Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce Ruska proti Ukrajině konat nebudou. Britský premiér Keir Starmer to podle agentur řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Šéf britské vlády „dal jednoznačně najevo, že o Ukrajině bez Ukrajiny se žádná jednání konat nebudou,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném po telefonátu. Starmer také zopakoval dřívější závazek Británie, že bude podporovat „Ukrajinu na nezvratné cestě do NATO“, píše agentura AFP. Země, která se už skoro tři roky brání ruské invazi, podle Starmera potřebuje „silné bezpečnostní záruky, další vojenskou pomoc a suverénní budoucnost“. Zelenskému řekl, že Británie se o to zasadí.
Mluvčí Kremlu podle TASS odmítl jako další podvrh obviňování Ruska, že ruský dron zasáhl sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině.
Do moldavského Podněstří, ovládaného ruskými separatisty, začal zase proudit plyn, uvedl dnes na sociální síti vůdce neuznávané republiky Vadim Krasnoselskij. Dodal, že se tak stalo díky ruské půjčce a pomoci ruských úřadů. Moldavská vláda dříve uvedla, že Podněstří odmítlo nabídku Evropské unie na financování nákupu plynu kvůli obavám, že Moskva ztratí kontrolu nad územím.
Podněstří se táhne podél moldavských hranic s Ukrajinou. Dodávky plynu do regionu se zastavily 1. ledna poté, co vypršela smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a Kyjev ji odmítl prodloužit. Desítky tisíc obyvatel regionu se následně ocitly bez tepla a elektřiny.
Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference (MSC) nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.
„Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici,“ uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86 000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
Ukrajinská armáda v noci na dnešek s nasazením dělostřelectva zaútočila na tepelnou elektrárnu, která se nachází v Ruskem kontrolovaném Enerhodaru v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Podle agentury Interfax o tom informovaly ruské okupační úřady.
„Kvůli ostřelování je kriticky poškozené elektrárenské zařízení, což vedlo k odpojení dodávek elektrické energie více než 50 000 odběratelům,“ uvedlo ministerstvo energetiky v Ruskem ovládané části Záporožské oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že kryt bývalé jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl ruský dron. Na X také zveřejnil video zásahu, který podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Rusko se k tomu zatím nevyjádřilo.
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl americký viceprezident J. D. Vance.
„Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku, které mohou Spojené státy proti Putinovi použít,“ řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
V Mnichově dnes začíná třídenní bezpečnostní konference. Mohla by přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. S napětím se očekává především projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Konferenci oficiálně zahájí německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.