Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a popřejeme dobrou noc. Další příval zpráv vám přineseme zase od zítřejšího rána.
Trump rázně: Ukrajině má zajistit bezpečnostní záruky Evropa, ne USA! A přiletí Zelenskyj
Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při první schůzi své vlády. Zároveň oznámil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat.
Ruský prezident Vladimír Putin přiznává, že souhlasil s tím, že bude mít na starosti Ukrajinu a bude mít na to „své vlastní lidi“. Prezident poskytl rozhovor s kremelským novinářem Pavlem Zarubinem, ve kterém se podělil o své plány pro Ukrajinu. Putin přiznal, že se chystá: „přivést k moci lidi, kteří se budou těšit důvěře lidu Ukrajiny“. A také Putin nepřímo potvrdil, že je to součástí dohod s Trumpem.
Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Dříve ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách.
Zelenskyj novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru, napsala agentura Reuters.
Trump dnes oznámil, že Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat. Kyjev se domáhá bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v případě ukončení války.
Dohodu, jejíž návrh zveřejnil server Ukrajinska pravda či agentura Reuters, dnes schválila ukrajinská vláda, uvedl premiér Šmyhal. Ten zdůraznil, že nerostné bohatství bude nadále patřit Ukrajině a nebude převedeno na USA ani nikoho jiného. Zohledňuje podle něj také povinnosti Ukrajiny vyplývající z procesu integrace do Evropské unie.
Doly v Kirovohradě, kde se těží titan.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, oznámil dnes americký prezident Donald Trump.
Bezpečnostní záruky musí Ukrajině poskytnout Evropa, ne Spojené státy, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při první schůzi své vlády.
Ukrajinská armáda uvedla, že její drony v noci na dnešek zasáhly rafinérii v Tuapse na jihu Ruska. V areálu zaznamenala na 40 výbuchů.
Ruské ministerstvo obrany dříve během dne sdělilo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana zničila 128 dronů, z toho 83 nad Krasnodarským krajem a 30 nad anektovaným Krymem. Zpravodajský kanál Astra rovněž informoval o napadení obchodního přístavu v Tuapse.
Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřuje nebo vyšetřuje zhruba tři desítky případů porušování protiruských sankcí. Serveru Odkryto.cz to v rozhovoru řekl ředitel útvaru Jiří Mazánek. Část případů se podle něj týká i doby před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se během své návštěvy Washingtonu nesetká se svým americkým protějškem Markem Rubiem, oznámil dnes její tiskový mluvčí Anouar El Anouni.
„Setká se s americkými senátory a kongresmany, se kterými bude diskutovat o ruské válce proti Ukrajině a o transatlantických vztazích,“ uvedl. „S šéfem americké diplomacie se nesejde kvůli problémům s plánováním. Naposledy se sešli během Mnichovské bezpečnostní konference,“ dodal mluvčí.
Ruský soud v Minusinsku na Sibiři odsoudil v nepřítomnosti na 5,5 roku vězení dva někdejší ruské žoldnéře za „veřejné šíření úmyslně lživých informací“ o ruských ozbrojených silách, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Příčinou se stal rozhovor, ve kterém Maxim Zelenov a Alexej Čerňavskij ještě v září 2023 hovořili o zabíjení civilistů na Ukrajině, napsal server Meduza.
Dnešní dopolední videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem označil český premiér Petr Fiala (ODS) za velmi užitečný rozhovor před mimořádným summitem EU, který se koná příští čtvrtek. Novinářům po zasedání kabinetu řekl, že Unie musí na mimořádném summitu přijmout rozhodnutí týkající se evropské bezpečnosti.
Představitelé unijních států si dnes vyslechli Macronovu zprávu o jeho pondělním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Také podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu. Ten by měl přijmout rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a posílení evropské obrany.
Jeden nepodmíněný trest 5,5 roku vězení a pět podmíněných trestů dnes uložil Krajský soud v Brně skupině obžalovaných z útoku na dvojici Ukrajinců. Útok se odehrál v roce 2023 v centru města po ukončení pietního pochodu za mladého Roma, jenž zemřel po potyčce s Ukrajincem. Skupina účastníků pochodu, převážně opilých mladých mužů, si pak ve městě podle obžaloby vyhlédla dvojici jiných Ukrajinců a napadla je.
Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Zelenskyj podle Reuters novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.
Nejméně pět mrtvých a osm raněných si vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Úřady vyzvaly obyvatele k evakuaci z města.
Ukrajinská vláda dnes posoudí text dohody se Spojenými státy, která počítá se zřízením investičního fondu na obnovu země. Dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj dohodnou na bezpečnostních zárukách, řekl premiér Denys Šmyhal podle médií.
Trump dříve oznámil, že Zelenskyj by měl v pátek přicestovat do Washingtonu, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.
Desítky delegátů dnes při projevu ruského zástupce před Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) opustily v Ženevě jednací sál, aby tak vyjádřily podporu Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters, která připomíná, že se tak stalo jen dva dny po třetím výročí ruského útoku na Ukrajinu.
V Kyjevě lidé protestovali před americkou ambasádou proti Donaldu Trumpovi. Podívejte se na aktuální snímky.
Prezidenti a premiéři zemí EU si dnes přes videokonferenci vyslechli zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o jeho pondělním setkání se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu EU, který se uskuteční příští čtvrtek 6. března.
„Pokračujeme v úzké evropské koordinaci, dnes prezident Emmanuel Macron informoval lídry EU o svém setkání s Donaldem Trumpem začátkem tohoto týdne ve Washingtonu,“ napsal na sociální síti X Costa.
Dodal, že mimořádný summit na počátku března přijme rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a o posílení evropské obrany.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.
Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informoval o dvou zraněných ve výškové budově, do které narazil ruský dron.
Dva v úterý zadržení Francouzi se přiznali k pondělnímu útoku na ruský konzulát v Marseille na jihu Francie. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvedla s odvoláním na tamní prokuraturu agentura Reuters.
Státní zastupitelství už v úterý sdělilo, že jde o „významné osoby“. Podle místního deníku La Provence dotyčné v pondělí večer spatřila policie na demonstraci na podporu Ukrajiny.
Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.
ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
V Kyjevské oblasti při náletu ruských dronů zahynul jeden člověk, další dva utrpěli zranění, informoval šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Tělo oběti našli hasiči při hašení požáru rodinného domu. Šéf oblastní správy informoval o zraněných a o poškození nejméně pěti rodinných domů a dvou obytných budov. Také zveřejnil záběry zachycující noční práci hasičů.
Rusko přes noc zničilo 130 dronů, většinou nad Krasnodarským krajem na jihu země, tvrdí Moskva. Terčem byl podle sociálních sítí přístav v Tuapse.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.