Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Dva dobrovolníci působící ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti jsou již čtyři dny pohřešováni. Je možné, že byli zastřeleni ruskými vojáky, uvedly místní úřady.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo potenciální prodej protiletadlových střel s infračerveným naváděním AIM-9 Sidewinder Rumunsku za zhruba 340,8 milionu dolarů (přes 7,8 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na Pentagon.
Nadzvukové střely AIM-9 Sidewinder mohou nést například americké stíhačky F-16, kterými rumunské síly disponují. Konečná cena potenciálního kontraktu se může před uzavřením dohody změnit.
Kancelář francouzského prezidenta nezveřejnila bližší detaily ohledně dnes oznámené vojenské pomoci Ukrajině. V minulosti Paříž poslala Ukrajincům houfnice Caesar, obrněné vozy, protivzdušné systémy i munici. Při slyšení v parlamentu dnes odpoledne ministr obrany Lecornu oznámil novou dodávku protivzdušných střel. „Mohu možná prozradit, že jsme podepsali druhou dodávku střel Aster, abychom umožnili další fungování (protivzdušného) systému SAMP/T, který jsme předali spolu s italskými partnery,“ uvedl podle agentury Reuters ministr.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnosy, kterými jmenoval členy nové vlády premiéra Michaila Mišustina, oznámil dnes večer Kreml na svém webu. Předchozí Mišustinova vláda v souladu s ústavou odstoupila po Putinově inauguraci před týdnem. Členy staronového kabinetu mezitím schválil parlament. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS potvrdil, že prezident se ještě dnes s novým kabinetem sejde.
Patrně největší změnou v kabinetu je výměna v křesle ministra obrany. Tuto funkci posledních 12 let zastával Sergej Šojgu, pokládaný za blízkého Putinova spolupracovníka, který ale za výkony ruské armády ve válce proti Ukrajině čelil ostré kritice, zejména od šéfa soukromé žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgenije Prigožina; ten po loňské vzpouře proti Moskvě přišel o život při záhadné letecké katastrofě.
Zemřel kremelský propagandista Maxim Kononenko, informovala ruskou stanici RT jeho manželka. Příčiny úmrtí nebyly upřesněny. Bylo mu 53 let.
Počet zraněných v důsledku ruského útoku na Charkov vzrostl na 20. Mezi raněnými jsou údajně i 3 děti.
Přibližně 280 občanů Srí Lanky bylo naverbováno, aby bojovalo na obou stranách konfliktu na Ukrajině. Uvedli to dnes srílanští úředníci, kteří byli pověřeni vyšetřováním zapojení svých krajanů do války, informuje agentura AFP.
„Obdrželi jsme stížnosti od přibližně 280 rodinných příslušníků,“ řekl agentuře AFP ministr bezpečnosti Tiran Alles. Stížnosti rodin přicházejí od chvíle, kdy ministerstvo obrany minulý týden zřídilo speciální jednotku, která má shromažďovat informace o Srílančanech, kteří odcestovali do Ruska a na Ukrajinu. Většina z nich byla naverbována ruskou armádou a oklamána příslibem vysokého výdělku a falešnými ujištěními, že nebudou vysláni do bojových misí, řekl dnes v parlamentu poslanec Gamini Valeboda. Oficiální počet Srílančanů zabitých v konfliktu parlament nezveřejnil.
Lotyšsko přispěje deseti miliony eur (asi 248 miliony Kč) na českou iniciativu na obstarání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, oznámili novinářům po dnešním jednání vlády premiérka Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Kromě toho Lotyšsko dodá Ukrajině další drony.
Sociálními sítěmi se šíří video zachycující zbytek jedné z ruských raket, které dnes dopadly na Charkov.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) polovina ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku uvedla, že je „méně pravděpodobné, že se vrátí“ na Ukrajinu.
Spojené království nebude nutit ani přesvědčovat Ukrajinu, aby přijala nevýhodnou mírovou smlouvu, zejména takovou, která by znamenala ztrátu území, uvedl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Times Radio.
Často opakovaný narativ, že „Ukrajina na jaře 2022 odmítla mírovou dohodu nabízenou Ruskem“, je „jednou z oblíbených lží, které Rusko propaguje“, uvedl ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Kuleba připustil, že se ruští a ukrajinští delegáti v prvních měsících války skutečně setkali a jednali o ukončení bojů. Příslušné pozice však byly „tak vzdálené“ a „ruské požadavky natolik bizarní, že vyhlídka na skutečné řešení nebyla reálná“.
Nejméně 17 zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti. Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov dříve oznámil devět zraněných poté, co Rusové zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
Francie dodá v příštích dnech a týdnech vojenskou pomoc Ukrajině. V dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to podle Elysejského paláce řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava Francie také odsoudila sílící ruské údery na Ukrajinu, například na její energetickou infrastrukturu, uvedla agentura AFP. Rusko francouzský prezident vyzval k zastavení bojů a k takzvanému olympijskému příměří.
V prohlášení, které vydal Elysejský palác po telefonátu obou prezidentů, stojí, že Francie je odhodlána dále podporovat Ukrajinu, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Macron také detailně hovořil „o dodávkách v příštích dnech a týdnech na podporu ukrajinského vojenského úsilí“. Francouzský prezident odsoudil rostoucí ruské údery i „probíhající ofenzivu“ ruské armády.
Nejméně devět zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na sociální síti. Rusové podle něj zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
„Zásah utrpělo desáté podlaží bytového domu. Požár nevypukl,“ napsal starosta s tím, že záchranáři nyní prohledávají byt po bytu a hledají možné oběti a raněné. Zásah podle něj utrpěly také garáže, z nichž asi deset hoří. Na místě zasahují záchranné složky a dobrovolníci.
Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku pomoci už přijíždí na Ukrajinu, část dorazila a další zásoby jsou na cestě. Dnes to na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Dodal, že dodávky budou mít skutečný význam na bojišti.
Blinken se dnes podle agentury Reuters setkal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, se kterým si dal pizzu, a se zástupci občanské společnosti kávu. Šéf americké diplomacie dorazil dnes do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře.
„V posledních měsících polský stát zmařil připravované pokusy o sabotážní akce a požáry. Jde o vážnou věc,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polské bezpečnostní složky jsou ve zvýšené pohotovosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucí aktivitou ruských tajných služeb nebo situací na polsko-běloruské hranici, kde se může režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Ruska, snažit znovu vyvolat migrační krizi.
Polská vláda má podle Tuska jasné zprávy z různých evropských zemí, že Rusko se snaží zasahovat do červnových voleb do Evropského parlamentu. „Z našich i spojeneckých zdrojů vyplývá, že v největší míře jsou ohrožené Polsko, Litva a Estonsko,“ uvedl polský premiér.
Varoval také, že Rusko se snaží zasahovat do blížících se voleb do Evropského parlamentu, a oznámil, že vláda na činnost tajných služeb vyčlení dodatečných 100 milionů zlotých (579,6 milionu korun).
„Hovoříme o personálním obsazení ozbrojených sil. Chtěl bych novinářům zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci nebo o nějakých mimořádných opatřeních. Hovoříme o plánovaných opatřeních, ale tento proces již byl zahájen, a to jak odvody občanů, tak zejména důležité kontrahování,“ prohlásil podle agentury TASS Andrej Belousov, ekonom nominovaný na pozici ruského ministra obrany, při slyšení v Radě federace, horní komoře parlamentu, jež by ho měla ve funkci potvrdit.
Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Vladimira Kara-Murzy proti jeho odsouzení k 25 letům vězení za údajnou vlastizradu a šíření falešných zpráv o ruské armádě. Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Agentura Reuters jeho trest označila za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru v roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku ruské invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinili i z vlastizrady.
Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. „Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti,“ uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za „zradu“, což činí každá diktatura.
Bezpečnější počítačové sítě a komunikační kanály budou pro Ukrajinu klíčové pro úspěchy na bojišti proti ruským agresorům. Na konferenci v britském Birminghamu to dnes řekl šéf odboru pro kyberbezpečnost Bílého domu Harry Coker.
„Od počátku ruské invaze ukrajinští obránci v kyberprostoru prokázali, jak úspěšně bránit kritickou infrastrukturu své země před útoky světové počítačové velmoci. Ruské hrozby v kyberprostoru se nicméně od té doby proměnily,“ uvedl Coker. Dodal, že Rusové „lépe porozuměli ukrajinské cloudové infrastruktuře a zneužili toho pro úspěchy na bojišti“. „Zlepšení zabezpečení sítí a komunikace bude pro ukrajinské úspěchy klíčové,“ uvedl Coker.
Americký prezident Joe Biden podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Jde o nejnovější krok Washingtonu ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese na Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA.
Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země dosud tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi z února 2022.
„Ten pocit, když vám manželský pár z Bratislavy pošle na munici třináctý důchod, který dostal od Fica...“ sdílí iniciativa Dárek pro Putina výpis ze svého účtu. Nová vláda Roberta Fica přestala posílat Ukrajině peníze na obranu před Ruskem, četní občané se to snaží nahradit ve sbírkách jako tato.
Pokračování rošády na předních postech ruské bezpečnostní sféry: Nikolaj Patrušev byl podle internetových stránek Kremlu jmenován asistentem ruského prezidenta. Na jeho pozici tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace se přesouvá odvolaný ministr obrany Sergej Šojgu.
Patrušev se s Vladimirem Putinem zná od 70. let, kdy spolu pracovali v tajné službě KGB v Leningradě. Její nástupkyni FSB pak řídil po Putinovi, v letech 1999-2008.
Rusko tvrdí, že ovládlo západní a severní část města Vovčansk v Charkovské oblasti. Podle Kyjeva je však situace ve městě pod kontrolou.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.