Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.
Severní Korea vyslala dalších 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s ruským útokem na Charkov znovu apeloval na sankce a jejich dodržování. K příspěvku přidal video, jak děti během náletu utíkají z hřiště.
Ordinary Ukrainian cities: Kharkiv, Sumy, Dnipro. Ordinary life, and Russian strikes that should never have happened. Every day in Ukraine is marked by large-scale attacks with strike drones, mostly “Shaheds”—it was Iran that taught Russia how to produce such drones.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 26, 2025
Today,… pic.twitter.com/l1NjHPY6l1
Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.
Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.
Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520.000.
Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2025
Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti… pic.twitter.com/sdbKwbMgD8
V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.
Téměř dvě desítky zraněných si ve středu večer vyžádal nálet ruských dronů na Charkov a obec Zoločiv, ležící severně od druhého největšího ukrajinského města. "Zatím se ví o devíti raněných v Charkově a osmi v Zoločivu," napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.
"Mezi raněnými v Charkově je dvanáctiletá dívka," napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov o následních náletu ruských dronů. Mezi raněnými po útoku na Zoločiv je i čtyřletá holčička, uvedla ukrajinská prokuratura.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.