Putinovy hovory s Trumpem? Rusko plánuje v USA obnovit síť špionů, varují američtí činitelé
Moskva vidí v rozhovorech s Washingtonem příležitost obnovit svou špionážní síť ve Spojených státech, píše web stanice CNN s odvoláním na současné i někdejší americké činitele. USA a Rusko se dohodly na jednání o oživení svých velvyslanectví a konzulátů v obou zemích. Moskva podle amerických činitelů chce pod diplomatickým krytím na své zastupitelské úřady ve Washingtonu, New Yorku nebo Houstonu znovu dosadit zpravodajské agenty.
Mocnosti se na jednání o velvyslanectvích domluvily po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a následném setkání delegací obou zemí v Rijádu, při kterém se mimo jiné hovořilo i o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Ve čtvrtek se ruská a americká delegace sešly v Turecku, aby prodiskutovaly detaily týkající se zastupitelských úřadů, jako je počet zaměstnanců, víza, diplomatické bankovnictví a další provozní záležitosti. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že šlo o konstruktivní rozhovory, na které „v nejbližší době“ naváže další schůzka.
Podle dvou amerických představitelů má záležitost pro Rusko tak velkou prioritu, že se Rusové zdržují plánování dalšího jednání na vysoké úrovni, dokud neuvidí podstatný pokrok v obnovení ruské diplomatické přítomnosti v USA.
Byli nadšení
Ruské špionážní kapacity se v posledním desetiletí značně snížily, jelikož Spojené státy a Evropa běžně vyhošťovaly ruské špiony působící na velvyslanectvích pod diplomatickým krytím. Od roku 2016 bylo z USA vyhoštěno více než 100 ruských diplomatů podezřelých ze špionáže. Evropa ruské agenty hromadně vyhostila po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Moskva také nemá ve Washingtonu svého velvyslance od loňského října, kdy post opustil Anatolij Antonov.
„Říci, že jsou nebo by byli nadšení z obnovení své diplomatické přítomnosti v USA je slabé slovo“, uvedl jeden americký činitel o Rusku. Podle jiného amerického představitele se Rusové „stále velmi spoléhají na lidské zpravodajství a kladou velký důraz na schopnost svých lidí setkávat se s kontakty“.
Chtějí hlavně nemovitosti
Rusové jsou podle zdrojů CNN zaměřeni zejména na získání svých diplomatických nemovitostí v San Francisku, New Yorku a Washingtonu, které USA zabavily v roce 2017 v odpovědi na vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Trump také v roce 2018 uzavřel ruský konzulát v Seattlu kvůli jeho blízkosti k americké ponorkové základně Kitsap.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že otázku nemovitostí přednesl 18. února v Rijádu během setkání se svým americkým protějškem Markem Rubiem, poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem a zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem.
Američtí činitelé se obávají, jak bude Federální úřad pro vyšetřování (FBI) schopen efektivně čelit silnější přítomnosti ruských zpravodajských služeb na americké půdě. Agentura již nyní čelí napětí pokud jde o zdroje, píše CNN.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
