Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Trump uvedl, že bude po dnešním jednáních se Zelenským a evropskými lídry hovořit s Putinem, se kterým nedávno komunikoval nepřímo, píše Reuters.
„Miluju ukrajinský národ,“ vychválil Donald Trump, kterak brání svou vlast. „Ale miluju i ruský národ,“ dodal s tím, že si přeje jejich mír, na tiskové konferenci v Oválné pracovně.
„Dáme jim velmi dobrou ochranu, velmi dobrou bezpečnost,“ odpověděl Donald Trump na dotaz, jak zamýšlí garantovat Ukrajině potenciálně vyjednaný mír. Ještě o tom prý nejednali, teprve na to dojde.
„Budeme mít mír, mír navěky, doufám, že okamžitě. A celý svět bude velmi šťastný,“ odpověděl Trump na dotaz novinářů.
Trump uvítal Zelenského v Oválné pracovně. Ukrajinský prezident mu poděkoval za jeho snahy dosáhnout míru na Ukrajině, podle Trumpa došlo k pokroku.
Českou hlavu státu Petra Pavla mrzí, že americký prezident Donald Trump nevyužil možnosti politického a ekonomického tlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. Řekl to v dnešním vysílání na facebooku. Za pozitivní vzhledem k pátečnímu jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil, že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli.
Summit nepřinesl žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Dnes Trump v Bílém domě přijme ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské představitele.
„Pozitivní je to že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností na světě vůbec sešli. Že diskutují situaci s mírovým řešením války na Ukrajině,“ řekl Pavel. „Na druhou stranu mě mrzí, že americký prezident nevyužil možnosti tlaku politického, ekonomického na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením,“ poznamenal.
Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu, ve dveřích ho uvítal Donald Trump.
„Věřím v Ukrajinu. Věřím v prezidenta Zelenského,“ vysílá po sociální síti podporu svému šéfovi premiérka Ukrajiny Julija Svyrydenková. „Věřím v sílu jeho slov ve Washingtonu – celý náš stát, naše armáda, každá rodina, každý domov a každá naděje stojí za ním.“
I francouzský prezident Emmanuel Macron přijel podpořit kolegu Zelenského na summit s Trumpem.
„Chápeme, že nemůžeme očekávat, že Putin dobrovolně upustí od agrese a nových pokusů o dobývání. Proto musí fungovat tlak, a to společný tlak – ze strany Spojených států a Evropy a ze strany všech na světě, kteří respektují právo na život a mezinárodní pořádek,“ tweetoval Volodymyr Zelenskyj po setkání se západními partnery na ukrajinském velvyslanectví ve Washingtonu, DC.
V Bílém domě už je i německý kancléř Friedrich Merz.
U příležitosti návštěvy státníků je na jižní louce Bílého domu čestná stráž. Dorazil už i britský premiér Keir Starmer.
Evropští lídři začali přijíždět do Bílého domu před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na místě je už generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, informuje stanice CNN.
„Volodymyr Zelenskyj se v této chvíli setkává s evropskými lídry na ukrajinské ambasádě ve Washingtonu před svou schůzkou s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně,“ hlásí Christopher Miller z deníku Financial Times.
Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci lídrů zemí EU, chce s nimi probrat výsledky dnešního jednání o Ukrajině ve Washingtonu.
„V důsledku útoku vypukl v zařízení požár. Čerpání ropy hlavním ropovodem Družba bylo zcela zastaveno,“ potvrdil ukrajinský generální štáb podle agentury Reuters a dodal, že stanice byla součástí válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
„Můžete teď posílat stížnosti - výhrůžky - svým přátelům v Moskvě,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v příspěvku adresovaném jeho protějšku Péteru Szijjártóovi, který si na přerušení dodávek stěžoval. „Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo,“ uvedl ministr.
Český zástupce není v týmu evropských lídrů, kteří doprovázejí Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského Česku nic neutíká, informace má, je členem takzvané koalice ochotných a vede muniční iniciativu. „Nelze si představit, že do Bílého domu pojede 30 evropských lídrů,“ uvedl. Dodal, že role Česka je přiměřená jeho geopolitické váze.
Průběh jednání popsal jako živelný, důležité podle něj bude, zda se podaří dosáhnout bilaterálního jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za moderace Spojených států. Zopakoval, že územní požadavky Ruska, jak o nich hovoří média, jsou nehorázné a nesmyslné. „Špatný mír znamená očekávat další agresi během několika let,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kanceláře brazilské i ruské hlavy státu.
„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla brazilská kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.
Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
Evropa hájí princip, že se hranice nemění silou. Pokud by přišel Putin s dalšími nesmyslnými požadavky, má být připravena přitvrdit, míní ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.
„Velký den v Bílém domě. Nikdy jsme tu neměli tolik evropských lídrů najednou. Je to pro Ameriku velká pocta!!! Uvidíme, jaké budou výsledky,“ napsal americký prezident na sociální síti Truth Social. Státníci budou hovořit o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o možnostech ukončení rusko-ukrajinského konfliktu.
Volodymyr Zelenskyj už se dnes ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, píše Reuters.
Přípravy na summit s Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry ve Washingtonu, DC: Náklaďáky technických služeb pomáhají policistům tvořit bariéry.
Na 23 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti ležící jihovýchodně od Moskvy. Vyplývá to z informací ruských státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti, které informovaly o nárůstu počtu obětí, ale podobně jako úřady neuvádějí, čím se podnik zabývá. O provozu, který vyrábí střelný prach, píší některá média jako server Nastojaščeje vremja, nebo RBK, podle nichž se jedná o podnik s názvem Elastik. Příčina výbuchu a následného požáru stále není známá.
Dalších 134 lidí utrpělo zranění, z toho 31 zůstává v nemocnici, uvedl ráno s odvoláním na regionální operační štáb TASS, který tehdy informoval o 20 mrtvých. „Záchranáři vytáhli z trosek těla dalších dvou lidí. Jedna oběť zemřela v nemocnici. Celkový počet mrtvých vzrostl na 23,“ citovala později agentura ministerstvo pro mimořádné události.
„Bílý dům se ukrajinských představitelů zeptal, zda bude mít prezident Volodymyr Zelenskyj na schůzce s prezidentem Trumpem v Oválné pracovně na sobě oblek,“ tweetuje žurnalista portálu Axios Barak Ravid s odkazem na dva zdroje.
Fanoušci a kolegové z anarchistického hnutí se v Kyjevě rozloučili s výtvarným umělcem a aktivistou Davidem Čyčkanem (†32), který padl před týdnem při obraně Záporoží. Anarchismus sice zpravidla vylučuje službu v armádě, Čyčkan však narukoval dobrovolně, aby čelil fašistické ruské invazi.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.