Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruské ostřelování na začátku týdne mimo jiné poškodilo i budovu společnosti Boeing v Kyjevě. Navzdory útokům ale nedošlo k „porušení provozu“ a nikdo ze zaměstnanců nebyl zraněn, uvedly dnes zdroje agentury Reuters.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil dnes uvedl, že Rusko od počátku invaze odhadem ztratilo 1 003 860 vojáků, z nichž 1170 bylo jen za poslední den, 10 937 tanků, 22 804 obrněných bojových vozidel, 52 017 aut, 29 190 dělostřeleckých systémů nebo 40 709 bezpilotních letounů.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v Rovenské oblasti 24letého muže, který si skrytě ze svého auta natáčel místní letiště. Podle SBU se jednalo o ruského agenta.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
V Kanadě začne summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Zabývat se bude světovým obchodem i konflikty, které pokračují na více místech. Účast oznámili americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Do Kananaskis, kde se summit koná, se chystá rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doufá, že získá Trumpův souhlas s dalšími sankcemi proti Rusku.
Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v neděli ráno.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury.
Podívejte se na snímky z dnešního ruského útok na Záporoží.
Spojenci Kyjeva by kvůli současnému izraelsko-íránskému konfliktu mohli snížit podporu Ukrajině. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konflikt mezi blízkovýchodními zeměmi vypukl v noci na pátek a pokračuje i dnes. Ukrajina se více než tři roky brání ruské vojenské invazi.
„Rádi bychom, aby se pomoc Ukrajině kvůli tomu nesnižovala. Eskalace na Blízkém východě povede ke zvýšení pomoci Izraeli, možná i na úkor Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.
Rusko a Ukrajině si dnes vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 14, 2025
Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/6EsWA5rTOL
Evropské země se mohou učit a inspirovat z ukrajinské schopnosti adaptovat svou infrastrukturu při krizových situacích. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum v panelu věnovaném budování odolnosti to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Důležitá je podle něj lokální úroveň připravenosti čelit krizím a také spolupráce mezi civilními bezpečnostními složkami a armádou.
Rusko dnes předalo Ukrajině těla dalších 1200 padlých ukrajinských vojáků, nedostalo za to ale od ní výměnou tělo žádného ruského vojáka. Informují o tom ruská média. Ukrajinci převzetí těl svých vojáků potvrdili, uvedla agentura Reuters.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Rusko ukrajinské straně tento týden ve středu předalo těla 1212 padlých Ukrajinců a výměnou získalo 27 zabitých ruských bojovníků.
Ukrajinské ministerstvo obrany ukázalo, jak ukrajinský dron dokázal odhalit ukryté ruské obrněné vozidlo.
A russian Taifun armored vehicle was hiding in the hangar, but a Ukrainian drone won this 'hide-and-seek' game.
— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 14, 2025
📹: 225th Assault Regiment pic.twitter.com/tp4YUAtcru
Ukrajinské drony v noci zasáhly dva průmyslové závody v Rusku. Mělo jít o výrobce dusíkatých hnojiv ve Stavropolském kraji a závod na výrobu palivových katalyzátorů v Samarské oblasti.
Odhad ruských ztrát k dnešnímu dni. Čísla není možné nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 14, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/4tzFRmfUYT
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 14, 2025
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Místo Ruska ve vesmíru zaujala Čína.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
Rusko tvrdí, že jeho síly dobyly tři ukrajinské vesnice, jednu v Sumské oblasti, kde nedávno začalo ofenzivu, a dvě na východě v Doněcké oblasti. S odvoláním na každodenní hlášení ruského ministerstva obrany o tom dnes informovaly zahraniční agentury Reuters a AFP.
Ministři vnitra pobaltských zemí dnes podepsali memorandum o posílení spolupráce v civilní obraně, které počítá s vypracováním společných plánů hromadné přeshraniční evakuace. Oznámilo to litevské ministerstvo vnitra. Polský server Onet dohodu spojil s obavami, aby podzimní rusko-běloruské vojenské cvičení nepřerostlo v invazi ruských vojsk do Estonska, Litvy a Lotyšska, které se až s pádem komunismu vymanily z nadvlády Moskvy a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se cítí ohroženy východním sousedem.
Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka dnes v Praze převzal ukrajinský Řád za zásluhy druhého stupně. Na sociální síti X to uvedla české armáda. Ocenění, které mu už v září 2023 udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, mu dnes v Praze předal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Českou a ukrajinskou armádu spojuje společný cíl zastavit agresi, bránit svobodu a chránit Evropu před ruskou hrozbou, uvedla armáda. Řehka vyznamenání považuje za ocenění přístupu celého Česka a především české armády.
Díky ukrajinskému odporu dnes nečelí válce i další evropské státy. I proto 🇺🇦 podporujeme – vojensky, politicky i lidsky. Dnes si Ukrajina toto partnerství připomíná i symbolicky – generál Řehka převzal z rukou ukrajinského ministra zahraničí @andrii_sybiha nejvyšší státní… pic.twitter.com/nnnGXJwk7t
— Armáda ČR (@ArmadaCR) June 13, 2025
Britské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun Il-20, který nad Baltským mořem pronikl asi dva kilometry hluboko do polského vzdušného prostoru. Rusové po zásahu spojeneckých letadel, které vzlétly z polské základny, polský vzdušný prostor opět opustili, uvedlo dnes velitelství polského letectva, jehož vyjádření citovala média.
Od léta budou moci Ukrajinci v Česku získat informace potřebné k bydlení, k práci i k návratu do vlasti v novém informačním středisku, potvrdil po jednání v Lucemburku český ministr vnitra Vít Rakušan. Na jeho vzniknu se dohodly česká a ukrajinská strana. Ministr zdůraznil, že půjde jen o poradní místo, které nebude nijak nahrazovat činnost českých úřadů a jen u nich budou moci lidé z Ukrajiny podávat nejrůznější žádosti.
Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
Rusko uskutečnilo testy laserových zbraní, které by se podle představ ruské armády mohly v budoucnu podílet na obraně země proti bezpilotním letounům. Tyto systémy se brzy mohou stát součástí univerzální sítě protivzdušné obrany, napsal dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na sdělení vlády. Testy na neupřesněném polygonu zorganizovaly zbrojovky, ministerstvo obchodu a průmyslu a zúčastnily se jich podniky ze státních korporací Rostech a Rosatom.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.