Britští vojáci na Ukrajinu? Nemáme dost lidí ani techniky na delší misi, tvrdí generál
Británie nemá dostatek vojáků a ani vybavení, aby mohla na delší dobu vyslat na Ukrajinu k dohledu na příměřím početné mírové jednotky. V pořadu BBC to dnes prohlásil bývalý náčelník britského generálního štábu Richard Dannat. Reagoval tak na prohlášení britského premiéra Keira Starmera, že je připraven poslat na Ukrajinu britskou mírovou misi, pokud to bude nutné. Dannat poznamenal, že Starmer učinil správný krok, který si ale vyžádá značné náklady.
„Upřímně, v tuto chvíli nemáme počty a ani vybavení vyslat velké síly na delší dobu,“ řekl Dannat. Aby Británie příslušný počet vojáků s potřebným vybavením a výcvikem vyčlenila, musí ihned zajistit finance. „Premiér dělá správnou věc. Ale dělat správné věci samozřejmě něco stojí,“ uvedl.
Dannat už v lednu varoval, že Spojené království není na větší mírovou misi na Ukrajině připraveno. Tehdy uvedl, že jen k ostraze hranic na ukrajinsko-ruském pomezí bude potřeba až 10 000 vojáků, další síly bude muset vyčlenit námořnictvo k hlídkování v Černém moři a letectvo ke vzdušné podpoře a průzkumu.
Někdejší ředitel britské rozvědky MI6 John Sawers dnes BBC řekl, že jakákoli poválečná mírová mise na Ukrajině musí mít naprosto jasný mandát, aby bylo možné příměří mezi Kyjevem a Moskvou udržet. „Musí být zcela jasné, co je misí a jaká jsou pravidla zapojení, pokud Rusové zaútočí,“ řekl. „Postavíme se jim, nebo to jen nahlásíme nějakému jinému orgánu?“ dodal.
Starmer v článku v The Telegraph uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nebral na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle něj znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.
Spojené státy a Rusko se dohodly, že začnou jednat o možnostech, jak ukončit válku na Ukrajině. Tu před takřka třemi lety rozpoutalo Rusko, když na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina vpadlo na Ukrajinu. Evropské země se mírových rozhovorů podle USA účastnit nebudou, Ukrajina přizvána bude.
Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.
Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
„Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.
O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin.
Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.
