Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Soud v ruském Vladivostoku zamítl odvolání amerického vojáka Gordona Blacka. Ten byl letos v červnu odsouzen téměř na čtyři roky v trestanecké kolonii poté, co byl shledán vinným, že své přítelkyni ukradl 113 dolarů (asi 2500 korun) a vyhrožoval jí smrtí. Dnes o tom informoval soud, který citovala agentura Reuters.
Čtyřiatřicetiletý americký rotmistr byl zadržen 2. května ve Vladivostoku na ruském Dálném východě po hádce se svou přítelkyní Alexandrou Vaščukovou, se kterou se seznámil během pobytu v Jižní Koreji. U soudu odmítl, že by Vaščukové vyhrožoval smrtí, ale přiznal, že je částečně vinen tím, že jí „z nutnosti“ vzal peníze.
Ukrajina i Rusko opět hlásí noční vzdušné údery na své území a sestřely nepřátelských dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala všech 11 ruských dronů, oznámil dnes ráno velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram. Ruské ministerstvo obrany zmínilo sestřelení čtyř ukrajinských bezpilotních letounů. Moskva v těchto hlášeních obvykle neinformuje o dronech, které její protivzdušná obrana nezachytila.
„Protivzdušná obrana zničila čtyři ukrajinské bezpilotní letouny nad územím Belgorodské a Kurské oblasti,“ sdělilo ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS s odkazem na noční vzdušný útok. Gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov ovšem podle stanice BBC hlásil také sestřelení dronu nad jím spravovaným regionem. Zatím nejsou žádné zprávy o případných škodách kvůli padajícím troskám.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze již o více než 600 000 vojáků.
Mezinárodní organizace zabývající se problematikou migrace nyní řeší mimo jiné dlouhodobé hledisko pomoci ukrajinským uprchlíkům a Ruskem napadené zemi jako takové. Až konflikt skončí, bude potřeba do obnovy země zapojit co největší množství lidí. Je tedy potřeba u nich udržovat vazbu na Ukrajinu nebo například na jazyk. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Václav Bálek, vedoucí Stálé mise ČR při Úřadovně OSN v Ženevě.
Válka na Ukrajině je absolutní prioritou z pohledu humanitárních zásahů. Pomoc ale nemůže být na úkor ostatních krizových oblastí, jako je Sýrie, Jemen či Afrika. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí.
Po ruské invazi v únoru 2022 začalo Česko prakticky ihned posílat humanitární pomoc. „Rok 2022 byl trošku ad hoc, kdy jsme i od vlády museli žádat peníze navíc v našem rozpočtu,“ řekl Gandalovič. Od roku 2023 už Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno 500 milionů korun.
Česko kombinuje v humanitární pomoci Ukrajině regionální a sektorový přístup. Zvýšený důraz klade na spolupráci s Dněpropetrovskou oblastí na východě země v blízkosti okupovaných či válkou bezprostředně zasažených oblastí. Sektorově se zaměřuje na energetiku, zdravotnictví, sociální péči či vodohospodářství. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech.
Rusko kvůli nedostatku vojáků v pozemních silách stáhlo vojáky ze Vzdušných a vesmírných sil po celé zemi, včetně radarových stanic včasné výstrahy před jaderným útokem či ze základen strategických bombardérů. Vytvořilo z nich dočasný motostřelecký pluk a ten nasadilo do obrany Kurské oblasti před ukrajinským útokem. Takzvaná hvězdná pěchota už v bojích s Ukrajinci utrpěla první ztráty, napsal investigativní server Važnyje istoriji. Odvolává se na anonymní zdroje i na údaje z otevřených zdrojů.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.