Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruské kanály na síti Telegram podle serveru RBK Ukrajina informují o požáru v ropné rafinerii ve městě Nižněkamsk v ruském Tatarstánu. Kanál Baza uvedl, že v Nižněkamsku byl vyhlášen letecký poplach a že zaměstnanci rafinerie byli evakuováni.
Moskva informovala o tom, že její armáda ovládla obec Ševčenko. Ta se nachází v Doněcké oblasti několik kilometrů na jih od strategického města Pokrovsk, o které ukrajinské a ruské jednotky svádí tvrdé boje už několik měsíců.
Ukrajina tvrdí, že má první severokorejské zajatce a vyslýchá je. Jde o první severokorejské zajatce v rukou Ukrajinců, kteří přežili, řekl mluvčí ukrajinské tajné služby SBU Artem Dechtarenko. Kyjev tak podle něho získal „nezpochybnitelné důkazy“ o účasti KLDR na válce Ruska proti Ukrajině.
Také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X napsal, že první „severokorejští váleční zajatci jsou v Kyjevě“. Jde podle něho o členy pravidelné severokorejské armády, nikoliv žoldnéře.
Ukrajinská armáda dnes popřela informace o tom, že Rusko ovládlo už celé město Kurachove v Doněcké oblasti. Mluvčí uskupení Chortycja Viktor Trehubov podle ruskojazyčné služby BBC řekl, že ukrajinské ozbrojené síly drží své pozice v částech města.
„Podle mých informací se v oblasti Kurachove bojuje,“ řekl. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něho drží na pozicích v tepelné elektrárně, která je součástí města. „Proto nyní nemůžeme mluvit o tom, že ruská vojska město ovládla úplně,“ uvedl také mluvčí. Elektrárna se nachází v západní části Kurachove. V jeho okolí je také velké naleziště lithia.
Projekt DeepState, který pracuje s informacemi z volně dostupných zdrojů, informoval o tom, že ruské síly „okupovaly Kurachove“ a postoupily u několika dalších obcí v Doněcké oblasti. BBC připomíná, že ruské ministerstvo obrany o obsazení Kurachove informovalo už 6. ledna. Město leží západně od Doněcku asi 20 kilometrů od míst, kterými procházela frontová linie 24. února 2022.
Ukrajinci v ruské Kurské oblasti zajali dva zraněné vojáky z KLDR a odvezli je do Kyjeva na výslech, informoval ukrajinský prezident Zelenskyj.
Požár ropného skladu v ruském městě Engels, který hoří po útoku dronu od noci na středu, hasiči z 80 procent zlikvidovali, informoval gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Podle telegramového kanálu Astra si lidé v okolí podniku stěžují na špatnou kvalitu ovzduší, podle úřadů ovšem znečištěné není. Palivo z ropného skladu odebírá letecká základna Engels-2. Podle agentury Reuters není jasné, zda ve městě stále platí nouzový stav vyhlášený kvůli požáru. Při jeho hašení ve středu zemřeli dva hasiči.
Ruský letecký úřad Rosavijacija dočasně zastavil odlety a přílety na letištích v Kazani, Nižněkamsku a Uljanovsku.
Ministerstvo obrany v Moskvě podle ruskojazyčného servisu BBC informovalo o zneškodnění 85 dronů vyslaných ukrajinskou armádou. Z Tambovské oblasti na jihozápadě Ruska je hlášených několik zraněných. Ruské úřady dočasně zastavily provoz některých letišť.
Podle Moskvy ruská protivzdušná obrana sestřelila 31 dronů nad Černým mořem, dalších 14 nad Azovským mořem nebo po 16 nad Voroněžskou oblastí a Krasnodarským krajem. BBC uvádí, že zkraje noci se na telegramu objevily informace o náletech ukrajinských bezpilotních letounů na Rusy okupovaný Krym, provoz na mostě spojujícím tento poloostrov s ruskou pevninou byl přerušen.
Dobrý den. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 47 ruských dronů, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo celkem 74 drony, z nich 27 se ztratilo z radarů, aniž by dosáhlo cíle. Podle letectva napadené země jsou po noční vlně útoků škody v sedmi oblastech. Poškozeny byly budovy patřící firmám, obytné domy a vozidla.
Terčem ruského útoku se stalo město Prymorske v Záporožské oblasti, kde byl zasažen automobil, uvedla podle serveru RBK Ukrajina vojenská správa tohoto regionu. Na místě zemřela 47letá žena, čtyři další lidé utrpěli zranění.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
Druhá skupina Ukrajinců žijících v zahraničí vstoupila do Ukrajinské legie v Polsku a zahájila výcvik pod vedením polských instruktorů. Poprvé se k jednotce přidaly i ženy, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany.
V Kyjevě se dnes konal pohřeb padlého vojáka. Podívejte se na snímky.
Plné Mahenovo divadlo v Brně dnes sledovalo českou premiéru hry Vlastenci, která ukazuje cestu ruského prezidenta Vladimira Putina k moci. Autorem je britský dramatik Peter Morgan, tvůrce úspěšného seriálu Koruna nebo známé divadelní hry Audience u královny. Morgan v politickém dramatu vykresluje ruskou mentalitu, současně dává nahlédnout do světa ruských oligarchů 90. let.
Polsko identifikovalo ruskou skupinu pověřenou ovlivněním polských voleb dezinformacemi a podněcováním nestability. Oznámil to dnes podle agentury Reuters polský vicepremiér a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski.
Varšava se obává, že její role hlavního uzlu pro dodávky na Ukrajinu učinila z Polska terč špionů pracujících pro Rusko a jeho spojence Bělorusko a také pro akty sabotáže. Minsk a Moskva odmítají obvinění, že by stály za dosavadními sabotážemi.
Ruské úřady dnes podle agentury AFP informovaly o požáru v průmyslovém zařízení u vesnice Čaltyr, žádné podrobnosti však neuvedly.
Tisíce Slováků dnes demonstrovaly na podporu proevropského směřování země. Shromáždění do Bratislavy a do další více než desítky měst po celé zemi, ale také do Prahy svolali zejména občanství aktivisté v reakci na prosincovou schůzku slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena dnes uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu. Informovalo o tom americké ministerstvo financí.
„Rusko tuto válku začalo a Rusko za ni také musí zaplatit,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Tři miliardy eur, které dnes přišly Ukrajině, „podpoří ukrajinskou ekonomiku a umožní, aby byly ukrajinské peníze použity na obranu,“ dodala Kallasová na sociální síti X.
Russia started this war so Russia must pay the price of it.
— Kaja Kallas (@kajakallas) January 10, 2025
Today Ukraine will receive €3 billion from our G7 loan which will be repaid with the proceeds from Russian frozen assets.
This will support Ukraine’s economy and free up Ukrainian money for defence.
Spojené státy uvalí na ruský ropný průmysl jedny z dosud nejtvrdších sankcí, napsal dnes Reuters. Odvolává se přitom na dokument, který zřejmě pochází z amerického ministerstva financí. Sankce zasáhnou 180 plavidel, desítky obchodníků, dvě velké ropné společnosti a vysoké představitele ruského ropného průmyslu. Dokument koloval mezi obchodníky v Evropě a v Asii, Reuters však jeho pravost nemohl bezprostředně ověřit.
Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.
Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo.
V Baltském moři severně od německého ostrova Rujána pluje tanker, který teď není možné ovládat. Podle spolkové agentury, která se zabývá nehodami na moři, má loď na palubě 99.000 tun ropy. Agentura DPA uvedla, že je tanker Eventin zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily.
Z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle německých úřadů ropa zatím neuniká, životnímu prostředí tak nebezpečí nehrozí. Také posádka lodi plující pod panamskou vlajkou je v pořádku a její evakuace není nutná. Tanker by měl nyní být odtažen do přístavu. Proč jej není možné ovládat, zatím není jasné.
Ruské úřady odmítly žádost odebrat předáka ruské opozice Alexeje Navalného ze seznamu teroristů a extremistů, i když je Navalnyj už po smrti. S odvoláním na Juliji Navalnou, vdovu po Navalném, to dnes uvedla agentura Reuters.
Navalnyj je předmětem trestního vyšetřování kvůli praní špinavých peněz a financování terorismu, píše se v dopise od ruského úřadu pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring. Dopis datovaný 16. prosince zveřejnila Navalná. Dozorčí orgán nebyl podle dopisu informován o pokroku ani o uzavření případu, Navalnyj tudíž na seznamu teroristů zůstává.
Členové ruské politické elity jsou zklamáni postupem prezidenta Vladimira Putina ve válce na Ukrajině. Doufali, že válka skončí v roce 2024, uvedla agentura Meduza.
S odvoláním na deset představitelů včetně dvou zdrojů blízkých Putinově administrativě a jednoho senátora nezávislé ruské médium uvedlo, že hlavním důvodem napětí je stav ekonomiky země. „Hlavní emocí je zklamání,“ řekl Meduze zdroj z ruské vlády. „Očekávali jsme, že válka skončí, že boje skončí. Je z toho cítit únava,“ dodal.
Obrazem: Ruský dron zasáhl v Kyjevě vysokopodlažní budovu
Kyjev v provádí stovky zátahů proti převáděčům Ukrajinců, kteří se pokoušejí vyhnout odvodům do armády útěkem přes hranice. Napsala o tom agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou policii. Ukrajina již několik měsíců vede rozsáhlou náborovou kampaň s cílem posílení své armády, jež usiluje o zabránění postupu výrazně větší ruské armády na východě Ukrajiny.
Mobilizace podle AFP vyvolala paniku mezi ukrajinskými muži. Tisíce z nich nelegálně překročily hranice do Evropy, často nebezpečnými pašeráckými trasami přes hory nebo řeky. Ukrajinci ve věku 18 až 60 let mají až na výjimky zakázáno Ukrajinu opustit.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.