Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Prodej nových osobních automobilů v Rusku se v loňském roce zvýšil o 47 procent na 1,55 milionu vozů. Informovaly o tom o víkendu ruské agentury s odvoláním na údaje ministerstva průmyslu a obchodu.
Ruský automobilový trh se tak dál zotavoval z útlumu, který zažil po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Zůstal však hluboko pod svými maximy. V roce 2008 prodej nových aut v Rusku dosáhl zhruba tří milionů, napsala agentura DPA.
Po zahájení ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022 zažil ruský automobilový sektor výrazný propad v důsledku západních sankcí a odchodu řady západních automobilek. Mezera vzniklá tímto odchodem uvolnila prostor čínským výrobcům, kteří tak ovládli velkou část ruského automobilového trhu.
Několik zdrojů informovalo, že ukrajinské ozbrojené síly zahájily novou protiofenzivu v Kurské oblasti. Postupují v několika směrech, situace je pro Rusy obtížná. „Dobrá zpráva, Rusko dostává, co si zaslouží,“ napsal na Telegramu vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Ukrajinská obrana v noci na dnešek sestřelila 61 ze 103 dronů, kterými na Ukrajinu zaútočili Rusové, uvedly podle agentury Reuters vzdušné síly bránící se země. Rusko nad svým územím sestřelilo stejný počet ukrajinských dronů, napsal web stanice BBC s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Na žádné straně nebyly hlášeny oběti.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že 42 ruských dronů se ztratilo, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje.
Rusko oznámilo, že přes noc zneškodnilo útočné bezpilotní letouny nad pěti ruskými regiony. Nad Rostovskou oblastí sestřelilo 37 dronů, nad Brjanskou 20, další dva nad Voroněžskou oblastí a po jednom nad Belgorodskou a Orelskou oblastí.
Fronta nyní dělí východoukrajinské město Toreck na polovinu, ruská a ukrajinská armáda tam spolu tvrdě bojují o každý dům. Rusko ve městě používá taktiku spálené země ve snaze zničit tamní infrastrukturu a zničit pozice ukrajinské armády, napsal dnes zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z ukrajinských velitelů.
Toreck je v Doněcké oblasti pro ukrajinské síly jedním z významných obranných bodů, o jeho obsazení se ruská strana intenzivně pokouší už od podzimu loňského roku. K městu se Rusové dostali v říjnu.
Rusko podle velitele, kterého nyní citovala Ukrajinská pravda, neustává v útočných operacích za použití dronů, čtyřkolek, motocyklů a značného množství munice. „Používají zde hodně prostředků, zejména útočných bezpilotních letounů. Nepřítel jimi páchá velké škody,“ uvedl.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se dnes setkala s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem v jeho rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach. Informuje o tom agentura Reuters. "Je to velmi vzrušující. Jsem tu s fantastickou ženou, italskou premiérkou," řekl Trump podle médií v Mar-a-Lago. "Opravdu vzala Evropu útokem," prohlásil.
Ačkoli nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti z jejich setkání, podle italských médií Meloniová plánovala s Trumpem hovořit o ruské válce na Ukrajině, obchodních otázkách, Blízkém východě a osudu italské novinářky Cecilie Saly zadržované v Teheránu. Kancelář italské premiérky odmítla obsah jednání blíže komentovat.
Ruské a severokorejské jednotky utrpěly v posledních dnech v ruské Kurské oblasti v boji s ukrajinskými silami těžké ztráty. V pravidelném večerním projevu to dnes prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura Reuters poznamenala, že Zelenskyj ztráty nepřátelských vojáků nijak neupřesnil.
"V bojích jen u jedné vesnice v Kurské oblasti, Machnovce, ztratila ruská armáda prapor severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů," řekl Zelenskyj s odkazem na zprávu ukrajinské armády. "To je hodně," dodal. Reuters uvedl, že Zelenskyj nesdělil konkrétní bilanci a že velikost praporu se v různých případech liší, i tak ho ale tvoří několik stovek vojáků.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Počet zraněných v Sumské oblasti se podle ukrajinských úřadů zvýšil na 10, jsou mezi nimi i děti. Rusové shodili na rezidenční budovu klouzavou bombu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video, ve kterém popsal přípravy na jednání na německé základně Ramstein. To se uskuteční příští týden, dorazí na něj končící americký prezident Joe Biden, Česko má zastupovat ministryně obrany Jana Černochová. „Zúčastní se desítky partnerských zemí, včetně těch, které mohou pomoci posílit naše schopnosti nejen bránit se proti raketám, ale také proti řízeným bombám a ruskému letectví. Probereme to s nimi a budeme je nadále přesvědčovat. Životy potřebují ochranu tady a teď na Ukrajině a za tímto účelem musí být funkční systémy protivzdušné obrany. Jsem vděčný všem partnerům, kteří to chápou a pomáhají nám posilovat náš vzdušný štít," řekl uvedl Zelenskyj na sítí X.
We are already preparing for the “Ramstein” meeting – it is scheduled for the next week. Dozens of partner countries will participate, including those who can help boost our capabilities not only to defend against missiles but also against guided bombs and Russian aviation.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 4, 2025
We… pic.twitter.com/PHa3QTZvMa
V kritickém stavu se nachází ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti v roce 2023. Tehdy počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza vzrostl na 59. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků Ruska na Ukrajinu. Celý článek čtěte ZDE
Rusko udeřilo na obytnou budovu v Sumské oblasti. Ukrajinská média informují, že okupanti vyslali takzvanou klouzavou bombu. Zranění utrpěli nejméně tři lidé, mezi nimi i dítě.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie vojáků na frontě. Odkud snímky pochází ale neuvedlo.
Mladá žena jménem Natalia Vlasová popsala u ruského soudu své zkušenosti z mučírny Izoljacija, píše britský deník The Sun. Byla opakovaně znásilňována a týrána nejrůznějšími metodami, rovněž jí ruští dozorci vyhrožovali, že zabijí její 5tiletou dceru. Celý článek čtěte ZDE.
Vladimir Putin je hlavou Ruské federace již čtvrtstoletí. Z celkem nevýrazného premiéra se v průběhu let stal jeden z nejmocnějších diktátorů světa, který přestál mnohé krize. Nyní však vládce Ruska musí čelit novým problémům. Tím patrně nejvýznamnějším je návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA. Celý článek čtěte ZDE.
![Putin po 25 letech v čele Ruska musí čelit novým problémům. Přežije "zkoušku Trumpem"?](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/putin-trump-rusko-usa-prezident/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDcyeDQwOjU4NngyMTUpL2ltZw/9317192.jpg?v=0&st=X2dngEwpqP3cmmlD3mCp-ShUV2GfNbXU0ge3lQhxNZI&ts=1600812000&e=0 "Putin po 25 letech v čele Ruska musí čelit novým problémům. Přežije "zkoušku Trumpem"?")
Ruská tajná služba oznámila, že zabránila teroristickému útoku v Jekatěrinburgu a zatkla kvůli tomu čtyři nezletilé, informovala agentura TASS.
Za akt zoufalství označují média údajný krok ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten měl požádat ministerstvo o osvobození generálmajora Ivana Popova z vazby a domácího vězení, aby mohl bojovat s Ukrajinou. Popova oficiálně odsoudili z podvodů, média nicméně zdůrazňují, že Popov byl hlavně kritikem ruského vedení i Kremlu. Celý článek čtěte ZDE
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda za posledních 24 hodin sestřelila osm amerických raket ATACMS vypálených Ukrajinou na ruské území. Agentura AFP v této souvislosti upozornila, že Moskva útok těmito raketami ve válce s Ukrajinou označuje za červenou linii, která by neměla být překročena. „Prostředky protivzdušné obrany sestřelily osm operačně taktických raket ATACMS americké výroby a 72 bezpilotních letounů,“ oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle ruskojazyčné verze BBC oznámilo, že armáda v noci zničila 16 ukrajinských dronů vyslaných na Leningradskou, Brjanskou, Smolenskou, Belgorodskou a Pskovskou oblast. O případných škodách způsobených ukrajinským útokem nejsou informace k dispozici. Nad Leningradskou oblastí zničila ruská armáda podle oblastního gubernátora Alexandra Drozděnka čtyři drony poblíž Lužské zátoky ve Finském zálivu, jejichž cílem byl možná přístav Usť-Luga. Ten leží asi 110 kilometrů od mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě, které dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů přerušilo provoz.
Rusko v prvních třech dnech nového roku zaútočilo na Ukrajinu více než 20 raketami a zhruba 300 bojovými drony, napsal Zelenskyj v pátek večer na sociální síti X.
V noci na dnešek ukrajinské letectvo sestřelilo 34 z osmi desítek dronů, které ruská armáda na území Ukrajiny vypálila, uvedla agentura Reuters.
Podle blogu DeepState obsadili Rusové obce Dačenske, Novyj Trud a Vovkove, které leží několik kilometrů jižně od Pokrovska. Oficiální situační zpráva ukrajinského generálního štábu z pátečního večera tvrdila, že o Novyj Trud se stále vedou boje.
Rusko ovšem podle zdroje z ukrajinské armády ztratilo jen v pátek na pokrovském úseku fronty přes 300 vojáků, kteří padli či byli zraněni.
Mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů zastavilo provoz. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija.
Přílety a odlety byly přerušeny od 07:45 místního času (05:45 SEČ) do 10:15 (08:15 SEČ). Důvodem bylo zajištění bezpečnosti civilních letadel, uvedl bez podrobností úřad Rosaviacija.
Navzdory vysokým ztrátám ruská armáda na východě Ukrajiny dál pokračuje v postupu, podle DPA zřejmě dobyla další tři obce u města Pokrovsk.
Rusové prostřednictvím ukrajinského projektu „Chci najít“ zaslali více než 50 000 dotazů, ve kterých hledají pohřešované vojáky, informuje Kyiv Independent. Úřady tvrdí, že pohřešovaných může být mnohem více. Zpočátku jako součást horké linky „Chci žít“, kterou v září 2022 spustila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) na pomoc ruským vojákům při kapitulaci, byl vytvořen samostatný projekt „Chci najít“, aby vyřizoval dotazy ruských rodin ohledně pohřešovaných vojáků.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.