Ředitel z ministerstva obrany: USA nepomáhají Ukrajině víc než my. A zmínil lži a nesmysly
Evropa musí přidat, protože Amerika přispívá Ukrajině třikrát tolik, pronesl opakovaně staronový prezident USA Donald Trump. Není to však pravda, celková pomoc evropských zemí je vyšší a poslední dobou i čistě ta vojenská - a Trump do světa schválně vypouští „s*ačky“, komentoval Jan Jireš z ministerstva obrany. Přesto, jak řekl Blesk Zprávám, bude Evropa muset platit i Americe.
„Spojené státy poskytly Ukrajině mnohem více pomoci než kterýkoli jiný stát,“ řekl Trump na pondělní tiskové konferenci s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. „Vynaložili jsme více než 300 miliard dolarů (7,1 bilionu Kč) a Evropa vynaložila asi 100 miliard (2,4 bil. Kč). To je velký rozdíl a v určitém okamžiku bychom se měli vyrovnat,“ tvrdil americký prezident. „A abyste tomu rozuměli, Evropa Ukrajině ty peníze půjčuje. Dostane je zpátky.“
„Ne, ve skutečnosti jsme my platili asi 60 % celkového úsilí,“ opravoval ho Macron. „Podobně jako USA: Půjčky, záruky, granty,“ kontroval - aniž by to Trumpa nějak zviklalo.
„Je potřeba, abychom si přestali brát servítky a pomocí faktů konfrontovali lži a nesmysly,“ prohlásil Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. V dezinformacích ze strany nynějšího Bílého domu vidí záměr - připomněl dřívějšího vrchního Trumpova stratéga. „Steve Bannon před pěti šesti lety vysvětloval svoji taktiku a taktiku svých přívrženců v americké politice, cituji: ‚Je potřeba zaplavit svět s*ačkama.‘ Zjevně část amerického establishmentu se touto poučkou řídí,“ soudí Jireš.
„Na Demokratech nesejde,“ řekl onehdy Bannon spisovateli Michaelu Lewisovi podle CNN. „Skutečnou opozicí jsou média. A cestou, jak se s nimi vypořádat, je zaplavit svět s*ačkami.“ Řekl tehdy doslova „shit“, nikoli jemnější „bullshit“, které by se dalo přeložit i jako „žvásty“ nebo „hovadiny“.
„Ti, kdo nechtějí si nechat svět zaplavit s*ačkama, musejí dokázat na ně důrazně, konzistentně a hlasitě reagovat a nenechat se umlátit,“ argumentuje ostře Jireš. „Je potřeba intenzivně mluvit o faktech, uvádět reálná čísla. Evropská vojenská pomoc v roce 2024 a celková pomoc Ukrajině od začátku války je vyšší než americká. Prezident Zelenskyj má mnohem vyšší rating než Donald Trump,“ vyvrací pak další Trumpovo nedávné tvrzení, podle nějž o vrchním představiteli své země smýšlí pozitivně jen 4 % Ukrajinců.
Evropa pomáhá víc
Právě vojenskou pomoc Ukrajině Jireš více rozebral v pondělí v Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě. Od zemí Evropské unie šla na Ukrajinu asistence v hodnotě asi 250 miliard dolarů (6 bilionů Kč), z USA 130 miliard dolarů (3,1 bil. Kč), když se započítají i dosud nerealizované sliby a závazky. Větší podíl americké pomoci připadal na vojenské výdaje – 66 miliard dolarů oproti 52 ze zemí EU; ty naopak více podporovaly Ukrajinu humanitární pomocí aj. „Evropa například platí drtivou většinu finanční podpory určené na udržení ukrajinského státu v chodu," uvedl Jireš pro Blesk Zprávy. A pokud se díváme jen na rok 2024, tam už i vojenská pomoc šla větší z Evropy, cca 60:40, dodal ředitel.
I tak podle něj Evropa musí přidat, nejen kvůli předpokladu, že americká pomoc za Trumpa zeslábne. „V této kritické chvíli potřebujeme přesvědčit nejenom naše partnery, ale i sami sebe, aby ta podpora byla ještě navýšena - na maximální úroveň. Jakým způsobem se nyní Evropa postaví, nebo nepostaví za Ukrajinu, vydá jasný signál o naší vůli, nebo nevůli posilovat naši obranyschopnost,“ argumentuje Jireš.
Vojenská a celková podpora Ukrajiny je provázaná s evropskou obranyschopností. „Pokud se vykašleme na jedno, nebude fungovat ani to druhé - a naopak,“ uvedl ředitel a parafrázoval vítěze nedělních německých voleb a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze: Máme v Evropě v zásadě několik týdnů až měsíců, abychom skutečně po letech keců zásadně, dramaticky rozhodli o posílení naší vlastní obranyschopnosti.
„Dvě procenta HDP na obranu, ke kterým jsme doklopýtali, jsou zcela nedostatečnou úrovní, 3 – 3,5 procenta jsou absolutní minimum,“ soudí Jireš. Podpora Ukrajiny se však podle něj vrátí: „Ukrajina má obrovské válečné know-how – z integrace Ukrajiny do evropské obranněprůmyslové základny i evropské politiky a strategického rámce budeme profitovat i my Evropané.“
Platit Americe
Pokud ovšem má být pomoc dostatečná, musí Evropa posílat peníze i do Ameriky - jak uvedla agentura Reuters, Trumpova administrativa hodlá tlačit na evropské země, aby pro Ukrajinu nakupovaly zbraně amerických výrobců.
„Jestli budeme muset nahradit ten americký výpadek ve vojenské podpoře Ukrajiny, jako že budeme, tak stejně evropský obranný průmysl nebude schopný vyprodukovat takové množství zbraní, které by Ukrajině stačilo tak, abychom jim efektivně pomáhali,“ komentoval Jireš pro Blesk Zprávy. „Nám stejně nezbude nic jiného než prostě vzít evropské peníze a samozřejmě v maximální míře je použít na nákupy od evropských zbrojovek, ale částečně taky na nákupy od amerických zbrojovek pro Ukrajinu. Protože to prostě z kapacitních důvodů jinak nejde.“
A bude to fungovat i v diplomatické rovině, jako úlitba Trumpovi? „Uvidíme, zda takové racionální úvahy ‚něco za něco‘ budou ve výsledku fungovat, ale primárně to bude praktická nutnost, vzhledem ke kapacitám to jinak nejde,“ uzavřel pro Blesk Zprávy Jireš.
