Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Munice v české iniciativě pro Ukrajinu, tedy 800.000 granátů, z nichž půl milionu je ráže 155 milimetrů a 300.000 ráže 122 milimetrů, by se na světovém trhu vzhledem k tak velkému objemu a možné nižší ceně dalo pořídit za 1,6 až dvě miliardy eur (mezi 40 a 50 miliardami korun). ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Částka je podle něj orientační. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková kauzu poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně spojila s ruským hybridním vedením války. Řekla to při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu a zároveň vyzvala k větší bdělosti. Otázku o konkrétních důsledcích aféry ale nechala bez odpovědi. Bystroň čelí podezřením, že přijímal úplatky od proruské sítě, což ale odmítl.
„Nesmíme být naivní,“ odpověděla Baerbocková na dotaz o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci, který je českého původu, a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nepochybuje o tom, že Rusko zaměří své informační zdroje na letošní letní olympijské hry v Paříži. Macron to podle agentury AFP prohlásil během slavnostního otevření olympijského plaveckého bazénu v Saint-Denis. Prezident také kritizoval vyjádření Moskvy ke středečnímu telefonátu ministrů obrany Sébastiena Lecornua a Sergeje Šojgua, má je za „podivné a výhrůžné“.
Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.
„Fakticky se tyto vztahy dostaly na úroveň přímé konfrontace. Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.
Dnes začala on-line aukce knih na podporu Ukrajiny Knihou proti ruské agresi. Knihy se draží na facebookové stránce pod fotografiemi jednotlivých titulů a výtěžek dostane iniciativa Dárek pro Putina. Dohromady se bude dražit 89 knih. ČTK to dnes oznámila spisovatelka Simona Bohatá, která aukci pořádá. Projekt Dárek pro Putina nyní například vybírá 105 milionů korun na použitou helikoptéru nebo 15 milionů korun na deset tun plastické trhaviny.
Ukrajinské útoky si vyžádaly tři mrtvé v okupovaných částech Ukrajiny, tvrdí tamní Ruskem dosazení představitelé. Dva civilisté podle nich zemřeli při dronovém útoku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a jeden člověk při ostřelování Doněcku na východě země.
Ukrajinské ozbrojené síly před několika dny použily k útoku na strategický průmysl v hloubi Ruska lehké sportovní letadlo místní výroby, které proměnili v dron. Napsal to magazín Forbes, podle něhož ukrajinští inženýři namontovali do letounu Aeroprakt A-22 autonomní řízení a stroj napěchovaný výbušninami v úterý udeřil v ruské Jelabuze. Ta je vzdálená asi 1300 kilometrů od hranic s Ukrajinou a Rusové v tamním závodě údajně montují drony Šáhed íránské konstrukce, jimiž útočí na Ukrajinu.
Ukrajina žádá spojence z NATO, aby jí poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket. V Bruselu to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Na Patriotech závisí záchrana ukrajinských životů,“ řekl ministr při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Bývalý slovinský prezident a premiér Borut Pahor se vyslovil pro institucionální změny v Evropské unii, pokud chce blok zůstat efektivní uvnitř i navenek. Řekl to na dnešní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci, kterou pořádá Hospodářská komora ve spolupráci s úřadem vlády. Vyzval také k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do Unie v roce 2004, stejně jako Česko.
Jedno ze dvou vedení vysokého napětí, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení tohoto zařízení s tím, že radiace v areálu i v jeho okolí je v normě. Informaci o výpadku posléze potvrdila také ukrajinská společnost Enerhoatom. Důvody výpadku se podle ruské správy elektrárny zkoumají. Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, bloky zařízení jsou odstaveny.
„Dnes v 10:06 moskevského času (9:06 SELČ) došlo k výpadku záložního vysokonapěťového vedení 330kV,“ sdělila podle agentury TASS ruská správa elektrárny. Dodala, že radiace v zařízení i v jeho okolí je beze změny a v normě. Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom s sebou výpadek ale nese riziko vzniku havarijní situace v areálu.
Na obnově Ruskem prakticky zcela zničeného ukrajinského města Mariupol se podílejí i německé firmy, zjistil politický magazín Monitor německé veřejnoprávní televize ARD. Rekonstrukce jihoukrajinského města, které mělo před válkou přes 400.000 obyvatel, přitom hraje zásadní roli v ruské válečné propagandě.
Ukrajinský generální štáb později na Facebooku oznámil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci na dnešek 20 útočných dronů, z nichž 11 ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala. Podle prohlášení Syněhubova na samotný Charkov Rusové vypustili nejméně 15 dronů, z nichž některé se podařilo sestřelit. Zásahy byly zaznamenány ve třech čtvrtích, uvedl činitel.
Ruské ministerstvo obrany mezitím na svém kanálu stejné sociální platformy uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila pět ukrajinských bezpilotních strojů - tři nad Belgorodskou oblastí a dva nad Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmiňuje.
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.
„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance,“ řekl Gruško. Uvedl také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se „předvídatelně a záměrně“ zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na „kritické nule“, z čehož obvinil Washington a Brusel.
Rusové dnes zaútočili na Charkov, toto jsou aktuální snímky z místa.
Ukrajinské úřady upřesnily, že mrtví v Charkově jsou čtyři. "Charkov má za sebou těžkou noc. Na město zaútočily 'šáhedy', které zasáhly obytné domy," napsal starosta Ihor Terechov s poznámkou, že zraněno je 12 lidí. "Mezi zraněnými je také zdravotní sestra záchranné služby, která na místo dorazila s týmem, aby poskytla pomoc," dodal Terechov. Snížení počtu obětí z pěti na čtyři starosta blíže nevysvětlil.
Zraněných je v Charkově nejméně deset lidí, uvedl Syněhubov, který na telegramu zveřejnil i fotografie z místa útoku. Je na nich poškozený vícepatrový dům a ohořelý vůz záchranné služby.
Ruská strana se k incidentu nevyjádřila.
Charkovská i sousední Sumská oblast před oznámením o zásahu v Charkově vyhlásily letecký poplach. Ukrajinské letectvo během noci varovalo před dalšími přesuny ruských dronů nad ukrajinským územím.
Dobré ráno, ruské drony dnes brzy ráno zasáhly obytné domy v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Na místě při jednom z útoků zahynuli tři záchranáři, kteří pomáhali s odklízením následků předchozího úderu, uvedli na telegramu šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a charkovský starosta Ihor Terechov.
„Zahynuli tři lidé, příslušníci záchranných služeb, kteří přijeli odklidit následky ostřelování obytných budov,“ uvedl Terechov. Při útocích celkem zemřelo nejméně pět lidí, dalších nejméně deset je zraněných.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.