Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Frontová linie na Ukrajině je v současné době podle Richarda Stojara z Univerzity obrany statická, dá se mluvit o patové situaci. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je podle něj stále zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Stojar to řekl ČTK.
„Dá se mluvit o patové situaci, ani jedna ze stran není schopna realizovat úspěšné útočné operace a dosáhnout tak zásadní změny dynamiky konfliktu i výrazného oslabení protivníka. Frontová linie je velmi statická a možnost dosažení byť jen omezené lokální převahy a následně významnějších teritoriálních zisků je pro obě strany velmi omezená,“ uvedl Stojar.
Odnož teroristické organizace Islámský stát (IS), která se přihlásila k pátečnímu útoku u Moskvy, se v poslední době pokusila spáchat několik podobných akcí také ve Francii. Podle agentury AFP to dnes uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie po pátečních událostech v Krasnogorsku u Moskvy, kde zemřelo nejméně 137 lidí, posílila bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň.
„Tato skupina se pokusila spáchat několik akcí také na našem území,“ řekl Macron novinářům při své nynější návštěvě Francouzské Guyany.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde dnes útočili Rusové.
Kreml se dnes odmítl vyjádřit k vyšetřování pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Mluvčí Dmitrij Peskov bez odpovědi ponechal otázky na zapojení teroristické organizace Islámský stát (IS), která se dříve přihlásila k odpovědnosti, i dotazy ohledně zuboženého stavu podezřelých. Čtyři z nich o víkendu stanuli před soudem, podle kterého se k činu přiznali. Peskov také uvedl, že Rusko na vyšetřování nespolupracuje s žádnou další zemí.
Pět lidí podle současných informací utrpělo zranění při dnešním ruském raketovém útoku na Kyjev. Na svém telegramovém kanálu to uvedl starosta města Vitalij Kličko.
Při útoku na velkou ruskou výsadkovou loď Jamal v Sevastopolu vznikly podle ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) rozsáhlé škody. O zásahu Jamalu a Azovu, druhého výsadkového plavidla, ukrajinské ozbrojené síly informovaly v neděli ráno.
Vojenská rozvědka dnes uvedla, že zasaženy byly objekty ruské černomořské flotily na Krymu. „Konkrétně se cílem útoku stala loděnice černomořské flotily v Sevastopolu, kde byla zasažena velká výsadková loď nepřítele Jamal,“ cituje Ukrajinska pravda z prohlášení HUR. Na Jamalu vznikly „kritické“ škody, poškozena byla paluba lodi a ta se převalila na pravý bok. Zaměstnanci loděnice odčerpávají z lodě vodu. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Trosky rakety sestřelené nad Kyjevem dnes poškodily obytný dům, uvedly podle tamních médií úřady v ukrajinské metropoli. Ve městě byly hlášeny výbuchy. Rusové na Kyjev zaútočili také v noci na neděli.
Městská správa informovala, že trosky rakety dopadly v Pečerské čtvrti v centru města. Na místo zamířily záchranné služby, informace o případných škodách na zasažené výškové budově zatím nejsou k dispozici. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička záchranáři vyrazili také do dalších dvou čtvrtí.
Počet mrtvých při teroristickém útoku na koncertní síň Crocus City Hall vzrostl na 144 lidí. Uvedla to ruská média. 97 obětí zůstává v nemocnici.
Jedenáct lidí v noci na dnešek utrpělo zranění v jihoukrajinském Mykolajivu poté, co obytný dům zasáhly úlomky z ruských útočných dronů sestřelených protivzdušnou obranou. Dnes o tom informuje portál Ukrajinska pravda s odvoláním na jižní velitelství ukrajinské armády. V Oděské oblasti jsou poničené dvě elektrické stanice.
Útok drony způsobil v noci na dnešek požár v elektrárně v Novočerkassku na jihozápadě Ruska. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ruské telegramové kanály. Agentura Reuters napsala, že požár už byl uhašen, ale dva bloky elektrárny musely být odstaveny.
Jeden z telegramových kanálů informoval o výbuších u tepelné elektrárny a také o přeletu zhruba 20 dronů nad oblastí, která se nachází nedaleko Rostova na Donu. Další kanál, Baza, který má dobré kontakty na ruské bezpečnostní složky, také uvedl, že k požáru vedl útok dronů.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.