Britští vojáci na Ukrajinu? Nemáme dost lidí ani techniky na delší misi, tvrdí generál
Británie nemá dostatek vojáků a ani vybavení, aby mohla na delší dobu vyslat na Ukrajinu k dohledu na příměřím početné mírové jednotky. V pořadu BBC to dnes prohlásil bývalý náčelník britského generálního štábu Richard Dannat. Reagoval tak na prohlášení britského premiéra Keira Starmera, že je připraven poslat na Ukrajinu britskou mírovou misi, pokud to bude nutné. Dannat poznamenal, že Starmer učinil správný krok, který si ale vyžádá značné náklady.
„Upřímně, v tuto chvíli nemáme počty a ani vybavení vyslat velké síly na delší dobu,“ řekl Dannat. Aby Británie příslušný počet vojáků s potřebným vybavením a výcvikem vyčlenila, musí ihned zajistit finance. „Premiér dělá správnou věc. Ale dělat správné věci samozřejmě něco stojí,“ uvedl.
Dannat už v lednu varoval, že Spojené království není na větší mírovou misi na Ukrajině připraveno. Tehdy uvedl, že jen k ostraze hranic na ukrajinsko-ruském pomezí bude potřeba až 10 000 vojáků, další síly bude muset vyčlenit námořnictvo k hlídkování v Černém moři a letectvo ke vzdušné podpoře a průzkumu.
Někdejší ředitel britské rozvědky MI6 John Sawers dnes BBC řekl, že jakákoli poválečná mírová mise na Ukrajině musí mít naprosto jasný mandát, aby bylo možné příměří mezi Kyjevem a Moskvou udržet. „Musí být zcela jasné, co je misí a jaká jsou pravidla zapojení, pokud Rusové zaútočí,“ řekl. „Postavíme se jim, nebo to jen nahlásíme nějakému jinému orgánu?“ dodal.
Starmer v článku v The Telegraph uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nebral na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle něj znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.
Spojené státy a Rusko se dohodly, že začnou jednat o možnostech, jak ukončit válku na Ukrajině. Tu před takřka třemi lety rozpoutalo Rusko, když na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina vpadlo na Ukrajinu. Evropské země se mírových rozhovorů podle USA účastnit nebudou, Ukrajina přizvána bude.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
