V Paříži se sešli lídři Evropy na velkém jednání o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. A to kvůli úternímu jednání mezi delegacemi USA a Ruska v saúdskoarabském Rijádu, ze kterého ale byla Evropa vynechána. Pařížskou schůzku svolal narychlo Emmanuel Macron a účastnili se jí Ursula von der Leyenová, šéf NATO Mark Rutte a předsedové vlád Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Přizván byl i britský premiér Keir Starmer. Proti schůzce se vymezilo Slovensko či Maďarsko, pochybnosti zmínil i český premiér Petr Fiala (ODS). Jenže jak vyšlo později najevo, česká diplomacie se snažila Fialu na schůzku dostat také. Neúspěšně.
Zákulisí Macronovy schůzky: Pozval lídry Evropy, Česko ne! Fialu se tam Češi marně snažili dostat
1.Macronův summit v Paříži
Lídři klíčových evropských zemí se v pondělí v Paříži sešli k jednání o situaci kolem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který summit svolal v reakci na záměr USA jednat s Ruskem o příměří bez Evropanů, bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
S Trumpem si Macron volal i po schůzce, stejně jako s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Proč se sešli v Paříži?
- Macron pondělní schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů.
- Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině.
- Začátek schůzky v Paříži byl stanoven na 16:00 SEČ.
- Macron podle agentury AFP v Elysejském paláci osobně přivítal mimo jiné britského premiéra Keira Starmera, šéfku Evropské komise von der Leynovou či německého kancléře Olafa Scholze.
- Schůzka v Paříži se koná poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval evropské lídry prohlášením, že Evropa nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Kellogg dodal, že Ukrajina se bude vyjednávání účastnit a že Evropa bude konzultována.
- Úterních jednání mezi Ruskem a USA (bez účasti Evropy) se v Rijádu za ruskou stranu zúčastní ministr zahraničí Sergej Lavrov a poradce Kremlu Jurij Ušakov. Za Spojené státy se schůzky zúčastní šéf diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff.
2.V Rijádu bez Evropy
O přípravách úterní schůzky v Rijádu, kde mají jednat USA a Rusko bez evropské účasti, informoval v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Účastníci rijádské schůzky se zaměří „na obnovení celého komplexu americko-ruských vztahů“, ruští a američtí představitelé se „budou také věnovat přípravě možných jednání o dohodě o Ukrajině a uspořádání setkání obou prezidentů,“ podotkl Peskov.
Lavrov si rýpl: Co by tam Evropané dělali?
Zástupci EU sice vyjádřili zájem o zapojení do mírových jednání, ale pohořeli. Také Ukrajina pozvání na schůzku do Rijádu nedostala a odříznuta byla stejně jako EU. Na straně ukrajinské vlády to vyvolalo obavy, aby Washington a Moskva neudělaly dohodu za jejími zády.
Lavrov dnes podle agentury AP prohlásil, že neví, co by Evropané měli dělat u jednacího stolu. Lavrov také naprosto vyloučil, že by se Moskva v rámci mírových jednání vzdala jakéhokoliv dobytého území. „Není na tom ani pomyšlení,“ řekl.
3.Fialu tam marně chtěli dostat
Na jednání lídrů EU do Paříže přispěchali proto i s ohledem na dění mezi USA a Ruskem také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Cílem schůzky se dle nich stalo poradit se o dalším postupu. Na jednání v Paříži byli pozváni šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Chyběl však zástupce Česka - premiér Petr Fiala (ODS). A to navzdory české muniční iniciativě na podporu Ukrajiny.
O účast Fialy měli Češi zájem, potvrdil Lipavský
„Jedna neformální schůzka v Paříži není vysvědčení, abychom podle toho mohli hodnotit, co děláme, nebo neděláme,“ řekl pro CNN Prima News ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Já bych skutečně této jedné schůzce, byť je důležitá, nepřikládal zas tak velký důraz,“ podotkl Lipavský. Denník N však uvedl, že česká diplomacie udělala pro sehnání pozvánky pro Fialu maximum a česká vláda měla o účast na akci velký zájem. Fialu se však do Paříže snažili dostat neúspěšně.
„Tak samozřejmě že já úkoluji českou diplomacii tak, abychom byli součástí různých procesů. Takže my jsme to i francouzské straně komunikovali, výsledek známe (...) Nedělejme z jedné schůzky středobod světa, soustřeďme se na to, co je pro nás důležité,“ dodal Lipavský.
4.Fiala: Jen další neformální diskuze...
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) však Evropě nepřidá neformální jednání větších unijních zemí na váze. Význam schůzky tak po nezdaru českých diplomatů bagatelizoval.
„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ citovala premiéra Lucie Michut Ješátková, mluvčí Fialova kabinetu.
Jenže předsedkyně Evropské komise von der Leyenová mluví jinak - vlivná Němka naopak označila schůzku v příspěvku na sociální síti X za „zásadní“. Bezpečnost Evropy se dle ní nachází „ve zlomovém bodě“.
Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar řekl, že po Mnichovské bezpečnostní konferenci z konce minulého týdne je ještě zřetelnější, že pokud chce být Evropa brána vážně svými přáteli, soupeři i nepřáteli a uchovat si svoji svobodu a prosperitu, musí daleko víc investovat do obrany. Co se týče Ukrajiny, ČR by podle něj měla pokračovat v tom, co dělá poslední tři roky. „Dělat to, co funguje. Není třeba vymýšlet nic nového,“ míní.
5.Rakušan není nervózní
Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělním rozhovoru pro pořad Blesku Epicentrum řekl, že by z nepozvání Česka na konferenci ve Francii nebyl nervózní, neboť bylo pozváno Polsko, které vůči konfliktu na Ukrajině zastává stejné pozice jako Češi.
Video Epicentrum - Vít RakušanVideo se připravuje ...6.Babišův výsměch
„Vláda a hlavně premiér Fiala nepochopili, že servilita nikdy respekt ve světě nezajistí. Vsadili na politiku podlézání a klanění se a za všemi běhali v předklonu. Proto je nikdo nebere vážně, proto se dnes v Paříži jedná bez České republiky. Jsou prostě jen do počtu,“ rýpl si na facebooku šéf ANO Andrej Babiš.
„Reálné výsledky? Cesta do Kyjeva s premiérem Morawieckim za nevýhodnou dohodu o dole Turów? Zadním vchodem do Bílého domu za nesmyslný nákup F-35? O tom se dá spekulovat. Předsednictví EU, které způsobilo Evropě jen hospodářské škody, směšný small talk v Izraeli, nepřijetí v Africe - to jsou už čistá fakta. Česká republika si zaslouží hrdého premiéra, který se neklaní nalevo ani napravo, ale má Česko na prvním místě a bojuje za zájmy všech občanů,“ tvrdí Babiš.
„No jo, to se dalo čekat ČR nebyla pozvána, tak jde z úst premiéra Fialy o nevýznamné jednání, byť JEHO šéfka komise Ursula von der Leynová tvrdí, cituji: ′bylo to zásadní jednání′. Pane premiére zahraniční politika vám také nejde,“ přidala se europoslankyně Klára Dostálová (ANO).
7.Fico nechápe, co v Paříži dělají
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pondělí obvinil evropské lídry, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. V Paříži se dle něj sešli „ti, kdo neustále přilévají oleje do ohně“.
Proti setkání se vyjádřil i slovenský premiér. „Robert Fico nechápe, co dělají nejvyšší představitelé EU na schůzce v Paříži v otázce rozmístění cizích vojsk na území Ukrajiny. Jedná se o agendu, se kterou nemá EU nic společného,“ stojí ve vyjádření uveřejněném na jeho facebookovém profilu. Fico se dle citovaného příspěvku dnes telefonicky spojil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou a ptal se ho, proč na jednání přijal pozvánku. Slovenský premiér míní, že EU nemá pravomoc rozhodovat o účasti cizích vojsk na území jiného státu.
„To je možné pouze na základě rozhodnutí přijatého v příslušných orgánech OSN nebo na základě dvoustranných dohod mezi Ukrajinou a jednotlivými zeměmi, které jsou ochotny vyslat vojáky na její území,“ uvedl Fico. Schůzka v Paříži měla dle slovenského premiéra být tajná. „Její průběh odhalil polský úředník na konferenci v Mnichově,“ tvrdí Fico.
8.Hrozba rozdělení
Německý kancléř Olaf Scholz po jednání sdělil, že Ruskem napadenou zemi je nutné dál podporovat, přičemž možné je to podle něj pouze za předpokladu, že na to bude dostatek financí. Vyslovil se proto také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje.
Scholz podle agentury Reuters také upozorňoval, aby Evropa a Spojené státy v otázce Ukrajiny postupovali skutečně jednotně. „Nesmí dojít k rozdělení bezpečnosti a odpovědnosti mezi Evropou a USA,“ citoval Reuters ze Scholzova prohlášení po summitu v Paříži. „Jinými slovy, NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika, čímž zajišťujeme naši bezpečnost. To nesmí být zpochybňováno,“ dodal německý kancléř.
Scholz chce silnou Evropu
Ještě před samotným jednáním Scholz uvedl, že si přeje silnou a suverénní Evropu, která obstojí v budoucích výzvách. „Musíme zajistit, aby Evropa překonala budoucí výzvy jako silná, suverénní a s rovnými zády,“ citovala agentura Reuters Scholze.
V neděli skončila třídenní Mnichovská bezpečnostní konference, na které americký viceprezident J. D. Vance tvrdě kritizoval podle něj nevyhovující evropské poměry. Evropa si za svou krizi může sama, vzkázal také.
O pokračující ruské agresi vůči sousední zemi se však prakticky nezmínil. Komentátoři výsledek konference označují za šok pro evropské státy, evropští představitelé hovoří o bodu obratu ve vztazích s USA či o nezbytnosti Evropy více investovat do obrany.
9.Zákulisí schůzky
„Situace pro Evropu je obtížná. Vítáme skutečnost, že se diskutuje o míru pro Ukrajinu. To ale neznamená, že může existovat diktovaný mír a že Ukrajina musí přijmout to, co se jí předkládá,“ uvedl kancléř Scholz na sociální síti X, kde nechal nahlédnou k jednacímu stolu. Přesvědčoval přitom, že postup evropských lídrů je úzce koordinovaný s Volodymyrem Zelenským.
10.Vyslání vojáků?
Pařížskému summitu těsně předcházely debaty o vyslání vojáků na Ukrajinu jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi. Shoda mezi evropskými zeměmi ale v této otázce zatím nepanuje.
Britský premiér Starmer v neděli večer uvedl, že je připraven vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud to bude nutné. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Naopak polský premiér Tusk před summitem zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nevyšle. Spojené státy daly už dříve najevo, že posílat vojáky na Ukrajinu nemíní.
Diskuse o vyslání vojáků z evropských zemí na Ukrajinu je v této fázi „naprosto předčasná a není na ni vhodná doba“, reagoval po schůzce Scholz podle agentury AFP s tím, že tato debata ho „trochu dráždí“.
Také jednání v Paříži ukázalo, že nad vysláním vojáků není mezi vůdci hlavních evropských zemí shoda. Podobně jako Scholz se vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.
11.Telefonáty s Trumpem a Zelenským
Macron po schůzce na síti X zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
Podle Macrona je nutné dojednat „silný a trvalý mír na Ukrajině“. Podmínkami pro dosažení takového míru jsou podle Macrona ukončení agrese ze strany Ruska a „silné a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajince“. „Jinak hrozí, že toto příměří skončí jako dohody z Minsku,“ uvedl francouzský prezident.
„Jsme přesvědčení, že Evropané musí investovat lépe, více a společně do své bezpečnosti a obrany,“ uvedl dále Macron, který vyzval evropské země, aby jednaly rychle. Potřebu více investovat do obrany zdůraznili i někteří další účastníci jednání v Paříži, například polský premiér Donald Tusk.
15:00Dnes
Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.
Spojené státy loni v listopadu kvůli konfliktu na Ukrajině uvalily nové sankce na ruskou Gazprombank, jednu z největších bank v zemi, která přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.
15:18Dnes!
Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz.
Zobrazit celý online14:50Dnes
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem a uvedl, že navštívili obec Moščun v Kyjevské oblasti.
„Dnešní den jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj. „Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země,“ dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.
- Související
Témata:
