Ruského generála Putilova odsoudili za úplatky: Stráví přes 8 let v trestanecké kolonii
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Nejde o ojedinělý případ. Minulý měsíc ruský soud poslal za korupci na šest let do vězení generála Vladimira Šesterova, kterého před rokem zadrželi kriminalisté za podvody a rozkrádání státních peněz ve vojenském tematickém parku Patriot. V případu figuruje i někdejší náměstek ministra obrany Pavel Popov, který nařídil Šesterovovi a řediteli parku, aby mu u Moskvy postavili dvoupodlažní dům, domek pro hosty a garáže - a k tomu posloužily rozkradené peníze.
Rovněž minulý měsíc vojenský soud v Moskvě poslal za braní úplatků a podvod na 17 let do vězení bývalého zástupce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil, generálplukovníka Chalila Arslanova. Někdejší „hlavní spojař“ ozbrojených sil podle verdiktu přisvojil 6,7 miliardy rublů (asi 1,763 miliardy Kč) při dodávkách předražených přenosných vysílaček.
Generála Arslanova zatkli agenti vojenské kontrarozvědky ruské tajné služby FSB ještě v roce 2020. V případu figurovalo několik dalších vysoce postavených důstojníků, kteří již dříve přiznali vinu na machinacích při nákupech spojovací techniky za miliardy rublů a svědčili proti Arslanovovi. V centru skandálu se ocitla armádní komunikační firma Vojentělekom, ve které se podle ruských médií odehrávaly machinace „kosmických rozměrů“. Při rozkrývání jedné kauzy v roce 2012 policisté u jednoho ze zadržených našli v hotovosti 20 milionů rublů (13 milionů korun v tehdejším kurzu), které zatčený muž označil za „zbytek kapesného“.
Souvisí to s Ukrajinou?
Rozsudek 13 let vězení si 1. července vyslechl bývalý náměstek ministra obrany Timur Ivanov, kterého soud shledal vinným ze zpronevěry přibližně čtyř miliard rublů (asi jedné miliardy korun). Agentura Reuters dříve označila soud s Ivanovem jako první v sérii případů, které signalizují snahy ruského prezidenta Vladimira Putina zamezit plýtvání, špatnému vynakládání a vyvádění peněz z vojenského rozpočtu během války proti Ukrajině. Tu Rusko vede už déle než tři roky. Ivanovovo zatčení loni na jaře odstartovalo největší vlnu korupčních skandálů, jaká v posledních letech postihla ruskou armádu a ministerstvo obrany. Od té doby úřady zadržely nejméně tucet dalších lidí, včetně zástupce náčelníka generálního štábu a dalších lidí z okolí bývalého ministra obrany. Ministr obrany Segej Šojgu sice skončil ve vládě, ale prezident Putin jej jmenoval tajemníkem své bezpečnostní rady.
Devětatřicetiletá žena z Sinelnykivského okresu v Dněpropetrovské oblasti byla zraněna při útoku dronem, uvádí se v telegramové zprávě náčelníka regionální vojenské správy Serhije Lysaka.
Několik budov, včetně soukromého domu a garáží, zachvátilo požár a muzeum a obchod byly poškozeny. Celkem bylo přes noc v oblacích nad regionem sestřeleno sedm dronů, dodal Lysak.
Dánská policie oznámila, že jeden nebo více dronů přeletěly nad dánskou leteckou základnou Karup. Incident se stal v pátek večer.
Podle ukrajinského letectva ruské jednotky v sobotu večer vypustily na Ukrajinu 115 dronů, píše ruskojazyčná služba BBC. 97 jich bylo neutralizováno, zásahy byly na šesti místech.
„V noci 27. září nepřítel zaútočil 115 útočnými bezpilotními letouny typu Šahed, Gerber a další v následujících směrech: Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk (Rusko), Čauda (VOT Krym), z nichž více než 70 byly Šahed,“ uvedly v sobotním prohlášení ukrajinské ozbrojené síly.
Andrejko mel pravdu: VSECI KRADNU