Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, to je pro dnešek z ukrajinského onlinu všechno. S novými zprávami se přihlásíme opět v úterý ráno, dobrou noc.
„Útok ruských sil na dětskou nemocnici v Kyjevě je válečný zločin. Nemám slov. Moskva se rozhodla eskalovat a útočí na další města,“ reagoval na dnešní útok senátor Pavel Fischer.
Útok ruských sil na dětskou nemocnici v Kyjevě je válečný zločin. Nemám slov. Moskva se rozhodla eskalovat a útočí na další města. #WestandbyUkraine pic.twitter.com/FkGcO5bRD0
— Pavel Fischer (@PavelFischer) July 8, 2024
Indický premiér Naréndra Módí dnes přiletěl na první návštěvu Ruska od doby, kdy Moskva v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Ve své rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy ruský prezident Vladimir Putin uspořádal pro Módího večeři, po které mají následovat jednání, informuje agentura Reuters. Módí na sociální síti X vyjádřil vděčnost za přijetí a uvedl, že se těší na další rozhovory, které se mají odehrát v úterý v Kremlu a které „jistě přispějí k dalšímu upevnění přátelských vazeb mezi Indií a Ruskem.“
Pod Módího vedením se Indie vyhnula odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině a zároveň zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu. Partnerství mezi Moskvou a Dillí se však začalo komplikovat od doby, kdy Rusko začalo rozvíjet užší vztahy s hlavním indickým rivalem - Čínou, poznamenala agentura Reuters.
Ukrajinská vláda hledá vhodné místo, kam po ruském útoku v Kyjevě přestěhovat dětskou nemocnici Ochmatdyt, na kterou dopadly ruské rakety. Řekl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Záběr z uklízení trosek po ruském útoku v Kyjevě.
Ruský vojenský soud dnes odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.
Lékařka z kardiologického centra nemocnice, kam dnes dopadly ruské rakety, okomentovala pro deník The Kyiv Independent útok. „Nechápu, jak mohou být lidé taková zvířata. Ani zvířata nedělají takové věci,“ řekla.
Rusko se chystá na zasedání Rady bezpečnosti OSN předložit fakta o dnešním ostřelování Kyjeva, která mají odporovat ukrajinské verzi incidentu. Oznámil to zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij.
Budovy částečně srovnané se zemí, prach, vysklená okna, děti tisknoucí se ke svým rodičům a desítky pomáhajících záchranářů, lékařů, vojáků i civilistů. Tak podle agentury Reuters dnes vypadala kyjevská dětská nemocnice po zásahu ruskou raketou. Rozsáhlý útok, který kromě metropole zasáhl nejméně pět dalších měst v centrální a východní oblasti Ukrajiny, si vyžádal bezmála přes 30 mrtvých a na 150 zraněných.
Vteřiny poté, co ruská raketa narazila do kyjevského zdravotnického zařízení specializovaného na péči o dětské pacienty, Svitlana Kravčenková přispěchala ke svému dvouměsíčnímu synovi, který se v nemocnici léčil. Miminko přikryla látkou, aby ho ochránila před vzduchem poletujícím prachem.
„Bylo to děsivé. Snažila jsem se ho zakrýt látkou, aby mohl dýchat,“ řekla třesoucím se hlasem 33letá žena, zatímco kolem ní záchranáři v troskách budovy pátrali po přeživších. Malé dítě Kravčenková držela pevně v rukou, zatímco její manžel Volodymyr hleděl na zkázu. Jejich auto zaparkované vedle zničené budovy bylo pohřbeno pod sutinami. Celá rodina ale naštěstí vyvázla jen se škrábanci a odřeninami.
Několik desítek lidí dnes demonstrovalo na Palackého náměstí v Praze proti rannímu bombardování dětské nemocnice v Kyjevě při ruském vzdušném útoku. Organizátoři upozorňovali na to, že bez finanční podpory Ukrajina Rusko neporazí. Stáli s velkým transparentem s anglickým nápisem, kde v překladu bylo napsáno, že „nemůže být mír bez porážky Ruska“. Demonstranti stáli v kruhu s ukrajinskými vlajkami, uprostřed kruhu byly položené dětské hračky a oblečení potřísněné červenou barvou, symbolizující oběti z dětské nemocnice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes informoval o svém setkání s prezidentem Polska Andrzejem Dudou. „Informoval jsem ho o ruských útocích a diskutoval s ním o tom, co je třeba udělat pro větší ochranu našich lidí. Posílení spolupráce v oblasti obrany a řešení potřeb ukrajinských obranných sil patří mezi hlavní priority. Vyzdvihli jsme také význam zahajovacího mírového summitu a bezpečnostní dohody mezi Ukrajinou a Polskem,“ napsal Zelenskyj.
I had a meeting with the @prezydentpl, Andrzej Duda.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 8, 2024
I informed him about the Russian attacks and discussed what is needed to provide greater protection for our people. Enhancing defense cooperation and addressing the needs of the Ukrainian Defense Forces are top priorities. We… pic.twitter.com/GbNIkUnRdc
Podle předběžných údajů ukrajinských vzdušných sil vypálilo Rusko 8. července na Ukrajinu 38 raket různých typů. Náklady na útok činí podle výpočtů časopisu Forbes přibližně 232 milionů dolarů. Sestřeleny měly být rakety v hodnotě více než 181 milionů dolarů.
K situaci v zasažené kyjevské nemocnici Ochmatdyt Zelenskyj uvedl, že v sutinách jsou uvězněni lidé a že přesný počet zraněných a mrtvých stále není znám. „Nyní všichni pomáhají s odklízením trosek: lékaři, obyčejní lidé,“ dodal s tím, že Rusko „nemůže nevědět“, kam míří jeho rakety.
Nejméně 21 mrtvých a 96 zraněných dnes hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. V Kryvém Rihu útok zabil 11 lidí a na 47 jich zranil, uvedly podle Reuters ukrajinské úřady. Podle starosty tohoto města v Dněpropetrovské oblasti Oleksandra Vilkula město utrpělo několik zásahů, včetně administrativní budovy a průmyslového podniku. Tři lidé zahynuli ve východukrajinském Pokrovsku. Jednoho mrtvého a šest zraněných hlásí také úřady v Dnipru.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) napsal, že krutost ruského teroristického státu nezná mezí. „Na dětskou nemocnici může zaútočit jen nelidská zrůda a přesně takové povahy jsou ruští generálové a diktátor Putin, jejichž rozkazy ruská invazní vojska bezmyšlenkovitě plní,“ uvedl. Klíč k míru podle něj drží Rusko. „Když přestane útočit a stáhne svá invazní vojska, válka skončí. Když se Ukrajina přestane bránit, Rusko ji pohltí a zničí,“ vysvětlil.
Počet mrtvých po ruském útoku na Ukrajinu stoupl na 36. Zraněných je okolo 150, napsala agentura Reuters s odkazem na bilance ukrajinských úřadů.
Hnutí ANO vstoupilo do frakce Patriotů pro Evropu, aby plnilo svůj program, řekl jeho předseda Andrej Babiš. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že hnutí hledalo partnery, se kterými má stejný názor na unijní problematiku. Názor ANO na konflikt na Ukrajině včetně kritiky ruské agrese se nemění, doplnil. Odsoudil dnešní vzdušný útok na Ukrajinu, který mířil mimo jiné na dětskou nemocnici.
Obrazem: Další záběry z dětské nemocnice v Kyjevě zasažené ruskou raketou
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval takzvanou „mírovou misi“ maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy a prohlásil, že úspěšného smíru mezi Ruskem a Ukrajinou lze dosáhnout pouze tvorbou „seriózních a silných spojenectví“.
Ruský raketový útok na dětskou nemocnici v Kyjevě podle premiéra Petra Fialy (ODS) znovu ukazuje brutalitu agresivní války, kterou na Ukrajině vede Rusko. „Vladimir Putin nechce mír, chce za každou cenu dosáhnout svých agresivních mocenských cílů – bez ohledu na civilní oběti a utrpení nevinných lidí,“ napsal na síti X.
Ruský útok na Kryvij Rih zabil 10 lidí a 47 jich zranil, informoval Oleksandr Vilkul, náčelník vojenské správy města.
Obrazem: Následky dnešního masivního raketového útoku na Ukrajinu
Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly dohromady 31 mrtvých a 125 zraněných. O zvýšení bilance odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters. Rusko uvedlo, že útočilo na zařízení vojenského průmyslu a letecké základny, nikoliv na civilní cíle.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Rusko z nemilosrdných útoků na ukrajinské civilisty po dnešních masivních úderech, které mimo jiné zasáhly dětskou nemocnici v Kyjevě. Dnešní ruské raketové útoky jsou válečným zločinem, který musí odsoudit celý svět, prohlásil podle agentury Reuters italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Také Litva ostře odsoudila Moskvu a vyzvala k větší podpoře Ukrajiny.
„Ukrajina nyní potřebuje protivzdušnou obranu. Všichni odpovědní za ruské válečné zločiny musí být pohnáni k odpovědnosti,“ uvedl Borrell na sociální síti X. „Zasáhly mě záběry úderů v Kyjevě ... Jde o válečné zločiny, které musí odsoudit celé mezinárodní společenství,“ napsal Tajani na síti X. „(Italská) vláda bude i nadále bránit suverenitu Ukrajiny a jejího lidu,“ dodal.
Při ruském útoku na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě zahynuli nejméně dva dospělí a 16 lidí, včetně sedmi dětí, bylo zraněno.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.