Ukrajina se s USA dohodla na cenných kovech. Zelenskyj zamíří do Washingtonu
Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Napsala to agentura Reuters, podle níž je dohoda zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Agentura AP napsala, že podle ukrajinských představitelů Kyjev souhlasil s parametry hospodářské dohody s USA a že do ní vkládá naději, že udrží americkou pomoc. Podle zdrojů Reuters se zástupci USA a Ukrajiny na podmínkách návrhu dohody již shodli a Zelenskyj do Washingtonu odcestuje v pátek.
„Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ řekl Trump o Zelenském novinářům. „Rozhodně mi to nevadí... a že by to chtěl podepsat se mnou.A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ dodal šéf Bílého domu. Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.
Zelenskyj mezitím na sociálních sítích poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Poznamenal mimo jiné, že hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který jej informoval o výsledku svého pondělního setkání s Trumpem v Bílém domě.
Trump tvrdí, že usiluje o rychlé uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ta by podle něj Spojeným státům kompenzovala dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku.
Dohoda o ukrajinských vzácných zeminách byla podle Trumpa v podstatě již vyjednána. Trumpova snaha rychle ukončit ruské tažení na Ukrajině však vyvolává obavy z přílišných ústupků ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, které by v dlouhodobém horizontu ohrozily nejen bezpečnost Ukrajiny, nýbrž i Evropy obecně, a změnily by geopolitické uspořádání.
Podle Reuters není jasné, zda dohoda o nerostech přinese Ukrajině ze strany USA konkrétní bezpečnostní záruky, o něž Kyjev usiluje, ani zda se Washington zavázal poslat další vojenskou pomoc. Podle jednoho ze zdrojů Reuters se o budoucích amerických zbrojních dodávkách Kyjevu stále jedná. O tom, že se obě strany shodly na obsahu návrhu, nejprve s odkazem na ukrajinskou vicepremiérku Olhu Stefanišynovou informoval deník Financial Times (FT). Agentura AFP krátce nato uvedla totéž s odkazem na nejmenovaný ukrajinský zdroj a vzápětí s odvoláním na své zdroje informaci přinesla také další velká světová média, včetně agentur Reuters, AP a Bloomberg.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Trump novinářům podle Reuters řekl, že na Ukrajině budou muset v nějaké podobě fungovat mírové síly, pokud dojde k dohodě o ukončení konfliktu. Rusko však odmítlo přistoupit na nasazení sil Severoatlantické aliance na ukrajinském území.
Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.
Mezi Trumpem a Zelenským došlo minulý týden k ostré a veřejné výměně názorů. Šéf Bílého domu označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zem. Ukrajinský prezident naopak o Trumpovi prohlásil, že žije „v dezinformační bublině“.
Setkání ukrajinského prezidenta s Trumpem podle jednoho ze zdrojů Reuters, který si přál zachovat anonymitu, navrhl Bílý dům. Podle tohoto zdroje se vyjednavači na obou stranách shodli na návrhu dohody a doporučili ji podepsat. Jiný zdroj obeznámený se záležitostí uvedl, že Zelenskyj se možná ve Washingtonu setká se zákonodárci, ale že harmonogram návštěvy se ještě mění.
První návrh dohody o nerostném bohatství ale Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahoval bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.
