Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.
Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.
„Putin už téměř 1000 dnů vede válku, o níž si myslel, že mu zabere jen pár dní. Neuspěje a já budu dále tlačit na Kreml a podporovat Ukrajince v jejich boji za svobodu,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy
Šéf malajsijské vlády Anwar Ibrahim zmínil v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentské funkce v USA nové příležitosti a společné cíle, protože USA v zemi masivně investují. Ibrahim doufá ve větší angažovanost Spojených států v jihovýchodní Asii a v jejich pomoc při ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a na Ukrajině.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 74 nepřátelských dronů zejména na území Kyjevské a Oděské oblasti. „Nepřítel zaútočil 106 útočnými bezpilotními letouny Šahed a neidentifikovanými drony ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk, Orel a z okupovaného Krymu,“ uvedl generální štáb.
Místopředseda hnutí ANO předpokládá zvýšený tlak na ukončení války na Ukrajině v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa. „Evropská unie musí být připravená, kdyby válka skončila, například na další migrační vlnu,“ řekl Karel Havlíček. Mezi migranty by tentokrát byli váleční veteráni, což je nutné dobře vyhodnotit zejména z bezpečnostního hlediska, míní.
Havlíček potenciální poválečný příchod dalších lidí z Ukrajiny vnímá jako velkou hrozbu. Účastníci války budou chtít jít za svými rodinami, ale půjde o lidi školené na nejnebezpečnější operace a v nejrůznějším zdravotním i psychickém stavu, kteří budou trpět různými traumaty z bojů, vysvětlil. „Je nutné se připravit a nedopustit, aby se sem dostali ve větší míře, bezpečnostní složky musí být připravené,“ míní.
Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, prohlásil dnes podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.
„Nyní, kdy situace na bojišti není příznivá pro kyjevský režim, má Západ na výběr: pokračovat ve financování (Kyjeva) a ničení ukrajinského obyvatelstva, anebo uznat současnou realitu a začít vyjednávat,“ řekl Šojgu na poradě tajemníků bezpečnostních rad bývalých sovětských republik v Moskvě.
Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Ale ve svých nadějích ohledně příštího prezidenta Spojených států měli jasno, píše v reportáži agentura AP.
„Doufám, že množství zbraní, potřebných pro naše vítězství, se zvýší,“ řekl několik hodin před potvrzením Trumpova vítězství devětatřicetiletý velitel jednotky, vystupující pod přezdívkou Mozart, . „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodřízne od pomoci, protože ji potřebujeme,“ dodal.
Slovinská kandidátka na eurokomisařku Marta Kosová podle všeho nepodporuje urychlení přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou, poznamenal bruselský server Politico. „Nové členské státy přijmeme pouze v případě, že se přihlásí k našim hodnotám, demokracii a k právnímu státu,“ řekla slovinská kandidátka europoslancům. Jak bývalá novinářka a velvyslankyně v Německu a ve Švýcarsku zdůraznila, nikdy „nedá přednost rychlosti před kvalitou“.
Na adresu Kyjeva nicméně uvedla, že „podpora Ukrajiny je pro ni zásadní“. „I když je na Ukrajině válka, země si vede ve vyjednávacím procesu velmi dobře,“ dodala.
Ruská invazní armáda tvrdí, že zcela ovládla obec Kreminna Balka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Ruské jednotky osvobodily vesnici Kreminnaja Balka v Doněcké lidové republice,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany pro agenturu TASS.
„Protivzdušná obrana metropole sestřelila více než tři desítky bezpilotních strojů,“ napsal náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram k nočnímu útoku na město. „Nepřátelské drony útočily na Kyjev jednotlivě i ve skupinách. Nalétaly ve vlnách, z různých směrů a v různých výškách, jak velmi nízko, tak vysoko. Letecký poplach ve městě trval osm hodin,“ vylíčil Popko. Trosky dronů dopadly v šesti čtvrtích, místy vypukly požáry, které hasiči vzápětí uhasili.
Experti podle agentury Unian varují, že Moskva mezitím pravděpodobně zvyšuje zásoby raket a střel s plochou dráhou letu k dalšímu útoku.
Ruská protivzdušná obrany během noci sestřelila 17 ukrajinských dronů, 16 nad Voroněžskou a jeden nad Belgorodskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Na sociální sítích se objevily zprávy o útoku dronů na rafinérii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale o tom se ministerstvo nezmínilo, upozornil server BBC News.
„Jedinečná nepředvídatelnost Donalda Trumpa je potenciálním klíčem k míru na Ukrajině,“ prohlásil bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen po republikánově drtivém vítězství v amerických volbách. Podle Rasmussena by mohla fungovat i další taktika - apelování na Trumpovo ego.
„Mohli bychom využít kombinace Trumpovy nepředvídatelnosti s jeho touhou být vítězem a vytvořit z toho silný vzorec pro podporu mírového procesu na Ukrajině,“ řekl Rasmussen serveru Politico a dodal, že by podle něj měl Trump říci Putinovi, aby přestal válčit.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se dnes v Budapešti zúčastní summitu Evropského politického společenství. To bylo založeno krátce po ruské invazi a první summit se v roce 2022 konal v Praze. Členy jsou všechny evropské státy vyjma Ruska a Běloruska. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).
Noční dronové útoky na Kyjev a Oděsu si podle zatím dostupných informací od místních úřadu nevyžádaly žádné oběti na životech. Tři lidé byli v hlavním městě Ukrajiny zraněni. Došlo však k rozsáhlým materiálním škodám. Hořet začalo i kyjevské zdravotní středisko. V jiho-ukrajinské Oděse jeden z dronů dopadl do zastavěné oblasti. „Na místě začíná pracovat tým městského operačního štábu, kde mohou lidé žádat o pomoc při obnově oken a dveří,“ uvedl úřad tamního starosty.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.