Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Místopředseda Sněmovny a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček potvrdil velvyslanci Vasylu Zvaryčovi, že Ukrajina může dál počítat s podporou hnutí ANO. Na dnešním setkání mluvili i o obchodní spolupráci, nejen při obnově země. Havlíček, o němž se spekuluje jako o možném premiérovi po podzimních sněmovních volbách, to napsal na síti X. Podle velvyslance Česko a Ukrajina sdílejí mnoho společných zájmů. Na síti X v souvislosti s jednáním zmínil, že vzájemný obchod roste, loni dosáhl téměř tří miliard dolarů (72,8 miliardy korun).
Při útoku ruského dronu na linkový autobus v ukrajinské Chersonské oblasti zemřel jeden člověk a devět dalších utrpělo zranění. Uvedl to dnes v podvečer šéf místní správy Oleksandr Prokudin, který na svém telegramovém kanálu zveřejnil video zasaženého autobusu.
Ukrajinská média informují i o dalších útocích v této oblasti na jihu země, při nichž byli zraněni nejméně tři lidé. Dnešní útok se podle Prokudina odehrál na západním předměstí Chersonu. Jeho podrobnosti úřady vyšetřují.
Schůzka zástupců slovenské vlády, Ukrajiny a Evropské komise ohledně zastavení tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu na Slovensko v úterý v Bruselu nebude. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády. EK se podle něj rozhodla naplánované jednání zrušit, protože se nezúčastní zástupci ukrajinské strany. Komise hledá náhradní termín schůzky.
Při útoku ruského dronu na linkový autobus v ukrajinské Chersonské oblasti zemřel jeden člověk a devět utrpělo zranění, uvedl šéf místní správy.
„Velmi dobře ví, co dělá. V podstatě se vymezil vůči politikům, kteří se vždycky vymezovali vůči Trumpovi. Vnímám to spíš jeho přípravu na nového nájemníka Bílého domu,“ komentoval bezpečnostní analytik Milan Mikulecký pro Blesk Zelenského kritiku budapešťského memoranda, které mělo garantovat Ukrajině územní celistvost.
Nejvíce piva do Ruska loni dodávali a nejvíce na něm vydělávali Němci a Češi, jen Dánové vývoz přerušili. Export z Česka se dokonce meziročně zvýšil. Roste také vývoz čínského piva do Ruska. S odkazem na státní statistiky o tom na svém webu informuje ruská agentura RIA Novosti.
Hlavním dodavatelem piva do Ruska zůstává Německo, a to navzdory tři roky trvající invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Přestože německé pivovary loni snížily vývoz o 24 procent ve srovnání s předchozím rokem, Německo v období od ledna do října přesto dodalo ruským odběratelům 105 300 tun piva. Druhé místo v dodávkách zaujímá Česká republika. Vývoz českého piva do Ruska v loňském roce stoupl o 27 procent na 33 100 tun.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí východoukrajinského města Kurachove, které se nachází v Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, zatímco Kyjev tuto informaci nepotvrdil. Ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské vojenské uskupení Chortycja ráno napsal, že ruské invazní jednotky v Kurachove útočí.
Administrativa končícího amerického prezidenta Joea Bidena se chystá oznámit balík sankcí s cílem oslabit příjmy Ruska z exportu ropy. Napsala to dnes s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters. Opatření podle ní cílí proti ropným společnostem či takzvané stínové flotile tankerů, kterou Rusové používají k obcházení dosavadních sankcí proti jejich ropnému sektoru.
Biden v poslední době stupňuje kroky na podporu Ukrajiny ve snaze dostat ji po letech obrany proti ruské agresi do co nejlepší situace při návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Trumpovy plány ohledně podpory bránící se Ukrajiny jsou velmi nejasné, bývalý a zároveň příští prezident opakovaně dává najevo výhrady vůči dosavadní míře pomoci Kyjevu a slibuje ukončit válku do 24 hodin od inaugurace konané 20. ledna.
Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo v Kurské oblasti zraněno nebo zabito přes 1000 severokorejských vojáků, napsala agentura Reuters.
Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Do deseti let plánuje například ztrojnásobit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu uplatňují západní státy. Napsala to dnes agentura Bloomberg.
Problémem zřejmě nebude ani vývoz plynu potrubím, protože Rusko bude schopno vývoz nasměrovat k jiným zájemcům, jako je Čína. „Budeme nadále zvyšovat podíl na světových trzích s LNG,“ řekl Putin 19. prosince na své výroční tiskové konferenci. Rusko bude podle něj schopno tento cíl splnit, i když sankce mají za cíl růst vývozu LNG z Ruska zastavit. Putin také vyjádřil přesvědčení, že ruský plynárenský gigant Gazprom si s ukončením tranzitu plynu přes Ukrajinu poradí.
Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nejméně vydaly Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) působící v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupuje Rusko, v neděli upozornili na to, že intenzita bojů v okolí podniku v posledních hodinách zesílila. MAAE o tom informovala na svých internetových stránkách. Moskva dnes uvedla, že v neděli odrazila ukrajinský dronový útok na elektrárnu. Ta je největším zařízením svého druhu v Evropě.
MAAE uvedla, že její zástupci v neděli u Záporožské jaderné elektrárny dvakrát slyšeli hlasité výbuchy a mají zprávy o dronovém útoku na její výcvikové středisko. Nebyli schopni potvrdit, zda tyto incidenty měly nějaké následky. U elektrárny podle nich také zněla střelba z automatických zbraní.
Ukrajinské bezpečnostní orgány odvrátily teroristický útok, který ruské tajné služby údajně plánovaly v Kyjevské oblasti a jehož cílem měli být ukrajinští vojáci. Podle ukrajinských médií o tom dnes informovala ukrajinská tajná služba (SBU), která v souvislosti s případem zadržela čtyři lidi.
Ruští agenti podle SBU chystali výbuch ve vchodu do budovy, kde sídlí jeden z útvarů ukrajinské armády. Výbušné zařízení měl na místo přinést neplnoletý spolupracovník ruských tajných služeb oblečený do uniformy ukrajinské armády. Rusové prý sledovali pohyb mladíka a výbušné zařízení chtěli odpálit na dálku v okamžiku, kdy vejde do budovy. „Byl přesvědčený, že batoh exploduje, až z objektu odejde, a nevěděl o tom, že má při akci sám zemřít,“ tvrdí SBU. Zároveň obviňuje ruské tajné služby, že se snažily vyvolat na Ukrajině dojem, že armádou zmítají vnitřní konflikty.
Agentura Reuters dnes upozornila, že ruští váleční blogeři informují o pokračování ruského odrážení ukrajinské ofenzivy v ruské Kurské oblasti. Ukrajinská armáda překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti loni v srpnu a Rusům se ji zatím nepodařilo zcela vytlačit ani s pomocí tisíců severokorejských vojáků.
V neděli ruská i ukrajinská média informovala o nové ofenzivě ukrajinských jednotek v Kurské oblasti. Podle ruských vojenských blogerů, což jsou váleční korespondenti nebo experti, kteří sice podporují ruskou invazi, ale často kritizují její nedostatky, boje pokračují už druhým dnem, píše Reuters.
Volodymyr Zelenskyj využil tříhodinového rozhovoru s Lexem Fridmanem, který byl v neděli večer zveřejněn na portálu YouTube, k zopakování výzvy, aby se Ukrajina stala členem NATO. Zdůraznil také, že příměří bez bezpečnostních záruk pro Kyjev by Rusku jen poskytlo čas ke znovuvyzbrojení pro nový útok.
Tyto garance podle něho musí být spolehlivé, a ne jako budapešťské memorandum z roku 1994. To podepsaly Rusko, Británie a Spojené státy s Ukrajinou, která se slíbila vzdát svých jaderných zbraní výměnou za některá bezpečnostní ujištění. Zelenskyj podotkl, že velmoci nesvolaly konzultace, když Rusko v roce 2014 obsadilo ukrajinský Krym a části Donbasu. „Tuto zemi, tyto lidi (Ukrajince), tyto bezpečnostní záruky měli všichni u p*dele,“ řekl ukrajinský prezident v podcastu.
Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné operační svodce na facebooku uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili 27 útoků v kurachovském směru. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu napsala, že v posledních dnech se nejintenzivnější boje odehrávaly v průmyslové zóně u tepelné elektrárny a továrny na výrobu potrubí na západním okraji Kurachove. Donedávna tato místa kontrolovaly ukrajinské jednotky, podotkla BBC.
Ukrajina neobdržela ani polovinu ze 177 miliard dolarů, které USA od začátku invaze vyčlenily pro Kyjev, prohlásil Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s Lexem Fridmanem.
Ukrajinský prezident naznačil, že tento vývoj může souviset s korupcí nebo lobbingem na straně amerických společností. „Pokud jsme měli vyčleněno 177 miliard dolarů a pokud dostaneme polovinu, tak kde je ta druhá polovina? Pokud najdete druhou polovinu, najdete korupci,“ uvedl Zelenskyj během tříhodinového rozhovoru.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo, že za uplynulou noc protivzdušná obrana zneškodnila 12 ukrajinských bezpilotních letounů. Podle Vjačeslava Gladkova, gubernátora Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, při útoku ukrajinského dronu na jedoucí automobil utrpěl zranění jeden muž. Skončil v nemocnici.
Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo 128 drony, informovalo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana jich 79 zneškodnila a sestřelila také dvě letecké řízené střely Ch-59. Dalších 49 bezpilotních letounů různých typů se ztratilo. Škody jsou po ruském útoku hlášeny z Černihivské, Sumské, Čerkaské, Poltavské a Kyjevské oblasti.
Trosky sestřelených dronů podle letectva zasáhly budovy patřící různým firmám a institucím, poškozené jsou také soukromé domy. Podle předběžných informací se nikomu nic nestalo. Vojenská správa Kyjevské oblasti uvedla, že během nočního ruského útoku trosky padajícího dronu zasáhly železniční infrastrukturu, píše server RBK Ukrajina. Provoz vlaků na dané trati se podařilo obnovit, mohou ale nabírat zpoždění. Letecký poplach v Kyjevské oblasti v noci na dnešek trval skoro pět hodin.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí východoukrajinského města Kurachove, které se nachází v Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS, zatímco Kyjev tuto informaci nepotvrdil. Ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské vojenské zdroje dnes ráno napsal, že ruské invazní jednotky útočí v Kurachove.
Postavení ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti bude důležité při případných mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. Na tiskové konferenci v jihokorejském Soulu to dnes podle agentury AFP řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už třetím rokem a loni v srpnu překvapivě pronikla do Kurské oblasti a nadále kontroluje její část.
„Jejich pozice v Kurské oblasti je důležitá, protože je to určitě něco, co by se odrazilo v jakémkoli vyjednávání, ke kterému může letos dojít,“ řekl Blinken.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Bezpečnostní záruky pro Kyjev budou účinné pouze v případě, že je poskytnou Spojené státy. V rozhovoru s americkým podcastem Lexe Fridmana to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž vyjádřil naději, že se brzy po inauguraci 20. ledna setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zelenskyj v rozhovoru ocenil zvoleného amerického prezidenta, který slíbil rychlé ukončení války, ačkoli nevysvětlil jak. Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že Trump přinutí Moskvu souhlasit s trvalým mírem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Podle britského deníku The Telegraph dorazil do ruské Kurské oblasti, kde dnes v noci zahájily ukrajinské síly novou protiofenzivu, oblíbený generál ruského prezidenta Vladimira Putina Junus-bek Jevkurov. Má dohlížet na obranu Kurska.
Německý kancléř Olaf Scholz se podle poslance opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Rodericha Kiesewettera ještě před únorovými volbami chystá navštívit ruského prezidenta Vladimira Putina. Scholz Kiesewetterovo vyjádření označil za nemístné a za lež. Spolková vláda už také podle zpravodajské relace Tagesschau pohrozila právními kroky.
„Množí se náznaky, že spolkový kancléř Scholz před volbami 23. února odcestuje do Moskvy na setkání s Putinem,“ napsal Kiesewetter v sobotu na síti X. Zprávu, kvůli které nyní čelí rozsáhlé kritice, mezitím smazal.
„Je to lživé tvrzení. Něco takového není možné dělat, je to naprosto nemístné,“ řekl Scholz. Poznamenal, že takovéto nařčení je důvodem k pobouření.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.