Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Obrazem: Ukrajinská armáda drží linii nedaleko Avdijivky
Obyvatel Voroněže Alexandr Dimitrenko byl odsouzen k 23 letům vězení za vlastizradu. Kromě vlastizrady byl Dimitrenko shledán vinným z přípravy sabotáže a nelegálního držení výbušnin. Podle vyšetřování plánoval odpálení železniční stanice ve Voroněžské oblasti.
Rusko zařadilo na svou „černou listinu“ 56 kanadských občanů, kterým zakázalo vstup do Ruska. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo zahraničí. Na ruském sankčním seznamu je už bezmála 1600 Kanaďanů, poznamenala agentura Reuters.
Krok podle agentury TASS označila ruská diplomacie za odvetu za sankce, které podle Moskvy „ustavičně“ přijímá liberální vláda premiéra Justina Trudeaua proti ruským představitelům, podnikatelům, vědcům a občanům a vůbec všem, kdo se znelíbil Ottawě. Ruská diplomacie podle agentury Interfax zdůraznila selektivní charakter ruských protiopatření, které se tím podle Moskvy liší od kanadského postupu.
Podle ombudsmana Dmytra Lubince bylo zpět na Ukrajinu přivezeno dalších devět ukrajinských dětí, které Rusko dříve deportovalo nebo zadržovalo na okupovaných územích.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov uvedl, že vpád protikremelských milicí do Ruska možná přiměl Rusko „změnit plány“ ohledně případného budoucího útoku.
Podle českého premiéra Petra Fialy Kreml konečně konstatoval pravdu, což je „sice velmi neobvyklé, ale může se to někdy stát“, uvedl v reakci na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva fakticky vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války.
„My od začátku víme a všichni to chápou, že to, co provádí Rusko na Ukrajině, je válka a brutální agrese. Na tom, co proti tomu chceme dělat, se nic nemění,“ uvedl Fiala. „Myslím, že i tady velmi silně zaznělo, nejen na podpoře české iniciativy (na nákup munice pro Ukrajinu), ale i obecně, že jsme si všichni vědomi toho, že Rusko svou agresivní válkou na Ukrajině ohrožuje evropskou bezpečnost a že ta správná cesta, jak tomu čelit a jak dosáhnout trvalého míru, je podporovat Ukrajinu,“ uzavřel.
Ukrajina měla mít možnost použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. Novinářům to dnes řekl v Bruselu po skončení dvoudenního summitu EU.
Ukrajina doufá, že v červnu podepíše smlouvu o nákupu dvou jaderných reaktorů od Bulharska. Chce tím kompenzovat ztrátu Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupuje Rusko. Agentuře Reuters to řekl šéf ukrajinského státního energetického podniku Enerhoatom Petro Kotin.
Výbuchy byly v noci hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle ministra Klymenka se pod nepřátelským útokem ocitla Záporožská, Chmelnycká, Oděská, Dněpropetrovská, Poltavská, Mykolajivská, Vinnycká, Lvovská a Ivano-Frankivská oblast. Počet obětí nočních ruských úderů stoupl na pět, napsala kolem poledne AFP. V Záporoží jsou hlášeni tři zabití, ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dříve informoval o dvou mrtvých ve městě Chmelnyckyj. Další lidé jsou zranění nebo pohřešovaní.
Podívejte se na další aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.
Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl během rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty.
„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou,“ řekl Peskov.
USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie, uvedl britský deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím.
Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.
Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.
Při volbách do Evropského parlamentu bude rozhodujícím kritériem, jaký má daný kandidát postoj k válce na Ukrajině. Dnes to podle agentury MTI řekl maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda udržuje kontakty s Ruskem navzdory ruské invazi na Ukrajinu.
A tady jsou další nové snímky ze Záporoží.
Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.
Výbuchy byly hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle agentury Unian invazní síly udeřily i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES) v Záporoží, která je největší na Ukrajině.
„Bohužel byla zasažena i největší ukrajinská vodní elektrárna DniproHES,“ uvedla ukrajinská státní společnost Ukrhidroenerho. V zařízení podle ní hoří, oheň se snaží zlikvidovat hasiči. „Protržení (hráze přehrady) nehrozí. Situace na přehradě je pod kontrolou,“ dodala firma. Podle místních úřadů útok mimo jiné zasáhl trolejbus s pracovníky zařízení.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu pomocí více 60 dronů a téměř 90 střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Invazní síly podle něj mířily na elektrárny, vodní přehradu i obytné budovy.
Při ukrajinském ostřelování ruského Belgorodu ležícího několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou jeden člověk zahynul a několik dalších utrpělo zranění, informoval podle agentury TASS gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
„Znovu ostřelování. Bohužel jeden člověk zemřel. Jsou ranění,“ napsal Gladkov na svém účtu na telegramu a zároveň upřesnil, že o život přišla žena.
Gubernátor informoval, že podle předběžných informací byla zasažena tři zdravotnická zařízení a několik obytných domů. Podle telegramového kanálu Baza po zásahu panelového domu začalo hořet několik aut. Zdravotníci po ostřelování evakuovali všechny pacientky z jedné z belgorodských porodnic.
Ruská protivzdušná obrana nad Belgorodskou oblastí zneškodnila osm střel odpálených z raketometů české výroby, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.
Rusko provedlo rozsáhlý úder na Ukrajinu, podle Kyjeva mířilo na energetiku
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Výbuchy byly hlášeny z měst Charkov, Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. Podle agentury Unian Rusové útočili i na Dněperskou vodní elektrárnu v Záporoží, kde podle místních úřadů zasáhli trolejbus s pracovníky zařízení.
Jedno ze dvou vysokonapěťových vedení, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení této největší jaderné elektrárny v Evropě. Bezpečnost prý není ohrožena. Informuje o tom agentura Reuters. Ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou elektrárenskou společnost Enerhoatom napsal, že za výpadek může ruské ostřelování.
„Tato situace je mimořádně nebezpečná a hrozí vznik mimořádné situace,“ uvedl Enerhoatom.
Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, její bloky jsou odstaveny. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v únoru při návštěvě v Kyjevě varoval, že bezpečnost jaderné elektrárny i tak zůstává křehká.
Agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany také napsala, že ruská protivzdušná obrana sestřelila osm raket nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.
Rozsáhlý ruský útok směřoval vedle Charkova i na Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. V Záporoží jsou zničené domy i zranění, uvedly úřady.
Dobré ráno!
Na území celé Ukrajiny byl v noci na pátek vyhlášen letecký poplach. Z Charkova na východě země je hlášeno 15 výbuchů, narušeny jsou dodávky elektřiny. Informují o tom agentury Ukrinform a Reuters. Zprávy o případných obětech či škodách zatím nejsou k dispozici.
„Charkov je pod palbou. Buďte opatrní,“ vyzval občany starosta Charkova Ihor Terechov, podle něhož se exploze ve druhém největším ukrajinském městě ozývaly brzy ráno. Cílem útoků ruských raket podle něj pravděpodobně bylo přerušení dodávek elektrické energie.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.