Setkání na Aljašce? Trumpova strategie může být chybná, míní Dvořák. A varoval před Mnichovem
V pátek 15. srpna 2025 se setkají dva světoví lídři, Donald Trump a Vladimir Putin na Aljašce. Co se od jejich setkání očekává? Pro Studio 24 v pondělí odpoledne o situaci promluvil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a redaktor ČT24 Karel Rožánek.
„Běháme do kolečka.“ Ministr Dvořák přistupuje k situaci spíše pesimisticky, tvrdí, že žádný zásadní posun neočekává. Důvodem podle něj je, že Rusové žádný nechtějí.
Podle Dvořáka je možné, že Trumpova strategie je od počátku chybná: věřil, že se s Putinem skutečně dohodne na nějakém mocenském principu, Putin se ale dohodnout nechce. Tvrdí také, že Putin je po diplomatické stránce ten, co tvoří hru. Zkrátka chce, aby válka pokračovala.
Zároveň tvrdí, že Trump silné karty proti Rusku má. Otázkou je, proč se zdráhá je použít. „Ekonomické sankce už teď Rusko pociťuje. Donald Trump má potenciál vytvořit prostředí, které by Rusy bolelo. Na agresora je potřeba tlačit tak, aby se vzdal svých okupačních choutek,“ tvrdí Dvořák. Podle něj to však vypadá, že Trump nemá chuť, odvahu nebo sílu potenciálu využít.
Důležité podle něj také je, aby se jednání o míru zúčastnila také Ukrajina, vidí důležitost v podání rukou Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Musíme varovat před tím, aby se jednalo o nás bez nás.“ Pokud by Ukrajina přizvána nebyla, měl by „pocit Mnichovské zrady“.
I redaktor ČT 24 Karel Rožánek, který pro Studio 24 vysílá živě z Moskvy, tvrdí, že na čem se dva státníci nakonec dohodnou, není jasné. Ve výběru místa setkání, respektive v tom, že Aljaška bývala kdysi ruským územím, stejně jako Dvořák nevidí žádný zásadní symbol, který by měl mít vliv na výsledek jednání.
Rožánek zároveň vysvětluje, proč se Putin dlouhodobě nechce setkat se Zelenským. Podle něj ruská strana zpochybňuje, že je Zelenskyj legitimním vůdcem Ukrajiny, protože nebyl zvolen v řádných volbách. Zelenskyj totiž pokračuje ve svém mandátu, přestože během války není možné uspořádat volby. A právě to má být podle Rožánka hlavním argumentem, proč Rusko Zelenského neuznává.
„Informace o kapitulaci 25 vojáků z 38. brigády námořní pěchoty jsou falešné,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny ve svém prohlášení na síti X. Ruské propagandistické telegramové kanály dříve šířily video, na kterém se muži ve vojenských uniformách představují jako ukrajinští mariňáci a „přiznávají“, že se vzdali.
38. samostatná brigáda námořní pěchoty tuto informaci oficiálně popřela. „Jména a osoby uvedené v těchto materiálech nepatří k brigádě a nikdy v jejích jednotkách nesloužily. V uvedené oblasti neexistuje jediný potvrzený případ dobrovolné kapitulace vojáků z 38. samostatné brigády námořní pěchoty,“ cituje prohlášení brigády ukrajinský list gazeta.ua.
Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.
Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.
