Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do české společnosti se daří podle těsné většiny občanů ČR. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu, v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. Mnohem více lidí z Ukrajiny, než je schopné zvládnout, Česko přijalo podle 60 procent účastníků průzkumu, přiměřený je jejich počet podle 32 procent. Čísla se loni na podzim proti průzkumu loni na jaře změnila jen mírně – tehdy počet přijatých Ukrajinců považovalo za nezvládnutelný 58 procent Čechů a za přiměřený 35 procent.
V centru ukrajinského hlavního města, do kterého ráno přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.
„V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!" vyzval obyvatele Kličko.
Místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS v Moskvě vychvaloval ruského prezidenta Vladimira Putina a kritizoval Západ a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Danko, jehož cestu do ruské metropole spolu s dalšími pěti vládními poslanci ostře kritizuje slovenská opozice, také vyjádřil přesvědčení, že Putin a nastupující americký prezident Donald Trump letos ukončí válku na Ukrajině.
Slovenská opozice chce hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Roberta Fica, slovenská sněmovna by o návrhu měla začít jednat příští úterý. Opoziční strany mimo jiné tvrdí, že členové vlády svými prohlášeními a návštěvami zpochybňují zahraničně-politickou orientaci země a kabinet umožňuje šíření ruské propagandy. Kritiku opozičních politiků vyvolala zejména prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ukrajina letos vede Globální alianci pro prevenci sexuálního násilí v konfliktech. V Kyjevě se již uskutečnilo první, ustavující, setkání tohoto společenství. „Je to naše příležitost maximálně využít mezinárodní odborné znalosti a podporu a také se podělit o vlastní zkušenosti, jak rychle přejít od závazku k činům. Hlavním cílem je zajistit spravedlivé potrestání zločinců,“ sdělila první dáma Ukrajiny Olena Zelenská na sociální síti X. To je dle ní to, co stovky Ukrajinců, kteří trpěli od ruských okupantů, potřebují nejvíce.
Komunální služby v Kyjevě ve čtvrtek začaly s odstraňováním zničených aut, která v ulicích zůstávají po ruských útocích. Na facebooku o tom informoval nový šéf kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko. Podle něho po městě stojí takových vraků více než tisíc.
Podle Tkačenka mnoho těchto vraků představuje pro fungování města problém, protože omezují průjezd vozidel záchranných složek. Zároveň prý kazí vzhled ulic a dvorků.
Ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 27 ukrajinských dronů, včetně sedmi nad Voroněžskou oblastí, 15 nad Belgrodskou, tří nad Tambovskou a dvou nad Kurskou oblastí, tvrdilo ve čtvrtek ráno ruské ministerstvo obrany. Sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti na jihozápadu evropského Ruska, který zapálily ukrajinské drony, stále hoří, reagovaly ukrajinské úřady.
„Mír skrze sílu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na svém profilu na sociální síti X. „Jsem v Kyjevě s jednoduchým poselstvím ukrajinskému lidu: Naše 100leté partnerství je příslibem, že jsme s vámi nejen dnes nebo zítra, ale po sto let - dlouho poté, co tato válka skončí a Ukrajina bude opět svobodná a prosperující,“ doplnil. Formule »mír skrze sílu« je základem současné ukrajinské diplomacie.
Británie tvrdí, že její stoletý závazek pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko", které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na čtvrtek zničila 34 z 55 ruských dronů, dalších 18 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti. Drony podle místních úřadů poškodily energetickou infrastrukturu v Poltavské oblasti ležící na severovýchodě centrální části země.
Drony byly podle letectva sestřeleny nad 11 oblastmi země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Do odražení náletů se zapojily i stíhačky. Už ve středu večer několik dronů zasáhlo hospodářství v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde poškodily i sklad s více než 2000 tunami kukuřice.
Britský premiér Keir Starmer má dnes dle britských médií v Kyjevě oznámit pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu Ukrajiny ve výši 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun). Od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 000 ukrajinských vojáků také absolvovalo v Británii výcvik.
Velká továrna na střelný prach v Tambovské oblasti ve střední části Ruska se stala terčem útoku. Informoval o tom Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského centra proti dezinformacím. Nepřipsal ovšem přímou odpovědnost za útok Ukrajině a neuvedl ani, jaké měl útok důsledky, napsala agentura Reuters.
„Tento podnik je jedním z hlavních dodavatelů výbušných materiálů pro armádu Ruské federace," napsal Kovalenko na svém účtu na telegramu. „Po začátku plnohodnotné války na Ukrajině se výroba v továrně podstatně zvýšila," dodal.
Britského premiéra Keira Starmera na kyjevském nádraží přivítali velvyslanec Spojeného království na Ukrajině Martin Harris a vyslanec Ukrajiny v Londýně Valerij Zálužnyj.
Předseda opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, se domnívá, že do podzimních sněmovních voleb americký prezident Donald Trump vyřeší válku na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru s ČTK. O tom, jakým způsobem tak Trump učiní, nemá konkrétní představu. Babiš však nepochybuje, že Trump svůj slib, že válku ukončí, naplní.
Soud v Lotyšsku poslal za špionáž ve prospěch Ruska na osm let do vězení 72letého muže, který byl v minulosti důstojníkem sovětské armády. Tento senior s ruským občanstvím podle rozsudku shromažďoval veřejně dostupné informace například o kritické infrastruktuře a vojenských objektech v blízkosti letiště v Rize, napsala ve středu agentura DPA.
Podle obžaloby muž po odchodu ze sovětské armády zůstal žít v Lotyšsku. Jezdil do Kaliningradu, který je centrem stejnojmenné ruské oblasti vklíněné mezi Polskem a Litvou, a předával tam informace zástupci ruské tajné služby. Týkaly se i politického dění v Lotyšsku nebo samotného rižského letiště, třeba oprav nebo stavby nových hangárů.
Litevská média uvádějí, že se jen těžko dá určit, jak velké množství informací ruské straně předal, protože s ní spolupracoval dlouhá léta. Tohoto seniora příslušníci lotyšské kontrarozvědky zadrželi v prosinci 2023. V jeho garáži vyšetřovatelé našli výbušné látky a munici. Nynější rozsudek nad ním není pravomocný, může se proti němu odvolat.
Dobrý den, Do Kyjeva dnes na předem neohlášenou návštěvu přijel britský premiér Keir Starmer, píše agentura AP. Slíbí během ní, že Británie pomůže s garancí bezpečnosti Ukrajiny po dalších sto let.
Britská vláda uvedla, že Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským podepíše smlouvu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Starmer v čele britské vlády stojí od loňského července. Na Ukrajinu jel předloni ještě jako lídr opozice. Od nástupu do premiérské funkce se Zelenským dvakrát jednal v Londýně.
Útok několika dronů dnes způsobil požár v ropném skladu ve Voroněžské oblasti. Uvedl to šéf regionu Alexandr Gusev. „Pád několika bezpilotních letounů v jednom z okresů regionu měl za následek požár na území ropného skladu,“ napsal Gusev na Telegramu. Útok se podle něj obešel bez zraněných.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters uvedlo, že jednotky protivzdušné obrany zničily za deset minut čtyři drony nad Voroněžskou oblastí a jeden nad Belgorodskou oblastí.
Rusko bude během jednání s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem požadovat, aby Ukrajina přetnula své vazby s NATO a stala se „neutrálním státem s regulovanou armádou“, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Trump již dříve naznačil, že je připraven se po své inauguraci „velmi rychle“ setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dodal, že o to usiluje i Kreml. Trump opakovaně prohlásil, že má v plánu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda nyní čítá 880 000 vojáků, kteří brání celou zemi proti 600 000 Rusů soustředěných v určitých oblastech. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě Zelenskyj uvedl, že lokální koncentrace ruských vojsk vytváří početní výhodu pro okupanty.
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Zdroje uvedly, že návrhy na opatření v novém balíku zahrnují rovněž sankce na další lodě přepravující ruskou ropu a rozšíření kontroly exportu zboží používaného pro vojenské účely do Ruska. Podle zdrojů se zvažuje také odstřižení dalších bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Kapacita ropovodu TAL se po pracích financovaných Českou republikou zvýší na 50 milionů tun ropy. Vloni ropovod přepravil 40 milionů tun ropy pocházejících především z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a severní Afriky, uvedla na dotaz ČTK Paola Pasinová, mluvčí společnosti SIOT, správce ropovodu na italském území. Omezení podle ní nyní nepředstavuje kapacita přístavu Terstu, kde lodě ropu vykládají.
V loňském roce ropovod TAL přepravil 40,2 milionů tun ropy, což bylo nejvíce za posledních pět let. „Do České republiky jsme přepravili 3,8 milionu tun (ropy),“ uvedla Pasinová. S dokončením projektu TAL-PLUS, který financovala Česká republika, se přepravní kapacita navýší na 50,2 milionů tun ropy.
Volodymyr Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO.
Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. „Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO,“ uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude „pravděpodobně možný až po skončení války“, ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste.
Spotřebitelské ceny v Rusku se v loňském roce zvýšily o 9,52 procenta. Jejich růst tak zrychlil ze 7,42 procenta v předchozím roce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Loňská inflace v Rusku byla čtvrtá nejvyšší za posledních 15 let, napsala agentura Reuters.
V roce 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, přesáhla inflace deset procent. Nad touho hranicí se nacházela rovněž během ekonomické krize v letech 2014 a 2015, která následovala po anexi ukrajinského Krymu.
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí namířených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je zabránit obcházení předchozích postihů uvalených Washingtonem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se USA v posledních dnech vlády prezidenta Joea Bidena snaží vyvinout větší tlak na Moskvu.
Americké ministerstvo financí v prohlášení uvedlo, že Washington uvaluje dodatečné sankce na téměř 100 subjektů již dříve zařazených na americký sankční seznam s cílem zvýšit riziko takzvaných sekundárních sankcí. Ty mají postihovat třetí strany podílející se na činnosti primárně sankcionovaných subjektů. Mezi bezmála stovkou těchto subjektů jsou ruské banky a společnosti působící v ruském energetickém sektoru.
Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil dnes americký senátor Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí. Informují o tom agentura Reuters nebo deník The New York Times (NYT). „Tenhle konflikt musí skončit,“ řekl Rubio před zahraničním výborem Senátu, který jeho nominaci na klíčovou vládní funkci posuzuje. „Bude to složitá práce,“ cituje jej Reuters.
Česká republika obdržela za rok 2024 kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) v celkové výši 372 milionů korun. Další kompenzace budou následovat v letošním roce. Na svém webu o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Celkem od roku 2022 ČR obdržela přes 730 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v prosinci uvedla, že od začátku ruské invaze poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.