Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Česká republika obdržela za rok 2024 kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) v celkové výši 372 milionů korun. Další kompenzace budou následovat v letošním roce. Na svém webu o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Celkem od roku 2022 ČR obdržela přes 730 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v prosinci uvedla, že od začátku ruské invaze poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun.
Na Ukrajinu se už dostalo na 80 procent munice slíbené Kyjevu v rámci české iniciativy. Webu Jevropejska pravda to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Iniciativu označil za velmi užitečnou a České republice za ni poděkoval. Podle šéfa ukrajinské diplomacie bylo ke konci loňského roku do země, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, dodáno 520 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm a významné množství nábojů dalších ráží.
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě. Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.
„Nebudu zabíhat do podrobností, mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil premiér.
Rusko a Ukrajina podnikly první výměnu zajatců v letošním roce. Domů se vrací 25 Rusů a 25 Ukrajinců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
„Ukrajina neustále pracuje na návratu svých lidí domů. Nezastavíme se, dokud nepřivedeme zpět všechny naše lidi,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. Mezi osvobozenými z ruského zajetí jsou podle něj jak vojáci, tak civilisté. „Mají vážná zranění a nemoci. Každý z nich dostane veškerou potřebnou péči,“ zdůraznil.
Ruština zůstává důležitým jazykem a její vymizení ze základních škol v Česku by nebylo šťastným krokem, domnívá se Anastasija Sokolova z brněnské pedagogické fakulty. Ministerstvo školství v úterý představilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP). Jako druhý cizí jazyk už školy nebudou nabízet ruštinu, na výběr k angličtině zůstane němčina, španělština a francouzština.
„Budeme se ještě snažit to změnit. Budeme poukazovat na důležitost ruštiny. Pořád je to strategicky významný jazyk,“ řekla ČTK Sokolova, která působí jako vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Vypuštění ruštiny z RVP odbornici překvapilo, ještě během loňska se s ní mezi druhými jazyky počítalo.
Senátní výbor pro bezpečnost podpořil uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Na rozdíl od sociálního výboru dnes odmítl návrh senátorů z klubu ANO, aby se tato změna nestala součástí novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Obdobně po dvouhodinovém projednávání neodmítl zpřísnění podmínky pro ruské žadatele o české občanství.
Samotnou novelu ani bezpečnostní výbor nedoporučil schválit, když pro byl pouze předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podpořil návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který ve shodě se sociálním výborem doporučil zrušit možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden.
Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy s velkou delegací 9. května na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Ruské agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar. Oslavy Dne vítězství spočívají především ve vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, která bývá vnímána jako ukázka ruské vojenské moci. Rusko už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, považovanou za nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.
„Chceme přijet 9. května, bude to opravdu velká delegace. O tom jsme hovořili s předsedou Státní dumy (Vjačeslavem Volodinem). Premiér také přijede,“ řekl Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Gašpar je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny.
„Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem.
Podle profilu Obrany Ukrajiny na sociální síti X Německo poskytlo Ukrajině nový balíček pomoci, který obsahuje munici pro Leoparda 1, 20 nábojů MRAP, 14 tisíc nábojů 155mm, 19 tisíc nábojů 122mm a 11 tisíc nábojů 120mm do minometů. Dorazily také úderné drony, průzkumné drony a další bezpilotní letouny a útočné pušky.
Britská rozvědka tvrdí, že Rusko od začátku války na Ukrajině tvýšilo své úsilí o nátlak a kontrolu nad sdělovacími prostředky. Mnoho médií a novinářů tak třeba v roce 2024 vyfasovalo pokutu za to, že jsou „nežádoucí“. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Britové se v analýze opírají o data mediální organizace Mediazon. Organizace mluví o postižených novinářích, kteří podle tajných služeb mají sloužit jako odstrašující příklad pro další redaktory a nezávislá média. „Ruské snahy o omezení nezávislých masmédií budou s největší pravděpodobností pokračovat po celou dobu konfliktu,“ uzavírají britští zpravodajští důstojníci.
Rusko je ochotné pomoci Vietnamu s rozvojem jaderné energetiky a poskytnout zemi ropu i zkapalněný zemní plyn (LNG). Obě země to dnes uvedly ve společném prohlášení. Vietnam chce mít svou první jadernou elektrárnu do konce tohoto desetiletí, informuje agentura Reuters.
Rusko v úterý podepsalo s Vietnamem dohodu o spolupráci v jaderné energetice a o několika společných projektech. Cílí na obnovu vietnamského jaderného programu, který byl roky pozastaven. Vietnamský premiér Pham Minh Chinh dnes řekl, že si přeje, aby první jaderná elektrárna v zemi byla postavena do roku 2030. Pro stavbu elektrárny v provincii Ninh Thuan v centrální části země už dříve Hanoj vybrala ruskou státní společnost Rosatom. Vietnam podle úřadů probíral stavbu malých, moderních jaderných reaktorů i s dalšími zeměmi včetně Jižní Koreje a Kanady.
Obyvatelé Kyjeva strávili noc v protileteckých krytech kvůli ruskému raketovému útoku. Mnozí se již běžně schovávali před ostřelováním ve stanicích metra. Snímky a videa z metra sdílí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta.
Nové americké sankce na ruskou ropu by mohly výrazně narušit dodávky této suroviny z Ruska. V pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Prognózu dodávek z Ruska a z Íránu na tento měsíc ale IEA ponechala beze změny.
Plný dopad sankcí vyhlášených minulý týden v pátek je ale podle agentury stále nejasný. Agentura nicméně uvedla, že opatření Washingtonu by mohla vést ke zhoršení rovnováhy na trhu s ropou a pohonnými hmotami.
Ruské ministerstvo obrany podle agentur potvrdilo úder na ukrajinskou energetiku a tvrdilo, že ruská vojska úspěšně zasáhla všechny zamýšlené cíle. Ruské jednotky podle ministerstva také dobyly další vesnici, Ukrajinka, u Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. O dobytí této vsi informovala ukrajinská média na konci prosince.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí takřka tři roky ruské invazi, dnes přicestoval do Polska. Uvedl to podle ukrajinských médií prezidentův mluvčí Serhij Nykyforov. Zelenskyj má ve Varšavě jednat s premiérem Donaldem Tuskem a se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
„Válka, zbraně, sankce, dějiny a oslabení ruské energetiky jako nástroje financování války,“ uvedl o tématech jednání šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Všichni potřebují slabého (ruského prezidenta Vladimira) Putina a silnou Evropu,“ dodal.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského odpálili Rusové během středečního rána více než 40 raket, včetně balistických. Nejméně 30 jich bylo zničeno, dodala hlava státu podle serveru Unian. „Další masivní ruský úder uprostřed zimy. Cíl pro Rusy zůstává stejný - náš energetický sektor a plynová infrastruktura, která zajišťuje lidem normální život,“ uvádí Zelenskyj.
V noci navíc měli okupanté na Ukrajinu zaútočit více jak 70 útočnými drony. „Díky našemu systému protivzdušné obrany všechny jednotky udržují náš energetický systém funkční,“ zmínil Zelenskyj.
K dnešnímu dni Rusko od počátku invaze přišlo o 812 tisíc vojáků. Ztráty vypočítávají ozbrojené složky Ukrajiny. Podle jejich informací také Rusko přišlo o 369 letadel, 331 helikoptér a o téměř 34 tisíc vozidel. Desetitisícové ztráty počítají také u dronů či u raketových systémů.
Rusko dnes uskutečnilo masivní letecký útok na Ukrajinu, který ji donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informovala agentura AP.
„Nepřítel pokračuje v terorizování Ukrajinců,“ napsal na facebooku ukrajinský ministr pro energetiku Herman Haluščenko a vyzval občany, aby během útoku zůstali v krytech. Společnost Ukrenerho, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, informovala o výpadcích elektřiny v Charkovské, Sumské, Poltavské, Záporožské, Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.
Česká policie vyšetřuje 9 případů porušování sankcí proti Rusku. Týkají se vývozu luxusního zboží a chemických látek, řekla Aktuálně.cz žalobkyně Lenka Bradáčová.
Dobrý den. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Varšavu. Podle agentury Reuters to oznámil úřad polského premiéra Donalda Tuska. Podrobnosti k cestě do polské metropole Reuters neuvedl. Tusk v poslední době opakovaně naléhá na západní představitele, že Ukrajina nyní více než kdykoli dříve potřebuje podporu. Stejné výzvy činí i Zelenskyj, neboť ukrajinská armáda poslední měsíce ustupuje před ruskými silami.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Velení ukrajinské armády od loňského roku hromadně přesouvá z letectva k pozemním silám vojenský personál, aby doplnil bojové brigády, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na leteckého technika Vitalije Horževského a nejmenovaného důstojníka vzdušných sil. Generální štáb mezitím uvedl, že neplánuje přesun nedostatkových specialistů, kteří obsluhují letadla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer řekl, že požádal velitele letectva, aby vše vyjasnil a nesnižoval počet odborníků, které vzdušné síly potřebují.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedla ukrajinská armáda.
Německý ministr obrany dnes v Kyjevě hovořil o pokračujícím jednání v německé vládě ohledně nového balíku pomoci. „Je to otázka prostředků, které (v rozpočtu) nejsou. Je to fiskální problém rozpočtu a my ho potřebujeme vyřešit, snažíme se najít řešení,“ uvedl Pistorius.
Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že německá ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur. Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami ale podle magazínu zablokoval kancléř Olaf Scholz, který se obává, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
Pistorius v neděli v rozhovoru s listem Tagesspiegel odmítl, že by novou pomoc kancléř blokoval. Podle něj je třeba o balíku ještě jednat. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě, aby se nestal přímým účastníkem bojů na Ukrajině.
„Chci zdůraznit, že bez ohledu na to, kdo bude vládnout po 23. únoru, podpora Německa Ukrajině zůstane spolehlivá, silná a rozhodná,“ řekl dnes Pistorius.
Společnost Metinvest dnes kvůli zhoršující se bezpečnosti a nedostatku elektrické energie oznámila přerušení prací v uhelném dole u východoukrajinského města Pokrovsk, ke kterému se blíží ruská invazní vojska. Agentura Reuters informovala o zastavení těžby už v pondělí a upozornila, že se jedná o jediný ukrajinský důl na koksovatelné uhlí, jenž zásobuje ocelářský průmysl země.
Ruská armáda o důležitý logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu přibližuje. Podle analytického projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, jsou ruští vojáci zhruba dva kilometry od jedné ze šachet dolu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.