Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na Ukrajině. Další příval zpráv vás tu bude čekat zase zítra brzy ráno, prozatím přejeme dobrou noc.
„Mnoho státníků od začátku války mluvilo se zločincem Putinem. Výsledek? V lepším případě nic, v horším masivní vraždy civilistů. Telefonát s Donaldem Trumpem? Buď změna vykoupená ústupky Ukrajiny, nebo potvrzení, že staré diktátory a teroristy novým kouskům nenaučíš,“ uvedl na sociální síti X poslanec Marek Ženíšek k dnešnímu ostře sledovanému telefonátu Putina s Trumpem.
Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, řekl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moci mluvit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o jeho dnešním telefonickém hovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
„Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ řekl Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.
Rusko odmítlo příměří, na Ukrajinu právě útočí ruské drony, tvrdí o výsledku dnešního telefonického rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putina zdroje serveru RBK-Ukrajina z ukrajinské prezidentské kanceláře.
„Zatímco čekáme na podrobnosti z americké strany, tak právě v tuto chvíli máme v zemi šáhedy (ruské drony íránské konstrukce) a je vyhlášen letecký poplach kvůli nebezpečí raketového útoku. Zatím dohody nefungují,“ řekli portálu v prezidentské kanceláři. Připomněli, že Ukrajina původně navrhla uzavřít příměří ve vzduchu a na moři, ale Američané navrhli postoupit ještě dál a navrhli úplný klid zbraní, na 30 dnů.
Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, řekl Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moct mluvit s Trumpem.
Na ruských a vzápětí i na ukrajinských sociálních sítích se dnes objevila nepotvrzená zpráva o zahájení evakuace obyvatel jednoho z pohraničních okresů Belgorodské oblasti na západě Ruska, údajně kvůli pokusu ukrajinských jednotek o vpád do regionu. Úřady se dosud k tomuto tvrzení nevyjádřily a o žádné evakuaci oficiálně neinformovaly. Gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o ostřelování dotyčného okresu z ukrajinské strany. Ruské ministerstvo obrany večer obvinilo Ukrajinu, že se výpadem do Belgorodké oblasti pokusilo vytvořit negativní pozadí k telefonátu prezidentů Ruska a USA a diskreditovat mírové iniciativy Donalda Trumpa. Podle Kyjeva naopak Rusko koncentrovalo svá vojska u hranic s Ukrajinou, jejíž armáda proti ruským silám v Belgorodské oblasti zasáhla, aby tak odstranila případné ohrožení sousední Charkovské a Sumské oblasti.
Trump naznačil, že trvalá mírová dohoda by mohla zahrnovat územní ústupky ze strany Kyjeva a kontrolu nad ukrajinskou jadernou elektrárnou Záporoží, jak uvádí agentura Reuters.
„Skončil telefonní rozhovor válečného zločince v čele Ruska a prezidenta USA obviněného z více jak 90 trestných činů s narcistní poruchou osobnosti a kognitivními schopnostmi dítěte. Svět je v dobrých rukou, mír je na dosah,“ okomentoval ostře sledovaný hovor politolog Jiří Pehe na sociální síti X.
Dnešní telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velmi dobrý a produktivní, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Potvrdil také dohodu o okamžitém příměří pokud jde o útoky na energetiku a infrastrukturu. Chce, aby se brzy podařilo uzavřít příměří úplné.
Celé prohlášení Bílého domu k telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem:
Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o potřebě míru a příměří ve válce na Ukrajině. Oba vůdci se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem. Zdůraznili také potřebu zlepšit bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Krev a poklady, které Ukrajina i Rusko v této válce utrácely, by bylo lepší utratit za potřeby jejich lidu.
Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se shodli, že mírové hnutí zahájí příměří v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technická jednání o provádění námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání okamžitě začnou na Blízkém východě.
Vedoucí představitelé hovořili široce o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále diskutovali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou jednat s ostatními, aby zajistili co nejširší uplatnění. Oba vůdci sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být v pozici zničit Izrael.
Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovský přínos. To zahrnuje obrovské ekonomické dohody a geopolitickou stabilitu, když bylo dosaženo míru.
Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří, řekl končící německý kancléř Olaf Scholz k hovoru Trump–Putin.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínku pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.
Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské přínosy... To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvádí se podle stanice Sky News v prohlášení k telefonátu, které obdržela od Bílého domu.
Donald Trump podpořil myšlenku Vladimira Putina pořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími NHL a KHL.
Na ruské sociální síti sdílel ruský reportér další kusé informace. Putin měl prohlásit, že je připraven spolupracovat se svými americkými partnery na dosažení komplexního a udržitelného urovnání.
Podle informací Kremlu je klíčovou podmínkou zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Prezidenti měli souhlasit, že zůstanou v kontaktu o všech vznešených otázkách, a vyslovili vzájemný zájem o normalizaci bilaterálních vztahů.
Ruský prezident Vladimir Putin během dnešního telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě.
Ruská média zatím uvolnila několik informací z jednání. Podle listu Kommersant padla během telefonátu dohoda, že Rusko si s Ukrajinou vymění zítra (ve středu) zajatce, každá strana propustí 175 osob. Podle agentury RIA Putin pozitivně reagoval na myšlenku, aby se po dobu 30 dní ustaly útoky na energetickou infrastrukturu. A řešily se prý také vzájemné vztahy.
Putin v rozhovoru s Trumpem o Ukrajině souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše Reuters. Hovořili o Ukrajině, Putin informoval o blížící se výměně zajatců, prezidenti se vyslovili pro normalizaci vztahů, oznámil Kreml.
Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev v příspěvku na X řekl, že „svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem“ díky Putinovu a Trumpovu vedení. Kreml se zatím oficiálně nevyjádřil.
Hovor mezi Putinem a Trumpem proběhl „velmi dobře“, uvedla CNN s odkazem na nejmenovaný ruský zdroj, který o hovoru věděl. Zástupce náčelníka štábu Bílého domu Dan Scavino také dříve řekl, že hovor „proběhl dobře“, jak píší další světová média včetně The Kyiv Independent.
Jeden z představitelů Bílého domu řekl televizi NBC News, že rozhovor mezi Trumpem a Putinem skončil. Hovor trval více než hodinu a půl, nejspíše přes dvě hodiny.
Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa skončil, oznámil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur.
„Společně s první dámou jsem na oficiální návštěvě u našich přátel a principiálních spojenců – Finska,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Klíčovými tématy jsou podpora obrany, investice do ukrajinské zbrojní výroby a evropská integrace Ukrajiny, finské zkušenosti s vývojem systému civilní obrany a výstavbou krytů, posílení sankcí proti Rusku a koordinace úsilí o spravedlivé ukončení války. Evropa musí být u jednacího stolu a o všem, co se týká evropské bezpečnosti, by se mělo rozhodovat společně s Evropou,“ dodal prezident.
Program první dámy Oleny Zelenské se zaměřuje na spolupráci v oblasti vzdělávání.
„Update: Hovor stále probíhá,“ informoval na Twitteru Dan Scavino z Bílého domu o telefonátu Trump-Putin hodinu a půl po jeho začátku.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.