhovoru se serverem Axios. Na civilisty ale podle něj ukrajinská armáda útočit nebude.
„Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl Zelenskyj. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.
Americké vzdušné síly identifikovaly a zachytily čtyři ruské vojenské letouny v blízkosti Aljašky, oznámilo dnes podle agentury AP Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Společné velitelství Kanady a Spojených států amerických o podobném incidentu informovalo od začátku roku už devětkrát, podobná aktivita je podle něj běžná. Ruské letouny nenarušily americký ani kanadský vzdušný prostor.
Dva ruské bombardéry Tu-95 a dvě stíhačky Su-35 vlétly podle NORAD ve středu do aljašského Identifikačního pásma protivzdušné obrany. Devět amerických letounů ruské stroje nejprve identifikovalo a následně zachytilo.
Polský premiér Donald Tusk varoval před iluzemi ohledně změny postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské invazi na Ukrajinu. Šéf Bílého domu v úterý navzdory svým dřívějším vyjádřením prohlásil, že Ukrajina by mohla s podporou Evropské unie a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila ve válce s Ruskem a že by možná mohla zajít i dál.
„Za tímto překvapivým optimismem se ukrývá oznámení menší zaangažovanosti Spojených států a přehození odpovědnosti za ukončení války (na Ukrajině) na Evropu,“ napsal dnes Tusk na sociální síti X. „Lepší pravda než iluze,“ dodal.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle dnešní zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.
Policie na Vysočině vyšetřuje 13 Ukrajinců, kteří se přiznali k zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou v České republice. Do Česka se nepřestěhovali, přijížděli sem jen pro peníze. Policii řekli, že je to u jejich spoluobčanů běžná praxe. Neoprávněně získali více než 2,5 milionu korun, necelou desetinu peněz policie zajistila, uvedla dnes policejní mluvčí Dana Čírtková. ČTK požádala o vyjádření ministerstvo vnitra.
Slovenský premiér Robert Fico nechce, aby jeho země ukončila dovoz ruských energií jen jako výsledek ideologického rozhodnutí. Dodávky surovin z Ruska má za bezpečné a tlak na jejich ukončení Fico dnes před novináři označil za snahu nahradit ruský plyn dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Evropská unie chce nákupy energií z Ruska omezit a následně zcela zastavit, americký prezident Donald Trump zase dříve vyzval země NATO, aby nekupovaly ropu z Ruska.
Moldavský oligarcha Vladimir Plahotniuc dnes přicestoval s eskortou na letiště v Kišiněvě. Byl vyhoštěn z Řecka, kde ho v červenci zatkli kvůli obvinění z podílu na vytunelování moldavských bank. O Plahotniukově příletu informovala agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na kišiněvském letišti. Plahotniuc byl na útěku od roku 2019. Je podezřelý z korupce a z ovlivňování moldavské politiky ve prospěch Ruska. Do vlasti jej deportovali jen několik dní před klíčovými parlamentními volbami v Moldavsku.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.