Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Informace Vám budeme přinášet zase od brzkého rána.
Lotyšsko chce do dvou let zvýšit své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury DPA to dnes po zasedání kabinetu oznámili šéfka vlády Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Letos tato pobaltská země sousedící s Ruskem plánuje dát na obranné výdaje 3,45 procenta HDP.
„Je třeba navýšit prostředky na obranu Lotyšska a urychleně zavést další vojenské kapacity,“ řekl Sprúds. Siliňová zdůraznila, že je nutné přezkoumat rozpočty všech ministerstev, aby se našly potřebné peníze.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. Dnes to podle agentury AFP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Potvrdil tak dřívější zprávu agentury Reuters. Macron už jednu schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Nyní sdělil, že pozval i několik dalších evropských a mimoevropských států.
Některé země, jako například Francie, Británie nebo Švédsko, počítají i s účastní na případné mírové vojenské misi. Tu nevyloučilo ani Německo, ačkoli kancléř Olaf Scholz na toto téma nechtěl s novináři hovořit, neboť to v tuto chvíli považuje za nevhodné. Dalším tématem je zvýšení výdajů na obranu, což od členů NATO a od Evropy požaduje americký prezident Donald Trump.
Podle ukrajinského serveru TV Nexta Rusové záměrně infikují děti planými neštovicemi kvůli nedostatku vakcín - výrobci vakcín Varilrix a Varivax opustili ruský trh. „Party s planými neštovicemi“ si podle médií získávají opět popularitu, ačkoliv lékaři před riziky tohoto postupu varují.
Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). ČTK to dnes večer sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Druhé jednání v tomto týdnu pořádá Francie. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
„Pan premiér je v kontaktu s ostatními lídry a můžeme potvrdit, že se zítřejší (středeční) videokonference zúčastní,“ uvedla Ješátková.
Evropská unie chce, aby Ukrajina nehledě na možné příměří s Ruskem měla dostatek zbraní a munice, chystá proto na letošní rok další zbrojní dodávky, mimo jiné 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura DPA. V Saúdské Arábii se dnes mezitím sešli zástupci Ruska a Spojených států, přičemž Washington schůzku považuje za úvod procesu, který povede k ukončení války na Ukrajině.
Další snímky z návštěvy Volodomyra Zelenského v Turecku.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu. Elysejský palác na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
Spojené státy nemají v úmyslu snížit počet svých vojáků ve východní Evropě, uvedl polský prezident Andrzej Duda před novináři po setkání s Keithem Kelloggem, zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu. Kellogg má podle agentury Reuters ještě dnes odcestovat do Kyjeva. Američtí vojáci jsou v Polsku od ledna 2017, kdy dorazila jejich první skupina s úkolem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance.
Erdogan v této souvislosti uvedl, že Turecko je podle něj „ideální zemí“ pro pořádání rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Od začátku bojů, které začaly invazí ruských vojsk v únoru 2022, uplynou v sobotu tři roky.
Podívejte se na video, které na X sdílel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ze své návštěvy Turecka.
Zelenskyj uvedl, že odložil středeční cestu do Rijádu na pondělí 10. března. Zopakoval, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Kyjev a že žádná jednání se nemohou konat „za jeho zády“. Zelenskyj tak narážel na dnešní americko-ruská jednání v saúdskoarabské metropoli Rijádu, která se týkala rovněž Ukrajiny. Podle Zelenského by se jednání o míru mělo zúčastnit i Turecko a Evropa.
Ukrajina má plnou podporu Turecka, řekl dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Zelenskyj označil společné rozhovory obou státníků v Ankaře za konstruktivní, informují tiskové agentury. Zelenskyj měl být ve středu v Rijádu, dnes ale řekl, že cestu odkládá na březen.
Turecko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a pro Ankaru jsou tyto hodnoty nezpochybnitelné, řekl Erdogan. Dodal, že americká diplomatická iniciativa usilující o ukončení války na Ukrajině je v souladu s dosavadní politikou Turecka.
Komplexní urovnání války podle Peskova není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti. „Komplexní urovnání, dlouhodobé urovnání, životaschopné urovnání není možné bez komplexního zvážení otázek bezpečnosti na kontinentě,“ uvedl mluvčí Kremlu. Na konci roku 2021 Rusko žádalo přepracování evropské bezpečnostní architektury a de facto stažení sil NATO ze střední a východní Evropy, jakož i závazek Západu nerozšiřovat alianci na východ, podotkla v této souvislosti agentura AFP a dodala, že nedlouho poté, co byly tyto požadavky odmítnuty, zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.
Podívejte se na nové snímky z mírových rozhovorů mezi USA a Ruskem.
Zástupci Ruska a USA se dnes v saúdskoarabském Rijádu dohodli na nutnosti vytvořit podmínky, které povedenou k plnému obnovení spolupráce mezi oběma zeměmi. Zároveň se shodli, že je třeba vytvořit proces vedoucí k urovnání války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Zopakoval také, že ukrajinské členství v NATO by pro Rusko bylo nepřijatelné a ohrožovalo by ruské zájmy. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před téměř třemi roky.
Přibližně polovina Němců je pro zapojení německých vojáků do případné budoucí mírové mise na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu společnosti Forsa pro časopis Stern.
Z průzkumu vyplývá, že 49 procent Němců případné nasazení německých vojáků podporuje, zatímco 44 procent to odmítá a sedm procent oslovených nevyjádřilo jasný názor.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se dnes setkal se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Oba politici komentovali také dnešní rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem v saúdském Rijádu.
„Pokud budeme dostatečně silní, tak to nebude o nás bez nás,“ dodal Lipavský s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Hlavním poučením podle něj je, že se hranice v Evropě nemají měnit silou. Podle Blanára měla EU dost prostoru na to, aby začala mírová jednání, ale nevyužila ho. Srovnání s Mnichovem 1938 odmítl. „My nejsme v pozici oběti, my nejsme součástí konfliktu, v konfliktu je Ukrajina,“ podotkl. Ukrajina podle něj bude a musí být za jednacím stolem. EU pak musí být za stolem také, ve fázi, do které patří, dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští úterý jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Reaguje tak na informace médií, které se v poslední době kolem sbírky objevily, sdělil dnes ČTK. Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se věci, které se objevily v médiích, vyjasnily, doplnil předseda vlády.
Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. „V posledních týdnech se v médiích objevily nejrůznější spekulace týkající se sbírky na drony Nemesis. Protože iniciativy na podporu Ukrajiny považuji za důležité, rozhodl jsem se na příští úterý svolat jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, aby se věci, které se objevují v médiích, vyjasnily,“ uvedl Fiala.
Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí. Po dnešních americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu to prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio podle agentury Reuters. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války.
Členové sněmovního branného výboru dnes neprojednávali podezření kolem vývozu dronů na Ukrajinu. Bod, v němž měli zástupci ministerstva obrany informovat o závěrech prověřování ministerské inspekce k dronům a souvisejícím cestám vojáků na Ukrajinu, z návrhu programu schůze z iniciativy Pavla Růžičky (ANO) hned v úvodu vyřadili.
Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily, uvedla agentura Reuters. Ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině, uvedl podle Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova bylo jednání dobré, diskutovalo se také o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Její termín ale nebyl stanoven.
„Myslím, že je předčasné mluvit o kompromisech. Lze říci, že obě strany spolu začaly komunikovat, začaly si naslouchat. Začal dialog,“ řekl Kirill Dmitrijev, výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF). Podle Dmitrijeva se k sobě obě delegace chovaly s respektem, jako rovný s rovným.
Ruská a americká delegace si vyložily své postoje k urovnání války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety svým útokem na sousední zemi, a dohodly se, že ohledně tohoto tématu navážou kontakt „ve vhodný čas“ samostatné týmy vyjednávačů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Turecku setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen jednal v pondělí odpoledne v Bruselu s místopředsedkyní slovenské vlády a ministryní hospodářství Denisou Sakovou a ukrajinským ministrem pro energetiku Hermanem Haluščenkem, potvrdila dnes mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Tématem byla energetická situace v EU poté, co Ukrajina na začátku roku zastavila tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko. Slovenský premiér za tento krok Kyjev několikrát zkritizoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém rozhodnutí trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.